Kapitola 131

Poslední zjevení a letnice 33 n. l.

V URČITÉM okamžiku se Ježíš se všemi svými jedenácti apoštoly dohodne, že se setkají na jedné hoře v Galileji. O setkání se zřejmě dovědí i jiní učedníci, a shromáždí se přes pět set lidí. Jaké je to šťastné shromáždění, když se objeví Ježíš a začne je vyučovat!

Mimo jiné Ježíš velkému zástupu vysvětluje, že Bůh mu dal veškerou autoritu v nebi i na zemi. „Jděte proto,“ vybízí je, „a čiňte učedníky z lidí všech národů, křtěte je ve jménu Otce a Syna a svatého ducha a vyučujte je, aby zachovávali všechno, co jsem vám přikázal.“

Pomysli! Muži, ženy, děti, všichni dostávají totéž pověření podílet se na činění učedníků. Odpůrci se budou snažit jejich kázání a vyučování zastavit, ale Ježíš je utěšuje: „Pohleďte, já jsem s vámi po všechny dny až do závěru systému věcí.“ Ježíš zůstává se svými následovníky prostřednictvím svatého ducha, aby jim pomáhal konat jejich službu.

Ježíš po svém vzkříšení ukazuje učedníkům po čtyřicet dní, že je živý. Při tomto zjevování je poučuje o Božím Království a zdůrazňuje, jakou odpovědnost mají jako jeho učedníci. Při jedné příležitosti se dokonce zjeví svému nevlastnímu bratru Jakubovi a přesvědčí tohoto bývalého nevěřícího, že je opravdu Kristus.

Zatímco jsou apoštolové ještě v Galileji, Ježíš jim zřejmě dá pokyn, aby se vrátili do Jeruzaléma. Když se tam s nimi setká, říká jim: „Nevzdalujte se z Jeruzaléma, ale čekejte na to, co slíbil Otec, o čem jste ode mne slyšeli; protože Jan sice křtil vodou, ale vy budete za nemnoho dnů pokřtěni ve svatém duchu.“

Později se Ježíš opět setká se svými učedníky a vyvede je z města až k Betanii, která leží na východním svahu Olivové hory. Je neuvěřitelné, že přese všechno, co řekl o svém brzkém odchodu do nebe, učedníci stále věří, že jeho Království bude zřízeno na zemi. Proto se dotazují: „Pane, obnovíš Izraeli království v tomto čase?“

Místo aby se opět snažil opravit jejich mylné představy, Ježíš prostě odpoví: „Nepatří vám, abyste získali poznání o časech nebo obdobích, která Otec vložil do své vlastní pravomoci.“ Pak ještě jednou zdůrazní dílo, které musejí konat, když řekne: „Přijmete moc, až na vás přijde svatý duch, a budete mi svědky jak v Jeruzalémě, tak v celé Judeji a Samařsku a do nejvzdálenější končiny země.“

Zatímco učedníci přihlížejí, Ježíš začne stoupat k nebi a pak jim ho zastře oblak. Když odhmotní své tělo, stoupá do nebe jako duchovní osoba. Jedenáct apoštolů dál hledí na oblohu, a mezitím se vedle nich objeví dva muži v bílém oděvu. Tito zhmotnělí andělé se ptají: „Galilejští muži, proč stojíte a díváte se k obloze? Tento Ježíš, který byl přijat od vás vzhůru k obloze, přijde tedy stejným způsobem, jak jste ho spatřili jít k obloze.“

Způsob, jímž Ježíš právě opustil zemi, je nenápadný, a pozorují ho jen jeho věrní následovníci. Vrátí se tedy stejným způsobem — nenápadně, a jen jeho věrní následovníci rozeznají, že se vrátil a zahájil svou přítomnost v moci Království.

Apoštolové teď sestoupí z Olivové hory, překročí údolí Kidronu a vrátí se do Jeruzaléma. Zůstávají tam v poslušnosti Ježíšova příkazu. Za deset dní, při židovském svátku letnic roku 33 n. l., když se asi 120 učedníků shromáždí v jedné horní síni v Jeruzalémě, se ozve zvuk, jako když se přežene ostrý závan, a náhle naplní celý dům. Ukážou se jazyky jakoby z ohně, na každém z přítomných se usadí jeden a všichni učedníci začnou mluvit různými jazyky. To je vylití svatého ducha, které Ježíš slíbil! Matouš 28:16–20; Lukáš 24:49–52; 1. Korinťanům 15:5–7; Skutky 1:3–15; 2:1–4.

▪ Komu dává Ježíš pokyny na rozloučenou na jedné hoře v Galileji a jak znějí?

▪ Jakou útěchu dá Ježíš svým učedníkům a jak s nimi zůstane?

▪ Jak dlouho po svém vzkříšení se Ježíš zjevuje svým učedníkům a čemu je učí?

▪ Jaké osobě, která před Ježíšovou smrtí zřejmě nebyla učedníkem, se Ježíš zjeví?

▪ Jaká dvě závěrečná setkání se svými učedníky Ježíš koná a co se při těch příležitostech stane?

▪ V jakém smyslu se Ježíš vrátí stejným způsobem, jako odešel?

▪ Co se děje o letnicích 33 n. l.?