6. kapitola

Velký Učitel sloužil jiným lidem

JSI RÁD, když někdo pro tebe něco udělá? — Ano, jiní lidé jsou také rádi, když někdo pro ně něco udělá. My všichni jsme rádi. Velký Učitel to věděl a vždy něco dělal pro lidi. Řekl: ‚Přišel jsem, ne aby mně bylo slouženo, ale abych sloužil.‘ — Matouš 20:28.

Když tedy chceme být jako velký Učitel, co musíme dělat? — Musíme sloužit druhým. Musíme pro ně dělat dobré věci.

Opravdu, většina lidí to nedělá. Ano, mnozí si stále přejí, aby jiní sloužili jim. Kdysi měli tento názor i Ježíšovi následovníci. Každý z nich chtěl být nejdůležitější.

Ježíš věděl, že není správné, aby smýšleli takovým způsobem. A tak jednoho dne jim dal naučení, na které nikdy nezapomněli.

Když spolu jedli, zdvihl se Ježíš od stolu. Vzal umývadlo a nalil do něho vodu. Zatímco přihlíželi, šel Ježíš po řadě od jednoho k druhému, sehnul se a umyl jim nohy. Pak jim osušil nohy šátkem. Zamysli se nad tím! Co kdybys tam byl ty a Ježíš by ti umyl nohy? Jak by ti bylo? —

Jeho následovníci cítili, že to není správné, aby  jim velký Učitel sloužil tímto způsobem. Byli rozpačití. Dokonce jeden z nich nechtěl dovolit Ježíšovi, aby pro něho dělal takovou nízkou službu. Ale Ježíš řekl, že je pro něj důležité, aby to učinil.

Dnes obyčejně nemyjeme jeden druhému nohy. Ale když byl Ježíš na zemi, bylo to obvyklé. Víš proč? —

V zemi, ve které žili, nosili lidé otevřené sandály na nahých nohou. Když tedy chodili po špinavých cestách, jejich nohy se pokryly prachem. Byla to laskavost, umýt zaprášené nohy člověku, který přišel do domu na návštěvu.

Ale tehdy se nenabídl žádný z Ježíšových následovníků, že umyje nohy ostatním. Proto to učinil Ježíš sám. Tím, že to Ježíš udělal, dal svým následovníkům  důležité poučení. Museli toto poučení dostat. A je to poučení, které si musíme osvojit i my dnes.

Víš, jaké to bylo poučení? — Když Ježíš opět zaujal své místo u stolu, vysvětloval: ‚Rozumíte tomu, co jsem vám udělal? Nazýváte mne „Učitelem“ a „Pánem“ a máte pravdu. Když já, váš Učitel a Pán, jsem vám umyl nohy, pak byste si i vy měli navzájem mýt nohy.‘ — Jan 13:12–14.

Tím ukázal velký Učitel, že si přeje, aby si jeho následovníci vzájemně sloužili. Nechtěl, aby mysleli pouze na sebe. Nechtěl, aby si mysleli, že jsou tak důležití, že by jim vždy museli sloužit jiní. Chtěl, aby byli ochotni sloužit druhým.

Nebylo to pěkné poučení? — Budeš jako velký Učitel a budeš sloužit jiným? — Všichni můžeme udělat něco pro druhé.

Není těžké sloužit jiným. Dáš-li pozor, uvidíš, že je mnoho věcí, které můžeš udělat pro jiné.

Přemýšlej nyní: Je něco, co můžeš udělat, abys pomohl své matce? Víš, že dělá mnoho pro tebe i pro ostatní v rodině. Můžeš jí pomoci? — Proč by ses jí nezeptal? —

Snad můžeš před jídlem prostřít pro rodinu stůl. Nebo snad bys mohl sklidit talíře, když rodina dojedla. Některé děti vynášejí každý den odpadky. Ať děláš cokoli, budeš tím sloužit jiným, jako to dělal Ježíš.

Máš mladší sourozence, kterým můžeš sloužit? —  Vzpomeň si, že Ježíš, velký Učitel, sloužil dokonce svým následovníkům. Když budeš sloužit svým mladším sourozencům, budeš napodobovat Ježíše.

Co pro ně můžeš udělat? Napadne tě něco? — Snad jim můžeš pomoci, aby se naučili, že si po hře musí uklidit své hračky. Nebo snad jim můžeš pomoci, aby byli připraveni jít do postele. Budou tě mít potom rádi, tak jako Ježíšovi následovníci milovali Ježíše.

Také ve škole můžeš sloužit jiným. Když někomu spadnou knihy, bylo by hezké, kdybys mu pomohl je sebrat. Mohl by ses nabídnout své učitelce, že umyješ tabuli nebo uděláš pro ni něco jiného. I podržet někomu dveře je přátelská služba.

Někdy zjistíš, že ti lidé nepoděkují, když jim sloužíš. Mělo by nám to bránit v tom, abychom dělali dobro? — Ne! Mnozí lidé nepoděkovali Ježíši za jeho dobré skutky. Ale to mu nebránilo v tom, aby konal dobro.

Nikdy se tedy nedejme zdržet od toho, abychom sloužili lidem. Následujme vždy Ježíšův příklad.

(Další texty o tom, že máme sloužit jiným lidem, najdeme u Římanům 15:1, 2; Přísloví 3:27, 28 a Galatským 6:2.)