16. kapitola

Muž, který byl čtyři dny mrtev

NENÍ krásné žít? Netěšíš se ze života? — Já se z něj těším. Pokud žijeme, můžeme dělat mnoho zajímavých věcí.

Věděl jsi však, že ještě žádný člověk nežil věčně? — Dříve nebo později zemřeli všichni lidé. Víš o někom, kdo zemřel? —

Jednou zemřel Ježíšův dobrý přítel. Žil v Betánii, malém městečku nedaleko Jeruzaléma. Jeho jméno bylo Lazar a měl dvě sestry, Martu a Marii.

Jednoho dne se Lazar velmi rozstonal. V té době byl Ježíš daleko vzdálen. Marta a Marie mu proto vzkázaly, že jejich bratr Lazar je velmi nemocen. Proč to učinily? Protože věděly, že Ježíš může uzdravit jejich bratra. Ježíš nebyl lékařem, ale měl od Boha moc, že mohl uzdravit jakoukoli nemoc.

Ale než Ježíš přišel, Lazar onemocněl tak, že zemřel. Ježíš řekl svým učedníkům, že Lazar spí, ale že půjde, aby jej vzbudil. Učedníci nerozuměli, co tím Ježíš myslel. Proto jim Ježíš otevřeně řekl, že Lazar zemřel. Smrt je jako hluboký spánek, jako spánek, který je tak pevný, že se ani nezdají sny.

Nyní šel Ježíš navštívit Martu a Marii. Bylo u nich mnoho přátel. Přišli proto, aby utěšili Martu a Marii, protože jejich bratr zemřel.

 Když Marta slyšela, že Ježíš přichází, šla mu naproti. Brzy nato vyšla i Marie, aby pozdravila Ježíše. Byla velmi smutná, plakala a padla mu k nohám. Ostatní přátelé, kteří šli za Marií, plakali také. Když Ježíš viděl, že všichni pláčou, zesmutněl a také se rozplakal.

Velký Učitel se zeptal, kam uložili Lazara. Nato lidé odvedli Ježíše k jeskyni, kde byl pochován Lazar. Pak Ježíš řekl lidem: ‚Odstraňte kámen od vchodu do jeskyně.‘ Měli to učinit? —

Marta si myslela, že to není správné. Řekla: ‚Pane, již musí být cítit, protože je již čtyři dny mrtev.‘ Je pravda, že mrtvá těla jsou po nějaké době ošklivě cítit.

Ale Ježíš jí odpověděl: „Neřekl jsem ti, že kdybys věřila, viděla bys Boží slávu?“ Ježíš tím chtěl říci, že by Marta viděla něco, co by přineslo Bohu čest. Co chtěl Ježíš učinit?

Když byl kámen odstraněn, Ježíš se hlasitě modlil k Jehovovi. Pak řekl Ježíš nahlas: „Lazare, vyjdi!“ Vyjde Lazar? Mohl by vyjít? —

Můžeš vzbudit někoho, kdo spí? — Ano, zavoláš-li hlasitě, probudí se. Ale můžeš probudit někoho, kdo spí ve smrti? — Ne. Ať voláš sebe hlasitěji, ten, kdo je mrtvý, neuslyší. Není nic, co bychom ty nebo já mohli udělat, abychom probudili mrtvého.

 Ale Ježíš je jiný. Má zvláštní moc od Boha. A tak když Ježíš zavolal Lazara, stala se podivuhodná věc. Muž, který byl čtyři dny mrtvý, vyšel z jeskyně! Byl opět povolán k životu! Mohl opět dýchat, chodit a mluvit! Ano, Ježíš vzkřísil Lazara, když byl již čtyři dny mrtvý! Nebylo to zázračné? — — Jan 11:1–44.

Ale možná, že se zeptáš: Kde byl Lazar ty čtyři dny, co byl mrtvý? Šel Lazar do nebe, když zemřel? Byl tam živý s Bohem a svatými anděly? —

Uvažuj: Kdyby byl Lazar čtyři dny v nebi, nevyprávěl by o tom něco? — A kdyby byl v nebi, byl by jej Ježíš povolal zpět z onoho nádherného místa? — Bible neříká, že Lazar byl v nebi.

Vzpomeň si, že Ježíš řekl, že Lazar spí. Jaké je to, když spíš? —

Když opravdu tvrdě spíš, nevíš, co se kolem tebe děje. Či snad ano? — A když se probudíš, nevíš, jak dlouho jsi spal, pokud se nepodíváš na hodinky.

Stejně je to s mrtvými lidmi. Nevědí nic, co se děje. Nic necítí. A nic nemohou dělat.

Ale někteří lidé mají strach z mrtvých lidí. Nechtějí jít okolo hřbitova, protože si myslí, že jim mrtví mohou ublížit. Dovedeš si to představit? Může mrtvý člověk ublížit někomu, kdo je živ? — Ne, Bible říká, že mrtví nemohou vůbec nic dělat.

Slyšel jsi již někoho říkat, že v určitý den se vracejí mrtví jako duchové, aby navštívili živé? — Někteří lidé tomu věří. Proto připravují jídlo pro mrtvé. Nebo v tyto dny pořádají zvláštní schůzky.  Ale myslíš si, že lidé, kteří dělají takové věci, skutečně věří tomu, co říká Bůh o mrtvých? —

Věříš tomu, co říká Bůh? — Když věříme, nebudeme se bát mrtvých, ale budeme rádi, že jsme živi. Jsme-li Bohu opravdu vděčni za život, budeme to ukazovat tím, jak každodenně žijeme. Budeme dělat věci, které Bůh schvaluje.

(K správnému ocenění denního života v protikladu ke stavu smrti čtěte Kazatele 9:5, 10, Ezechiele 18:4 a Žalm 115:17.)