Kapitola 105

Začíná rozhodující den

KDYŽ Ježíš v pondělí večer odchází z Jeruzaléma, vrací se do Betanie po východním svahu Olivové hory. Skončily dva dny jeho závěrečné služby v Jeruzalémě. Ježíš nepochybně opět nocuje u svého přítele Lazara. Přišel z Jericha v pátek, a tak nyní strávil v Betanii čtvrtou noc.

V úterý 11. nisana časně ráno je již se svými učedníky opět na cestě. Ukáže se, že to je rozhodující a až dosud nejrušnější den Ježíšovy služby. Tehdy se naposledy objevuje v chrámu. A je to poslední den jeho veřejné služby před odsouzením a popravou.

Ježíš a jeho učedníci se ubírají k Jeruzalému stejnou cestou přes Olivovou horu. Po cestě z Betanie si Petr všimne stromu, který Ježíš předešlý den ráno proklel. „Rabbi,“ křičí, „podívej se, fíkovník, který jsi proklel, uschl.“

Proč ale Ježíš nechal uschnout ten strom? Naznačí to tím, co říká dále: „Vpravdě vám říkám: Jestliže budete mít víru a nebudete pochybovat, pak uděláte nejen to, co jsem udělal s fíkovníkem, ale také jestliže řeknete této hoře [Olivová hora, na které stojí]: ‚Zvedni se a vrhni se do moře‘, stane se to. A jestliže budete mít víru, dostanete všechno, oč prosíte v modlitbě.“

Ježíš nechá ten strom uschnout, a tím dává svým učedníkům názorné poučení, jak nutně potřebují víru v Boha. Prohlašuje: „Mějte víru, že všechno, oč se modlíte a oč prosíte, jste téměř přijali, a budete to mít.“ Bylo to pro ně velmi důležité poučení, zejména kvůli strašlivým zkouškám, k nimž má brzy dojít. A přesto je tu ještě další souvislost mezi usychajícím fíkovníkem a vírou.

Izraelský národ vzbuzoval stejně jako fíkovník klamné zdání. I když byl tento národ ve smluvním vztahu s Bohem a navenek se možná zdálo, že dodržuje Boží předpisy, prokázalo se, že nemá víru a nenese dobré ovoce. Vždyť právě z nedostatku víry zavrhuje Božího vlastního Syna! Ježíš tedy tím, že nechal neplodný fíkovník uschnout, obrazně ukázal, jak skončí tento neplodný, nevěrný národ.

Krátce nato Ježíš a jeho učedníci vcházejí do Jeruzaléma a podle svého zvyku jdou do chrámu, kde Ježíš začíná vyučovat. Přední kněží a starší muži lidu si nepochybně připomínají, jak Ježíš předešlý den vystoupil proti směnárníkům, a provokativně se ptají: „Z jaké autority to děláš? A kdo ti dal tuto autoritu?“

Ježíš na to odpovídá: „I já se vás chci zeptat na jednu věc. Jestliže mi ji povíte, také já vám chci povědět, z jaké autority to dělám: Z jakého zdroje byl Janův křest? Z nebe, nebo z lidí?“

Kněží a starší muži se začínají mezi sebou radit, jak mají odpovědět: „Jestliže řekneme: ‚Z nebe‘, řekne nám: ‚Proč jste mu tedy nevěřili?‘ Jestliže však řekneme: ‚Z lidí‘, musíme se bát zástupu, protože všichni pokládají Jana za proroka.“

Vůdci nevědí, co odpovědět. Proto Ježíšovi odpovídají: „Nevíme.“

Ježíš jim tedy říká: „Ani já vám nepovím, z jaké autority to dělám.“ Matouš 21:19–27; Marek 11:19–33; Lukáš 20:1–8.

▪ Čím je významné úterý 11. nisana?

▪ Jaké poučení dává Ježíš tím, že nechává uschnout fíkovník?

▪ Jak odpovídá Ježíš těm, kteří se ho ptají, z jaké autority jedná?