8. kapitola

Dobrý bližní

ZNÁŠ někoho, kdo má jinou barvu pleti než ty? — Na některých místech má většina lidí černou nebo hnědou barvu pleti. Na jiných místech má téměř každý bílou kůži. Tak se narodili.

Jsi snad lepší než jiní lidé, máš-li jinou barvu pleti než oni? — Měl by si někdo, kdo má černou pleť, myslet, že je lepší než ten, jehož pleť je bílá? Nebo by si měl někdo, kdo je bílé pleti, myslet, že je lepší než ten, jehož pleť je černá? Co myslíš? —

Nasloucháme-li velkému Učiteli, Ježíši Kristu, budeme laskaví ke každému. Nezáleží na tom, z jakého národa člověk pochází nebo jakou snad má barvu kůže. Měli bychom milovat lidi všeho druhu. To učil Ježíš.

Jednoho dne přišel jakýsi Žid, aby položil Ježíši těžkou otázku. Tento muž si myslel, že Ježíš nebude znát odpověď. Řekl: ‚Co musím dělat, abych žil věčně?‘

To byla lehká otázka pro velkého Učitele. Ale místo aby na ni odpověděl sám, Ježíš se zeptal muže: ‚Co říká Boží zákon, že musíme dělat?‘

Muž odpověděl: ‚V Božím zákoně je psáno: „Budeš milovat Jehovu, svého Boha, svým celým srdcem, a budeš milovat svého bližního jako sebe samého.“‘

Ježíš řekl: ‚Odpověděl jsi správně. Dělej to dále a získáš věčný život.‘

 Ale ten muž nechtěl milovat každého. Chtěl si proto najít nějakou omluvu. Ptal se Ježíše: „Kdo je ve skutečnosti můj bližní?“ Jak bys ty odpověděl? Kdo je ve skutečnosti tvůj bližní? —

Možná, že tento muž chtěl, aby Ježíš řekl: ‚Tvoji bližní jsou tvoji přátelé.‘ Ale co ostatní lidé? Jsou to také naši bližní? —

Jako odpověď vyprávěl Ježíš příběh. Pojednával o jednom Židu a o jednom Samaritánu. Řekl:

Jeden muž šel po cestě z města Jeruzaléma do Jericha. Byl to Žid. Cestou ho přepadli lupiči. Porazili ho a vzali mu peníze a šaty. Zbili ho a nechali ho polomrtvého ležet vedle cesty.

Brzy nato šel po cestě kněz. Viděl muže, který je těžce zraněn. Co udělal? Co bys udělal ty? —

Kněz prostě přešel na druhou stranu cesty. Ani se nezastavil. Neudělal vůbec nic, aby pomohl člověku.

Potom přišel po cestě jiný velmi nábožný muž. Byl to levita, který sloužil v chrámě v Jeruzalémě. Zastaví se, aby mu pomohl? Udělal přesně totéž jako kněz. Nepomohl mu. Bylo to správné? —

Nakonec šel po cestě Samaritán. Uviděl Žida, který tam ležel s těžkým zraněním. Samaritáni a Židé se většinou neměli navzájem rádi. Nechá tedy Samaritán muže bez pomoci? Řekne si: ‚Proč bych měl pomoci tomuhle Židu? On by mi nepomohl, kdybych byl zraněn?‘

Ale tento Samaritán se podíval na muže, který ležel na kraji cesty, a bylo mu ho líto. Nemohl ho opustit a nechat ho zemřít.

 Samaritán tedy sestoupil se zvířete. Přistoupil k muži a ošetřil mu rány. Polil jej olejem a vínem. To mělo pomoci, aby se rány zahojily. Potom rány ovázal látkou.

Samaritán opatrně vyzvedl raněného muže na své zvíře. Pak jeli pomalu dál, až přijeli k hostinci nebo malému hotelu. Zde Samaritán muže ubytoval a dobře se o něho postaral.

Ježíš se nyní zeptal muže, s kterým mluvil: ‚Který z těchto tří mužů byl podle tvého mínění dobrým bližním?‘ Jak bys odpověděl ty? Byl to kněz, levita nebo Samaritán? —

Muž odpověděl: ‚Samaritán byl dobrý bližní. Zastavil se a postaral se o zraněného muže.‘

Ježíš řekl: ‚Máš pravdu. Jdi tedy a dělej totéž.‘ — Lukáš 10:25–37.

Nebyl to pěkný příběh? — Ukazuje jasně, kdo jsou naši bližní. Naši bližní nejsou jenom naši dobří přátelé. Naši bližní nejsou pouze lidé z naší vlastní země nebo lidé, kteří mají stejnou barvu pleti jako my. Naši bližní jsou lidé všeho druhu.

Co bys tedy dělal, kdybys viděl nějakého zraněného? — Co když pochází z jiné země nebo má jinou barvu pleti než ty? — Je vždy tvým bližním. Proto  bys mu měl pomoci. Kdyby sis myslel, že jsi moc malý, abys mu pomohl, můžeš mne poprosit o pomoc. Nebo můžeš zavolat strážníka nebo učitele. Potom budeš jako Samaritán.

Velký Učitel chce, abychom byli laskaví. Chce, abychom pomáhali druhým bez ohledu na to, kdo jsou. Proto vyprávěl příběh o muži, který byl dobrým bližním.

(O tom, jak bychom se měli dívat na lidi jiné rasy nebo jiného národa, čtěte též Skutky apoštolů 10:34, 35; 17:26; Matouš 5:44–48.)