Kapitola 4

Proč se tatínek s maminkou rozešli?

„Vzpomínám si, jak od nás tatínek odešel. Opravdu jsme nevěděli, co se děje. Maminka musela chodit do práce a celý čas nás nechávala samotné. Někdy jsme jen seděli u okna a dělali jsme si starosti, jestli nás také neopustila. . .“ — Dívka z rozvedené rodiny.

KDYŽ v rodině dojde k rozvodu, může se zdát, že se zhroutil svět. Rozvod jako by způsobil katastrofu s trvalými následky. Často vyvolává prudký nápor pocitů — hanbu, zlobu, starost, strach z opuštěnosti, depresi, pocit hrozné ztráty — a dokonce i myšlenky na pomstu.

Jestliže se nedávno tvoji rodiče rozešli, pravděpodobně takové pocity znáš. Vždyť si náš stvořitel přece přál, aby tě vychovávali oba, otec i matka! (Efezanům 6:1–3) Ale teď jednoho z milovaných rodičů nevidíš každý den. „Tatínka jsem opravdu obdivoval a chtěl jsem být s ním,“ naříká Pavel, jehož rodiče se rozešli, když mu bylo sedm let. „Ale byli jsme svěřeni do péče mamince.“

Proč se rodiče rozcházejí

Rodiče často své problémy skrývají. „Nemohu si vzpomenout, že by se někdy moji rodiče hádali,“ říká Lynn, jejíž rodiče se rozvedli, když byla ještě dítě. „Myslela jsem si, že spolu vycházejí.“ A i když se rodiče hádají o maličkosti, přece to působí jako otřes, když se nakonec rozejdou.

 V mnoha případech dochází k rozchodu, když se někdo z rodičů dopustí nějakého sexuálního provinění. Bůh opravdu připouští, aby se dal nevinný manželský druh rozvést. (Matouš 19:9) Jindy přeroste „zloba a křik a utrhačná řeč“ do násilí a jeden z rodičů se pak musí bát o svůj život i o život svých dětí. — Efezanům 4:31.

Někdy se ovšem manželé rozvádějí z nezávažných důvodů. Místo aby své problémy řešili, raději se ze sobeckých důvodů rozvedou, protože si říkají, že jsou „nešťastní“ nebo že „už se nemají rádi“. To se Bohu nelíbí, protože „nenávidí rozvádění“. (Malachiáš 2:16) Ježíš kromě toho naznačil, že někteří budou chtít zrušit své manželství, protože se jejich manželský druh stal křesťanem. — Matouš 10:34–36.

Ať již měli tvoji rodiče k rozvodu jakýkoli důvod a rozhodli se, že o tom s tebou nebudou mluvit nebo že ti na tvé otázky odpovědí jen neurčitě, neznamená to, že tě nemají rádi. * Tvoji rodiče jsou sami plni roztrpčenosti  a připadá jim prostě těžké, aby s tebou mluvili o rozvodu. (Přísloví 24:10) Je jim také pravděpodobně velmi nepříjemné a trapné připustit, že se oba dopouštěli chyb.

Co můžeš dělat

Snaž se rozeznat pravou chvíli, když chceš se svými rodiči mluvit o tom, co tě trápí. (Přísloví 25:11) Dej jim najevo, jak jsi smutný a zmatený z toho, že se rozvedli. Snad ti dají uspokojující vysvětlení. A pokud ne, nezoufej. Vždyť ani Ježíš nedal svým učedníkům vysvětlení, kterému by tehdy ještě nerozuměli. (Jan 16:12) A nemají snad tvoji rodiče právo na soukromí?

Také si musíš uvědomit, že rozvod, ať už k němu došlo z jakýchkoli důvodů, vznikl z rozporu mezi nimi — ne s tebou. Judith Wallersteinová a Joan Kellyová podnikly průzkum mezi šedesáti rozvedenými manželskými dvojicemi a zjistily, že partneři přisuzovali vinu za svůj rozvod zaměstnavateli, rodinným příslušníkům a přátelům. Badatelky však řekly: „Je zajímavé, že nikdo nesváděl vinu na děti.“ City tvých rodičů k tobě se nezměnily.

 Čas má léčivé účinky

Je „čas uzdravovat“. (Kazatel 3:3) Při doslovném zranění, například při zlomenině kosti, může trvat týdny a dokonce i měsíce, než dojde k úplnému zhojení. Stejně musí působit čas i při uzdravování ze zranění citového.

Judith Wallersteinová a Joan Kellyová, které zkoumají otázky rozvodů, zjistily, že „všeobecně rozšířené obavy, zármutek a šok spojený se skepsí“ se za několik let „zmírní nebo úplně zmizí“. Někteří odborníci tvrdí, že nejhorší účinky rozvodu pominou asi za tři roky. To se sice zdá jako dlouhá doba, ale má-li se tvůj život stabilizovat, musí se stát mnoho věcí.

Musí být mimo jiné reorganizován domácí život, který byl rozrušen rozvodem. Nějaký čas také potrvá, než tvoji rodiče opět získají vnitřní rovnováhu. Teprve tehdy ti budou moci poskytnout potřebnou podporu. Tvůj život opět získá jakousi pravidelnost a ty se zase začneš cítit normálně.

Šalomoun však varoval: „Neříkej: ‚Proč se stalo, že se dřívější dny prokázaly jako lepší než tyto?‘, vždyť to není z moudrosti, že ses na to ptal.“ (Kazatel 7:10) Kdyby ses v myšlenkách stále vracel do minulosti, mohlo by tě to zaslepit, takže bys neviděl přítomnost. Jaká byla situace u vás doma před rozvodem? „Pořád tam byly hádky — rodiče na sebe křičeli a nadávali si,“ připouští Annette. Není snad teď u vás doma klid?

„Mohu je přimět, aby se zase sešli“

Někdy se děti zabývají sny o tom, že opět své rodiče spojí, a dokonce snad lpějí na takových představách, i když rodiče uzavřeli nový sňatek.

Nic však nezměníme tím, že nebudeme brát rozvod na vědomí. Žádné slzy, prosby ani plány, kolik jich je na světě, nepřimějí pravděpodobně tvé rodiče, aby se opět sešli. Proč by ses tedy měl trápit tím, že bys stále myslel  na to, co je nepravděpodobné? (Přísloví 13:12) Šalomoun řekl, že je „čas vzdát se něčeho jako ztraceného“. (Kazatel 3:6) Přijmi tedy rozvod jako skutečnost s konečnou platností. To je závažný krok, abys tuto situaci překonal.

Smiř se se svými rodiči

Můžeš právem zazlívat svým rodičům, že rozrušili tvůj život. Jeden mladý muž to řekl rozhořčeně: „Moji rodiče byli sobečtí. Vůbec nemysleli na nás a na to, jak na nás zapůsobí jejich jednání. Sledovali jen své vlastní plány.“ To je možná pravda. Ale můžeš dál žít s takovým břemenem zloby a rozhořčenosti, a přitom si myslet, že ti to neublíží?

Bible radí: „Ať je od vás vzdálena všechna zlomyslná hořkost a hněv a zloba. . . Ale staňte se k sobě navzájem laskavými, plnými něžného soucitu, ochotně si vzájemně odpouštějte.“ (Efezanům 4:31, 32) Jak můžeš odpustit někomu, kdo tě tak hluboce zranil? Pokus se dívat se na své rodiče objektivně — jako na chybující, nedokonalé lidi. Ano, i tvoji rodiče „zhřešili a nedosahují Boží slávy“. (Římanům 3:23) Když si to uvědomíš, může ti to pomoci, aby ses s rodiči smířil.

Mluv o svých pocitech

„Nikdy jsem nikomu opravdu neřekl, jak na mne zapůsobil rozvod mých rodičů,“ řekl jeden mladý muž, když jsme se ho dotazovali. Zpočátku byl lhostejný, ale čím více mluvil o rozvodu svých rodičů, tím silněji se probouzely jeho city — až k slzám. Dávno pohřbené city vyšly na povrch. Sám tím byl překvapen a přiznal se: „Opravdu mi pomohlo, že jsem o tom mohl mluvit.“

Také tobě pravděpodobně pomůže, když se nebudeš stranit lidí, ale svěříš se někomu. Ať tvoji rodiče vědí, co cítíš, čeho se obáváš a jaké máš starosti. (Srovnej  Přísloví 23:26.) Mohou ti také pomoci zralí křesťané. Například Keitha doma nikdo nepodpořil, nebo jen velmi málo, protože rodina byla roztržena rozvodem. Ale pomoc našel jinde. Říká: „Křesťanský sbor se stal mou rodinou.“

Především ti bude naslouchat tvůj nebeský Otec, ‚který slyší modlitbu‘. (Žalm 65:2; 65:3, KB) Jeden chlapec, který se jmenuje Paul, vzpomíná, co mu pomohlo překonat rozvod jeho rodičů: „Stále jsem se modlil a vždy jsem cítil, že Jehova je skutečná osoba.“

Tvůj život jde dál

Po rozvodu se už věci možná nikdy nevrátí do původních kolejí. To však neznamená, že nemůže být tvůj život plodný a šťastný. Bible radí: „Neloudejte se při tom, co děláte.“ (Římanům 12:11) Neměl bys připustit, aby tě ochromil zármutek, bolest nebo hněv. Žij dál! Věnuj se práci ve škole. Pěstuj nějakou zálibu. Měj „hojnost práce v Pánově díle“. — 1. Korinťanům 15:58.

Budeš muset na tom hodně pracovat, být rozhodný, a bude k tomu třeba čas. Ale nakonec už nebude v tvém životě rozchod tvých rodičů tou nejvážnější věcí.

[Poznámka pod čarou]

Otázky k rozpravě

◻ Uveď některé z důvodů, proč se rodiče rozcházejí.

◻ Proč může být pro tvé rodiče obtížné o tom mluvit? Co můžeš dělat, vidíš-li, že o tom nechtějí mluvit?

◻ Proč je zbytečné stále přemýšlet o minulosti nebo si představovat, že bys dosáhl toho, aby se rodiče opět sešli?

◻ Jakými pozitivními způsoby můžeš pomoci sám sobě překonat jejich rozvod?

◻ Jak se můžeš zbavit hněvu, který možná cítíš ke svým rodičům?

 [Rámeček na straně 36 a 37]

Zničí se rozvodem můj život?

Ihned po rozvodu svých rodičů někteří mladí doslova ničí svůj život. Někteří činí ukvapená rozhodnutí, například, že odejdou ze školy. Jiní projevují svou bezmocnost a zlobu špatným chováním — jako by chtěli potrestat rodiče za to, že se rozvedli. Daniel si vzpomíná: „Po rozvodu mých rodičů jsem byl nešťastný a sklíčený. Začal jsem mít problémy ve škole a jednou jsem propadl. Potom. . . jsem se stal třídním šaškem a dostal jsem se do mnoha těžkostí.“

Šokující chování může snadno upoutat pozornost někoho z rodičů. Ale co se tím vlastně dosáhne? Jedině to zhorší již stejně špatnou situaci. Svým nesprávným jednáním potrestá jedině každý sám sebe. (Galaťanům 6:7) Snaž se pochopit, že tvoji rodiče trpí také a pokud tě zdánlivě zanedbávají, není to ze zlého úmyslu. Danielova matka k tomu dodává: „V každém případě jsem své děti zanedbávala. Po rozvodu jsem na tom byla sama tak špatně, že jsem jim prostě nemohla pomáhat.“

Bible radí v Hebrejcům 12:13: „Neustále urovnávejte stezky svým nohám, aby se chromé nevykloubilo.“ I když chybí rodičovské ukázňování, pro tvé špatné chování není žádná omluva. (Jakub 4:17) Přijmi sám odpovědnost za své činy a uplatňuj sebeovládání. — 1. Korinťanům 9:27.

Také dej pozor, aby ses nerozhodoval ukvapeně, například, že odejdeš z domova. „Chytrý uvažuje o svých krocích.“ (Přísloví 14:15) Zdá-li se ti, že jsou tvoji rodiče příliš rozptýlení, takže tě nevyslechnou, co kdyby sis promluvil o svých rozhodnutích s některým starším přítelem?

A přece se může stát, že si děláš starosti se svou budoucností. Manželství tvých rodičů selhalo, a je proto pochopitelné, že tě může znepokojovat otázka, jakou naději na šťastné manželství máš ty. Je dobře, že se nešťastné manželství po rodičích nedědí — jako například pihy. Ty jsi  samostatný jedinec a kvalita tvého budoucího manželství nezávisí na chybách tvých rodičů, ale na tom, jak dalece budeš společně s tím, s nímž vstoupíš do manželství, uplatňovat Boží slovo.

Možná, že si také děláš starosti o věci, které jsi dříve považoval za samozřejmé — o jídlo, oblečení, přístřeší a peníze. Ale rodiče mají obvykle prostředky k podporování svých dětí po rozvodu, i když bude muset maminka jít do světské práce. Kniha Přežít rozpad manželství (angl.) realisticky varuje: „Prostředky, z nichž kdysi žila jedna rodina, musí nyní stačit pro dvě rodiny, což s sebou nese pro každého člena rodiny snížení životní úrovně.“

Může se tedy stát, že si budeš muset zvyknout na to, aby ses obešel bez věcí, které jsi míval rád, například bez nových šatů. Ale Bible nám připomíná: „Vždyť jsme si na svět nic nepřinesli a ani si nemůžeme nic odnést. Máme-li tedy živobytí a něco na sebe, budeme s tím spokojeni.“ (1. Timoteovi 6:7, 8) Snad můžeš dokonce přispět k vypracování nového rodinného rozpočtu. Vzpomeň si také, že Jehova je „otcem chlapců bez otce“. (Žalm 68:5) Můžeš si být jistý, že se hluboce zajímá o tvé potřeby.

Jeremjáš napsal: „Je dobré, aby zdatný muž za svého mládí nosil jho.“ (Nářky 3:27) Je pravda, že není mnoho „dobrého“ na tom, když se díváme, jak se rodiče rozcházejí. Ale z této negativní zkušenosti můžeš vytěžit určitou výhodu.

Badatelka Judith Wallersteinová říká: „Citový a intelektuální růst [mezi dětmi rozvedených rodičů], který byl urychlen rodinnou krizí, byl výrazný a často dojemný. Mladí. . . střízlivě uvažovali o zážitcích svých rodičů a vyvodili z nich uvážené závěry pro svou vlastní budoucnost. Přemýšleli o tom, jak se vyvarovat chyb, jichž se dopustili jejich rodiče.“

Nelze pochybovat o tom, že rozchod tvých rodičů zanechá stopy na tvém životě. Ale bude záviset hlavně na tobě, zda bude tato stopa jen jako šrám, který se zahojí, nebo zda zůstane rozjitřenou ránou.

[Obrázek na straně 35]

Pozorovat, jak se rozpadá manželství tvých rodičů, může být jeden z nejbolestnějších zážitků, jaké si člověk může představit

[Obrázek na straně 38]

Stálé vzpomínky na to, jak jste žili dříve, tě mohou jen skličovat