Kapitola 128

Ježíš žije!

KDYŽ ženy najdou Ježíšovu hrobku prázdnou, běží Marie Magdaléna, aby to pověděla Petrovi a Janovi. Ostatní ženy ovšem zřejmě zůstávají u hrobky. Brzy poté se objeví anděl a pozve je dovnitř.

Zde ženy vidí ještě jiného anděla a jeden z andělů jim říká: „Nebojte se, neboť vím, že hledáte Ježíše, který byl přibit na kůl. Není zde, neboť byl vzbuzen, jak řekl. Pojďte a podívejte se na místo, kde ležel. A rychle jděte a povězte jeho učedníkům, že byl vzbuzen z mrtvých.“ Se strachem a s velkou radostí tedy i tyto ženy běží pryč.

Marie zatím nalezla Petra a Jana a podá jim zprávu: „Odnesli Pána z pamětní hrobky a nevíme, kam ho položili.“ Tito dva apoštolové se dají okamžitě do běhu. Jan má hbitější nohy — nesporně proto, že je mladší — a k hrobce dobíhá první. Ženy mezitím odešly, a tak tu není nikdo. Jan se sklání, nahlíží do hrobky a uvidí obinadla, ale zůstane venku.

Přijde Petr a bez váhání vstoupí dovnitř. Vidí tam obinadla a také látku, kterou měl Ježíš ovinutou kolem hlavy. Je svinuta na jednom místě. Nyní vstoupí do hrobky i Jan a uvěří zprávě, kterou podala Marie. Ani Petr, ani Jan ovšem nechápou, že Ježíš byl vzkříšen, přestože jim to často říkával. Zmateni se oba vracejí domů, ale Marie, která se k hrobce vrátila, zůstane.

Ostatní ženy zatím spěchají, jak jim andělé přikázali, povědět učedníkům, že Ježíš byl vzkříšen. Zatímco utíkají, jak nejrychleji mohou, potká je Ježíš a říká: „Dobrý den!“ Padnou mu k nohám a vzdávají mu poctu. Potom Ježíš řekne: „Nemějte strach! Jděte a podejte zprávu mým bratrům, aby odešli do Galileje; a tam mě uvidí.“

Když předtím nastalo zemětřesení a objevili se andělé, byli vojáci, kteří drželi stráž, omráčeni a byli jako mrtví. Jakmile se vzpamatovali, ihned šli do města a řekli předním kněžím, co se stalo. Kněží se poradili se židovskými „staršími muži“ a bylo rozhodnuto, že se pokusí záležitost utajit tak, že vojáky podplatí. Vojáci dostali pokyn: „Řekněte: ‚Jeho učedníci přišli v noci a ukradli ho, když jsme spali.‘ “

Římští vojáci mohou být za to, že na svém stanovišti usnuli, potrestáni smrtí, a proto kněží slibují: „Jestliže se o tom [že jste usnuli] doslechne místodržitel, chceme ho přemluvit, a chceme vás osvobodit od starostí.“ Úplatek byl dostatečně velký, a proto vojáci jednají podle pokynů. Tak se nepravdivá zpráva o krádeži Ježíšova těla mezi Židy velice rozšířila.

Marii Magdalénu, která zůstala u hrobky, přemáhá žal. Kde může Ježíš být? Naklání se, aby se do hrobky podívala, a vidí dva anděly v bílém, kteří se znovu objevili. Jeden anděl u hlavy a druhý u nohou, kde dříve leželo Ježíšovo tělo. „Ženo, proč pláčeš?“ ptají se.

„Odnesli mého Pána,“ odpoví Marie, „a nevím, kam ho položili.“ Potom se otočí a uvidí kohosi, kdo otázku opakuje: „Ženo, proč pláčeš?“ A také se jí zeptá: „Koho hledáš?“

Domnívá se, že je to zahradník ze zahrady, kde stojí hrobka, a proto mu řekne: „Pane, jestliže jsi ho odnesl, pověz mi, kam jsi ho položil, a chci ho odnést.“

„Marie,“ řekne tento člověk. Podle důvěrně známého oslovení okamžitě pozná, že to je Ježíš. Vykřikne: „Rabboni!“ (což znamená „Učiteli!“), a s nespoutanou radostí se ho chytne. Ale Ježíš říká: „Přestaň se mě držet. Ještě jsem totiž nevystoupil k Otci. Jdi však k mým bratrům a řekni jim: ‚Vystupuji ke svému Otci a vašemu Otci a ke svému Bohu a vašemu Bohu.‘ “

Marie nyní běží na místo, kde se shromáždili apoštolové a ostatní učedníci. Ke zprávě, kterou podaly ostatní ženy, že viděly vzkříšeného Ježíše, dodává svůj vlastní popis události. Avšak tito muži, kteří oněm prvním ženám nevěřili, patrně nevěří ani Marii. Matouš 28:3–15; Marek 16:5–8; Lukáš 24:4–12; Jan 20:2–18.

▪ Co dělá Marie Magdaléna, když najde prázdnou hrobku, a jakou zkušenost mají ostatní ženy?

▪ Jak reagují Petr a Jan, když najdou hrobku prázdnou?

▪ S čím se ostatní ženy cestou setkají, když jdou učedníkům podat zprávu o Ježíšově vzkříšení?

▪ Co se stalo s vojenskou stráží a jak reagovali kněží na jejich zprávu?

▪ Co se děje, když je Marie Magdaléna sama u hrobky, a jak reagují učedníci na zprávy, které jim podaly ženy?