Přejít k článku

Přejít na obsah

Jak bych si mohl zlepšit známky?

Jak bych si mohl zlepšit známky?

Kapitola 18

Jak bych si mohl zlepšit známky?

PŘI průzkumu mezi žáky základní školy odpovědělo na otázku, co jim dělá největší starosti, 51 procent žáků: „Známky.“

Nemůžeme se divit, že mají mladí největší starosti se známkami. Známky rozhodují o tom, zda žák postoupí do vyšší třídy, nebo propadne, zda dostane dobře placené místo, nebo jen minimální mzdu, zda ho rodiče pochválí, nebo se na něho budou zlobit. Musíme tedy uznat, že známky a školní testy mají svůj význam. Vždyť i Ježíš Kristus často zkoumal, jaké mají jeho učedníci porozumění o určitých věcech. (Lukáš 9:18) Kniha Měřítka a hodnocení ve škole (angl.) o tom říká: „Výsledky testů ukazují silné i slabé stránky jednotlivých studentů a působí jako prostředek podněcující k dalšímu studiu.“ Tvé známky také poskytují tvým rodičům určitou představu o tom, jak se ti ve škole daří — ať už dobře nebo špatně.

Najít rovnováhu

Přílišný zájem o známky však může vyvolávat ochromující stres a může vést k rozhořčené soutěživosti. Jedna učebnice pojednávající o dospívání poukazuje na to, že zejména žáci, kteří se zaměřují na studium na vysokých školách, se mohou dostat „do labyrintu soutěživosti, v němž se známky a pořadí ve třídě zdůrazňují více než učení“. Dr. William Glasser popisuje, k čemu to vede: „Žáci se ve škole velmi brzo naučí ptát se, co se bude zkoušet. . . a nic jiného se pak neučí“.

Král Šalomoun varoval: „Viděl jsem všechnu tu tvrdou práci a všechnu tu dovednost v práci, že to znamená vzájemné soupeření; i to je marnost a honba za větrem.“ (Kazatel 4:4) Dravý konkurenční boj, ať již o hmotné bohatství nebo o akademická vyznamenání, je nicotný. Bohabojní mladí lidé si uvědomují, že je nutné ve škole se snažit. Vzdělání však pro ně není nejdůležitější, ale sledují duchovní zájmy a důvěřují, že bude Bůh pečovat o jejich hmotné potřeby. — Matouš 6:33; viz pojednání v kapitole 22 o volbě životní cesty.

Vzdělání ostatně znamená víc než jen získávat body za zkoušky. Znamená rozvíjet to, co Šalomoun nazval „schopnost přemýšlet“, umění přijmout holé informace a vyvodit z nich praktické závěry. (Přísloví 1:4) Komu se podaří projít školou jen díky tomu, že odpovědi uhodne, že se něco naučí jen na zkoušku nebo dokonce že podvádí, ten se vlastně nikdy nenaučí přemýšlet. A co ti bude platná dobrá známka z matematiky, když nebudeš umět udržovat v rovnováze své příjmy a výdaje?

Musíš si tedy uvědomovat, že známky nejsou samoúčelné, ale že jsou užitečným měřítkem tvého školního prospěchu. Ale jak můžeš získat známky, které odpovídají tvým schopnostem?

Uč se odpovědně

Učitelka Linda Nielsenová zjistila, že špatní žáci mívají sklon „svádět [špatné] výsledky ve škole na okolnosti, které nemohou nijak ovlivnit, na záludné otázky při zkoušení, na učitele, který prý je zaujatý, na smůlu, osud nebo na počasí“. Bible však říká: „Lenoch dává najevo, že je žádostivý, jeho duše však nemá nic.“ (Přísloví 13:4) Ano, skutečnou příčinou špatných známek bývá často lenost.

Dobří studenti se však učí odpovědně. Časopis ’Teen jednou podnikl průzkum mezi velmi úspěšnými studenty středních škol. Jaké bylo jejich tajemství? „Osobní motivace udržuje člověka v kondici,“ řekl jeden. „Je nutné mít dobrý časový plán a dobře si čas zorganizovat,“ řekl jiný. „Je nutné si určit cíle,“ prohlásil další. Ano, tvé známky většinou nezávisí na okolnostech, které nemůžeš ovlivnit, ale na TOBĚ — na tom, jak usilovně se chceš učit a jak intenzívně chceš ve škole pracovat.

‚Ale vždyť já se učím‘

Někteří mladí to tvrdí. Upřímně si myslí, že se velice namáhají, ale nemají žádné výsledky. Před několika lety však podnikli výzkumní pracovníci ze Stanfordovy univerzity v Kalifornii průzkum asi mezi sedmi sty sedmdesáti studenty a ptali se jich, kolik podle svého názoru vkládají úsilí do školní práce. Je to podivné, ale špatní žáci měli dojem, že pracují stejně usilovně jako všichni ostatní. Když však byly prozkoumány jejich studijní návyky, ukázalo se, že se doma učí daleko méně než jejich úspěšní spolužáci.

Jaké z toho máme poučení? Možná, že ani ty nestuduješ tak pilně, jak si myslíš, a že bys měl některé způsoby změnit. Článek v časopise Journal of Educational Psychology ukázal, že „na prospěch středoškoláka dobře zapůsobí již to, že věnuje domácímu studiu víc času“. „Slabý žák, který doma věnuje učení 1 až 3 hodiny týdně, může dosáhnout prospěch srovnatelný s prospěchem průměrného žáka, který se doma neučí.“

Apoštol Pavel musel obrazně ‚tlouci do svého těla‘, aby dosáhl svých cílů. (1. Korinťanům 9:27) I ty snad budeš muset začít se sebou zacházet tvrdě, především pokud se necháváš odvádět od studia televizí nebo pokud tvou pozornost rozptyluje něco jiného. Snad si budeš dokonce muset dát na televizor lístek s nápisem: „Nebudu se dívat, dokud nebudu mít hotové úkoly.“

Prostředí, v němž se učíš

Pro většinu z nás by bylo užitečné, kdybychom měli ke studiu vyhrazené klidné místo. Pokud nemáš svůj pokoj nebo máte doma málo místa, improvizuj! Možná, že by mohla být kuchyň nebo něčí ložnice prohlášena každý večer asi tak na hodinu za tvou studovnu. V krajním případě bys mohl jít do veřejné knihovny nebo k některému příteli.

Pokud je to možné, používej psací nebo nějaký jiný stůl, na kterém je dost místa, kde si můžeš rozložit svou práci. Pomůcky, jako tužky a papír, měj po ruce, abys pro ně nemusel nikam chodit. A i když se ti to možná nebude líbit, puštěná televize nebo rádio obvykle působí proti soustředění, stejně jako telefonování a návštěvy.

Ujisti se také, že máš dostatečné světlo, které ti nesvítí do očí. Dobré světlo brání únavě a chrání ti oči. A pokud je to možné, dávej pozor na větrání a na teplotu v pokoji. Chladná místnost poskytuje lepší předpoklady pro učení než místnost teplá.

Co když prostě nemáš na studování náladu? Život nám málokdy poskytuje ten přepych, že bychom mohli jednat podle svých nálad. Ve světské práci budeš muset pracovat každý den — ať se ti bude chtít nebo ne. Dívej se tedy na domácí úkoly jako na cvičení v sebekázni a jako na přípravu pro své budoucí zaměstnání. Považuj učení za svou práci. Jeden pedagog doporučuje: „Pokud je to možné, studovat by se mělo vždy na stejném místě a v téže denní době. Pravidelné studium se tak stane zvykem a. . . tvůj odpor k němu se zmenší.“

Tvůj studijní postup

Ve Filipanům 3:16 vyzval Pavel křesťany, aby ‚chodili dále řádně podle téhož postupu‘. Pavel mluvil o postupu v křesťanském životě. Ale postup nebo vzor jednání také pomůže, když jde o způsob, jak se učíš. Pokus se například zorganizovat si svou studijní látku. Nestuduj těsně za sebou podobné předměty (například dva cizí jazyky). Plánuj si krátké přestávky mezi předměty, zejména pokud máš domácích úkolů mnoho.

Musíš-li hodně číst, můžeš vyzkoušet následující metodu. Nejprve si udělej o látce PŘEHLED. Prohlédni si uloženou látku, podívej se na podtitulky, tabulky a na podobné věci, abys tak získal celkovou představu. Pak si polož OTÁZKY založené na nadpisech nebo na klíčových větách. (To ti pomůže soustředit se na čtenou látku.) Nyní ČTI a hledej na tyto otázky odpovědi. Po skončení každého odstavce nebo každého oddílu si zopakuj nebo řekni zpaměti, co jsi četl, a nedívej se přitom do knihy. Až skončíš celý úkol, udělej si celkové PŘEHLEDNÉ OPAKOVÁNÍ tak, že si projdeš nadpisy a vyzkoušíš si, co sis z každého úseku zapamatoval. Někteří tvrdí, že si tímto způsobem studenti zapamatují až 80 procent čtené látky.

Jeden pedagog také říká: „Je důležité přimět studenty, aby si uvědomili, že žádná skutečnost není izolovaná, ale že vždy s něčím souvisí.“ Snaž se proto spojit novou látku s tím, co už znáš a s čím máš zkušenost. Snaž se zjistit, jakou praktickou cenu má to, co se učíš.

Je zajímavé, že mládež, která se bojí Boha, má v tomto směru skutečnou výhodu. Bible totiž říká: „Bázeň před Jehovou je počátek poznání.“ (Přísloví 1:7) Když se například učíš nějaké fyzikální zákony, připadá ti to možná úmorné. Učení však dostane hlubší smysl, když si uvědomíš, že prostřednictvím Božího stvoření jsou „jasně patrné“ Boží „neviditelné vlastnosti“. (Římanům 1:20) Dějepis se také často dotýká splňování Jehovových předsevzetí. O sedmi světových velmocech (včetně dnešní angloamerické) se mluví přímo v Bibli. — Zjevení 17:10; Daniel, kapitola 7.

Když uvedeš to, co se učíš, do souvislosti s tím, co znáš nebo se svou křesťanskou vírou, začnou pro tebe fakta něco znamenat a poznání přeroste v porozumění. Šalomoun o tom řekl: „Pro toho, kdo má porozumění, je poznání snadná věc.“ — Přísloví 14:6.

„Příští týden budeme mít písemku“

Tato slova nemusí vyvolávat žádnou paniku. Především se snaž z učitelových komentářů zjistit, jaká písemka to bude, například písemné pojednání nebo výběr správných otázek. Ve dnech před zkouškou také dávej pozor na různé náznaky, co by se mohlo v písemce vyskytnout. („Další bod je velmi důležitý“, nebo „To si dobře pamatujte“ — takové bývají podle časopisu Senior Scholastic typické náznaky.) Pak si ještě jednou projdi své poznámky, učebnice a domácí úkoly.

„Železo se ostří železem. Tak zostřuje jeden muž obličej druhého,“ připomíná nám Šalomoun. (Přísloví 27:17) Snad by ti někdo z rodičů nebo z přátel s potěšením dával otázky nebo by ti naslouchal, když si budeš opakovat učební látku. A večer před zkouškou si odpočiň a snaž se dobře se vyspat. „Kdo z vás může přidat jeden loket k délce svého života tím, že je úzkostlivý?“ zeptal se Ježíš. — Matouš 6:27.

Neúspěch

Neúspěch ve zkoušce, zejména když ses velmi snažil, tě může připravit o sebeúctu. Pedagog Max Rafferty nám však připomíná: „Celý svůj život jsme posuzováni podle toho, co víme a jaké máme výsledky. . . Škola, která dětem namlouvá, že budou mít v životě ustláno na růžích, není žádná škola, ale továrna na sny.“ Pokoření z toho, že jsi neměl ve zkoušce úspěch, se ti vyplatí, pokud tě podnítí, aby ses ze svých chyb poučil a aby ses zlepšil.

Ale jak máš ukázat špatné známky rodičům? Ze strachu se mnozí uchylují k různým trikům, aby to oddálili. „Obyčejně jsem položil sešit v kuchyni na stůl, šel jsem nahoru a pokusil jsem se spát až do druhého dne,“ vzpomíná si jeden chlapec. Jiný vypráví: „Dělával jsem to tak, že jsem to obvykle mamince ukázal až v poslední chvíli. Přinášel jsem jí sešit ráno, když se chystala jít do práce, a říkal jsem: ‚Podívej, tohle máš podepsat.‘ Neměla čas se se mnou zabývat,“ alespoň ne v tu chvíli. Někteří mladí dokonce známky v sešitu falšují.

Tvoji rodiče však mají právo vědět, jak se ti ve škole daří. Očekávají samozřejmě, že se na tvých známkách ukáží tvé schopnosti. A pokud tomu tvé známky neodpovídají, můžeš čekat zasloužené ukázňování. Buď proto ke svým rodičům čestný. A „naslouchej. . . kázni od svého otce a neopouštěj zákon své matky“. (Přísloví 1:8) Pokud si myslíš, že se od tebe očekává příliš mnoho, promluv si s nimi o tom. — Viz přílohu „Jak to mám říci svým rodičům?“ ve 2. kapitole.

Známky jsou sice důležité, ale nejsou s konečnou platností rozhodující v otázce, jakou cenu máš jako osobnost. Využívej však dobře času, který trávíš ve škole, a co nejvíc se uč. Tvé úsilí se obvykle projeví na známkách — a pak budeš mít radost ty i tvoji rodiče.

Otázky k rozpravě

◻ K čemu slouží známky a proč je důležité mít na ně vyrovnaný názor?

◻ Proč je důležité, abys cítil osobní zodpovědnost za to, jak se učíš?

◻ Co mimo jiné musíš uvážit, než se pustíš do nějaké mimoškolní činnosti?

◻ Jak si například můžeš zlepšit známky?

◻ Jak se můžeš připravovat na písemky?

◻ Jak by ses měl dívat na neúspěchy? Měl bys své neúspěchy skrývat před rodiči?

[Praporek na straně 141]

Komu se podaří projít školou jen díky tomu, že odpovědi uhodne, že se něco naučí jen na zkoušku nebo dokonce že podvádí, ten se vlastně nikdy nenaučí přemýšlet

[Rámeček na straně 144 a 145]

Jak se máme dívat na mimoškolní činnost?

Mnozí mladí mají pocit, že jim mimoškolní činnost poskytuje uspokojení. „Byl jsem prostě v každém klubu, který existoval,“ vzpomíná si jeden chlapec z Baltimore (Maryland, USA). „Cítil jsem se dobře, když jsem se mohl zabývat věcmi, které jsem měl rád. Byl jsem v autoklubu, protože rád pracuji na autech. Mám rád počítače, a tak jsem vstoupil do klubu. Zajímám se o hi-fi, a zase jsem vstoupil do klubu.“ K mimoškolní činnosti jsou nabádáni zejména studenti, kteří se zaměřují na vyšší vzdělání.

Jeden úředník americké vlády, který byl kdysi sám učitelem, však na otázku Probuďte se! odpověděl: „Studenti možná stráví více času mimoškolní činností než prací ve škole, a těžko si pak mohou udržet známky.“ Ano, není snadné udržet si rovnováhu, pokud jde o mimoškolní činnost. Dívka Cathy, která hrávala ve školním softballovém týmu, říká: „Po tréninku jsem byla tak unavená, že už jsem nemohla dělat nic jiného. Má práce ve škole tím trpěla. Proto jsem se tam letos nepřihlásila.“

Existují také nebezpečí v duchovním ohledu. Jeden křesťan při pohledu zpět na léta dospívání říká: „Myslel jsem si, že budu moci uvést do souladu tři druhy činnosti: práci ve škole, lehkoatletický trénink a činnost duchovní. Kdykoli jsem se však měl mezi nimi rozhodnout, vždy jsem se rozhodl v neprospěch duchovní stránky svého života.“

Chlapec Themon, který hrál ve dvou školních družstvech, s tím souhlasí. Vypráví: „Na shromáždění [pro duchovní poučení] v sále [království] jsem nemohl chodit, protože jsme v úterý nebyli ve městě, ve čtvrtek jsme nebyli ve městě, v sobotu jsme nebyli ve městě a vraceli jsme se teprve ve dvě hodiny v noci.“ „Tělesné cvičení je totiž prospěšné k máločemu“ a je důležité, že „zbožná oddanost je prospěšná ke všemu“. — 1. Timoteovi 4:8.

Uvědomuj si také nebezpečí v morálním ohledu. Budeš ve společnosti mladých lidí, kteří na tebe budou mít v morálním ohledu dobrý vliv? O čem budou mezi sebou mluvit? Mohli by na tebe mít členové družstva nebo klubu nepříznivý vliv? „Špatná společenství kazí užitečné zvyky,“ říká 1. Korinťanům 15:33.

Je zajímavé, že se mnozí mladí svědkové Jehovovi rozhodli používat svého mimoškolního času k něčemu daleko užitečnějšímu, než jsou sporty: Pomáhají druhým poznat stvořitele. Kolosanům 4:5 radí: „Choďte dále v moudrosti vůči těm, kteří jsou vně, a vykupujte pro sebe příhodný čas.“

[Obrázky na straně 143]

Za neukázněné studijní návyky studenti často platí. . . špatnými známkami

[Obrázky na straně 146]

Uvést do rovnováhy mimoškolní činnost a práci na domácích úkolech není snadné

[Obrázek na straně 148]

Rodiče to bude určitě mrzet, když budeš mít špatné známky. Ale pokud si myslíš, že od tebe očekávají příliš mnoho, promluv si s nimi o tom