Přejít k článku

Přejít na obsah

Proč jsme zde?

Proč jsme zde?

7. kapitola

Proč jsme zde?

1. K jakému závěru docházejí přemýšliví lidé?

JIŽ dlouho si lidé kladou otázku, jaký je smysl života na zemi. Pohlížejí na ohromnou hvězdnatou oblohu. Obdivují barvy západu slunce a nádheru otevřené krajiny. Přemýšliví lidé docházejí k závěru, že to všechno musí mít nějaký velkolepý smysl. Často se však ptají, jaké je jejich vlastní místo v tomto uspořádání. — Žalm 8:3, 4; 8:4, 5, KB.

2. Jaké otázky si lidé kladou?

Většina lidí si někdy během života položila otázku: Máme opravdu žít jen krátký čas, získat ze života, co se dá, a pak zemřít? Kam ve skutečnosti spějeme? Můžeme očekávat něco víc než jen krátký koloběh narození, života a smrti? (Job 14:1, 2) K pochopení této věci nám pomůže odpověď na otázku: Jak jsme se zde ocitli?

EVOLUCE, NEBO STVOŘENÍ

3. Co říká učení o evoluci?

3 Někde se běžně učí, že všechno, co vidíme, se stalo samo od sebe, že to vzniklo náhodou nebo souhrou okolností. Říká se, že mnoho miliónů let se život vyvíjel nebo postupoval od nižších forem, až nakonec začali existovat lidé. Na mnoha místech na zemi se tato evoluční teorie učí jako skutečnost. Je to však pravda, že pocházíme ze zvířat podobných opicím, která žila před milióny let? Vznikl tento veliký vesmír pouhou souhrou okolností?

4. Proč můžeme věřit, že „Bůh stvořil nebesa a Zemi“?

Bible říká: „Na počátku Bůh stvořil nebesa a Zemi.“ (1. Mojžíšova 1:1) A vědecké skutečnosti potvrzují, že nebesa s miliardami hvězd, a též naše Země, měly počátek. Byly stvořeny. Pohyby hvězd a planet jsou tak pravidelné, že jejich postavení lze předem určit naprosto přesně i řadu let předem. Hvězdy a planety se ve vesmíru pohybují podle matematických zákonů a principů. P. Dirac, profesor matematiky na univerzitě v Cambridge, řekl v časopise Scientific American: „Snad by bylo možné tuto situaci popsat tak, že Bůh je matematik velmi vysokého řádu a že ke stavbě vesmíru použil velmi vysoké matematiky.“

5. Jak je na našem fyzickém těle patrné, že jsme byli stvořeni, a ne že bychom byli vznikli evolucí?

Bible říká: „Vězte, že Jehova je Bůh. To on nás udělal, a ne my sami.“ (Žalm 100:3) Konstrukce lidského těla je tak podivuhodná, že jeden biblický pisatel musel říci Bohu: „Budu ti chvalořečit, protože jsem podivuhodně udělán . . . Mé kosti nebyly před tebou schovány, když jsem byl v tajnosti dělán . . . Tvé oči viděly i můj zárodek a ve tvé knize byly zapsány všechny jeho části.“ (Žalm 139:14–16) Děcko se vyvíjí v mateřském nitru podivuhodným způsobem. Časopis Newsweek o tom napsal: „Je to prostě zázrak.“ Dodává: „Žádnou technikou nelze přesně určit okamžik početí. Žádný vědec nemůže říci, jaké podivuhodné síly se uplatňují při vývoji orgánů a nespočetných nervových spojů v lidském embryu.“

6. Proč je rozumné věřit ve stvoření, a ne v evoluci?

Přemýšlej o našem velikém vesmíru a také o našem vlastním těle, o jeho podivuhodné konstrukci a stavebním plánu. Zdravá úvaha by nás měla vést k závěru, že tyto věci se nevyvinuly ani nevznikly samy od sebe. Měly konstruktéra, stvořitele. Zamysli se nad jinými věcmi, které nás obklopují. Když se rozhlížíš po svém domově, polož si otázku: Vyvinul se snad můj psací stůl, lampa, lůžko, židle, stůl, stěny nebo dům? Nebo bylo nutné, aby je někdo vytvořil? Samozřejmě, museli je vytvořit inteligentní lidé. Jak tedy je možné tvrdit, že náš daleko složitější vesmír nepotřeboval tvůrce a že jsme jej nepotřebovali ani my? A jestliže nás sem postavil Bůh, pak k tomu jistě měl nějaký důvod.

7. a) Jak ukázal Ježíš, že věřil ve stvoření? b) Jaké máme další důkazy, že Adam byl skutečná osoba?

Ježíš Kristus sám řekl o prvním muži a první ženě: „Ten, který je stvořil, učinil je od počátku jako muže a ženu a řekl: ‚Proto člověk opustí svého otce a svou matku a přidrží se své manželky a ti dva budou jedno tělo.‘“ (Matouš 19:4, 5) Ježíš zde citoval z 1. Mojžíšova 1:27 a 2:24, kde se mluví o stvoření Adama a Evy. Poukázal tedy na to, že biblická zpráva je pravdivá. (Jan 17:17) Bible dále říká, že Enoch byl „sedmý muž od Adama“. (Juda 14) Kdyby Adam nebyl skutečnou osobou, nezmiňovala by se o něm Bible tak výslovně. — Lukáš 3:37, 38.

8. Jakému názoru o počátku člověka Bible neučí?

Někteří lidé říkají, že Bůh použil ke stvoření člověka evolučního procesu. Tvrdí, že Bůh připustil, aby se člověk vyvinul, a že do něj vložil duši, když člověk dosáhl určitého bodu. Tato myšlenka se však v Bibli nikde nevyskytuje. Bible naopak říká, že rostliny a zvířata byly stvořeny „podle svých druhů“. (1. Mojžíšova 1:11, 21, 24) A skutečnosti ukazují, že jeden druh rostlin nebo zvířat se časem nevyvíjí v jiný druh. Další důkazy pro to, že nejsme výsledkem působení evoluce jsou uvedeny v knize Kde se tu vzal život? Evolucí nebo stvořením?

JAK BŮH STVOŘIL ČLOVĚKA

9. a) Jak popisuje Bible stvoření člověka? b) Co se stalo, když Bůh vdechl do chřípí člověka „dech života“?

9 Bůh stvořil člověka ze země, aby žil na zemi. Bible o tom říká: „Jehova Bůh přistoupil k vytvoření člověka z prachu zemské půdy a vdechl do jeho chřípí dech života, a člověk se stal živou duší.“ (1. Mojžíšova 2:7) Z toho poznáváme, že člověk byl přímým stvořením Božím. Zvláštním stvořitelským činem vytvořil Bůh člověka jako úplnou, celou osobu. Když Bůh vdechl do chřípí člověka „dech života“, naplnily se plíce člověka vzduchem. Ale tím bylo dosaženo více. Bůh tím vložil do lidského těla život. Tato životní síla je udržována nebo zachovávána dýcháním.

10. Co je lidská duše, a jak byla stvořena?

10 Povšimni si však, že Bible neříká, že by Bůh dal člověku duši. Říká naopak, že „člověk se stal živou duší“, když Bůh způsobil, aby začal dýchat. Člověk tedy byl duší, stejně jako ten, kdo se stává lékařem, je lékařem. (1. Korinťanům 15:45) „Prach zemské půdy“, z něhož je vytvořeno fyzické tělo, není duše. Bible také neříká, že „dech života“ je duše. Bible spíše ukazuje, že spojením těchto dvou složek se „člověk stal živou duší“.

11. Které biblické skutečnosti o lidské duši ukazují, že to nemohlo být něco podobného stínu, co by existovalo nezávisle na osobě?

11 Lidská duše je člověk sám o sobě, proto nemůže být duše něco stínového, co žije uvnitř těla nebo co může tělo opustit. Jednoduše vyjádřeno, Bible učí, že tvá duše jsi ty. Bible například mluví o tom, že duše chce jíst hmotnou potravu. Říká: „Tvá duše žádostivě touží jíst maso.“ (5. Mojžíšova 12:20) Také říká, že duše mají krev, která putuje jejich žilami. Mluví totiž o ‚stopách krve duší nevinných chudáků‘. — Jeremjáš 2:34.

PROČ SEM BŮH POSTAVIL ČLOVĚKA

12. Jaké bylo Boží předsevzetí s lidmi na zemi?

12 Nebylo Božím předsevzetím, aby Adam a Eva po krátké době zemřeli a pak žili někde jinde. Měli zůstat zde a starat se o zemi a o všechno živé na ní. Bible o tom říká: „Bůh jim . . . požehnal a Bůh jim řekl: ‚Buďte plodní a přibývejte a naplňte zemi a podmaňte si ji a mějte v podřízenosti mořské ryby a nebeské létající tvory a každého živého tvora, který se pohybuje na zemi.‘“ (1. Mojžíšova 1:28; 2:15) Adam a Eva a také všichni jejich potomci měli být šťastní na zemi navždy a měli činit věci, které od nich Bůh očekával.

13. a) Jak můžeme být šťastní? b) Co poskytne skutečný smysl našemu životu?

13 Povšimni si, že „Bůh jim . . . požehnal“. Opravdu pečoval o své pozemské děti. Proto jim jako milující Otec dal pokyny, které byly k jejich dobru. Kdyby je byli poslouchali, byli by šťastní. Ježíš to věděl, a proto později řekl: „Šťastní jsou ti, kteří slyší Boží slovo a dodržují je!“ (Lukáš 11:28) Ježíš zachovával Boží slovo. Řekl: „Vždy dělám to, co se mu [Bohu] líbí.“ (Jan 8:29) Tak můžeme pochopit vlastní důvod své existence zde. Máme žít v souladu s Boží vůlí, a tím má být náš život plný a štastný. Budeme-li sloužit Jehovovi, dá to již dnes našemu životu skutečný smysl. A budeme-li to činit, budeme mít vyhlídku na věčný život na rajské zemi. — Žalm 37:11, 29.

PROČ STÁRNEME A UMÍRÁME

14. Čeho se dopustili Adam s Evou tím, že neposlechli Boží příkaz?

14 Nyní však všichni stárneme a umíráme. Proč? Jak již bylo uvedeno v předcházející kapitole, je to následkem vzpoury Adama a Evy. Jehova je vystavil zkoušce, která ukázala, že je nutné, aby poslouchali Boha. Řekl Adamovi: „Z každého stromu zahrady smíš do sytosti jíst, ale ze stromu poznání dobrého a špatného, z toho jíst nebudeš, neboť v den, kdy z něho pojíš, určitě zemřeš.“ (1. Mojžíšova 2:16, 17) Adam s Evou jedli z tohoto stromu, a tak se odvrátili od svého nebeského Otce a odmítli jeho vedení. Neposlechli a vzali si to, co jim nepatřilo. Byli by mohli žít navždy šťastně v ráji, nemuseli by prožívat chudobu ani utrpení, ale nyní si přivodili trest za hřích. Tímto trestem je nedokonalost a smrt. — Římanům 6:23.

15. Jak jsme přejali od Adama hřích?

15 Víš, jak jsme přejali hřích od Adama? Když se Adam stal nedokonalým, přenesl tuto nedokonalost a smrt na všechny své děti. (Job 14:4; Římanům 5:12) Tuto situaci snadněji pochopíš, představíš-li si, co se stane, když pekař peče chleba ve formě, která je nějak znetvořená. Projeví se to na každém chlebu, který se peče v této formě. Adam se začal podobat takové formě, a my jsme jako ten chléb. Stal se nedokonalým, když porušil Boží zákon. Jako kdyby se tím nějak znetvořil nebo získal nějaký špatný znak. Když tedy měl děti, všechny přijaly tentýž znak hříchu a nedokonalosti.

16, 17. Jak jeden z Ježíšových zázraků ukazuje, že nemoci přišly na lidský rod následkem hříchu?

16 Nyní podléháme nemocím a stárneme, protože jsme všichni po Adamovi přejali hřích. Ukazuje to jeden z Ježíšových zázraků. Jednou se v domě, kde Ježíš učil, shromáždil velký zástup, že se již do místnosti nemohl nikdo dostat. Tu čtyři muži přinesli nějakého ochrnutého člověka, který ležel na nosítkách. Když viděli, že se nedostanou dovnitř, vystoupili na střechu, udělali v ní otvor a spustili nosítka s ochrnutým člověkem přímo před Ježíše.

17 Když Ježíš viděl, jak velkou mají víru, řekl ochrnutému člověku: „Tvé hříchy jsou odpuštěny.“ Ale někteří z přítomných si mysleli, že Ježíš nemůže odpouštět hříchy. Proto Ježíš řekl: „‚Abyste věděli, že Syn člověka má autoritu odpouštět hříchy na zemi‘ — řekl ochrnutému: ‚Říkám ti: Vstaň, zvedni svá nosítka a jdi domů.‘ Nato skutečně vstal, ihned zvedl svá nosítka a vyšel přede všemi.“ — Marek 2:1–12.

18. Na jakou budoucnost se mohou těšit Boží služebníci?

18 Jen si uvědom, co může pro nás znamenat tato Ježíšova moc. Pod panstvím Božího království bude Kristus schopen odpustit hříchy všech, kteří milují Boha a slouží mu. To znamená, že budou odstraněny všechny bolesti a nemoci. Nikdo již nebude muset stárnout a umírat. Jaká je to nádherná naděje do budoucnosti! Ano, můžeme očekávat mnohem více, než že se člověk jen narodí, krátký čas žije a pak umírá. Budeme-li se neustále učit o Bohu a budeme-li mu sloužit, budeme moci skutečně žít věčně v pozemském ráji.

[Studijní otázky]

[Obrázek na straně 69]

Mnozí se ptají na smysl života

[Obrázek na straně 70]

Vyvinuly se tyto věci, nebo byly vyrobeny?

[Obrázek na straně 75]

Biblická zpráva o Ježíšově uzdravení ochrnutého ukazuje, že lidé podléhají nemocem kvůli Adamovu hříchu