27. kapitola

Nenáviděn, protože činí dobro

MÁŠ rád to, co je dobré? — Oba bychom řekli, že to máme rádi, viď? Máme to však opravdu rádi natolik, že bychom dělali dobré, i kdyby nás ostatní proto nenáviděli? — Je k tomu zapotřebí odvahy, že ano? —

Myslíš, že velký Učitel měl odvahu? Dělal dobré, i když jej proto ostatní nenáviděli? —

Mnozí lidé milovali Ježíše pro dobré věci, které činil. Jednou se všichni lidé z města shromáždili u dveří domu, kde právě byl. Přišli, protože Ježíš uzdravoval nemocné lidi. — Marek 1:33.

Někdy ale bylo z toho, co Ježíš učil, vidět, že lidé pravdě nevěří. Poslouchal jej každý rád? — Byli ochotni změnit svou víru? — Všichni nebyli ochotni. Někteří dokonce Ježíše nenáviděli, protože mluvil pravdu.

To se stalo jednoho dne v Ježíšově vlastním městě Nazaretě. Ježíš přišel do synagógy; to je místo, kde se scházeli Židé.

Ježíš vstal a měl výbornou řeč z Písem. Lidem se to nejprve líbilo. Byli velmi udiveni krásnými slovy, která vycházela z jeho úst. Stěží mohli uvěřit, že to je mladý muž, který vyrostl v jejich městě.

Ale pak řekl Ježíš ještě něco jiného. Mluvil o době,  kdy Bůh projeví zvláštní přízeň lidem, kteří nebudou Židé jako oni. Když to řekl, lidé v synagóze se rozzlobili. Víš proč? —

Mysleli si, že oni jsou jediní, kteří mají zvláštní Boží přízeň, že jsou lepší než jiní lidé. Proto začali Ježíše nenávidět za to, co řekl. A víš, co se snažili mu udělat? —

Bible říká: ‚Uchopili Ježíše a hnali jej ven z města. Přivedli jej na kraj hory, chtěli jej hodit se svahu a zabít jej! Ale Ježíš od nich odešel.‘ — Lukáš 4:16–30.

Kdyby se to bylo stalo tobě, dokázal by ses vrátit zpět a opět mluvit těmto lidem o Bohu? — Bylo by zapotřebí odvahy, viď? — Asi o rok později se Ježíš vrátil do Nazareta. A Bible říká: „Začal je učit v jejich synagóze.“ Ježíš nepřestal mluvit pravdu ze strachu z lidí, kteří neměli lásku k Bohu. — Matouš 13:54.

Jednou byl Ježíš v místě, kde žil člověk, jehož ruka byla zcela uschlá, chromá. Ježíš měl od Boha moc uzdravit tohoto muže. Ale někteří lidé, kteří tam byli, se snažili dělat Ježíšovi těžkosti. Co udělá velký Učitel? —

Především ukázal, co je správné. Zeptal se: ‚Kdybyste měli ovci, která by o sabatu padla do velké díry, vytáhli byste ji ven?‘

Ano, udělali by to pro ovci, i v sabatu, ve dni, kdy měli odpočívat. Tu řekl Ježíš: ‚Je ještě lepší v sabatní den pomoci člověku, protože člověk je cennější než ovce!‘ Jak srozumitelně tím Ježíš naznačil,  že by měl muži pomoci a uzdravit jej!

Ježíš tedy řekl muži, aby natáhl ruku. A ihned byla zdravá jako druhá ruka. Jak byl ten muž šťastný!

Co se však stalo s těmi druhými muži? Byli také šťastni? — Ne. Nenáviděli Ježíše ještě více. Odešli a dělali si plány, jak jej usmrtit! — Matouš 12:9–14.

I dnes jsou lidé takoví. Někteří mají rádi, co je správné, jiní to nemají rádi. Ať děláme cokoli, nikdy se nemůžeme líbit všem. Proto se musíme rozhodnout, komu se chceme líbit.

Koho bys chtěl jako své přátele? Chtěl bys mít za přátele hodné lidi? — Chtěl bys, aby byl Jehova Bůh tvým přítelem? — Pak musíš dělat vždy to, co je správné.

Ale když budeš dělat dobré, bude tě mít rád ďábel? — A chtěl bys opravdu, aby tě měl ďábel rád? —

Jsou lidé, které má ďábel rád. Bible je nazývá „svět“. „Svět“ — to jsou všichni lidé, kteří nejsou následovníky velkého Učitele. Veliký Učitel řekl: „Kdybyste byli částí světa, svět by měl rád to, co je jeho. Protože však nejste částí světa, proto vás svět nenávidí.“ — Jan 15:18, 19.

Někteří lidé ze světa říkají, že věří v Ježíše, ale neučí jiné pravdě o Bohu tak, jako to dělal Ježíš.  Budou rádi, když jim podle Bible ukážeš, že neučí pravdě? — Ne, většina z nich nebude ráda. Ale můžeš najít někoho, jako byl ten muž s chromou rukou. Byl vděčný, že Ježíš nezakrýval pravdu.

Je mnoho lidí, kteří pravdu skrývají. Bojí se toho, co si myslí jiní lidé. Tolik se starají o to, co by mohli říci jiní lidé, že se po celý svůj život zdržují toho, o čem vědí, že je správné. Jaká to je škoda! Přijdou o tolik štěstí v životě! A přijdou též o Boží schválení. Nechceme být jako oni, že? —

(Přečtěte společně tyto texty, které ukazují, že se nemáme nechat zdržet od konání dobra strachem z toho, co si jiní lidé mohou myslet: Přísloví 29:25; 1. Samuelova 15:24; Matouš 26:69–75; Jan 12:42, 43.)