Kapitola 80

Ovčince a pastýř

JEŽÍŠ je v Jeruzalémě na svátku zasvěcení neboli chanuka, svátku, který připomíná znovuzasvěcení chrámu Jehovovi. Asi dvě stě let předtím, roku 168 př. n. l., dobyl Jeruzalém Antiochos IV. Epifanés a znesvětil chrám i jeho oltář. Po třech letech však byl Jeruzalém dobyt zpět a chrám znovu zasvěcen. Od té doby se každoročně oslavovalo opětovné zasvěcení.

Tento svátek zasvěcení se slaví 25. kisleva, což je židovský měsíc, který odpovídá konci listopadu a první části prosince podle našeho novodobého kalendáře. Do památného pasach roku 33 n. l. tedy zbývá už jen něco přes sto dní. Je období chladného počasí, a proto je apoštol Jan nazývá „zimní čas“.

Ježíš nyní používá znázornění, ve kterém se zmíní o třech ovčincích a o své úloze Znamenitého Pastýře. První ovčinec, o němž mluví, je totožný s uspořádáním mojžíšské smlouvy Zákona. Zákon sloužil jako plot, který odděloval Židy od zkažených praktik lidí, kteří nebyli v této zvláštní smlouvě s Bohem. Ježíš vysvětluje: „Vpravdě, vpravdě vám říkám: Kdo nevstupuje do ovčince dveřmi, ale vlézá někudy jinudy, ten je zloděj a lupič. Ale ten, kdo vstupuje dveřmi, je pastýř ovcí.“

Přišli už jiní a tvrdili, že jsou Mesiáš neboli Kristus, ale nebyli tím pravým pastýřem, o němž dále Ježíš říká: „Tomu vrátný otevírá a ovce naslouchají jeho hlasu, a on volá své vlastní ovce jménem a vyvádí je ven. . . Někoho cizího rozhodně nebudou následovat, ale uprchnou od něho, protože neznají hlas cizích.“

„Vrátný“ prvního ovčince byl Jan Křtitel. Jan jako vrátný ‚otevřel‘ Ježíšovi tím, že ho ukázal symbolickým ovcím jako toho, kdo je vyvede na pastvu. Tyto ovce, které Ježíš volá jménem a vyvádí, jsou časem vpuštěny do jiného ovčince, jak Ježíš dále vysvětluje: „Vpravdě, vpravdě vám říkám: Jsem dveře ovcí“, totiž dveře nového ovčince. Když Ježíš uzavře se svými učedníky novou smlouvu a o letnicích pak na ně z nebe vyleje svatého ducha, jsou do tohoto nového ovčince vpuštěni.

Ježíš svou úlohu dále vysvětluje: „Já jsem ty dveře; kdokoli vstupuje skrze mne, bude zachráněn a bude vcházet a vycházet a najde pastvu. . . Přišel jsem, aby měly život a měly jej v hojnosti. . . Jsem znamenitý pastýř a znám své ovce a mé ovce znají mne, právě jako Otec zná mne a já znám Otce; a vzdávám se své duše ve prospěch ovcí.“

Ježíš své následovníky nedávno utěšoval slovy: „Neměj strach, malé stádo, protože váš Otec schválil, že vám dá království.“ Toto malé stádo, které má nakonec 144 000 členů, vchází do tohoto nového čili druhého ovčince. Ale Ježíš dále poznamenává: „Mám jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince; i ty musím přivést, a budou naslouchat mému hlasu, a stanou se jedním stádem jednoho pastýře.“

Když „jiné ovce“ nejsou z „tohoto ovčince“, musí být z jiného, třetího ovčince. Tyto druhé dva ovčince neboli ohrady pro ovce mají různá určení. „Malé stádo“ v jednom ovčinci bude panovat s Kristem v nebi a „jiné ovce“ v druhém ovčinci budou žít na rajské zemi. Přestože však jsou ve dvou ovčincích, ovce na sebe nežárlí a ani se necítí uměle oddělené, vždyť, jak říká Ježíš, ‚stávají se jedním stádem‘ pod „jedním pastýřem“.

Znamenitý pastýř Ježíš Kristus ochotně dává život za oba ovčince. „Vzdávám se. . . [duše] sám od sebe,“ říká. „Mám autoritu vzdát se jí a mám autoritu zase ji přijmout. Obdržel jsem o tom přikázání od svého Otce.“ Když to Ježíš řekne, mezi Židy nastane rozdělení.

Mnozí ze zástupu říkají: „Má démona a je šílený. Proč mu nasloucháte?“ Ale jiní odpovídají: „To není řeč člověka posedlého démonem.“ Potom dodávají zřejmě s narážkou na muže slepého od narození, kterého Ježíš před několika měsíci uzdravil: „Může snad démon otevřít oči slepých?“ Jan 10:1–22; 9:1–7; Lukáš 12:32; Zjevení 14:1, 3; 21:3, 4; Žalm 37:29.

▪ Co je svátek zasvěcení a kdy se slaví?

▪ Co je první ovčinec a kdo je jeho vrátný?

▪ Jak otvírá vrátný Pastýři a kam jsou potom vpuštěny ovce?

▪ Kdo tvoří dva ovčince Znamenitého pastýře a kolik stád se z nich stává?