5. KAPITOLA

Co když máma nebo táta znovu vstoupili do manželství?

V DEN, kdy tvůj rodič znovu uzavřel manželství, nejspíš zářil štěstím. Ty jsi ale měl úplně jiné pocity — a radost k nim rozhodně nepatřila. Proč? Protože jsi tím přišel i o tu nejmenší naději, že se k sobě máma a táta vrátí. Zvlášť těžké pro tebe může být to, když nový sňatek přijde brzo potom, co jeden z tvých milovaných rodičů zemřel.

Jaké jsi měl pocity, když tvůj rodič opět vstoupil do manželství? Zaškrtni některé z následujících možností.

□ Radost

□ Nejistotu

□ Pocit, že mě vlastní rodič zradil

□ Žárlivost na nevlastního rodiče

□ Vinu („Jsem zrádce, protože jsem nevlastního rodiče začal mít rád“)

Co může být příčinou poslední z uvedených možností? Možná máš pocit, že když si ke svému novému rodiči vytvoříš blízký vztah, dopustíš se zrady vůči vlastnímu rodiči, který s tebou už není. Ale ať už jsou tvoje negativní pocity jakékoli,  můžou tě ovládat natolik, že bolesti dáváš průchod nesprávným způsobem.

Například nevlastnímu rodiči stále znepříjemňuješ život. Nebo se dokonce snažíš oba rodiče proti sobě poštvat a doufáš, že je to rozdělí. Takové jednání však může představovat past. Jedno moudré přísloví totiž říká: „Kdo činí potíže své rodině, zdědí vítr“, neboli vůbec ničeho nedosáhne. (Přísloví 11:29, Český studijní překlad) Ty se ale do této pasti chytit nemusíš. Svoje rozbouřené city můžeš zvládnout jinak a líp. Uvažuj o několika oblastech.

1. Uznávat autoritu nevlastního rodiče

Poslouchat nového rodiče nemusí být snadné. Když ti řekne, ať něco uděláš, máš možná sto chutí odseknout: „Ty ale nejsi moje máma/můj táta!“ Pokud tak zareaguješ, asi budeš mít chvíli skvělý pocit, že jsi mu to nandal, ale bude zřejmé, že ti chybí zralost.

Když naproti tomu autoritu nevlastního rodiče uznáváš, dáváš tím najevo, že se řídíš následující biblickou radou: „Myslete jako dospělí lidé.“ (1. Korinťanům 14:20, Slovo na cestu) Uvědom si, že tvoje nová máma nebo táta plní povinnosti vlastního rodiče, a tak si zaslouží úctu. (Přísloví 1:8; Efezanům 6:1–4)

Když tě tvůj nový rodič ukázňuje, většinou to dělá proto, že tě má rád a že mu na tobě záleží. (Přísloví 13:24) Osmnáctiletá Yvonne vypráví: „Nevlastní táta nám říká, co můžeme a co nemůžeme, ale to se přece od otců běžně očekává. Kdybych jeho rady nebrala vážně, vlastně bych tím ukazovala, že je mi úplně jedno, kolik toho za ty roky pro nás udělal po hmotné i duchovní stránce. Tím bych rozhodně neprojevila vděčnost.“

Přesto můžeš mít oprávněné důvody si stěžovat. V takovém případě ukaž, že ‚myslíš jako dospělý člověk‘, a řiď  se slovy z Kolosanům 3:13: „Snášejte dále jeden druhého a velkoryse jeden druhému odpouštějte, jestliže má někdo proti jinému příčinu ke stížnosti.“

Napiš dvě nebo víc dobrých vlastností, které tvůj nevlastní rodič má:

․․․․․

Když budeš mít tyto vlastnosti na mysli, jak ti to pomůže, abys k němu měl(a) větší úctu?

․․․․․

2. Nechovat se sobecky a umět slevit ze svých nároků

„Táta se po prvním manželství oženil ještě dvakrát,“ vzpomíná 24letý Aaron. „V obou případech pro mě bylo těžké se s novými členy rodiny sblížit. Zpočátku jsem se na ně díval jako na cizí, ale druzí mi říkali, že je musím milovat. Měl jsem v tom zmatek.“

I ty se pravděpodobně musíš vyrovnávat s novými náročnými situacemi. Možná jsi přišel o pozici nejstaršího nebo jediného dítěte. Pokud jsi kluk, snad ses řadu let cítil jako hlava rodiny, ale teď tuto úlohu převzal tvůj nevlastní otec. Nebo se možná ztotožňuješ s Yvonne, která řekla: „Můj táta si maminky nikdy moc nevšímal. A tak jsem byla zvyklá, že jsem ji měla jenom pro sebe. Když se ale znovu vdala, nevlastní táta jí věnoval hodně pozornosti. Trávili spolu čas a dost si povídali. Měla jsem pocit, že mě o ni okrádá. Nakonec jsem se s tím ale vyrovnala.“

Jak se můžeš se svojí situací vyrovnat ty? Bible doporučuje:  „Ať se vaše rozumnost stane známou všem lidem.“ (Filipanům 4:5) Původní řecké slovo přeložené jako „rozumnost“ znamená „poddajnost“ a vyjadřuje postoj člověka, který netrvá na svých právech. Jak můžeš zmíněnou biblickou radu uplatnit? (1) Přestaň se stále zabývat minulostí. (Kazatel 7:10) (2) Nechovej se sobecky a mysli i na nevlastního rodiče a nevlastní sourozence. (1. Timoteovi 6:18) (3) Nejednej s nimi jako s cizími.

Na kterém bodu musíš nejvíc zapracovat? ․․․․․

3. Vyrovnat se s rozdílným přístupem

„Můj nevlastní táta miloval svoje děti víc než mě a moji sestru,“ říká Tara. „Kupoval jim, na co měly zrovna chuť, a půjčoval filmy, na které se chtěly dívat. Udělal by pro ně první poslední, jenom aby měly radost.“ Snášet něco takového není snadné. Co ti může pomoct? Snaž se pochopit, proč rodiče necítí k nevlastním dětem totéž co k vlastním. Důvodem nemusí být to, že jsou pokrevní příbuzní, ale to, že spolu žili delší dobu. Vždyť i ty máš asi blíž k vlastnímu rodiči než k nevlastnímu.

To, že rodiče se všemi dětmi nejednají stejně, ještě neznamená, že s nimi jednají  nespravedlivě. Každé dítě má rozdílnou osobnost a různé potřeby. Nezaměřuj se na to, jestli tvůj nevlastní rodič zachází se všemi stejně, ale všímej si, jestli se ti snaží zajistit vše, co potřebuješ.

Co všechno pro tebe tvůj nevlastní rodič dělá?

․․․․․

O které tvoje potřeby se podle tebe nestará?

․․․․․

 Pokud máš pocit, že tě nevlastní rodič v něčem zanedbává, proč si s ním o tom s úctou nepopovídat?

Trpělivost se vyplácí

Běžně to trvá několik let, než se mezi členy nové rodiny vytvoří taková důvěra, že se všichni cítí uvolněně. Pouze tehdy může rodina, ve které žijí lidé s různými zvyky a hodnotami, harmonicky fungovat. Chce to tedy trpělivost. Nečekej, že mezi vámi hned zavládne láska a že z vás okamžitě bude šťastná rodina.

Thomas byl mírně řečeno nesvůj, když se jeho máma znovu vdala. Měl už tři sourozence a teď mu přibyli tři další. Napsal: „Prali jsme se, hádali, pořád jsme proti sobě něco měli a bylo mezi námi napětí.“ Co jim pomohlo? „Všechno se srovnalo, když jsme se začali řídit biblickými zásadami.“

V PŘÍŠTÍ KAPITOLE:

Co když žádné nevlastní sourozence nemáš, ale ti vlastní tě dohánějí k šílenství?

BIBLICKÝ TEXT

„Lepší je pozdější konec nějaké záležitosti než její začátek. Lepší je ten, kdo je trpělivý, než ten, kdo je domýšlivý v duchu.“ (Kazatel 7:8)

TIP

Žít s nevlastními sourozenci opačného pohlaví pro tebe může být v morálním ohledu zkouškou. Vyhýbej se proto erotickým představám a myšlenkám na sex. Dávej si pozor na to, aby tvoje oblečení a chování nebyly vyzývavé.

VÍŠ, ŽE . . . ?

Zvyknout si na novou rodinu možná není snadné ani pro tvoje nevlastní sourozence.

MŮJ PLÁN

Budu se snažit mít k nevlastnímu rodiči větší úctu. Půjde mi to líp, když si budu připomínat, co dobrého udělal pro naši rodinu. (Napiš dvě konkrétní věci.) ․․․․․

Pokud mě nevlastní sourozenci ignorují, uplatním zásadu uvedenou v Římanům 12:21 takto: ․․․․․

Vlastního a/nebo nevlastního rodiče se chci zeptat ․․․․․

K ZAMYŠLENÍ

● Jaké obavy má možná tvůj nevlastní rodič nebo nevlastní sourozenci, když jste teď jedna rodina?

● Proč je důležité, aby ses na vztahy ve vaší nové rodině díval(a) z dlouhodobého hlediska?

[Praporek na straně 38]

„Mámino druhé manželství skončilo rozvodem. Ale se svými nevlastními sourozenci mám až do dneška skvělé vztahy. To, že se stali součástí mého života, byla jedna z nejlepších věcí, jaká mě potkala.“ Tara

[Obrázek na straně 39]

Spojit dvě rodiny je jako spojit vodu a cement — vyžaduje to čas a úsilí, ale výsledkem může být něco pevného a trvalého