Přejít k článku

Přejít na obsah

K čemu je mi vlastně škola užitečná?

K čemu je mi vlastně škola užitečná?

Kapitola 17

K čemu je mi vlastně škola užitečná?

UČITEL Šulc vykonává své povolání už přes 25 let. Žák, který šel za školu, si tedy může sotva vymyslet nějakou výmluvu, kterou učitel Šulc ještě neslyšel. „Děti mi říkají ty nejnemožnější věci,“ vypráví. „Například: ‚Myslel jsem si, že budu dnes nemocný‘, nebo: ‚Umřel mi dědeček na Aljašce.‘ “ Kterou výmluvu považuje za nejzábavnější? Tři chlapci mu tvrdili, že „nemohli najít školu, protože byla hrozná mlha“.

Z takových nejapných a trapných výmluv je patrné, že mají mnozí mladí ke škole nechuť, která se dá vyjádřit celou škálou pocitů, od lhostejnosti („Ujde to“) až k vyloženému odporu („Škola nestojí za nic. Nemám ji rád.“). Gary například ráno vstane, chystá se do školy, a najednou je mu špatně od žaludku. Říká: „Sotvaže se přiblížím ke škole, začnu se potit a přepadne mě taková nervozita. . . , že se musím vrátit domů.“ Podobným utkvělým strachem ze školy trpí mnozí mladí — lékaři dokonce říkají, že to bývá chorobný strach. Často bývá vyvolán násilím ve škole, brutalitou vrstevníků a nátlakem dosáhnout dobrý prospěch. Postižení žáci sice chodí do školy (když jim rodiče domluví), ale jsou stále neklidní a mají dokonce i tělesné potíže.

Nijak tedy nepřekvapuje, že znepokojivý počet žáků prostě na vyučování vůbec nechodí. Jen ve Spojených státech chybí ve škole každý den asi dva a půl miliónu žáků základních a středních škol. Článek v The New York Times dodává, že na středních školách v New Yorku „chronicky chybí“ tolik žáků (asi třetina), že „je téměř nemožné je vůbec učit“.

Jiní mladí podnikají ještě další krok. „Škola mě nudila a byla pro mě příliš přísná,“ říká chlapec Walter. Střední školu nedokončil. Antonia také školu nedokončila, protože pro ni bylo učení příliš těžké. „Jak jsem mohla dělat úkoly, když jsem nechápala, co čtu?“ ptá se. „Jen jsem tam seděla a byla jsem stále zabedněnější, a tak jsem toho nechala.“

Je pravda, že jsou školy po celém světě postiženy vážnými problémy. Znamená to však, že máš o školu úplně ztratit zájem a nechat ji? Jak se to může projevit později v tvém životě, když teď školu nedokončíš? Jsou nějaké vážné důvody, proč by ses měl snažit, abys složil závěrečnou zkoušku?

Cena vzdělání

Michael se na střední školu vrátil a složil závěrečnou zkoušku. Na otázku, proč to udělal, odpověděl: „Uvědomil jsem si, že vzdělání potřebuji.“ Co však vůbec je „vzdělání“? Je to snad schopnost odříkávat záplavu nějakých faktů? To není vzdělání, stejně jako hromada cihel není dům.

Vzdělání by tě mělo připravit, abys měl úspěch, až budeš dospělý. Allen Austill, který působil 18 let jako člen profesorského sboru, mluví o „vzdělání, které učí přemýšlet, řešit problémy, rozpoznávat, co je rozumné a co se příčí zdravému rozumu, které učí myslet logicky, rozeznávat fakta a nadřazené a podřazené pojmy. Mladý člověk se má naučit všechno správně posuzovat a rozlišovat a má poznat, jak se má učit.“

A jakou úlohu má přitom škola? Před staletími napsal král Šalomoun přísloví, aby „dával nezkušeným chytrost, mladíkovi poznání a schopnost přemýšlet“. (Přísloví 1:1–4) Ano, mladí lidé jsou nezkušení. Škola ti však může pomáhat, abys podporoval a pěstoval schopnost přemýšlet. To je schopnost nejen pouze odříkávat nějaké údaje, ale také je analyzovat a vyvozovat z nich produktivní závěry. Vyučovací metody některých škol sice bývají předmětem kritiky, ale škola tě přesto nutí, abys používal svou mysl. Někdy se ti možná zdá, že řešení úkolů z geometrie nebo historická data, která se máš učit nazpaměť, nemají nic společného s praktickým životem, ale v knize Jak přežít střední školu (angl.) napsala Barbara Mayerová výstižně: „Ne každý si bude pamatovat všechna fakta a všechny podrobnosti, které vyžadují učitelé v testech, ale dobré studijní návyky a schopnost plánovat se nikdy nezapomenou.“

Tři univerzitní profesoři, kteří studovali dlouhodobé účinky vzdělávání, došli rovněž k závěru, že „osoby s dobrým školním vzděláním opravdu mají širší a hlubší poznatky nejen o skutečnostech vyčtených z knih, ale také o současném světě, a jsou více nakloněny vyhledávat vědomosti a zdroje informací. . . Tyto rozdíly zůstávají patrné, i když jsou tito lidé již starší a již dávno nechodí do školy“. — Trvalé účinky vzdělávání (angl.)

Nejdůležitější ze všeho je, že tě školní vzdělání může vyzbrojit k vykonávání úkolů, které máš jako křesťan. Když si osvojíš dobré studijní zvyky a ovládneš umění číst, bude pro tebe snadnější studovat Boží slovo. (Žalm 1:2) Jestliže se ve škole naučíš dobře se vyjadřovat, budeš moci snadněji poučovat jiné o biblických pravdách. Poznatky z dějin, přírodních věd, ze zeměpisu a z matematiky jsou také užitečné a pomohou ti ve styku s lidmi různého původu a různých zájmů a názorů.

Škola a zaměstnání

Škola také velmi ovlivní tvé vyhlídky na zaměstnání. Jak?

Moudrý král Šalomoun řekl o zručném pracovníkovi: „Před krále se postaví; nepostaví se před obyčejné lidi.“ (Přísloví 22:29) To platí i dnes. „Bez odborných vědomostí přijde člověk v životě o mnoho výhod,“ řekl Ernest Green z ministerstva práce Spojených států.

Je pochopitelné, že mladí lidé bez ukončeného školního vzdělání mají špatné vyhlídky získat zaměstnání. Walter, o němž jsme zde mluvili, poznal tuto tvrdou skutečnost. „Mnohokrát jsem se ucházel o práci, ale nedostal jsem ji, protože jsem neměl závěrečné vysvědčení.“ Také připustil: „Někdy lidé užívají slova, kterým nerozumím, a pak si připadám jako hlupák.“

Ve Spojených státech je nezaměstnanost mezi šestnáctiletými až čtyřiadvacetiletými, kteří nedokončili školu, „téměř dvojnásobná ve srovnání s jejich vrstevníky, kteří ukončili školní vzdělání, a téměř trojnásobná ve srovnání s nezaměstnaností všeobecně“. (The New York Times) „Ti, kteří nepokračují ve svém vzdělávání, si zavírají cestu k příležitostem,“ dodává autor F. Philip Rice ve své knize Dospívající (angl.). Kdo nedokončil školu, pravděpodobně nezvládl základní dovednosti nutné k vykonávání i těch nejjednodušších prací.

Paul Copperman píše ve své knize Trik v podobě gramotnosti (angl.): „Jedna nedávná studie ukazuje, že k práci kuchaře je nutná znalost čtení v úrovni přibližně sedmé třídy, v úrovni osmé třídy k práci mechanika a v úrovni deváté nebo desáté třídy k práci zásobovače.“ Pokračuje: „Kdo chce být učitelem, ošetřovatelkou, účetním nebo inženýrem, musí samozřejmě umět číst lépe.“

Žáci, kteří se tedy opravdu snaží naučit se základním dovednostem, jako je například čtení, budou mít lepší příležitosti získat práci. Ale jaký další trvalý užitek můžeš získat z toho, že chodíš do školy?

Užitek

Celý svůj život budeš mít užitek z toho, že poznáš své slabé i silné stránky. Michelle, která začala nedávno pracovat v oboru výpočetní techniky, poznamenává: „Ve škole jsem se naučila, jak pracovat pod tlakem, skládat zkoušky a vyjadřovat se.“

„Škola mě naučila dívat se správně na neúspěchy,“ říká jiná mladá dívka. Mívala sklon obviňovat za své neúspěchy jiné, místo aby viděla příčinu u sebe. Jiní mladí lidé poznali, že pro ně byly přísné požadavky ve škole užitečné. Mnozí za to školu kritizují a tvrdí, že přísná kázeň mladou mysl ochromuje. Šalomoun však mladé lidi povzbuzoval, aby ‚poznali moudrost a kázeň‘. (Přísloví 1:2) Školy, v nichž panuje kázeň, vychovaly z mnoha mladých lidí disciplinované, a přece tvůrčí osobnosti.

Měl bys tedy rozhodně dobře využít svá školní léta. Jak toho dosáhneš? Začněme s vlastní školní prací.

Otázky k rozpravě

◻ Proč má tolik mladých lidí námitky proti škole? Co si o tom myslíš ty?

◻ Jak nám škola pomáhá zlepšit si schopnost přemýšlet?

◻ Jak se můžeš sám připravit o možnost získat zaměstnání, když nedokončíš školu?

◻ Které jiné osobní výhody získáš, když školu dokončíš?

[Praporek na straně 135]

„Jen jsem tam seděla a byla jsem stále zabedněnější, a tak jsem toho nechala“

[Praporek na straně 138]

„Jedna nedávná studie ukazuje, že k práci kuchaře je nutná znalost čtení v úrovni přibližně sedmé třídy, v úrovni osmé třídy k práci mechanika a v úrovni deváté nebo desáté třídy k práci zásobovače“

[Obrázky na straně 136]

Kázeň, které se naučíš ve škole, ti bude užitečná po celý život

[Obrázek na straně 137]

Ti, kteří se ve škole nenaučili základním dovednostem, mají špatné vyhlídky získat zaměstnání