12. kapitola

Pokoušen ďáblem

CHTĚL někdo od tebe, abys dělal to, co není správné? — Řekl, že se neodvážíš to udělat? Nebo řekl, že by to byl jen žert a že to ve skutečnosti není nesprávné? — Když někdo s námi jedná takovým způsobem, chce nás pokoušet.

Co bychom měli dělat, když jsme pokoušeni? Měli bychom povolit a udělat něco nesprávného? — To by se Jehovovi Bohu nelíbilo. Ale víš, komu by se to líbilo? — Satanu ďáblovi.

Satan je Boží nepřítel a je i náš nepřítel. Nemůžeme ho vidět, protože je duch. Ale on může vidět nás. Jednoho dne mluvil ďábel s Ježíšem, velkým Učitelem, a snažil se jej pokoušet. Podívejme se, co udělal Ježíš. Pak budeme vědět, co máme dělat, když jsme pokoušeni.

Ježíš odešel do hor, aby se modlil k Bohu. Chtěl přemýšlet o díle, které mu dal Bůh, aby je vykonal.

Zatímco byl Ježíš v horách, uběhlo čtyřicet dní a nocí! Po celou tu dobu Ježíš nic nejedl. Ježíš byl teď velmi hladový.

A tehdy se satan snažil pokoušet Ježíše. Ďábel řekl: „Jsi-li Boží Syn, řekni těmto kamenům, ať se stanou bochníky chleba.“ Jak by chutnal kousek chleba!

 Ale byl by mohl Ježíš proměnit kámen v bochník chleba? — Ano, jistě. Protože Ježíš je Boží Syn. Má zvláštní síly.

Byl bys ty proměnil kámen v bochník chleba, kdyby tě byl ďábel k tomu vyzval? — Ježíš byl hladový. Bylo by správné, udělat to pouze jednou? — Ježíš věděl, že by bylo špatné použít své síly tímto způsobem. Jehova mu dal tyto síly, aby přitrhl lidi k Bohu, ne aby jich používal pro sebe.

Místo toho řekl Ježíš satanovi, že je v Bibli psáno: „Člověk nemá žít jen z chleba, ale z každého výroku, který vychází z Jehovových úst.“ Ježíš věděl, že je důležitější dělat to, co se líbí Jehovovi, než mít něco k jídlu.

Ale ďábel to zkoušel opět. Vzal Ježíše do Jeruzaléma a postavil jej na chrámové cimbuří. Pak řekl ďábel Ježíši: ‚Jsi-li Boží Syn, vrhni se dolů. Protože je psáno, že Boží andělé tě ochrání, aby ses neporanil.‘ Co udělal Ježíš? —

Ježíš opět nenaslouchal satanovi. Řekl satanovi, že je špatné zkoušet Jehovu tím, že se vydává život v nebezpečí.

Satan se ještě nevzdal. Vzal Ježíše s sebou na velmi vysokou horu. Ukázal mu všechna království světa a jejich slávu. Pak řekl satan Ježíšovi: „Dám ti všechny tyto věci, jestliže  padneš a prokážeš mi akt uctívání.“ Co bys ty udělal? —

Ježíš to neudělal. Věděl, že by bylo nesprávné uctívat ďábla, bez ohledu na to, co by dostal. Tak Ježíš řekl ďáblovi: ‚Odejdi, satane! Protože Bible říká: Jehovu, svého Boha, musíš uctívat a jenom jemu sloužit.‘ — Lukáš 4:1–13; Matouš 4:1–10.

I my jsme vydáni pokušením. Víš jak? Tady je příklad.

Tvá matka třeba dělá k obědu výborný dort nebo koláč. Ale snad ti řekne, aby sis nevzal ani kousek až do oběda. Snad jsi velmi hladový. Můžeš být v pokušení kousek si vzít. Poslechneš matku? — Satan by chtěl, abys byl neposlušný.

Ale vzpomeň si na Ježíše. Byl velmi hladový. Ale věděl, že důležitější je, aby se líbil Bohu.

Až budeš trochu starší, může se stát, že tě jiné děti navedou, aby sis vzal určité pilulky. Nebo ti dají kouřit cigaretu. Možná, že ti řeknou, že se po  nich budeš cítit velmi dobře. Ale co kdyby to byly omamné jedy? Mohly by způsobit velmi vážnou nemoc, a dokonce by tě mohly zabít. Co uděláš? —

Vzpomeň si na Ježíše. Satan pokoušel Ježíše, aby vydal v nebezpečí svůj život, když mu řekl, aby skočil z chrámu. Ale Ježíš to neudělal. Nenaslouchal satanovi. Ani ty nemáš naslouchat nikomu, kdo tě svádí, aby sis vzal omamné jedy.

Je snadné dělat, co je správné, když to dělají všichni. Ale může to být velmi těžké, když nás druzí svádějí k špatnému jednání. Třeba říkají, že to, co dělají, není špatné. Ale velká otázka je: Co tomu říká Bůh? On to ví nejlépe.

Bez ohledu na to, co říkají druzí, nebudeme dělat věci, o nichž Bůh říká, že nejsou správné. Tak z nás bude mít Bůh vždy radost, a nikdy nebudeme sloužit ďáblovi.

(Další dobrou radu, jak můžeme odolat pokušení, abychom jednali špatně, najdeme u Matouše 26:41, v Přísloví 22:24, 25 a v Žalmu 1:1, 2.)