Přejít k článku

Přejít na obsah

Odhaleni znázorněními o vinici

Odhaleni znázorněními o vinici

Kapitola 106

Odhaleni znázorněními o vinici

JEŽÍŠ je v chrámu. Právě zmátl náboženské vůdce, kteří chtěli vědět, z jaké autority jedná. Než se vzpamatují ze svého zmatku, Ježíš se zeptá: „Co myslíte?“ A pak jim pomocí znázornění ukáže, jakými lidmi vlastně jsou.

„Jeden člověk měl dvě děti,“ vypráví Ježíš. „Šel k prvnímu a řekl: ‚Dítě, jdi dnes pracovat na vinici.‘ Ten odpověděl a řekl: ‚Chci, pane‘, ale nevyšel. Přistoupil k druhému a řekl totéž. Ten odpověděl a řekl: ‚Nechci.‘ Potom pocítil lítost a vyšel. Který z těch dvou činil vůli svého otce?“ ptá se Ježíš.

„Ten druhý,“ odpovídají jeho odpůrci.

Ježíš tedy vysvětluje: „Vpravdě vám říkám, že výběrčí daní a nevěstky vás předcházejí do Božího království.“ Výběrčí daní a nevěstky vlastně zpočátku odmítali sloužit Bohu. Ale potom litovali jako to druhé dítě a začali mu sloužit. Na druhé straně náboženští vůdci prohlašovali jako to první dítě, že slouží Bohu, a přece, jak upozorňuje Ježíš: „Jan [Křtitel] k vám přišel po cestě spravedlnosti, ale nevěřili jste mu. Výběrčí daní a nevěstky mu však uvěřili a vy, ačkoli jste to viděli, nepocítili jste potom lítost, takže byste mu uvěřili.“

Ježíš dále ukazuje, že tito náboženští vůdci neselhali prostě jen v tom, že by zanedbali službu Bohu. Ne, jsou to navíc zlí, ničemní lidé. „Byl jeden člověk, hospodář,“ vypráví Ježíš, „který vysadil vinici a dal kolem ní plot a vykopal v ní vinný lis a vztyčil věž a pronajal ji pěstitelům a odcestoval do ciziny. Když nadešlo období ovoce, poslal své otroky k pěstitelům, aby dostal své ovoce. Pěstitelé však vzali jeho otroky a jednoho zbili, jiného zabili a jiného ukamenovali. Opět poslal jiné otroky, více než těch prvních, ale udělali jim totéž.“

„Otroci“ jsou proroci, které „hospodář“ Jehova Bůh posílal k „pěstitelům“ své „vinice“. Tito pěstitelé jsou vedoucí představitelé izraelského národa. Bible ztotožňuje tento národ s Boží „vinicí“.

Protože „pěstitelé“ s „otroky“ zacházejí špatně a zabíjejí je, Ježíš vysvětluje: „Naposled k nim [majitel vinice] poslal svého syna a řekl: ‚Mého syna si budou vážit.‘ Když pěstitelé viděli syna, řekli si: ‚To je dědic; pojďte, zabijme ho a vezměme si jeho dědictví!‘ Vzali ho tedy a vyhodili ho z vinice a zabili ho.“

Nyní Ježíš osloví náboženské vůdce a zeptá se: „Až tedy přijde majitel vinice, co udělá těm pěstitelům?“

„Protože jsou zlí,“ odpovídají, „přivede na ně zlé zničení a vinici pronajme jiným pěstitelům, kteří mu v náležitém čase odevzdají ovoce.“

Náboženští vůdci tak nevědomky vynášejí rozsudek sami nad sebou, protože patří mezi izraelské „pěstitele“ Jehovovy národní „vinice“ Izraele. Ovoce, které Jehova od takových pěstitelů očekává, je víra v jeho Syna, pravého Mesiáše. Protože takové ovoce nepřinesli, Ježíš varuje: „Nikdy jste nečetli v Písmech [v Žalmu 118:22, 23]: ‚Kámen, který stavitelé zavrhli, ten se stal nejvyšším rohovým kamenem. Stalo se to od Jehovy a je to obdivuhodné v našich očích‘? Proto vám říkám: Boží království vám bude odňato a bude dáno národu, který nese jeho ovoce. Také kdo upadne na ten kámen, roztříští se. Na koho spadne, toho rozdrtí na prach.“

Znalci Zákona a přední kněží nyní poznávají, že Ježíš mluví o nich, a chtějí ho, právoplatného „dědice“, zabít. Proto jim jako národu bude odňata přednost panovat v Božím Království a bude stvořen nový národ ‚pěstitelů vinice‘, který ponese náležité ovoce.

Protože se náboženští vůdcové bojí zástupů, jež považují Ježíše za proroka, nepokusí se ho zabít při této příležitosti. Matouš 21:28–46; Marek 12:1–12; Lukáš 20:9–19; Izajáš 5:1–7.

▪ Koho představují dvě děti v Ježíšově prvním znázornění?

▪ Koho představuje „hospodář“, „vinice“, „pěstitelé“, „otroci“ a „dědic“ ve druhém znázornění?

▪ Co se stane s „pěstiteli vinice“ a kdo je nahradí?