Kapitola 11

Jan připravuje cestu

UPLYNULO sedmnáct let od chvíle, kdy se dvanáctiletý Ježíš dotazoval učitelů v chrámě. Je jaro roku 29 n.l., a jak se zdá, nikdo nemluví o ničem jiném než o Ježíšovu bratranci Janovi, který káže v celém kraji kolem řeky Jordánu.

Jan je opravdu osobnost, která působí mocným dojmem jak svým vzezřením, tak i řečí. Má oblečení z velbloudí srsti a kolem beder je opásán koženým pásem. Jeho potravou je hmyz — kobylky — a med divokých včel. A jaké přináší poselství? „Čiňte pokání, neboť se přiblížilo nebeské království.“

Toto poselství vzrušuje jeho posluchače. Mnozí si uvědomují, že musí činit pokání, to znamená, že musí svůj postoj změnit a zavrhnout svůj dřívější způsob života jako nežádoucí. A tak k Janovi přicházejí ve velkém počtu lidé z celého území kolem Jordánu a také z Jeruzaléma a on je křtí tak, že je ponoří do vody Jordánu. Proč?

Když Jan lidi křtí, je to symbol nebo uznání toho, že ze srdce litují svých hříchů proti Boží smlouvě Zákona. Když tedy přicházejí k Jordánu někteří nábožní farizeové a saduceové, Jan je odsuzuje. „Vy potomstvo zmijí,“ říká. „Neste. . . ovoce, které přísluší pokání. A nezačínejte si říkat: ‚Máme za otce Abrahama.‘ Říkám vám totiž, že Bůh má moc Abrahamovi vzbudit děti z těchto kamenů. Sekera už je opravdu u kořene stromů; každý strom, který nenese znamenité ovoce, má tedy být poražen a hozen do ohně.“

Jan se těší všeobecné pozornosti, a proto k němu farizeové vysílají kněze a Levity. Ptají se: „Kdo jsi?“

„Nejsem Kristus,“ vyznává Jan.

„Co tedy?“ dotazují se. „Jsi Elijáš?“

„Nejsem,“ odpovídá.

„Jsi Ten Prorok?“

„Ne!“

Začnou tedy naléhat: „Kdo jsi, ať můžeme dát odpověď těm, kteří nás poslali. Co o sobě říkáš?“

Jan vysvětluje: „Jsem hlas někoho, kdo volá v pustině: ‚Napřimte Jehovovu cestu‘, právě jak řekl prorok Izajáš.“

„Proč tedy křtíš,“ chtějí vědět, „když sám nejsi Kristus ani Elijáš ani Ten Prorok?“

„Křtím ve vodě,“ odpovídá. „Ve vašem středu stojí někdo, koho neznáte, ten, kdo přichází za mnou.“

Jan připravuje cestu, aby měli lidé srdce ve správném stavu a mohli přijmout Mesiáše, který se stane králem. O něm Jan mluví jako o tom, „kdo přichází po mně a je silnější než já, jemuž nejsem hoden zout sandály“. Jan dokonce také říká: „Ten, kdo přichází za mnou, mě předešel, protože existoval přede mnou.“

Janovo poselství, že „se přiblížilo nebeské království“, tedy veřejně upozorňuje na to, že brzy začne se svou službou Jehovův ustanovený král, Ježíš Kristus. Jan 1:6–8, 15–28; Matouš 3:1–12; Lukáš 3:1–18; Skutky 19:4.

▪ Jaký muž je Jan?

▪ Proč Jan křtí lidi?

▪ Proč Jan může říci, že se Království přiblížilo?