Co je „peklo“?
9. kapitola
Co je „peklo“?
1. Co učí náboženství o pekle?
MILIÓNY lidí se ve svém náboženství učily, že peklo je místo, kde jsou lidé trápeni. Podle díla Encyclopaedia Britannica „učí římskokatolická církev, že peklo . . . bude trvat navždy; utrpení v něm bude bez konce“. Encyklopedie dále říká, že toto katolické učení „stále zastávají mnohé konzervativní protestantské skupiny“. Hindové, buddhisté a moslimové také učí, že peklo je místem trápení. Není divu, že lidé, kteří se o tom učili, často říkají, že nechtějí o pekle mluvit, je-li tak hrozným místem.
2. Jak se Bůh díval na spalování dětí v ohni?
2 To vyvolává otázku: Stvořil všemohoucí Bůh takové místo trápení? Jak se díval Bůh na to, že Izraelité začali podle příkladu okolních lidí spalovat své děti v ohni? Ve svém Slově to vysvětluje: „Postavili výšiny Tofetu, které je v údolí Hinomova syna, aby pálili své syny a dcery v ohni, něco, co jsem nepřikázal a co mi nevyvstalo v srdci.“ — Jeremjáš 7:31.
3. Proč je nerozumné a také nebiblické domnívat se, že by Bůh trápil lidi?
3 Uvažuj: jestliže myšlenka na spalování lidí v ohni nikdy nevyvstala v Božím srdci, zdá se snad rozumné, že by vytvořil ohnivé peklo pro ty, kteří mu neslouží? Bible říká: „Bůh je láska.“ (1. Jana 4:8) Trápil by opravdu milující Bůh lidi věčně? Udělal bys to ty? Víme-li o Boží lásce, mělo by nás to podnítit, abychom se obrátili k jeho Slovu a zjistili, co je vlastně peklo. Kdo tam jde a na jak dlouho?
ŠEOL A HÁDES
4. a) Které hebrejské a které řecké slovo je přeloženo výrazem „peklo“? b) Jak je výraz šeol a hádes přeložen v Kralické bibli?
4 Místo, kam lidé přicházejí při smrti, je v Hebrejských písmech označováno jako šeol a v Křesťanských řeckých písmech jako hádes. Překladatelé Kralické bible přeložili výraz šeol šestatřicetkrát jako „hrob“, čtyřiadvacetkrát jako „peklo“, dvakrát jako „propast“, jedenkrát jako „smrt“, jedenkrát jako „jáma“ a jedenkrát jako „zem“. Katolická Bible česká překládá výraz šeol čtyřiačtyřicetkrát jako „peklo“, šestnáctkrát jako „hrob“, třikrát jako „smrt“, jedenkrát jako „propast“ a jedenkrát jako „onen svět“. V Křesťanských řeckých písmech (obvykle označovaných jako „Nový Zákon“) je v Kralické bibli slovo hádes na všech deseti místech přeloženo jako „peklo“. — Matouš 11:23; 16:18; Lukáš 10:15; 16:23; Skutky 2:27, 31; Zjevení 1:18; 6:8; 20:13, 14.
5. Které otázky vznikají ohledně šeolu a hádu?
5 Vzniká tedy otázka: Jaké místo je šeol neboli hádes? Z toho, že Kralická bible překládá jedno hebrejské slovo šeol šesti různými způsoby, je patrné, že peklo, hrob, jáma, propast, smrt a zem znamenají totéž. A jestliže peklo znamená všeobecný hrob lidstva, nemůže současně znamenat místo ohnivého trápení. Znamená tedy výraz šeol a hádes hrob, nebo místo ohnivého trápení?
6. a) Jak ukazuje Bible, že šeol a hádes znamenají totéž? b) Co je patrné z toho, že Ježíš byl v hádu?
6 Než si odpovíme na tuto otázku, objasněme si, že hebrejské slovo šeol a řecké slovo hádes znamenají totéž. Je to patrné ze srovnání Žalmu 16:10 v Hebrejských písmech a Skutků 2:31 v Křesťanských řeckých písmech. Povšimni si, že ve Skutcích 2:31, kde se cituje Žalm 16:10 je na místě slova šeol výraz hádes. Povšimni si také, že Ježíš Kristus byl v hádu neboli v pekle. Máme věřit, že Bůh trápil Krista v ohnivém pekle? Jistě že ne. Ježíš byl prostě ve svém hrobě.
7, 8. Jak výrok o Jákobovi a jeho synu Josefovi, a výrok o Jobovi dokazují, že šeol není místem trápení?
7 Když Jákob truchlil nad svým milovaným synem Josefem, o němž se domníval, že byl zabit, řekl: „Sestoupím v zármutku ke svému synovi do šeolu!“ (1. Mojžíšova 37:35, NS, Heger) Ale Kralická bible zde výraz šeol překládá slovem „hrob“ a překlad Douay je překládá „peklo“. Nyní se na chvíli pozastav a uvažuj. Věřil snad Jákob, že jeho syn Josef šel na místo trápení, aby tam byl celou věčnost? A chtěl tam jít a setkat se tam s ním? Nebo si Jákob spíše jen myslel, že jeho milovaný syn je mrtev a že je v hrobě a že on sám by chtěl zemřít?
8 Ano, dobří lidé jdou do biblického pekla. Například dobrý člověk Job, který velmi trpěl, se modlil k Bohu: „Kdybys mne tak schoval v šeolu [v hrobě, KB; v pekle, Překlad Douay], . . . abys mi stanovil časovou hranici a vzpomněl si na mne!“ (Job 14:13, NS, Heger) Nyní uvažuj: Jestliže šeol znamená ohnivé místo a trápení, byl by si Job přál tam jít a strávit tam čas, dokud si na něj Bůh nevzpomene? Je zřejmé, že Job chtěl zemřít a jít do hrobu, aby skončilo jeho utrpení.
9. a) V jakém stavu jsou ti, kteří jsou v šeolu? b) Co je tedy šeol a hádes?
9 Na všech místech, kde se v Bibli vyskytuje výraz šeol, nikdy není spojen s životem, činností nebo trápením. Často je spojován se smrtí a nečinností. Vzpomeň si například na výrok u Kazatele 9:10 (NS, Heger): „Všechno, co chce činit tvá ruka, konej celou svou silou, protože není práce ani vymýšlení ani poznání ani moudrosti v šeolu [hrobě, KB; v pekle, Překlad Douay], v místě, k němuž jdeš.“ Odpověď je tedy velmi jasná. Šeol a hádes se nevztahují na místo trápení, ale na všeobecný hrob lidstva. (Žalm 139:8) Do biblického pekla jdou dobří lidé stejně jako lidé špatní.
VYJÍT Z PEKLA
10, 11. Proč řekl Jonáš, že je v pekle, když byl v břiše ryby?
10 Mohou se lidé dostat z pekla? Povšimni si příkladu Jonášova. Když Bůh přiměl velkou rybu, aby pohltila Jonáše a tak jej zachránila před utopením, modlil se Jonáš z břicha této ryby: „Ze své tísně jsem volal k Jehovovi a on mi odpověděl. Z břicha šeolu [hrobu, KB (2:3); pekla, Douay (2:3)] jsem křičel o pomoc. Ty jsi můj hlas slyšel.“ — Jonáš 2:2, NS; 2:3, Heger.
11 Co měl Jonáš na mysli, když řekl „z břicha pekla“? Břicho této ryby jistě nebylo místo ohnivého trápení. Ale mohlo se stát Jonášovým hrobem. Ježíš Kristus opravdu o sobě řekl: „Jako byl . . . Jonáš v břiše obrovské ryby tři dny a tři noci, tak bude Syn člověka v srdci země tři dny a tři noci.“ — Matouš 12:40.
12. a) Co dokazuje, že ti, kteří jsou v pekle, se z něho mohou dostat? b) Jaký je další důkaz, že „peklo“ znamená „hrob“?
12 Ježíš byl mrtvý a byl v hrobě tři dny. Ale Bible říká: „Není opuštěna duše jeho v pekle . . . Toho Ježíše vzkřísil Bůh.“ (Skutky 2:31, 32 KB) Podobně byl Božím vedením Jonáš vyveden z pekla, to jest z toho, co se mohlo stát jeho hrobem. To se stalo, když ho ryba vyvrhla na suchou zem. Ano, lidé se mohou dostat z pekla! Máme ve skutečnosti povzbuzující slib, že peklo [hádes] má být vyprázdněno a všichni mrtví se z něho mají dostat ven. To poznáváme, čteme-li Zjevení 20:13, kde je řečeno: „Vydalo moře mrtvé, kteříž byli v něm, tolikéž i smrt a peklo [hádes] vydali ty, kteří v nich byli, i souzeni jsou jeden každý podle skutků svých.“ — KB.
GEHENNA A OHNIVÉ JEZERO
13. Které řecké slovo, jež se vyskytuje v Bibli dvanáctkrát, je v Kralické bibli překládáno slovy „pekelný oheň“?
13 Někdo snad může namítnout: ‚Ale Bible přece mluví o pekelném ohni a o ohnivém jezeru. Neznamená to, že peklo je místo trápení?‘ Je pravda, že některé překlady Bible, například „Kralický překlad“, mluví o „pekelném ohni“ a o tom, že někdo bude ‚uvržen do pekla, v ten oheň neuhasitelný‘. (Matouš 5:22; Marek 9:45) Celkem je v Křesťanských řeckých písmech 9 veršů, v nichž Kralická bible používá výrazu „pekelný oheň“ při překladu řeckého slova gehenna. Je gehenna skutečně místo ohnivého trápení, zatímco hádes, který se překládá výrazem „peklo“, znamená prostě hrob?
14. Co je gehenna a co se tam dělo?
14 Hebrejské slovo šeol a řecké slovo hádes znamenají jednoznačně hrob. Co potom znamená gehenna? V Hebrejských písmech je gehenna „údolí Hinnom“. Vzpomeň si, že Hinnom bylo jméno údolí hned za jeruzalémskými hradbami, kde Izraelité obětovali své děti v ohni. Během doby dobrý král Josijáš zařídil, aby se tohoto údolí nemohlo používat k něčemu tak hroznému. (2. Královská 23:10) Změnil je v ohromné smetiště, v místo pro odpadky, ve skládku.
15. a) K čemu sloužila gehenna v Ježíšově době? b) Co tam nebylo nikdy házeno?
15 A tak v době, kdy byl Ježíš na zemi, byla gehenna skládkou odpadu z Jeruzaléma. Udržoval se tam oheň tím, že se přidávala síra, aby se odpad spálil. Smithův biblický slovník, svazek 1, o tom říká: „Toto místo se stalo všeobecnou skládkou městského odpadu, kam byla házena mrtvá těla zločinců, mrtvoly zvířat a nečistota všeho druhu.“ Nebyli tam ovšem házeni žádní živí tvorové.
16. Co dokazuje, že gehenny bylo použito jako symbolu věčného zničení?
16 Obyvatelé Jeruzaléma věděli o městské skládce odpadu, a proto chápali, co měl Ježíš na mysli, když řekl ničemným náboženským vůdcům: „Hadi, plemeno zmijí, jak uniknete soudu gehenny?“ (Matouš 23:33) Ježíš zřejmě nemyslel, že tito náboženští vůdcové budou trápeni. Když Izraelité spalovali své děti zaživa v tomto údolí, řekl přece Bůh, že něco tak hrozného mu nikdy nevyvstalo v srdci. Bylo tedy jasné, že Ježíš použil gehenny jako vhodného symbolu úplného a věčného zničení. Měl na mysli, že tito zlí náboženští vůdcové nebyli hodni vzkříšení. Lidé, kteří Ježíšovi naslouchali, mohli pochopit, že ti, kteří půjdou do gehenny, budou stejně jako onen odpad navždy zničeni.
17. Co je „ohnivé jezero“ a co to dokazuje?
17 Co je tedy „ohnivé jezero“, o němž se mluví v biblické knize Zjevení? Má podobný význam jako gehenna. Neznamená trápení při vědomí, ale věčnou smrt, zničení. Povšimni si, jak to sama Bible říká ve Zjevení 20:14: „A smrt a hádes [peklo, KB] byly vrženy do ohnivého jezera. To znamená druhou smrt, ohnivé jezero.“ Ano, ohnivé jezero znamená „druhou smrt“, smrt, z níž není vzkříšení. Je zřejmé, že toto „jezero“ je symbol, protože je do něho uvržena smrt a peklo [hádes]. Smrt a peklo nemohou být doslova spáleny. Mohou však být a budou odstraněny neboli zničeny.
18. Co znamená, že ďábel bude navždy mučen v „ohnivém jezeru“?
18 Někdo snad poukáže na to, že ‚Bible přece říká, že ďábel bude navždy mučen v ohnivém jezeře‘. (Zjevení 20:10) Co to znamená? Když byl Ježíš na zemi, byli žalářníci někdy označováni jako „mučitelé“. Tak to řekl Ježíš o jakémsi muži v jednom ze svých podobenství: „A jeho pán se rozhněval a vydal ho mučitelům [„útrpnému právu“, „Petrů“], dokud nezaplatí všechno, co mu byl dlužen.“ (Matouš 18:34, Překlad krále Jakuba) Ti, kteří jsou uvrženi do „ohnivého jezera“, jdou do „druhé smrti“, z níž není vzkříšení, a proto jsou, tak říkajíc, navždy uvězněni ve smrti. Zůstávají ve smrti, jako by byli po celou věčnost pod stráží žalářníků. Ničemní ovšem nejsou doslova trápeni, protože, jak jsme již viděli, člověk vůbec neexistuje, když je mrtvý. Není si ničeho vědom.
BOHÁČ A LAZAR
19. Jak víme, že Ježíšova slova o boháči a Lazarovi jsou podobenstvím?
19 Co tedy měl Ježíš na mysli, když v jednom ze svých podobenství řekl: „I umřel ten chudák a andělé ho přenesli k Abrahámovi; zemřel i ten boháč a byl pohřben. A když v pekle [hádu] pozdvihl v mukách oči, uviděl v dáli Abraháma a u něho Lazara“? (Lukáš 16:19–31, Ekumenický překlad) Jak jsme již viděli, hádes se vztahuje na hrob lidstva, a ne na místo trápení, a proto je zřejmé, že Ježíš zde vyprávěl podobenství, příběh. Je ještě další důkaz, že to není doslovná zpráva, ale podobenství. Uvažuj o těchto okolnostech: Je peklo doslova na doslech od nebe, takže by skutečně mohl proběhnout rozhovor? A kdyby boháč byl v doslovném hořícím jezeře, jak by mohl Abrahám poslat Lazara, aby mu ochladil jazyk pouhou kapkou vody na špičce prstu? Co tedy chtěl Ježíš znázornit?
20. Co znamená toto podobenství, pokud jde a) o boháče, b) o Lazara, c) o smrt každého z nich, d) o muka, v nichž byl boháč?
20 Boháč v podobenství představoval sebevědomé náboženské vůdce, kteří zavrhli Ježíše a později jej zabili. Lazar znázorňoval prosté lidi, kteří přijali Božího Syna. Smrt boháče a smrt Lazara znázorňovala změnu jejich stavu. K této změně došlo, když Ježíš duchovně nasytil zanedbávané lidi podobné Lazarovi, takže se tím dostali do přízně většího Abraháma, Jehovy Boha. V téže době falešní náboženští vůdci „zemřeli“, pokud jde o Boží přízeň. Byli zavrženi, a proto trpěli muka, když Kristovi následovníci odhalovali jejich špatné skutky. (Skutky 7:51–57) Toto podobenství tedy neučí, že by někteří mrtví lidé byli mučeni v doslovném ohnivém pekle.
NAUKY INSPIROVANÉ ĎÁBLEM
21. a) Jaké lži rozšířil ďábel? b) Proč můžeme s jistotou vědět, že učení o očistci je lživé?
21 Byl to ďábel, kdo řekl Evě: „Určitě nezemřete.“ (1. Mojžíšova 3:4; Zjevení 12:9) Ale ona skutečně zemřela; žádná její část nežila dále. Tvrzení, že duše žije po smrti dále, je lež, kterou poprvé vyslovil ďábel. A také tvrzení, že duše ničemných jsou trápeny v pekle nebo v očistci, je lež, kterou dal rozšířit ďábel. Bible jasně ukazuje, že mrtví jsou bez vědomí, a proto tyto nauky nemohou být pravdivé. Výraz „očistec“ ani myšlenka o očistci ve skutečnosti vůbec v Bibli není.
22. a) Co jsme se dověděli v této kapitole? b) Jak na tebe působí toto poznání?
22 Viděli jsme, že peklo [šeol neboli hádes] je místo, kde mrtví odpočívají v naději. Jdou tam dobří i špatní lidé a čekají na vzkříšení. Poznali jsme také, že gehenna neznamená místo trápení, ale že je jí v Bibli použito jako symbolu věčného zničení. Stejně i „ohnivé jezero“ není doslovné ohnivé místo, ale znázorňuje „druhou smrt“, z níž nebude vzkříšení. Peklo nemůže být místem trápení, protože taková myšlenka nikdy Bohu nevstoupila do mysli ani do srdce. Kromě toho odporuje spravedlnosti trápit někoho věčně, protože na zemi činil něco špatného několik let. Jak je dobré, že známe pravdu o mrtvých! Opravdu nás to může osvobodit od strachu a pověr. — Jan 8:32.
[Studijní otázky]
[Rámeček na straně 83]
Hebrejské slovo „šeol“ a řecké slovo „hades“ znamenají totéž
American Standard Version
10 For thou wilt not leave my soul
to Shēʹōl;
Neither wilt thou suffer thy
holy one to see corruption.
31 he foreseeing this spake of the resurrection of the Christ, that neither was he left unto Hāʹdēs, nor did his flesh see corruption.
[Obrázek na straně 84 a 85]
Proč říkal Jonáš, když ho pohltila ryba: ‚Z břicha pekla jsem křičel‘?
[Obrázek na straně 86]
Gehenna bylo údolí za Jeruzalémem. Používala se jako symbol věčné smrti
