Přejít k článku

Přejít na obsah

Ježíš zázračně sytí tisíce

Ježíš zázračně sytí tisíce

Kapitola 52

Ježíš zázračně sytí tisíce

DVANÁCT apoštolů prožilo radostnou a pozoruhodnou kazatelskou cestu po Galileji. Nyní, krátce po Janově popravě, se vracejí k Ježíšovi a vyprávějí o svých podivuhodných zkušenostech. Ježíš vidí, že jsou unavení a že přichází a odchází mnoho lidí, takže ani nemají čas se najíst. Říká tedy: ‚Odejděme sami soukromě na osamělé místo, kde si můžete odpočinout.‘

Nalodili se asi poblíž Kafarnaum a míří na odlehlé místo, zřejmě východně od Jordánu za Betsaidou. Mnozí lidé je však vidí odplouvat a jiní se o tom dozvídají. Všichni se tedy po břehu rozběhnou napřed, a když člun přistane, už tam na ně čekají.

Ježíš vystoupí z lodi, a když vidí ten velký zástup, je pohnut lítostí, protože ti lidé jsou jako ovce bez pastýře. Uzdravuje jejich nemocné a vyučuje je mnoha věcem.

Čas rychle ubíhá a k Ježíšovi přicházejí učedníci a říkají: „Místo je odloučené a je již pozdní hodina. Pošli je pryč, aby odešli na venkov a do vesnic kolem a koupili si něco k jídlu.“

Ježíš však odpovídá: „Dejte jim něco k jídlu vy.“ A protože již ví, co udělá, zkouší Filipa tím, že se ho ptá: „Kde pro ně koupíme k jídlu chleby?“

Z Filipova pohledu je situace neřešitelná. Je tu přece asi 5 000 mužů, a když se přičtou ženy a děti, zřejmě je tu víc než 10 000 lidí. „Nestačí pro ně chlebů ani za dvě stě denárů [denár byl tehdy denní mzda], aby každý dostal trochu,“ odpovídá Filip.

Snad aby ukázal nemožnost nasycení tolika lidí, upozorňuje Ondřej: „Je zde malý chlapec, který má pět ječných chlebů a dvě malé ryby. Co je to však pro tak mnohé?“

Je jaro, těsně před svátkem pasach roku 32 n. l., takže je všude hodně zelené trávy. Ježíš tedy říká učedníkům, aby se lidé rozložili v trávě do skupin po padesáti a po stu. Bere pět chlebů a dvě ryby, vzhlédne k nebi a pronese požehnání. Pak začne lámat chleby a dělit ryby. Dává je učedníkům a ti je zase rozdělují mezi lidi. Výsledek je ohromující — všichni se najedí dosyta!

Potom říká Ježíš svým učedníkům: „Shromážděte úlomky, které zbývají, aby se nic nepromarnilo.“ A oni naplní dvanáct košů zbytky toho, co jedli! Matouš 14:13–21; Marek 6:30–44; Lukáš 9:10–17; Jan 6:1–13.

▪ Proč hledá Ježíš pro své apoštoly místo v soukromí?

▪ Kam bere Ježíš své učedníky a proč se nesplní jejich potřeba odpočinku?

▪ Nač učedníci naléhají, když se připozdívá, ale jak se Ježíš o lidi postará?