Kapitola 15

Proč jsem tak plachý?

„KAŽDÝ mi říká, jak báječně vypadám,“ napsala jedna mladá žena ve čtenářském příspěvku do jedněch novin. Dále však pokračovala: „Těžko se mi mluví s lidmi. Když se někomu při řeči dívám do očí, zčervenám v obličeji a zadrhne se mi hlas. . . V práci mi už říkali, že jsem povýšená, protože s nikým nemluvím. . . Nejsem povýšená, jsem prostě plachá.“

Při jednom průzkumu se ukázalo, že 80 procent dotazovaných mělo někdy v životě období plachosti a 40 procent se považovalo za plaché v současné době. S plachostí museli lidé bojovat již od nejstarších dob. Bible nám říká, že Mojžíš byl plachý a nechtěl jednat před izraelským národem jako Boží mluvčí. (2. Mojžíšova 3:11, 13; 4:1, 10, 13) Křesťanský učedník Timoteus byl zřejmě také plachý a netroufal si správně uplatňovat svou autoritu. — 1. Timoteovi 4:12; 2. Timoteovi 1:6–8.

Co je plachost

Plachost je pocit, při němž se člověk necítí dobře mezi lidmi — mezi lidmi, které nezná, osobami opačného pohlaví nebo i mezi svými vrstevníky. Je to extrémní pocit, že jsem středem pozornosti, a projevuje se různými způsoby. Někteří jsou v rozpacích, klopí oči, srdce jim buší a mají pocit, že nemohou mluvit. Jiní ztrácejí vyrovnanost a mluví bez přestání. Pro jiné je  vůbec obtížné promluvit a vyjádřit se o svých názorech a zálibách.

Určitá plachost má ovšem také své kladné stránky. Je příbuzná se skromností a pokorou, a k věcem, které Bůh hledá a chválí, patří ‚být skromný, když chodíme s ním‘. (Micheáš 6:8) Je také užitečné projevovat se zdrženlivě a nenáročně, nepůsobit dojmem důležitosti a nebýt výbojný. Plachý člověk je často považován za dobrého posluchače. Jestliže nás však plachost omezuje, brání nám plně rozvinout naši osobnost a škodlivě působí na naše mezilidské vztahy, na naši práci a na naše pocity, je načase něco podniknout.

Je dobré začít tím, že pochopíme svůj problém. (Přísloví 1:5) Plachost není projevem tvé osobnosti; je projevem tvého chování, tvých reakcí na situace, je to určitý způsob jednání, který ses naučil a který jsi získal ze zkušeností s jinými. Myslíš si, že tě druzí posuzují negativně, že tě nemají rádi. Myslíš si, že jiní jsou lepší nebo normálnější než ty. Myslíš si, že se nic nepodaří, pokusíš-li se získat vztah k druhým lidem. Očekáváš, že něco dopadne špatně a často to tak dopadne — protože jsi v napětí a jednáš podle svého negativního postoje.

Jak působí plachost na tvůj život

Když se odtahuješ, jsi málomluvný nebo se tak zaměstnáváš sám sebou, že nevěnuješ pozornost druhým, můžeš působit dojmem, že jsi domýšlivý, nevlídný, unuděný, bez zájmu nebo nevzdělaný. Když myslíš jen sám na sebe, bude pro tebe obtížné soustředit se na rozhovor, který právě probíhá. Dáváš méně pozor na to, co ti říkají druzí. A pak se stane to, čeho se nejvíc bojíš — vypadáš hloupě.

V podstatě ses zavřel za vězeňské zdi plachosti a zahodil jsi klíč. Unikají ti vhodné příležitosti. Přijímáš  věci nebo situace, které ve skutečnosti nechceš — jen proto, že se bojíš promluvit a vyjádřit svůj názor. Přicházíš o radost z poznávání lidí a z nových přátelství nebo z činností, které by obohatily tvůj život. Ale druzí také o něco přicházejí. Nemohou tě nikdy dobře poznat.

Jak překonat plachost

Vynaložíme-li čas a úsilí, je možné chování změnit. Především se zbav myšlenky, že tě někdo kritizuje. Ten člověk má pravděpodobně dost co dělat sám se sebou a s tím, co chce říci a udělat on. A jestliže si z tebe někdy udělá dětsky legraci, uvědom si, že má nějaký problém on. „Kdo je bez rozumu, pohrdá svým druhem.“ (Přísloví 11:12, EP) Ti, kteří si zaslouží tvé přátelství, tě nebudou posuzovat podle vnějšího vzezření, ale podle toho, jaký jsi člověk.

Snaž se také myslet pozitivně. Nikdo není dokonalý; všichni máme své silné i slabé stránky. Nezapomeň, že je možné dívat se na věci různě a že se lidem mohou líbit různé věci. Jestliže má někdo jiný názor, neznamená to, že tě zavrhuje jako člověka.

Nauč se také posuzovat druhé spravedlivě. Jeden mladý muž, který býval kdysi plachý, říká: „Zjistil jsem sám o sobě dvě věci. . . Za prvé, že jsem se příliš zaměřoval sám na sebe. Příliš jsem přemýšlel o sobě  a dělal jsem si starosti, co si lidé myslí o mých výrocích. Za druhé, přisuzoval jsem druhým špatné pohnutky — nedůvěřoval jsem jim a domníval jsem se, že se na mě budou dívat svrchu.“

Ten mladý muž přišel na shromáždění svědků Jehovových. „Slyšel jsem tam jednu přednášku, která mi opravdu pomohla,“ vzpomíná si. „Řečník poukázal na to, že láska vychází vstříc; že ten, kdo má lásku, myslí si o lidech to nejlepší, a ne to nejhorší. A tak jsem přestal přisuzovat lidem špatné pohnutky. Řekl jsem si: ‚Budou mít pochopení, budou laskaví, budou ohleduplní.‘ Začal jsem lidem důvěřovat. Uvědomoval jsem si, že mě možná někteří posuzují nesprávně, ale bylo mi nyní jasné, že to je jejich problém.

Také jsem poznal, že je nutné začít projevovat lásku aktivně — že se musím druhým víc věnovat. Nejdříve  jsem to zkusil s mladšími. Později jsem začal navštěvovat druhé u nich doma. Naučil jsem se vnímat jejich potřeby a přemýšlet o tom, jak jim pomoci.“ Poznal, jak pravdivá je Ježíšova rada u Lukáše 6:37, 38: „Přestaňte. . . soudit, a rozhodně nebudete souzeni; přestaňte odsuzovat, a rozhodně nebudete odsuzováni. . . Zvykejte si dávat, a lidé vám budou dávat. . . Jakou měrou totiž měříte vy, takovou budou na oplátku měřit vám.“

Jak začít

Nauč se tedy být společenský — pozdravit a říci pár slov. Může to být třeba jen poznámka o počasí. Nezapomeň: Neseš jen 50 procent odpovědnosti. Druhou polovinu nese tvůj partner. Když se přeřekneš, nemysli si, že jsi udělal něco hrozného. Když se druzí smějí, nauč se smát se s nimi. Když řekneš: „Tak jsem to nemyslel“, pomůže ti to, abys zůstal klidný a pokračoval v rozmluvě.

Oblékej se tak, aby ses cítil dobře, ale dávej pozor, aby bylo tvé oblečení čisté a vyžehlené. Když si budeš uvědomovat, že je tvůj zevnějšek v pořádku, nebudeš mít v tom směru žádné obavy a budeš se moci soustředit na rozhovor, který právě probíhá. Stůj zpříma, ale nebuď strnulý. Tvař se příjemně a usmívej  se. Snaž se udržovat kontakt očima a občas přikývni nebo dej slovem najevo, že rozhovor sleduješ.

Když tě čeká nějaká obtížná situace, například když máš mluvit před jinými nebo se máš jít představit do zaměstnání, připrav se předtím co nejlépe. Vyzkoušej si, co chceš říci. Těžkosti při mluvení je také možné překonat nebo snížit na nejmenší míru cvikem. Bude to vyžadovat čas, stejně jako získání každé nové zručnosti. Ale až uvidíš pozitivní výsledky, podnítí tě to, abys usiloval o další úspěch.

Nezapomeň na to, že nám Bůh může pomáhat. Saul, první král starověkého izraelského národa, byl zpočátku velice plachý. (1. Samuelova, kapitoly 9 a 10) Ale když musel jednat, „začal na něho působit Boží duch“ a Saul dovedl lid k vítězství. — 1. Samuelova, kapitola 11.

Dnes mají mladí křesťané odpovědnost pomáhat jiným, aby poznali Boha a jeho nový svět spravedlnosti, který slíbil. (Matouš 24:14) Když budeš přinášet druhým dobré poselství a reprezentovat nejvyšší autoritu ve vesmíru, jistě tím získáš sebedůvěru a pomůže ti to, abys nemyslel tolik na sebe. Můžeš si pak být jistý, že pokud budeš věrně sloužit Bohu, požehná ti a pomůže ti překonat tvou plachost.

Otázky k rozpravě

◻ Co je plachost a jak se chová plachý člověk v přítomnosti druhých? Platí to do jisté míry i o tobě?

◻ Proč ztrácí plachý člověk důvěru, když je mezi druhými?

◻ Jak může člověk svou plachostí o něco přicházet?

◻ Jak je možné překonat plachost? Pomohly ti některé z těchto návrhů?

[Praporek na straně 121]

Plachý člověk přichází o přátelství a vhodné příležitosti

[Rámeček na straně 124]

Plachost můžeš překonat tím, že. . .

se chceš změnit a jsi přesvědčen, že to je opravdu možné;

negativní myšlenky nahradíš pozitivními činy;

budeš sledovat realistické cíle, které mají smysl;

se budeš učit, jak se uvolnit a překonávat svůj ostych;

se předem na některé situace připravíš;

budeš na základě úspěšných zkušeností získávat jistotu;

budeš pamatovat na to, že existují různé názory a že se druzí také mýlí;

budeš zlepšovat svou zručnost a učit se novým věcem;

budeš chtít prokazovat druhým lásku a pomáhat jim;

se budeš oblékat čistě a pořádně a budeš vystupovat s jistotou;

budeš spoléhat na pomoc od Boha;

se budeš účastnit křesťanských shromáždění a mluvit o své víře s druhými.

[Obrázky na straně 123]

Plachý člověk si myslí, že ho druzí podceňují

[Obrázek na straně 125]

Uč se být společenský — usmát se, pozdravit se s druhými a rozmlouvat s nimi