Kapitola 66

Na svátku stánků

ZA NECELÉ tři roky od svého křtu získal Ježíš proslulost. Mnoho tisíc lidí vidělo jeho zázraky, a zprávy o jeho činnosti se rozšířily po celé zemi. Nyní, když se lidé shromažďují v Jeruzalémě ke svátku stánků, hledají ho tam. Chtějí vědět: „Kde je ten člověk?“

Ježíš se stal předmětem sporů. „Je to dobrý člověk,“ říkají někteří. „Není, ale zavádí zástup na scestí,“ tvrdí jiní. Takové řeči se po straně vedou během počátečních dnů svátku. Nikdo však nemá odvahu veřejně se Ježíše zastat. To protože se lidé bojí odplaty židovských vůdců.

Když uplynula polovina svátku, přichází Ježíš. Jde do chrámu, kde jsou lidé ohromeni jeho úžasnou vyučovací schopností. Ježíš nikdy nechodil do rabínských škol, a proto se Židé diví: „Jak to, že ten člověk je učený, když nestudoval na školách?“

„Co vyučuji, není moje,“ vysvětluje Ježíš, „ale patří tomu, kdo mě poslal. Jestliže někdo touží konat Jeho vůli, pozná, zda to učení je od Boha, nebo zda mluvím sám od sebe.“ Ježíšovo učení se pevně drží Božího zákona. Mělo by tedy být jasné, že Ježíš hledá Boží slávu, a ne svou vlastní. „Cožpak vám nedal Mojžíš Zákon?“ ptá se Ježíš. A pak říká káravě: „Nikdo z vás však Zákon neposlouchá.“

„Proč se mě snažíte zabít?“ ptá se potom.

Zástup, pravděpodobně hosté na svátku, o takových snahách neví. Je pro ně nepředstavitelné, že by někdo chtěl zabít tak podivuhodného učitele. Proto usoudí, že s Ježíšem asi něco není v pořádku, když si to sám myslí. „Máš démona,“ říkají. „Kdo se tě snaží zabít?“

Židovští vůdci chtějí Ježíše usmrtit, přestože si to zástup asi neuvědomuje. Když Ježíš před půl druhým rokem uzdravil člověka v sabatu, vůdci se ho snažili zabít. Proto nyní Ježíš poukazuje na jejich nerozumnost tím, že se jich ptá: „Jestliže člověk přijme v sabatu obřízku, aby nebyl porušen Mojžíšův zákon, prudce se na mě hněváte proto, že jsem v sabatu úplně uzdravil člověka? Přestaňte soudit podle vnějšího vzhledu, ale suďte spravedlivým soudem.“

Obyvatelé Jeruzaléma, kteří vědí, jaká je situace, nyní říkají: „Není to snad ten muž, kterého se snaží zabít? A přece, podívejte se, mluví veřejně a nic mu neříkají. Nepoznali snad předáci s jistotou, že je to Kristus?“ Tito obyvatelé Jeruzaléma vysvětlují, proč nevěří, že Ježíš je Kristus: „Víme, odkud je tento člověk; ale až Kristus přijde, nikdo nebude vědět, odkud je.“

Ježíš odpovídá: „Znáte mě i víte, odkud jsem. Nepřišel jsem také sám od sebe, ale ten, kdo mě poslal, skutečně existuje, a vy ho neznáte. Já ho znám, protože jsem jeho představitelem, a On mě vyslal.“ Nato se ho snaží zmocnit, snad aby ho uvěznili nebo dali zabít. Nezdaří se jim to však, protože není čas, kdy má Ježíš zemřít.

Přesto mnozí v Ježíše uvěří, jak by také opravdu měli. Vždyť kráčel po vodě, utišil vítr, uklidnil rozbouřené moře, zázračně nasytil tisíce lidí několika chleby a rybami, uzdravoval nemocné, způsobil, aby chromí chodili, otvíral oči slepých, uzdravoval malomocné, a dokonce vzkřísil mrtvé. Proto se ptají: „Až přijde Kristus, bude snad provádět více znamení, než prováděl tento člověk?“

Když farizeové slyší, že zástup mumlá takové věci, spolu s předními kněžími posílají úředníky, aby Ježíše zatkli. Jan 7:11–32.

▪ Kdy přichází Ježíš k svátku a jak se tam o něm hovoří?

▪ Proč snad někteří říkají, že má Ježíš démona?

▪ Jaký názor na Ježíše mají obyvatelé Jeruzaléma?

▪ Proč mnozí v Ježíše uvěří?