26. kapitola

Děti, které velebily Boha

PŘEMÝŠLEL jsi někdy o tom, proč máš ústa? Jak jich používáš? —

Jistě je pravda, že potřebujeme ústa k jídlu. Ale ústa nejsou pouze k jídlu. Většina z nás jí pouze několikrát za den. Ale není pravda, že používáš ústa daleko více k mluvení? — Vše, co je v ústech, tvoje rty, jazyk, zuby, patro, to všechno je potřebné k tomu, abychom mohli mluvit.

Přemýšlej, jaké by to bylo, kdybys nemohl mluvit. Jak by to bylo smutné, kdybys nikdy nemohl někomu jinému říci, co si myslíš. Nejsi rád, že nám Jehova dal ústa? — A když nám dal ústa, nemyslíš, že by měla být používána způsobem, který by jej ctil? —

Tak smýšlel také král David, který byl Božím služebníkem. Řekl: „Jehovovu chválu budou mluvit má ústa.“ Myslíš, že je správné, aby tak mluvila i naše ústa? — Pak budeme spolu opakovat jeho slova: „Jehovovu chválu budou mluvit má ústa.“ — Žalm 145:21.

Byla jedna mladá izraelská dívka, která tak mluvila. V době, kdy žila, bylo mezi syrským a izraelským národem nepřátelství. Jednoho dne Syřané bojovali proti Izraelitům a tuto mladou dívku zajali. Byla  poslána do domu vojevůdce, který se jmenoval Náman. Tam se stala služebnou Námanovy ženy.

Náman měl nemoc nazvanou malomocenství. Žádný z lékařů mu nemohl pomoci. Ale mladá izraelská dívka měla velkou víru v Jehovu. Věděla, že může dělat podivuhodné věci. A věřila, že jeden z Božích zvláštních služebníků, prorok, by mohl Námanovi pomoci. Náman a jeho žena přirozeně v Jehovu nevěřili. Měli jiné náboženství. Měla jim mladá dívka říci, co věděla? Snad by to ani nechtěli slyšet. Co bys udělal ty? —

Dívka věděla, že by měla mluvit. Bylo by to laskavé a ukazovalo by to její lásku k Bohu. Proto řekla: ‚Kdyby jen mohl Náman jít k Jehovovu proroku do Izraele. Pak by mohl být uzdraven z malomocenství.‘

Náman velice toužil po uzdravení, proto dívce naslouchal a šel za Jehovovým prorokem. Když učinil to, co mu prorok řekl, byl uzdraven. To způsobilo, že se Náman stal ctitelem pravého Boha. Jak musel být rád, že se mladá izraelská dívka nebála velebit Jehovu! — 2. Královská 5:1–15.

Chtěl bys také někomu pomoci, aby se něco dozvěděl o Jehovovi, jako to udělala ta mladá dívka? — Kdo to je, komu bys mohl pomoci? —

 Tito lidé si patrně nemyslí, že by potřebovali pomoc. Ale mohl bys s nimi mluvit o dobrých věcech, které dělá Jehova. A třeba budou naslouchat. Nebylo by krásné, kdyby nakonec milovali Jehovu jako ty? — Takové věci se stávají, když svými ústy velebíš Jehovu.

Bible nám také vypravuje o mladém muži Timoteovi. Jeho otec nebyl Jehovův ctitel. Ale jeho matka byla a stejně tak i jeho babička. Timoteus jim naslouchal a od svého útlého dětství znal Bibli. Abychom mohli velebit Jehovu, musíme také znát Bibli, která nám o něm vypravuje.

Když Timoteus vyrostl, získal si velmi dobrou pověst. Jednoho dne navštívil Pavel, apoštol Ježíše Krista, město, kde Timoteus žil. Poznal, jak velmi by si Timoteus přál sloužit Jehovovi. Proto pozval tohoto mladého muže, aby šel s ním a sloužil Bohu ještě rozsáhlejším způsobem. Cestovali spolu do jiných míst a všude mluvili lidem o Božím království a o Ježíši. — Skutky 16:1–5.

Timoteus se od apoštola Pavla mnoho naučil o tom, jak velebit Boha. Viděl, jak Pavel mluvil k velkým skupinám lidí. Viděl, jak Pavel chodil za lidmi do jejich domovů, aby je též učil. Ale Timoteus nechodil s Pavlem jenom jako divák: účastnil se rovněž tohoto díla.

Pavel o něm řekl: ‚Timoteus vykonával Jehovovo dílo tak jako já.‘ — 1. Korintským 16:10.

Když Timoteus mluvil o Bohu, nelíbilo se to každému. Ale on se této práce nevzdal. Neřekl, že  by chtěl jít domů. Byl rád, že může svými ústy velebit Jehovu.

Nyní snad někdo řekne, že to mohou dělat pouze starší lidé. Ale věříš tomu? — Velký Učitel věděl, že tomu tak není. Jednoho dne, když někteří lidé chtěli zakázat malým chlapcům, aby velebili Boha, řekl Ježíš: ‚Což jste nečetli v Písmech: „Z úst malých dětí bude vycházet velebení“‘? — Matouš 21:16.

My všichni můžeme velebit Jehovu, když skutečně chceme. Není to těžké. Bůh nám dal ústa, kterými můžeme mluvit. Nemusíme znát všechno z Bible, když začneme. Můžeme jiným vyprávět právě to, co jsme se již naučili. Chtěl bys to dělat? —

(Další texty, které povzbudí mladé lidi, aby sloužili Bohu jsou: Žalm 148:12, 13; Kazatel 12:1; 1. Timoteovi 4:12.)