Kapitola 5

Jak se mohu vyrovnat s novým sňatkem svého rodiče?

„Den, kdy si můj otec vzal Ritu, byl nejhorší den mého života,“ vzpomíná si Shane. „Měla jsem zlost. Byla jsem dopálená z toho, že tatínek zradil maminku. Rozčilovalo mne, že maminka odešla studovat práva a nechala nás samotné. Šílela jsem, že teď s námi budou žít v jedné domácnosti ti dva kluci, Ritiny děti. . . Ale ze všeho nejvíc jsem šílela kvůli Ritě. . . Nenáviděla jsem ji. A protože jsem byla přesvědčena o tom, že není správné někoho nenávidět, nejvíc ze všeho jsem byla naštvaná sama na sebe.“ — Nevlastní rodiny — nový typ souladu, (angl.) od Lindy Cravenové.

NOVÝ sňatek někoho z rodičů zničí naději, že by se tvoji rodiče k sobě vrátili. Může vést k tomu, že ztrácíš jistotu, cítíš se zrazen a žárlíš.

Nový sňatek může být zvlášť bolestný, dojde-li k němu brzy po smrti někoho z milovaných rodičů. „Smrtí své matky jsem velice zatrpkla,“ připouští šestnáctiletá Missy. „Myslela jsem si, že snoubenka mého otce zaujímá místo mé matky, a chovala jsem se k ní hrozně.“ Můžeš mít dokonce pocit, že se dopouštíš nevěry ke svému vlastnímu otci nebo matce, když začneš cítit náklonnost k nevlastnímu otci nebo matce.

Není tedy možné se divit, jestliže mnohé děti nebo mladí lidé dávají průchod své vnitřní bolesti destruktivním způsobem. Někteří dokonce přemýšlejí, jak by rozbili nové manželství jednoho ze svých rodičů. Ale pamatuj na to, že  tvůj vlastní otec nebo matka si s tím, koho si vzali, dali před Bohem slavnostní slib. „Co tedy Bůh jhem spojil, ať žádný člověk [ani dítě] nerozděluje.“ (Matouš 19:6) A i kdybys je mohl rozdělit, tvé vlastní rodiče by to opět nespojilo.

Nemá také žádný smysl stále se s nevlastním rodičem přít. Přísloví 11:29 (EP) varuje: „Kdo rozvrací svůj dům, zdědí vítr“, to znamená, že nakonec nebude mít nic. Patnáctiletá Gerri měla ke své nevlastní matce takový odpor, že vyvrcholil rozhořčeným sporem. K čemu to vedlo? Její nevlastní matka žádala, aby si Gerrin otec vybral mezi ní a svou dcerou. Gerri se nakonec odstěhovala ke své vlastní matce — která již předtím také uzavřela nový sňatek.

Láska ti pomůže vyrovnat se s tím

Jak se můžeš úspěšně vyrovnat s novým manželstvím někoho ze svých rodičů? Tím, že budeš projevovat lásku založenou na zásadách, jež je popsána v 1. Korinťanům 13:4–8:

Láska „nevyhledává své vlastní zájmy“. To znamená, že „nehledá svou výhodu, ale výhodu druhého“. (1. Korinťanům 10:24) Měl bys snad zazlívat svému otci nebo své  matce, jestliže dospěli k závěru, že potřebují opět společnost manželského druha?

„Láska není žárlivá“. Děti a mladí lidé se často nechtějí dělit s někým jiným o lásku svých vlastních rodičů. Ale neboj se, že by se láska někoho z tvých rodičů vyčerpala, protože láska se může rozšiřovat. (Srovnej 2. Korinťanům 6:11–13.) Tvůj vlastní otec nebo tvá vlastní matka mohou svou lásku rozšiřovat a pojmout do ní svého nového manželského druha, aniž zmenší svou náklonnost k tobě. Otevřeš ty své srdce tak, abys do něj pojal svého nevlastního otce nebo svou nevlastní matku? To rozhodně neznamená, že bys byl nevěrný svému zemřelému rodiči.

Láska „se nechová neslušně“. Musíme-li žít pod jednou střechou s novými sourozenci opačného pohlaví, může to vyvolávat v mravním smyslu obtížnou situaci. Zprávy ukazují, že ve 25 procentech nevlastních rodin dochází mezi členy rodiny k nezákonným pohlavním stykům.

David, jehož matka se podruhé vdala a přivedla mu domů čtyři dospívající nevlastní sestry, říká: „Musel jsem sám sobě zakázat myšlenku na jakékoli sexuální podněty.“ Musíš dávat pozor, abys nedal podnět k nevhodným důvěrnostem a aby tvé oblečení ani chování nebylo v sexuálním ohledu vyzývavé. — Kolosanům 3:5.

Láska „všechno vydrží. . . Dává nám sílu ve všem vytrvat“. (Překlad od Charlese B. Williamse, angl.) Někdy se ti může zdát, že tvá bolest nepolevuje. Marla se přiznává: „Zdálo se mi, že doma překážím. Dokonce jsem matce řekla, že lituji, že jsem se vůbec narodila.“ Marla se vzepřela a dokonce odešla z domova. Nyní však říká: „Nejlepší je to snést.“ Jestliže to také sneseš, tvé původní pocity rozhořčenosti, zmatku a bolesti časem ustoupí.

„Ty nejsi má pravá matka/můj pravý otec!“

Podřídit se autoritě nevlastního otce nebo matky není snadné. Když ti dá nějaký pokyn, máš možná chuť vyhrknout: „Ty nejsi má pravá matka/můj pravý otec!“ Ale  vzpomeň si na zásadu vyjádřenou v 1. Korinťanům 14:20: „Dospívejte ve svém myšlení.“ — Svatá bible v dnešním jazyce, od W. Becka.

Jestliže uznáš, že tvůj nevlastní otec nebo tvá nevlastní matka mají právo tě ukázňovat, je to jeden z důkazů, že ‚dospíváš ve svém myšlení‘. Splňují povinnosti tvých pravých rodičů a zaslouží si tvou úctu. (Přísloví 1:8; Efezanům 6:1–4) V biblických dobách byla Ester vychovávána svým nevlastním otcem nebo „opatrovníkem“, když zemřeli její rodiče. Mordechaj sice nebyl jejím vlastním otcem, ale ‚ukládal jí příkazy‘, které poslouchala, i když byla dospělá. (Ester 2:7, 15, 17, 20) Ukázňování od nevlastního otce nebo od nevlastní matky je zpravidla důkazem, že tě milují a starají se o tebe. — Přísloví 13:24.

A přece se může stát, že budeš mít oprávněné důvody ke stížnostem. Pokud to tak je, dokaž, že jsi ‚dospělý‘, a jednej podle rady z Kolosanům 3:13: „Snášejte se dále navzájem a ochotně si vzájemně odpouštějte, jestliže má někdo proti jinému důvod ke stížnosti.“

Uč se dělit se a činit ústupky

Dokud žila patnáctiletá Jamie se svou matkou, měla svůj vlastní pokoj a nosila drahé šaty. Když se její matka znovu vdala, ocitla se v rodině se čtyřmi dětmi a všechno se změnilo. „Teď už vlastní pokoj nemám,“ naříkala si. „Musím se o všechno dělit.“

Budeš se také možná muset vzdát svého postavení nejstaršího nebo jediného dítěte. Pokud jsi syn, byl jsi možná dlouho jako jediný muž v domě — a postavení pána domu nyní zaujímá tvůj nevlastní otec. Nebo jestliže jsi dcera, byly jste si možná s matkou jako sestry a dokonce  jste spaly v jednom pokoji, ale nyní tě tvůj nevlastní otec odsunul.

„Ať se vaše rozumnost stane známou všem lidem,“ doporučuje Bible. (Filipanům 4:5) Původní slovo, jehož je zde užito, znamená „poddajnost“ a označuje duchovní postoj člověka, který netrvá na svých zákonných právech. Snaž se proto být poddajný a umět činit ústupky. Využij své nové situace co nejlépe a nezabývej se v myšlenkách minulostí. (Kazatel 7:10) Ochotně se děl se svými nevlastními bratry a sestrami a nejednej s nimi jako s vetřelci. (1. Timoteovi 6:18) Čím dříve spolu začnete jednat jako skuteční bratři a sestry, tím dříve poroste vaše vzájemná náklonnost. A pokud jde o nového pána domu, neměj mu nic za zlé. Buď rád, že zde je a že pomůže nést břemeno rodinné odpovědnosti.

Vyrovnej se s tím, že se nejedná se všemi stejně

Jedna mladá dívka připustila, že jí nevlastní otec projevuje lásku, ale dodala: „Ale je tu rozdíl. Očekává od nás víc než od svých vlastních dětí v našem věku, a víc nás trestá a má pro nás menší porozumění. . . To nás bolí.“

Uvědom si, že nevlastní otec nebo nevlastní matka obvykle necítí vůči nevlastnímu dítěti totéž co k vlastnímu dítěti. Příčinou není ani tak pokrevní příbuzenství jako spíše to, že spolu déle společně žili. A dokonce se stává, že i vlastní rodiče mají jedno ze svých dětí raději než druhé. (1. Mojžíšova 37:3) Je však významný rozdíl mezi jednáním  stejným a jednáním spravedlivým. Každý máme svou vlastní osobnost a naše potřeby se liší. Nedělej si proto zbytečně starosti o to, zda s vámi jednají stejně, ale přemýšlej, zda se tvůj nevlastní otec nebo tvá nevlastní matka snaží uspokojovat tvé potřeby. Máš-li dojem, že se o to nesnaží, pak máš důvod, aby sis s ním o tom promluvil.

Těžkosti také mohou působit tvoji nevlastní bratři a tvé nevlastní sestry. Ale nezapomínej, že i pro ně je obtížné přizpůsobit se situaci v nevlastní rodině. Možná, že tě dokonce považují za vetřelce do své vlastní rodiny. A tak se ze všech sil snaž k nim být jemný. Jestliže tě urážejí svou nevšímavostí, snaž se ‚přemáhat zlo dobrem‘. (Římanům 12:21) Vždyť se někdy stává, že bývají třenice i mezi tělesnými sourozenci. — Viz kapitolu 6.

Trpělivost se vyplácí

„Lepší je zakončení nějaké věci, než její začátek. Lepší je ten, kdo je trpělivý, než ten, kdo je domýšlivý v duchu.“ (Kazatel 7:8) Obvykle trvá několik let, než se mezi členy nevlastní rodiny vytvoří taková důvěra, že se spolu všichni cítí dobře. Teprve pak se různé zvyky a představy o hodnotách mezi sebou natolik vyrovnají, že je každodenní život harmonický. Buď proto trpělivý. Nečekej, že „okamžitě“ zavládne láska a že vznikne „okamžitě“ rodinný život.

Když se Tomášova matka znovu vdala, byl — mírně řečeno — stísněný. Jeho matka měla čtyři děti a muž, kterého si vzala, měl tři. „Prali jsme se, hádali jsme se, byly mezi námi sváry a hrozné citové napětí,“ napsal Tomáš. Jak se jejich situace nakonec zlepšila? „Všechno se vyřešilo, když jsme začali uplatňovat biblické zásady; nebylo to vždy okamžitě, ale během doby, kdy jsme uplatňovali ovoce Božího ducha, se situace nakonec uklidnila.“ — Galaťanům 5:22, 23.

Uplatňování biblických zásad opravdu přináší v nevlastní rodině úspěch. Je to patrné ze zkušeností mladých lidí, s nimiž jsme měli interview:

 Mladí z úspěšných nevlastních rodin

Reportér: Jak jste to dělali, že jste neměli svému nevlastnímu otci nebo matce za zlé, když vás vedli ke kázni?

Lynch: Má matka a můj nevlastní otec byli vždy v ukázňování zajedno. Když se něco stalo, rozhodli se pro to oba a když jsem dostal výprask, věděl jsem, že to je od obou.

Linda: Zpočátku to bylo těžké, protože jsem namítala: „Jakým právem mi to říkáš?“ Ale potom jsem si vzpomněla na to, že Bible říká: „Cti svého otce a svou matku.“ Ačkoli to nebyl můj vlastní otec, v Božích očích byl přece mým otcem.

Robin: Věděl jsem, že by to mou matku velice bolelo, kdybych neměl rád člověka, kterého ona milovala.

Reportér: Co vám pomohlo k dobré výměně myšlenek?

Lynch: Člověk se musí zajímat o to, co dělá nevlastní otec nebo nevlastní matka. Pomáhal jsem mu v jeho světské práci. A když jsme spolu pracovali, hodně jsme si povídali. To mi pomohlo pochopit, jak uvažuje. Jindy jsme jen tak spolu seděli a povídali jsme si o obyčejných věcech.

Valerie: S mou nevlastní matkou jsme strávily spoustu času pohromadě a opravdu jsem ji začala chápat. Staly jsme se nerozlučnými přítelkyněmi.

Robin: Maminka se podruhé vdala už rok po smrti mého otce. Nechtěl jsem se s mým nevlastním otcem sblížit, protože jsem nechtěl, aby nahradil mého otce. Modlil jsem se, aby mi Bůh pomohl přenést se přes smrt mého otce a abych se dokázal se svým nevlastním otcem sblížit. Znovu a znovu jsem se modlil. Jehova opravdu tyto modlitby vyslyšel.

Reportér: Co jste dělali, abyste se sblížili?

Valerie: Někdy jsem prosila nevlastní maminku, aby se mnou šla na nějaké představení — abychom šly jen my dvě. Nebo když jsem byla venku, kupovala jsem jí květiny nebo  nějakou vázičku, něco, čím bych jí ukázala, že na ni myslím. Byla za to opravdu vděčná.

Erik: Je nutné hledat, z čeho bychom mohli mít společně radost. To jediné, co jsem měl společného se svým nevlastním otcem, bylo, že si vzal mou matku a žili jsme ve stejném domě. Nejvíc mi pomohlo, když jsem se začal zajímat o Bibli, o kterou se zajímal i on. Když jsem se přibližoval k Jehovovi Bohu, mnohem více jsem se přiblížil i ke svému nevlastnímu otci. Teď máme opravdu něco společného.

Reportér: Jaký užitek jste z toho měli osobně?

Robin: Když jsme byli jen sami s maminkou, často jsem byl vzpurný a byl jsem velmi rozmazlený. Vždycky jsem chtěl prosazovat své přání. Teď jsem se naučil brát ohled na druhé a nebýt tak sobecký.

Lynch: Můj nevlastní otec mi pomohl, abych uvažoval jako muž. Pomohl mi, abych se naučil různé práce, a umím teď užívat svých rukou. Když mi bylo zle a někoho jsem potřeboval, vždycky jsem se na něho mohl spolehnout. Ano, je to nejlepší táta, jakého někdo vůbec může mít.

Otázky k rozpravě

◻ Co cítí mnohé děti a mnozí mladí lidé, když jejich otec nebo jejich matka vstoupí do nového manželství? Proč?

◻ Jak pomůže prokazování křesťanské lásky, abychom se s tím vyrovnali?

◻ Musíš se podrobit ukázňování od svého nevlastního otce nebo matky?

◻ Proč je důležité umět činit ústupky a dělit se?

◻ Měl bys očekávat, že s tebou budou zacházet stejně jako s tvými nevlastními bratry a sestrami? Co máš dělat, jestliže máš pocit, že s tebou jednají nespravedlivě?

◻ Co můžeš dělat, abys se svým nevlastním otcem nebo se svou nevlastní matkou lépe vycházel?

[Praporek na straně 45]

„Myslela jsem si, že snoubenka mého otce zaujímá místo mé matky, a chovala jsem se k ní hrozně“

[Obrázek na straně 43]

Nový sňatek jednoho z rodičů vyvolává často pocity hněvu, nejistoty a žárlivosti

[Obrázek na straně 46]

Ukázňování od nevlastního otce nebo matky je často přijímáno s nechutí