Kapitola 22

Jakou životní cestu bych si měl zvolit?

‚JAK bych měl využít svůj život?‘ Před tuto závažnou otázku budeš dříve nebo později postaven i ty. Nabízí se ti celá řada možností, v nichž se těžko vyznáš — medicína, obchodní činnost, umění, školství, informatika, technika, řemesla a jiné obory. A máš možná stejný názor jako chlapec, který řekl: „Považuji za úspěch. . . udržet si životní standard, v jakém jsem vyrostl.“ Nebo sníš jako mnozí jiní o tom, aby sis svou finanční situaci zlepšil.

Je však měřítkem úspěchu jen hmotný zisk? Může ti světská kariéra přinést skutečné uspokojení?

‚Vůbec nic to neznamená‘

Skvělá, vzrušující, výnosná! Těmito slovy je často ve filmech, v televizních pořadech a v knihách označována světská kariéra. Ale ti, kteří prahnou po takzvaném úspěchu, si ho často musí nemilosrdně vybojovat. Dr. Douglas LaBier mluví o tom, že si mnozí mladí dospělí, kteří dosáhli v oblasti „špičkové technologie bleskové kariéry, stěžují na nespokojenost, starosti, deprese, vnitřní prázdnotu, utkvělé představy, a na celou řadu tělesných obtíží“.

Král Šalomoun ukázal již dávno, jak marný je pouhý světský úspěch. Měl prakticky neomezené možnosti a dosáhl úžasných výkonů. (Čti Kazatele 2:4–10.) Došel však k závěru: „Ohlédl jsem se, ano já, na všechna svá díla, která vykonaly mé ruce, a na tvrdou práci, kterou jsem namáhavě konal, abych ji dokončil, a hle, všechno byla marnost [„uvědomil jsem si, že to vůbec nic neznamená“, Překlad v dnešní angličtině] a honba za větrem.“ — Kazatel 2:11.

 Zaměstnání sice může přinést bohatství a uznání, ale nemůže uspokojit naše „duchovní potřeby“. (Matouš 5:3) Člověk, který soustřeďuje celý svůj život jen kolem toho, čeho dosáhne ve světě, nenajde pravé uspokojení.

Životní cesta, která přináší uspokojení

Král Šalomoun radí: „Závěr věci je: Boj se pravého Boha a dodržuj jeho přikázání. To je totiž celý závazek člověka.“ (Kazatel 12:13) Nejdůležitější povinnost, kterou dnes má křesťan, je kázat poselství o Království. (Matouš 24:14) A mladí lidé, kteří berou svou povinnost před Bohem vážně, se cítí puzeni věnovat se této službě co největší měrou — i kdyby neměli ke kázání přirozený sklon. (Srovnej 2. Korinťanům 5:14.) Tisíce mladých lidí se rozhodly pro kazatelskou službu plným časem, místo aby se plně věnovali světskému zaměstnání. Jiní slouží jako misionáři v cizích zemích nebo pracují v odbočkách Společnosti Strážná věž.

Emily se vzdala odpovědného postavení ve vedení jedné firmy a stala se průkopnicí. Říká: „Tuto práci jsem si skutečně zamilovala.“ Ano, kazatelská služba plným časem je životní dráha, která přináší největší možné uspokojení a vyvolává skutečné nadšení. A jakou větší přednost můžeme mít, než patřit k ‚Božím spolupracovníkům‘? — 1. Korinťanům 3:9.

Je univerzitní vzdělání výhodné?

Většina průkopníků se živí prací na částečný úvazek. Ale co když se budeš muset později starat o rodinu? Jistě nebude nikdo litovat toho, že věnoval své mládí službě Bohu. Nebylo by však přece rozumnější, aby mladý člověk nejdříve získal vysokoškolské vzdělání a teprve později se snad věnoval kazatelské službě?

 Bible ovšem neříká přesně, kolik let by měl mladý křesťan chodit do školy. Ani neodsuzuje vzdělání. Jehova, „Vznešený učitel“, povzbuzuje svůj lid, aby dobře četli a aby se jasně vyjadřovali. (Izajáš 30:20; Žalm 1:2; Hebrejcům 5:12) Vzdělání nám také může pomoci, abychom lépe rozuměli lidem a světu, v němž žijeme.

Stojí však získání akademické hodnosti vždy za to ohromné množství času a peněz, které je nutno vynaložit? * Statistiky sice ukazují, že absolventi vysokých škol mají vyšší platy a méně je postihuje nezaměstnanost než absolventy středních škol, ale kniha Plánuj své středoškolské vzdělání [angl.] nám připomíná, že tyto statistiky ukazují pouze průměr. Ve skutečnosti jen menší počet absolventů vysokých škol získává mimořádně vysoké platy; ostatní jsou placeni docela průměrně. Kromě toho mohou být vysoké platy, které jsou někdy udělovány absolventům vysokých škol, oceněním jejich „mimořádných schopností, iniciativy a místních pracovních možností. . . nebo zvláštního nadání“ — nejsou tedy jen přímo úměrné jejich vzdělání.

„[Vysokoškolský] diplom již nezaručuje úspěch při získávání zaměstnání,“ sděluje ministerstvo práce USA. „Poměr [absolventů vysokých škol] zaměstnaných ve svobodných povoláních nebo v oblastech techniky nebo ve vedoucích obchodních postaveních. . . velmi poklesl, protože se tato odvětví nerozrůstají úměrně k rostoucímu počtu absolventů. Proto v letech 1970–1984 přijal přibližně jeden z pěti absolventů [vysokých škol] zaměstnání, k jakému obvykle není nutné vysokoškolské vzdělání. Tento přebytek absolventů vysokých škol bude pravděpodobně trvat až do poloviny devadesátých let.“

 Další možnosti, o kterých bychom měli uvažovat

Bez ohledu na to, zda vysokoškolské vzdělání zlepší tvou vyhlídku na získání zaměstnání nebo ne, jedno je jisté: „Zbývající čas je zkrácen.“ (1. Korinťanům 7:29) I kdyby se uplatnily všechny předpokládané výhody, byl by zbývající čas opravdu využit nejlepším způsobem, jestliže strávíš čtyři nebo více let na vysoké škole? — Efezanům 5:16.

Povede tě vysokoškolské vzdělání směrem k duchovním cílům, nebo tě od nich bude odvádět? Uvědom si, že křesťan nepovažuje vysoký plat za nejdůležitější věc. (1. Timoteovi 6:7, 8) Podle průzkumu na amerických vysokých školách jsou však dnešní studenti charakterizováni jako lidé „zaměření na kariéru, na hmotný úspěch, a zajímají se jen sami o sebe“. Jedna skupina studentů prohlásila: „Peníze! Zdá se, že mluvíme jen o penězích.“ Jak na tebe zapůsobí atmosféra intenzívního soupeření a sobeckého hmotařství, kterou budeš obklopen?

Nepokoje na vysokých školách, které se projevovaly v šedesátých letech, již odezněly. To však neznamená, že je na vysokých školách zdravé ovzduší. Jeden průzkum života ve vysokoškolských kolejích ukazuje: „Studenti si mohou stále ještě dělat v osobním a společenském životě téměř bez omezení, co chtějí.“ Bez zábran užívají drogy a alkohol, a promiskuita není výjimkou, ale pravidlem. Pokud je takový stav i na vysokých školách v tvé zemi, nemohlo by takové prostředí podkopávat tvé snahy o morální čistotu? — 1. Korinťanům 6:18.

K zamyšlení vede také známá skutečnost, že se lidé s vyšším vzděláním méně „drží základních náboženských zásad“. (Svaté věci v zesvětštělém věku, angl.) Když byli někteří mladí křesťané vystaveni tlaku, aby si udrželi dobré známky, zanedbali svou duchovní činnost. Pak mohli těžko odolávat náporu světského smýšlení, které se pěstuje na  vysokých školách, a někteří ztroskotali ve víře. — Kolosanům 2:8.

Jiné možnosti než vysokoškolské vzdělání

Mnozí mladí křesťané se proto rozhodli, že nebudou studovat na vysoké škole. Mnozí zjistili, že školení, které získávají ve sborech svědků Jehovových — zejména při týdenní teokratické škole kazatelské služby — jim velmi pomohlo, když hledali zaměstnání. Takoví mladí lidé sice nemají vysokoškolský diplom, ale naučili se vystupovat s jistotou, umějí se vyjadřovat a jsou zodpovědní. Na střední škole kromě toho absolvovali někteří z nich kursy psaní na stroji, programování, opravování automobilů a jiná školení. V zaměstnání na částečný úvazek se jim takové znalosti mohou hodit a často jsou velmi žádané. Mnoho mladých lidí sice nemá chuť ‚dělat svýma rukama‘, ale Bible přisuzuje „tvrdé práci“ velkou cenu. (Efezanům 4:28; srovnej Přísloví 22:29.) Vždyť i sám Ježíš Kristus se naučil jedno řemeslo tak dobře, že mu říkali „ten tesař“. — Marek 6:3.

Je pravda, že v některých zemích zaplavili absolventi vysokých škol trh pracovních sil do té míry, že bez nějakého specializovaného výcviku je obtížné získat i běžné zaměstnání. Často však existují programy pro učně, odborné a průmyslové školy a krátkodobé univerzitní kursy, v nichž je možné získat žádané znalosti v relativně krátkém čase a s menším finančním nákladem. Nikdy také nezapomeň na to, že existuje jeden činitel, s nímž se ve statistikách zaměstnanosti nepočítá: Boží slib, že se Bůh postará o ty, kteří staví duchovní zájmy na první místo. — Matouš 6:33.

Vyhlídky získat zaměstnání se na různých místech liší a existují také různé školské systémy. Mladí lidé mají různé schopnosti a různé sklony. Životní dráha v podobě křesťanské služby je sice velmi užitečná a hodná doporučení, ale každý se musí v té věci rozhodovat sám. Společně se svými rodiči musíš bedlivě zvážit všechny činitele, které jsou důležité při rozhodování, jaké vzdělání je pro tebe nejvhodnější.  Při takovém rozhodování ‚musí každý nést svůj vlastní náklad‘. — Galaťanům 6:5.

Jestliže například tvoji rodiče trvají na tom, že máš studovat na vysoké škole, nezbývá ti než je uposlechnout, dokud žiješ pod jejich dohledem. * (Efezanům 6:1–3) Snad můžeš dál žít doma a tak nemusíš být pohlcen vysokoškolským děním. Dobře si vybírej při volbě předmětů a zaměřuj se spíše na praktické znalosti než na světské filozofie. Dávej pozor, s kým se stýkáš. (1. Korinťanům 15:33) Zůstávej duchovně silný tím, že budeš stále navštěvovat shromáždění, účastnit se kazatelské služby a osobně studovat. Některým mladým lidem, kteří museli studovat na vysoké škole, se dokonce podařilo konat průkopnickou službu, když si vybrali takovou studijní náplň, která jim to rozvrhem hodin umožňovala.

Uvažuj o své životní dráze bedlivě a s modlitbami, aby ti přinesla nejen osobní štěstí, ale aby sis také mohl „ukládat poklady v nebi“. — Matouš 6:20.

[Poznámky pod čarou]

Otázky k rozpravě

◻ Proč světská kariéra často nepřináší osobní štěstí?

◻ Proč by měli všichni bohabojní mladí lidé uvažovat o kazatelské službě plným časem jako o své životní dráze?

◻ Které výhody se přisuzují vyššímu vzdělání? Platí to vždy?

◻ Jaká nebezpečí mohou být spojena s vysokoškolským vzděláním?

◻ O jakých jiných možnostech vzdělání může mladý člověk uvažovat?

[Praporek na straně 175]

Zaměstnání sice může přinést bohatství a uznání, ale nemůže uspokojit naše „duchovní potřeby“

[Praporek na straně 177]

„[Vysokoškolský] diplom již nezaručuje, že získáš zaměstnání“