Kapitola 127

V pátek pohřben, v neděli hrobka prázdná

JE PÁTEK, pozdě odpoledne, a po západu slunce začne sabat 15. nisana. Ježíšovo mrtvé tělo visí bezvládně na kůlu, ale oba lupiči vedle něho jsou ještě živí. Páteční odpoledne se nazývá Příprava, protože v tu dobu lidé připravují jídlo a dokončují všechny naléhavé práce, jež nemohou počkat přes sabat.

Nadcházející sabat není jen pravidelný sabat (sedmý den týdne), ale také dvojnásobný neboli „velký“ Sabat. Říká se mu tak proto, že 15. nisan, který je prvním dnem sedmidenního svátku nekvašených chlebů (a je vždy sabatem bez ohledu na to, na který den v týdnu připadne), připadá na stejný den jako pravidelný sabat.

Podle Božího Zákona nemají těla viset na kůlu přes noc. Proto Židé žádají Piláta, aby byla smrt popravených uspíšena zlomením jejich nohou. Vojáci tedy zlomí nohy oběma lupičům. Ježíš se však zdá mrtvý, a proto mu kosti nezlomí. Tak se splní text: „Ani kost mu nebude rozdrcena.“

K odstranění všech pochyb, že je Ježíš skutečně mrtev, ho jeden z vojáků bodne do boku. Kopí prorazí srdeční krajinu a okamžitě vyjde krev a voda. Apoštol Jan, očitý svědek, podává zprávu, že se tak splnil jiný text: „Budou vzhlížet k Tomu, jehož probodli.“

Popravě je přítomen také Josef z města Arimatie, vážený člen sanhedrinu. Odmítl hlasovat ve prospěch protiprávního výnosu nejvyššího soudu proti Ježíšovi. Josef je Ježíšovým učedníkem, přestože se bál přiznat se k tomu. Nyní však projeví odvahu a jde Piláta požádat o Ježíšovo tělo. Pilát povolá velícího důstojníka, a když důstojník potvrdí, že je Ježíš mrtev, Pilát nechá tělo vydat Josefovi.

Josef je vezme a v přípravě k pohřbu je zavine do čistého plátna. Pomáhá mu jiný člen sanhedrinu, Nikodém. Ten také nevyznal víru v Ježíše ze strachu, aby neztratil své postavení. Nyní však přináší svazek asi třiatřiceti kilogramů myrhy a drahého aloe. Ovinou Ježíšovo tělo obinadly, jež obsahují toto koření. Tak je totiž u Židů zvykem připravovat těla k pohřbu.

Tělo je pak uloženo do Josefovy nové pamětní hrobky, která je vytesána ve skále v nedaleké zahradě. Nakonec je před hrobku přivalen velký kámen. Příprava těla je chvatná, aby stihli pohřeb před sabatem. Proto Marie Magdaléna a Marie, matka Jakuba Menšího, které možná při přípravě pomáhaly, spěchají domů připravit další koření a vonné oleje. Hodlají po sabatu ošetřit Ježíšovo tělo, aby se déle uchovalo.

Následující den, který je sobota (sabat), jdou přední kněží a farizeové k Pilátovi a říkají: „Pane, rozpomněli jsme se, že ten podvodník řekl, když byl ještě naživu: ‚Po třech dnech mám být vzbuzen.‘ Proto přikaž, aby byl hrob zabezpečen až do třetího dne, aby jeho učedníci nepřišli a neukradli ho a neřekli lidem: ‚Byl vzbuzen z mrtvých!‘, a ten poslední podvod bude horší než ten první.“

„Máte stráž,“ odpoví Pilát. „Jděte a zabezpečte to, jak umíte.“ Jdou tedy a zabezpečí hrob tím, že zapečetí kámen a postaví jako stráž římské vojáky.

Marie Magdaléna, Marie, matka Jakubova, spolu se Salome, Johanou a jinými ženami přinášejí v neděli časně ráno k hrobce koření, aby ošetřily Ježíšovo tělo. Cestou si říkají: „Kdo nám odvalí kámen ode dveří pamětní hrobky?“ Ale když přijdou, zjistí, že nastalo zemětřesení a Jehovův anděl kámen odvalil. Stráže jsou pryč a hrobka je prázdná! Matouš 27:57–28:2; Marek 15:42–16:4; Lukáš 23:50–24:3, 10; Jan 19:14, 31–20:1; 12:42; 3. Mojžíšova 23:5–7; 5. Mojžíšova 21:22, 23; Žalm 34:20; Zecharjáš 12:10.

▪ Proč se pátek nazývá Příprava a co je „velký“ Sabat?

▪ Jaké texty se splňují ve spojitosti s Ježíšovým tělem?

▪ Co mají Josef a Nikodém společného s Ježíšovým pohřbem a jaký je jejich vztah k Ježíšovi?

▪ O co žádají kněží Piláta a jak ten reaguje?

▪ Co se stane v neděli časně ráno?