Kapitola 132

Po Boží pravici

VYLITÍ svatého ducha o letnicích je dokladem toho, že se Ježíš vrátil do nebe. Vidění, které bylo krátce nato dáno učedníku Štěpánovi, také dokazuje, že se tam Ježíš vrátil. Těsně před tím, než je Štěpán za své věrné svědectví ukamenován, volá: „Pohleďte, vidím otevřená nebesa a Syna člověka, jak stojí po Boží pravici.“

Ježíš je po Boží pravici a čeká, až mu jeho Otec přikáže: „Podmaňuj uprostřed svých nepřátel.“ Co však Ježíš dělá v mezidobí, než podnikne kroky proti svým nepřátelům? Vládne neboli panuje nad svými pomazanými učedníky, vede je v jejich kazatelské činnosti a připravuje je, aby se na základě vzkříšení stali jeho spolukráli v Království jeho Otce.

Ježíš například vybere Saula (který je později známější pod svým římským jménem Pavel), aby šel v čele díla, při němž jsou činěni učedníci v jiných zemích. Saul je horlivý pro Boží Zákon, ale je zaveden na scestí židovskými náboženskými vůdci. Proto nejen schvaluje vraždu Štěpána, ale jde do Damašku s pověřením od velekněze Kaifáše, aby zatkl a přivedl do Jeruzaléma všechny muže a ženy, které tam najde jako Ježíšovy následovníky. Na cestě však náhle kolem něho zableskne jasné světlo a on padá na zem.

„Saule, Saule, proč mě pronásleduješ?“ ptá se hlas, který patří někomu neviditelnému. „Kdo jsi, Pane?“ zeptá se Saul.

„Jsem Ježíš, kterého pronásleduješ,“ zní odpověď.

Saul, kterého zázračné světlo oslepilo, dostane od Ježíše pokyn, aby vešel do Damašku a čekal na další pokyny. Pak se Ježíš objeví ve vidění Ananiášovi, jednomu ze svých učedníků. Ježíš řekne Ananiášovi o Saulovi: „Tento muž je pro mne vyvolenou nádobou, aby nesl mé jméno národům i králům a izraelským synům.“

Saul (nyní známý jako Pavel) a další evangelisté opravdu mají s Ježíšovou podporou obrovské úspěchy ve svém kazatelském a učitelském díle. Ano, asi 25 let po tom, co se Ježíš objevil Pavlovi na cestě do Damašku, píše Pavel, že „dobrá zpráva“ „byla kázána v celém stvoření, jež je pod nebem“.

Po mnoha dalších letech Ježíš poskytuje celou řadu vidění svému milovanému apoštolu Janovi. Jan popisuje tato vidění v biblické knize Zjevení a jejich prostřednictvím se vlastně dožívá Ježíšova návratu v královské moci. Jan říká, že byl „inspirací“ přenesen do budoucnosti do „Pánova dne“. Co je tento „den“?

Pečlivé studium biblických proroctví, včetně Ježíšova proroctví o posledních dnech, ukazuje, že „Pánův den“ začal v historickém roce 1914, ano, v této generaci. Právě v roce 1914 se tedy Ježíš vrátil, a to neviditelně, nenápadně, a jeho návratu si byli vědomi jen jeho věrní služebníci. V tom roce Jehova přikázal Ježíšovi, aby podmaňoval uprostřed svých nepřátel.

Ježíš uposlechl příkazu svého Otce a očistil nebesa od Satana a jeho démonů tím, že je svrhl na zem. Jan to vidí ve vidění a pak slyší nebeský hlas, který prohlašuje: „Nyní nastala záchrana a moc a království našeho Boha a autorita jeho Krista!“ Ano, v roce 1914 začal Kristus vládnout jako Král!

Pro Jehovovy ctitele v nebi je to skutečně dobrá zpráva. Zaznívá pro ně výzva: „Proto se radujte, nebesa a vy, kteří v nich přebýváte!“ Jaká je však situace těch, kteří jsou na zemi? „Běda zemi a moři, protože k vám sestoupil Ďábel a má velký hněv, neboť ví, že má krátké časové období.“

Právě dnes žijeme v tomto krátkém časovém období. Lidé jsou v dnešní době oddělováni, buď aby vstoupili do Božího nového světa, nebo aby utrpěli zničení. Pravda je taková, že tvá budoucnost nyní závisí na tom, jak budeš reagovat na dobrou zprávu o Božím Království, která se pod Kristovým vedením káže po celé zemi.

Až skončí oddělování lidí, bude Ježíš Kristus sloužit jako Boží Zprostředkovatel, který má zemi zbavit celého Satanova systému věcí a všech, kteří jej podporují. Ježíš provede toto odstranění veškeré ničemnosti ve válce, která je v Bibli nazvána Har-Magedon neboli Armagedon. Potom Ježíš, který je největší osobou ve vesmíru po Jehovovi Bohu samotném, uchopí Satana a jeho démony a sváže je na tisíc let v „propasti“, totiž ve stavu nečinnosti, který se podobá smrti. Skutky 7:55–60; 8:1–3; 9:1–19; 16:6–10; Žalm 110:1, 2; Hebrejcům 10:12, 13; 1. Petra 3:22; Lukáš 22:28–30; Kolosanům 1:13, 23; Zjevení 1:1, 10; 12:7–12; 16:14–16; 20:1–3; Matouš 24:14; 25:31–33.

▪ Kde je Ježíš po tom, co vystoupil do nebe, a nač čeká?

▪ Nad kým Ježíš vládne, když vystoupil do nebe, a jak se jeho vláda projevuje?

▪ Kdy začal „Pánův den“ a co se stalo na jeho počátku?

▪ Jaké dílo dělení, jež dnes probíhá, se týká osobně každého z nás, a na jakém základě dochází k oddělování?

▪ Jaké události budou následovat, až skončí dílo dělení?