Přejít k článku

Přejít na obsah

Zaslíbené dítě

Zaslíbené dítě

Kapitola 6

Zaslíbené dítě

MÍSTO aby se Josef s Marií vrátili do Nazaretu, zůstávají v Betlémě. A když je Ježíšovi osm dnů, dávají jej obřezat, jak to přikazuje Zákon, který dal Bůh Mojžíšovi. Osmého dne je zřejmě také zvykem dát malému chlapci jméno. A tak dávají svému dítěti jméno Ježíš, jak to předtím řekl anděl Gabriel.

Uplynulo něco přes měsíc a Ježíšovi je nyní čtyřicet dnů. Kam jej nyní rodiče nesou? Do chrámu v Jeruzalémě, který je jen několik kilometrů od místa, kde zůstávají. Podle Zákona, který dal Bůh Mojžíšovi, se vyžaduje, aby čtyřicet dnů po narození syna přinesla matka do chrámu oběť očišťování.

A právě to nyní Marie činí. Přináší však jako svou oběť dva malé ptáky. Z toho poznáváme něco o hospodářské situaci Josefa a Marie. Mojžíšský Zákon naznačuje, že by se měl obětovat mladý beránek, který má mnohem větší cenu než ptáci. Kdyby si to však matka nemohla dovolit, budou stačit dvě hrdličky nebo dva holubi.

V chrámu bere Ježíše do náruče jakýsi starý muž. Jmenuje se Simeon. Bůh mu zjevil, že nezemře, dokud neuvidí Jehovova zaslíbeného Krista neboli Mesiáše. Když Simeon přichází toho dne do chrámu, je veden svatým duchem k dítěti, které nese Josef s Marií.

Simeon drží Ježíše a děkuje Bohu: „Svrchovaný Pane, nyní propouštíš svého otroka, aby šel v pokoji podle tvého prohlášení; protože mé oči viděly tvůj prostředek záchrany, který jsi přichystal před zraky všech lidí, světlo, aby byl odstraněn závoj z národů, a slávu tvého izraelského lidu.“

Když to Josef s Marií slyší, jsou velice překvapeni. Pak jim Simeon žehná a říká Marii, že její syn „je položen k pádu a opětnému povstání mnohých v Izraeli“ a že její duší pronikne zármutek jako ostrý meč.

Při této příležitosti je přítomna i čtyřiaosmdesátiletá prorokyně Anna. Nikdy vlastně v chrámu neschází. Právě v tu hodinu přichází blíž a začíná děkovat Bohu a mluví o Ježíšovi ke všem, kteří chtějí naslouchat.

Jak všechny tyto události obšťastnily Josefa a Marii! Jistě je to pro ně potvrzením, že dítě je tím, koho Bůh zaslíbil. Lukáš 2:21–38; 3. Mojžíšova 12:1–8.

▪ Kdy bylo zřejmě zvykem dávat izraelskému chlapci jméno?

▪ Co se vyžadovalo od izraelské matky, když bylo jejímu synovi čtyřicet dnů? Jak je ze splnění tohoto požadavku patrné, v jakých hospodářských poměrech Marie žije?

▪ Kdo poznává při této příležitosti, kým je Ježíš, a jak to dávají najevo?