Kapitola 64

Lekce v odpouštění

JEŽÍŠ je zřejmě se svými učedníky stále v domě v Kafarnaum. Hovořil s nimi o tom, jak řešit těžkosti mezi bratry, a proto se Petr ptá: „Pane, kolikrát má můj bratr proti mně zhřešit, a já mu mám odpustit?“ Protože židovští náboženští učitelé navrhují odpouštět až třikrát, Petr asi pokládá za velmi šlechetné, když naznačí: „Až sedmkrát?“

Ale nesprávná je celá myšlenka takového počítání. Ježíš Petra opravuje: „Říkám ti, ne až sedmkrát, ale až sedmasedmdesátkrát.“ Ukazuje, že by se neměla stanovovat žádná hranice, pokud jde o to, kolikrát Petr odpustí svému bratrovi.

Aby Ježíš vštípil učedníkům povinnost odpouštět, vypráví jim znázornění. Je o králi, který chce účtovat se svými otroky. Přivedou mu jednoho otroka, který má obrovský dluh 60 000 000 denárů. Nijak jej nemůže zaplatit. A tak, vysvětluje Ježíš, král nařídí, aby otrok, jeho manželka a jeho děti byli prodáni a tím se zaplatilo.

Nato padne otrok pánovi k nohám a prosí: „Měj se mnou trpělivost a všechno ti chci splatit.“

Pán je pohnut lítostí a milosrdně zruší otrokův obrovský dluh. Ale sotva to udělá, pokračuje Ježíš, otrok jde a najde svého spoluotroka, který mu dluží jen 100 denárů. Muž svého spoluotroka chytí za krk, začne ho rdousit a říká: „Splať všechno, co dlužíš.“

Ale spoluotrok nemá peníze. Padne tedy k nohám otroka, kterému je dlužen, a prosí: „Měj se mnou trpělivost a chci ti splatit.“ Ale otrok na rozdíl od svého pána není milosrdný a dá svého spoluotroka uvrhnout do vězení.

Ježíš pokračuje: Ostatní otroci, kteří viděli, co se stalo, to jdou říci pánovi. Ten rozhněvaně zavolá otroka. „Ničemný otroku,“ říká, „zrušil jsem celý tvůj dluh, když jsi mě snažně prosil. Neměl ses zase ty smilovat nad svým spoluotrokem, jako jsem se i já smiloval nad tebou?“ Vyprovokován k zlosti vydává pán nemilosrdného otroka žalářníkům, dokud nezaplatí všechno, co dluží.

Pak Ježíš končí: „Stejně bude můj nebeský Otec jednat i s vámi, jestliže nebudete ze srdce odpouštět každý svému bratrovi.“

Jak znamenitá je to lekce v odpouštění! Ve srovnání s velikým dluhem hříchu, který nám Bůh odpustil, je jakýkoli přestupek, jejž by proti nám spáchal křesťanský bratr, opravdu malý. A navíc, Jehova Bůh nám odpustil už mnohotisíckrát. Často si ani neuvědomíme své hříchy proti němu. Nemůžeme tedy několikrát odpustit svému bratrovi, i když třeba máme oprávněný důvod ke stížnosti? Vzpomeň si, jak Ježíš učil v Kázání na hoře, že nám Bůh ‚odpustí naše dluhy, jako i my jsme odpustili svým dlužníkům‘. Matouš 18:21–35; 6:12; Kolosanům 3:13.

▪ Co vede Petra k otázce ohledně odpouštění bratrovi a proč snad svůj návrh sedminásobného odpuštění považuje za šlechetný?

▪ Jak se liší králova odpověď na snažnou prosbu jeho otroka od otrokovy odpovědi na snažnou prosbu jeho spoluotroka?

▪ Co se učíme z Ježíšova znázornění?