3. kapitola

Na tvém náboženství skutečně záleží

1. Co si někteří lidé myslí o náboženství?

„VŠECHNA náboženství jsou dobrá,“ říkají mnozí lidé. „Jsou to jen různé cesty vedoucí ke stejnému cíli.“ Kdyby to tak bylo, opravdu by na tvém náboženství nezáleželo. Znamenalo by to, že všechna náboženství jsou Bohu přijatelná. Je to tak skutečně?

2. a) Jak jednali farizeové s Ježíšem? b) Koho považovali farizeové za svého otce?

² Když žil na zemi Ježíš Kristus, existovala náboženská skupina známá jako farizeové. Vybudovali systém uctívání a věřili, že jej Bůh schvaluje. A přece tito farizeové současně chtěli zabít Ježíše. Ježíš jim proto řekl: „Vy konáte skutky svého otce.“ Řekli mu: „Máme jednoho Otce, Boha.“ — Jan 8:41.

3. Co řekl Ježíš o tom, kdo je otcem farizeů?

³ Byl Bůh opravdu jejich otcem? Přijímal Bůh jejich  způsob uctívání? Rozhodně ne! Ačkoli farizeové měli Písmo a domnívali se, že se podle něho řídí, byli svedeni ďáblem. A Ježíš jim to řekl slovy: „Vy jste ze svého otce, z ďábla, a přejete si činit žádosti svého otce. Ten byl zabijákem, když začal, a nestál pevně v pravdě, . . . je lhář a otec lži.“ — Jan 8:44.

4. Jak se Ježíš díval na náboženství farizeů?

⁴ Je zřejmé, že náboženství farizeů bylo falešné. Sloužilo zájmům ďábla, nikoli Boha. Ježíš tedy nepovažoval jejich náboženství za dobré, naopak, odsoudil je. Řekl těmto náboženským farizeům: „Zavíráte nebeské království před lidmi. Vy sami totiž nevstupujete a těm, kteří jsou na cestě do něho, nedovolujete vejít.“ (Matouš 23:13) Tito farizeové pěstovali falešné uctívání, a proto je Ježíš označil jako pokrytce a jedovaté hady. Řekl, že pro svůj špatný způsob jednání jsou na cestě ke zničení. — Matouš 23:25–33.

5. Jak ukázal Ježíš, že všechna ta mnohá náboženství nejsou jen různé cesty vedoucí k témuž cíli?

⁵ Ježíš Kristus tedy neučil, že všechna náboženství jsou jen různé cesty vedoucí k témuž místu záchrany. Ve svém slavném Kázání na hoře Ježíš řekl: „Vcházejte těsnou branou, protože široká a prostranná je cesta vedoucí ke zničení, a mnoho je těch, kteří po ní vcházejí; ale těsná je brána a úzká cesta vedoucí do života, a málo je těch, kteří ji nalézají.“ (Matouš 7:13, 14) Většina lidí neuctívá Boha správným způsobem, a proto jsou na cestě ke zničení. Pouze málo jich je na cestě vedoucí k životu.

6. O čem se můžeme poučit, povšimneme-li si uctívání izraelského národa?

 ⁶ Pozorujeme-li způsob, jak Bůh jednal s izraelským národem, poznáme, jak je důležité uctívat Boha způsobem, který on schvaluje. Bůh varoval Izraelity, aby se vyhýbali falešnému náboženství okolních národů. (5. Mojžíšova 7:25) Tito lidé obětovali své děti svým bohům a pěstovali nečisté sexuální zvyky, včetně homosexuality. (3. Mojžíšova 18:20–30) Bůh přikázal Izraelitům, aby se těchto zvyků vyvarovali. Když neposlouchali a uctívali jiné bohy, trestal je. (Jozue 24:20; Izajáš 63:10) Na jejich náboženství tedy skutečně záleželo.

FALEŠNÉ NÁBOŽENSTVÍ DNES?

7, 8. a) Jaké postavení zaujímalo náboženství během světových válek? b) Jak se podle tvého názoru dívá Bůh na to, co dělalo náboženství v době války?

⁷ A co dnešní stovky náboženství? Pravděpodobně souhlasíš, že mnohé věci, které se konají ve jménu náboženství, nemají Boží schválení. V nedávných světových válkách, které přečkaly milióny dnes žijících lidí, povzbuzovala náboženství na obou stranách své stoupence, aby zabíjeli. „Zabíjejte Němce — jen je zabíjejte,“ řekl londýnský biskup. A na druhé straně arcibiskup z Kolína nad Rýnem říkal Němcům:  „Přikazujeme vám ve jménu Božím, abyste bojovali až do poslední kapky krve za čest a slávu vlasti.“

⁸ Katolíci tedy zabíjeli katolíky se schválením svých náboženských vůdců, a protestanté činili totéž. Duchovní Harry Emerson Fosdick připustil: „Dokonce i v kostelích jsme měli bitevní vlajky . . . Jedním koutkem úst jsme chválili Knížete pokoje a druhým jsme oslavovali válku.“ Co myslíš, jak se dívá Bůh na náboženství, které tvrdí, že koná jeho vůli, ale oslavuje válku?

9. a) Co si myslí mnozí lidé o zločinech, jichž se dopouštějí členové různých náboženství? b) K jakému závěru musíme dojít, jestliže se náboženství činí částí světa?

⁹ Členové mnoha různých náboženství se během dějin dopustili zločinů ve jménu Božím, a proto se dnes milióny lidí odvracejí od Boha i od Krista. Činí Boha odpovědným za hrozné náboženské války, například za křižácké války mezi katolíky a moslimy, za války mezi moslimy a hinduisty, za války mezi katolíky a protestanty. Poukazují na vraždění Židů ve jménu Kristově a na hroznou katolickou inkvizici. Náboženští vůdci, kteří nesou odpovědnost za takové nesmírné zločiny, sice tvrdili, že Bůh je jejich Otcem, ale nebyli ve skutečnosti stejně dětmi ďáblovými jako farizeové, které odsoudil Ježíš? Satan je bůh tohoto světa. Neměli bychom proto očekávat, že také ovládá náboženství, která pěstují lidé ve světě? — 2. Korinťanům 4:4; Zjevení 12:9.

10. Co patří k věcem, jež byly konány ve jménu náboženství a které neschvaluješ?

¹⁰ Ve jménu náboženství se dnes děje bezpochyby mnoho věcí, které nepovažuješ za správné. Často snad slyšíš o lidech, kteří žijí velmi nemorálně, ale jsou váženými členy církví. Snad dokonce i víš o náboženských vůdcích, kteří žijí velmi špatně, ale přesto jsou ve svých církvích přijímáni jako dobří náboženští vůdci. Někteří přední duchovní prohlásili, že homosexualita není nesprávná a že také není nesprávné mít pohlavní styky před uzavřením sňatku. Ty však možná víš, že Bible něco takového neříká. Bůh trestal svůj izraelský lid smrtí, protože pěstovali takové věci. Z téhož důvodu zničil Sodomu a Gomoru. (Juda 7) Brzy učiní totéž všem moderním  falešným náboženstvím. V Bibli je takové náboženství znázorněno jako prostitutka, protože má nemravné styky s „králi země“. — Zjevení 17:1, 2, 16.

UCTÍVÁNÍ, KTERÉ BŮH SCHVALUJE

11. Co je nutné, má-li být naše uctívání Bohu přijatelné?

¹¹ Bůh neschvaluje všechna náboženství, a proto si musíme položit otázku: ‚Uctívám Boha způsobem, který on schvaluje?‘ Jak to můžeme vědět? Ne člověk, ale Bůh rozhoduje o tom, co je pravé uctívání. Má-li tedy být naše uctívání Bohu přijatelné, musí být pevně založeno na Božím slovu pravdy, Bibli. Měli bychom mít stejný názor jako biblický pisatel, který řekl: „Ať Bůh je shledán jako pravdivý, i kdyby každý člověk byl shledán jako lhář.“ — Římanům 3:3, 4.

12. Proč řekl Ježíš, že Bůh neschvaluje uctívání, jaké pěstovali farizeové?

¹² Farizeové v prvním století nezastávali tento postoj. Vytvořili si vlastní soustavu náboženských názorů a ústních podání a řídili se jimi místo Božím slovem. K čemu to vedlo? Ježíš jim řekl: „Tak jste učinili Boží slovo neplatným pro své ústní podání. Pokrytci, vhodně o vás prorokoval Izajáš, když  řekl: ‚Tento lid mne ctí svými rty, ale jejich srdce je ode mne daleko vzdáleno. Uctívají mě však marně, protože vyučují lidské příkazy jako nauky.‘“ (Matouš 15:1–9; Izajáš 29:13) Jestliže tedy toužíme po Božím schválení, nutně se musíme přesvědčit, že to, čemu věříme, odpovídá naukám Bible.

13. Co podle Ježíšových slov musíme dělat, abychom měli Boží schválení?

¹³ Nestačí, abychom jen říkali, že věříme v Krista, a pak abychom dělali to, co my považujeme za správné. Je absolutně nutné, abychom zjistili, co je v té věci Boží vůle. Ježíš to ukázal ve svém Kázání na hoře, když řekl: „Ne každý, kdo mi říká: ‚Pane, Pane,‘ vejde do nebeského království, ale ten, kdo činí vůli mého Otce, který je v nebesích.“ — Matouš 7:21.

14. Proč by nás Ježíš mohl považovat za ‚činitele bezzákonnosti‘, i kdybychom dělali „dobré skutky“?

¹⁴ Dokonce bychom mohli dělat to, co považujeme za „dobré skutky“, a mohli bychom to dělat ve jménu Kristově. Ale to všechno by nemělo žádnou cenu, kdybychom nečinili Boží vůli. Byli bychom na tom tak jako lidé, o kterých mluví Ježíš dále: „Mnozí mi v onen den řeknou: ‚Pane, Pane, což jsme neprorokovali v tvém jménu a v tvém jménu nevyháněli démony a v tvém jménu nekonali mnoho mocných skutků?‘  A přece jim pak vyznám: Nikdy jsem vás neznal! Odstupte ode mne, činitelé bezzákonnosti.“ (Matouš 7:22, 23) Ano, mohli bychom dělat věci, které my považujeme za správné — a za které nám jiní lidé možná děkují a dokonce nás chválí — ale nečiníme-li to, o čem Bůh říká, že je správné, bude nás Ježíš Kristus považovat za ‚činitele bezzákonnosti‘.

15. Proč je moudré, abychom jednali podobně jako lidé ve starověké Beroji?

¹⁵ V dnešní době mnohá náboženství nekonají Boží vůli, a proto bychom neměli prostě předpokládat, že učení náboženské organizace, s níž jsme ve spojení, odpovídají Božímu slovu. Pouhá skutečnost, že nějaké náboženství používá Bibli, ještě sama o sobě nedokazuje, že všechno, co toto náboženství učí a co koná, v Bibli opravdu je. Důležité je, abychom sami prozkoumali, zda tomu tak je, nebo ne. Lidé v městě Beroji byli chváleni, protože nejen vyslechli, co jim kázal křesťanský apoštol Pavel, ale zkoumali Písmo, aby se přesvědčili, zda jim říká pravdu. (Skutky 17:10, 11) Náboženství, které má Boží schválení, musí ve všem odpovídat Bibli. Nebude některé části Bible přijímat a jiné odmítat. — 2. Timoteovi 3:16.

NESTAČÍ JEN UPŘÍMNOST

16. Co řekl Ježíš, aby ukázal, že k tomu, aby měl člověk Boží schválení, nestačí jen upřímnost?

¹⁶ Někdo se však možná zeptá: ‚Jestliže je někdo ve své víře upřímný, což jej Bůh neschválí, i kdyby jeho náboženství bylo nesprávné?‘ Ježíš řekl, že neschválí ‚činitele bezzákonnosti‘, ačkoli se domnívali, že jednají správně. (Matouš 7:22, 23) Ani Bůh tedy neschválí samotnou upřímnost. Jednou řekl Ježíš svým následovníkům: „Přichází hodina, kdy si každý, kdo vás zabije, bude představovat, že Bohu prokázal svatou službu.“ (Jan 16:2) Takoví lidé, kteří zabíjeli křesťany, si možná upřímně mysleli, že tím slouží Bohu, ale zřejmě mu nesloužili. Bůh neschvaluje, co dělali.

17. Ačkoli byl Pavel upřímný, co dělal před tím, než se stal křesťanem?

¹⁷ Než se apoštol Pavel stal křesťanem, napomáhal při zabití Štěpána. Později hledal způsoby, jak pobít ještě více křesťanů. (Skutky 8:1; 9:1, 2) Pavel vysvětlil: „Až do  krajnosti [jsem] pronásledoval Boží sbor a pustošil jej. A dělal jsem větší pokroky v židovství než mnoho vrstevníků mého rodu, protože jsem byl mnohem horlivější pro ústní podání svých otců.“ (Galaťanům 1:13, 14) Ano, Pavel byl upřímný, ale tím se jeho náboženství nestalo něčím správným.

18. a) Jaké bylo Pavlovo náboženství, když pronásledoval křesťany? b) Proč bylo nutné, aby Pavel a jiní v jeho době změnili své náboženství?

¹⁸ Pavel byl v té době členem náboženského židovského systému, který zavrhl Ježíše Krista a jenž byl proto zavržen Bohem. (Skutky 2:36, 40; Přísloví 14:12) Jestliže tedy měl Pavel získat Boží schválení, musel změnit své náboženství. Psal také o jiných, kteří měli „horlivost pro Boha“ — kteří byli upřímní, ale neměli Boží schválení, protože jejich náboženství nebylo založeno na přesném poznání Božích předsevzetí. — Římanům 10:2, 3.

19. Co ukazuje, že pravda nepřipuští odlišné náboženské nauky?

¹⁹ Pravda nepřipouští všechny ty rozmanité druhy náboženských nauk na světě. Lidé buď mají duši, která žije dále po smrti těla, nebo ji nemají. Země bude buď trvat navěky, nebo nebude, Bůh buď skoncuje se zlem, nebo neskoncuje. Tyto a mnohé jiné náboženské názory jsou buď správné, nebo nesprávné; nemohou být dvě soustavy pravdy, jestliže jedna neodpovídá druhé. Může souhlasit jen jedno nebo druhé, ale ne obojí. Jestliže někdo něčemu upřímně věří a jedná podle toho, tím se jeho názor nestane správným, pokud je ve skutečnosti falešný.

20. Jak se můžeme řídit správnou „silniční mapou“, pokud jde o náboženství?

²⁰ Co bys dělal, kdybys obdržel důkazy, že to, čemu věříš, je nesprávné? Řekněme například, že cestuješ autem poprvé na nějaké místo. Máš silniční mapu, ale nevěnoval jsi čas jejímu podrobnému prozkoumání. Někdo ti řekl, kudy máš jet. Spoléháš se na něj a upřímně věříš, že cesta, kterou ti ukázal, je správná. Ale dejme tomu, že správná není. Co kdyby ti někdo jiný ukázal, že se mýlíš? Kdyby ti na tvé vlastní mapě ukázal, že jsi na nesprávné silnici? Byl bys pyšný a tvrdohlavý a nepřipustil bys, že jsi na nesprávné silnici? Jestliže tedy  zkoumáním své Bible poznáš, že v náboženském směru se pohybuješ po nesprávné cestě, buď ochoten změnit směr. Vyhni se široké cestě ke zničení. Jdi raději na úzkou cestu k životu!

JE NEZBYTNĚ NUTNÉ ČINIT BOŽÍ VŮLI

21. a) Co je dále nutné kromě poznání pravdy? b) Co učiníš, jestliže poznáš, že Bůh neschvaluje určité věci, které děláš?

²¹ Je důležité znát biblické pravdy. Toto poznání však je bezcenné, jestliže neuctíváš Boha pravdou. (Jan 4:24) Záleží na praktickém uplatňování pravdy, na činění Boží vůle. Bible říká: „Víra bez skutků je mrtvá.“ (Jakub 2:26) Chceš-li se tedy líbit Bohu, musí tvé náboženství nejen plně odpovídat Bibli, ale musíš je také uplatňovat v každé životní činnosti. Jestliže tedy poznáš, že to, co děláš, je podle Božích slov nesprávné, budeš ochoten učinit změnu?

22. Jakému dobrodiní se můžeme těšit v dnešní době a v budoucnosti, jestliže v praxi uplatňujeme pravé náboženství?

²² Čekají tě velká požehnání, budeš-li činit Boží vůli. Budeš z toho mít užitek již nyní. Budeš-li uplatňovat pravé náboženství, staneš se lepším člověkem — lepším mužem, manželem nebo otcem, lepší ženou, manželkou nebo matkou, lepším dítětem. Vytvoří to v tobě bohulibé vlastnosti, které způsobí, že budeš mezi ostatními výjimečný, protože budeš činit to, co je správné. Ale navíc to bude znamenat, že budeš moci přijmout požehnání věčného života ve štěstí a v dokonalém zdraví na Boží rajské nové zemi. (2. Petra 3:13) Není nejmenší pochyby — na tvém náboženství skutečně záleží!

[Studijní otázky]

[Obrázek na straně 25]

Sloužili Bohu náboženští vůdci, kteří chtěli zabít Ježíše?

[Obrázky na straně 26 a 27]

Ježíš řekl, že většina lidí je na široké cestě ke zničení. Pouze málo jich je na úzké cestě k životu

[Obrázek na straně 28 a 29]

„Veřejně oznamují, že znají Boha, ale svými skutky ho zapírají.“ — Titovi 1:16.

slovem

skutkem

[Obrázek na straně 30]

Kvůli rozdílnému náboženství se Pavel podílel na kamenování Kristova učedníka Štěpána

[Obrázek na straně 33]

Kdybys byl na nesprávné silnici, byl bys pyšný a tvrdohlavý a nepřipustil bys to?