Kapitola 13

Proč jsem tak sklíčený?

Melánie odpovídala ideální představě své matky o tom, jak má vypadat dokonalé dítě — až do svých sedmnácti let. Pak se začala vyhýbat činnosti ve škole, přestala přijímat pozvání na večírky a zřejmě ji přestalo zajímat i to, že její školní prospěch klesl o několik stupňů. Když se jí rodiče jemně vyptávali, co jí je, prudce je odmítla slovy: „Nechte mě být! Všechno je v pořádku.“

Mark byl ve čtrnácti letech impulsívní, nepřátelský a výbušný. Ve škole byl neklidný a vyrušoval. Když pociťoval beznaděj nebo hněv, obvykle jezdil na motorce největší rychlostí přes pusté pláně nebo se řítil na skateboardu z prudkých svahů.

MELÁNIE a Mark trpěli stejnou chorobou: depresí. Dr. Donald McKnew z amerického Ústavu pro duševní zdraví říká, že asi 10 až 15 procent školních dětí trpí výkyvy nálady. Menší počet jich trpí vážnou depresí.

Někdy má tato porucha biologickou příčinu. Depresi mohou vyvolat některé infekce nebo endokrinní onemocnění, hormonální změny spojené s menstruačním cyklem, hypoglykemie, některá léčiva, působení toxických kovů nebo chemikálií, alergické reakce a nevyvážená strava nebo anémie.

Napětí jako příčina deprese

Léta dospívání často přinášejí sama o sobě citový stres. Mladý člověk nemá zkušenosti, jaké má dospělý,  a neumí se vyrovnávat s životními výkyvy. Může mít pocit, že o něj nikdo nemá zájem, a může pociťovat silnou depresi i z poměrně nezávažných věcí.

Jinou příčinou melancholie může být pocit, že nesplňujeme očekávání rodičů, učitelů nebo přátel. Donald měl například pocit, že musí ve škole vynikat, aby způsobil radost svým velmi vzdělaným rodičům. Když se mu to nedařilo, propadal depresi a myslel na sebevraždu. „Nikdy jsem nic neudělal správně. Vždycky jsem někoho zklamal,“ naříkal si.

Pocit selhání může opravdu vyvolat depresi, jak je to patrné z případu muže, který se jmenoval Epafroditus. Tento věrný křesťan v prvním století byl poslán se zvláštním úkolem, aby pomáhal uvězněnému apoštolu Pavlovi. Ale když se k Pavlovi dostal, sám brzy na to onemocněl — a Pavel se musel naopak starat o něho. Můžeš si jistě představit, proč se asi Epafroditus cítil „sklíčený“, jako kdyby selhal. Zřejmě přehlédl všechno to dobré, co kdysi vykonal, než onemocněl. — Filipanům 2:25–30.

Pocit ztráty

Francina Klagsbrunová napsala ve své knize Příliš mladí, než aby umírali — mládež a sebevražda (angl.): „Příčinou mnoha duševně podmíněných depresí je ztráta někoho nebo něčeho, co jsme hluboce milovali.“ U kořene deprese tedy může být také ztráta někoho  z rodičů, ať již smrtí nebo rozvodem, ztráta práce nebo postavení či dokonce i ztráta vlastního tělesného zdraví.

Ale nejhorší je pro mladého člověka nedostatek náklonnosti, pocit, že o něho nikdo nestojí a nikdo se o něho nestará. „Když nás maminka opustila, cítila jsem se zrazená a osamělá,“ vypráví mladá žena Marie. „Můj svět se náhle úplně převrátil.“

Představ si tedy, jaký zmatek a jakou bolest cítí někteří mladí, když se setkávají s rodinnými problémy, jako je rozvod, alkoholismus, krvesmilstvo, špatné zacházení s matkou, zneužívání dětí nebo prostě lhostejnost toho z rodičů, který se zabývá jen svými vlastními problémy. Bible má skutečně pravdu, když říká: „Ztratil jsi odvahu v den tísně? Tvé síly [včetně schopnosti bojovat proti depresi] bude poskrovnu.“ (Přísloví 24:10) Mladý člověk si snad dokonce sám přičítá vinu za problémy, které vznikly v jeho rodině.

Rozeznat příznaky

Jsou různé stupně deprese. Mladý člověk může být na čas sklíčen nějakými rozrušujícími událostmi. Ale taková skleslost obvykle pomine za poměrně krátký čas.

Jestliže však depresívní nálada přetrvává a postižený má celkově negativní pocit doprovázený komplexem méněcennosti, úzkosti a hněvu, může se z takového stavu vyvinout to, čemu lékaři říkají lehká chronická deprese. Zkušenosti Marka a Melánie (o nichž jsme se zmiňovali v úvodu) ukazují, že se symptomy mohou podstatně lišit. Jeden mladý člověk cítí možná nápory úzkosti. Jiný je stále unavený, nemá chuť k jídlu,  špatně spí, ztrácí na váze a dochází u něho k jedné nepříjemnosti za druhou.

Někteří mladí lidé se snaží zakrýt svou depresi tím, že se pohrouží do zábav: neustále chodí na večírky, pěstují sexuální promiskuitu, vandalismus, pitky a podobné věci. „Vlastně ani nevím, proč musím pořád někam chodit,“ přiznal se jeden čtrnáctiletý chlapec. „Vím jenom, že když jsem sám, uvědomuji si, jak mi je špatně.“ Přesně tak to popisuje Bible: „I při smíchu může bolet srdce.“ — Přísloví 14:13.

Když je to víc než jen skleslost

Jestliže se proti slabé chronické depresi nic nepodnikne, může přejít v závažnější poruchu — v těžkou depresi. (Viz stránku 107.) „Stále jsem měla pocit, jako bych byla uvnitř ‚mrtvá‘,“ vysvětluje Marie, oběť těžké deprese. „Pouze jsem existovala, bez jakéhokoli vzrušení. Měla jsem pocit neustálé hrůzy.“ Při těžké depresi zasmušilá nálada nepolevuje a může trvat celé měsíce. Tento typ deprese je tedy tím nejčastějším činitelem při sebevraždách mladých lidí — v mnoha zemích se považuje za „skrytou epidemii“.

Nejúpornější pocit spojený s těžkou depresí — a také pocit, který nejčastěji vede k smrti — je pocit  hluboké beznaděje. Profesor John E. Mack píše o čtrnáctileté Vivienne, která byla obětí těžké deprese. Na první pohled se zdálo, že to byla dokonalá mladá dáma, která měla starostlivé rodiče. Ale v hluboké beznaději se oběsila. Profesor Mack napsal: „Vivienne si neuměla představit, že její deprese někdy pomine a že má naději, že bude nakonec ze své bolesti vysvobozena, a to byl důležitý činitel, proč se rozhodla k sebevraždě.“

Ti, kteří jsou postiženi těžkou depresí, mají tedy pocit, že jim nikdy nebude lépe, že neexistuje žádný zítřek. Taková beznaděj vede často podle odborníků k sebevraždě.

Ale sebevražda není řešení. Marie, která měla pocit, že je pro ni život jako zlý sen, se přiznala: „Zabývala jsem se myšlenkou, že rozhodně spáchám sebevraždu. Ale uvědomovala jsem si, že dokud se nezabiji, stále ještě mám naději.“ Skončit se vším, to opravdu nic nevyřeší. Mnozí mladí lidé si však ve své beznaději nedovedou představit žádnou jinou alternativu nebo možnost, že věci dopadnou dobře. Marie se tedy pokoušela utéci svým problémům tím, že si vpichovala heroin. Řekla: „Měla jsem ohromnou sebedůvěru —  dokud droga nepřestala účinkovat.“

Jak působit proti mírné depresi

Proti depresívním pocitům je možné podnikat rozumné kroky. „Někteří lidé upadnou do deprese, protože jsou hladoví,“ napsal dr. Nathan S. Kline, newyorský odborník zabývající se depresemi. „Někdo se možná nenasnídá a z nějakých důvodů se nenaobědvá, a pak se ve tři hodiny odpoledne diví proč se necítí dobře.“

Důležité také je, co jíš. Debbie, mladá žena, která trpěla pocity beznaděje, připouští: „Neuvědomila jsem si, že bude mít na mou náladu zhoubné účinky nekvalitní jídlo. Jedla jsem takových věcí hodně. Teď pozoruji, že když sním méně sladkostí, cítím se lépe.“ Jiné užitečné kroky: Určité druhy tělesného cvičení mohou pozvednout náladu. V některých případech by bylo na místě důkladné lékařské vyšetření, protože deprese může být i příznakem tělesného onemocnění.

Zvítězit v boji se svým myšlením

Deprese často vznikají nebo se zhoršují tím, že máš sám na sebe negativní názor. „Když nás lidé ze všech stran kritizují,“ naříká si osmnáctiletá Evelyn, „máme pocit, že skutečně za nic nestojíme.“

 Zamysli se: Mají skutečně druzí právo hodnotit, jakou máš jako člověk cenu? Křesťanský apoštol Pavel byl také podobně kritizován. Někteří říkali, že to je slaboch a že je špatným řečníkem. Cítil se snad Pavel proto méněcenným? Rozhodně ne. Pavel věděl, že je důležité splňovat Boží měřítka. Mohl se pochlubit tím, čeho s Boží pomocí dosáhl — bez ohledu na to, co o tom budou říkat druzí. Jestliže si i ty připomeneš, že stojíš před Bohem, často tě zasmušilá nálada opustí. — 2. Korinťanům 10:7, 10, 17, 18.

Co když tě deprimuje nějaká slabost nebo hřích, kterého ses dopustil? „I kdyby se vaše hříchy prokázaly jako šarlat,“ řekl Bůh Izraelitům, „budou vybíleny jako sníh.“ (Izajáš 1:18) Nikdy nezapomínej, že náš nebeský Otec je soucitný a trpělivý. (Žalm 103:8–14) Ale bojuješ také ty sám proti svému problému? Musíš se o to snažit, máš-li se zbavit pocitů méněcennosti. Přísloví o tom říká: „Tomu, kdo [přestupky] vyznává a opouští, bude projeveno milosrdenství.“ — Přísloví 28:13.

Jiný způsob, jak bojovat proti skleslé náladě, je vytyčit si realistické cíle. K tomu, abys byl úspěšný, nemusíš být mezi prvními ve třídě. (Kazatel 7:16–18) Smiř se s tím, že zklamání patří k životu. Když k tomu dojde, nemysli si: „Nikdo se nestará a nebude starat o to, co se se mnou stane“, ale řekni si: „Překonám to.“ A není nic nesprávného, jestliže se vypláčeš.

Hodnota podnikavosti

„Pocit beznaděje sám od sebe nezmizí,“ vysvětluje Daphne, která již překonala řadu depresí. „Je nutné začít přemýšlet jiným směrem nebo se začít fyzicky zaměstnávat. Je nutné začít něco dělat.“ Povšimni si, co řekla Linda, když s velkým úsilím překonávala chmurnou náladu: „Chytlo mě šití. Mohu si vylepšit  šatník a během doby zapomenu, co mě trápilo. Opravdu to pomáhá.“ Když děláš něco, co dobře umíš, získáváš sebeúctu — a ta obvykle při depresi schází.

Je také užitečné věnovat se činnosti, která ti působí radost. Zkus například jít si koupit něco pro radost, zahrát si nějakou sportovní hru, uvařit něco podle svého oblíbeného receptu, prohlédnout si knížky do knihkupectví, jít někam na večeři, číst si, nebo si třeba i luštit křížovky, jaké například vycházejí v časopise Probuďte se!.

Debbie zjistila, že se jí daří překonávat depresívní náladu, když si naplánuje kratší výlety nebo se rozhodne něco podniknout. Ale nejlepším lékem pro ni zpravidla je někomu pomáhat. „Setkala jsem se s jednou mladou ženou, která trpěla depresemi, a začala jsem s ní studovat Bibli,“ vypráví. „Při našich týdenních rozhovorech jsem měla příležitost jí říkat, jak by mohla překonat svou depresi. Bible jí poskytla skutečnou naději. A to pomohlo zároveň i mně.“ Ježíš o tom řekl: „Více štěstí je v dávání než v přijímání.“ — Skutky 20:35.

Mluv o tom s někým

„Úzkostlivá péče v srdci muže je to, co je sklání, ale dobré slovo je rozradostňuje.“ (Přísloví 12:25) „Dobré slovo“ od člověka, který má pochopení, může mít rozhodující význam. Žádný člověk ti nemůže číst v srdci, a proto si je vylij někomu, komu důvěřuješ a kdo ti může skutečně pomoci. „Pravý druh miluje stále a je bratrem, který se narodil pro čas tísně,“ říká Přísloví 17:17. „Když se člověk nevymluví, je to, jako by nesl těžký náklad úplně sám,“ řekl dvaadvacetiletý  Evan. „Ale je to daleko lehčí, jakmile se svěříme někomu, kdo nám může pomoci.“

‚To jsem již zkusil,‘ řekneš možná, ‚a slyšel jsem jedině, že mám smýšlet pozitivněji.‘ Kde tedy můžeš najít někoho, kdo bude nejen chápavým posluchačem, ale také věcným rádcem? — Přísloví 27:5, 6.

Najít pomoc

Začni s tím, že ‚dáš své srdce‘ svým rodičům. (Přísloví 23:26) Znají tě lépe než kdokoli jiný a často ti mohou pomoci, když jim to dovolíš. Když poznají, že jde o vážný problém, postarají se ti možná o lékařskou pomoc. *

Pomoc ti mohou také poskytnout členové křesťanského sboru. „Dlouhá léta jsem se tvářila tak, že nikdo vůbec netušil, že trpím depresemi,“ přiznala se Marie. „Ale potom jsem se svěřila jedné ze starších žen ve sboru. Měla skutečně pochopení. Kdysi prožívala něco podobného jako já. Povzbudila mne, abych si uvědomila, že jiní lidé prožívají také podobné věci a překonávají je.“

Marie neztratila depresi ihned. Postupně však prohlubovala svůj vztah k Jehovovi a začala ovládat své city. I ty můžeš najít mezi Jehovovými pravými ctiteli přátele a „rodinu“, která se opravdově zajímá o tvé blaho. — Marek 10:29, 30; Jan 13:34, 35.

Síla, která převyšuje to, co je normální

Nejsilnější pomocí v boji proti depresívní náladě je však to, co označuje Pavel jako „moc, která je nad to, co je normální“, a ta přichází od Boha. (2. Korinťanům 4:7) Když se spolehneš na Boha, může ti pomoci překonat deprese. (Žalm 55:22; 55:23, KB) Svým  duchem ti poskytne sílu, která převyšuje tvé normální schopnosti.

Přátelství s Bohem je skutečně povzbuzující. „Když je mi někdy smutno,“ řekla mladá žena Georgia, „hodně se modlím. Vím, že mi Jehova poskytne východisko, ať je můj problém jakkoli hluboký.“ Daphne s tím souhlasí a dodává: „Můžeš říci Jehovovi všechno. Prostě mu vylij své srdce, protože víš, že i kdyby ti nerozuměl nikdo z lidí, on ti opravdu rozumí a má o tebe zájem.“

Jsi-li tedy sklíčený, modli se k Bohu a vyhledej někoho, kdo je moudrý a má pochopení a komu bys mohl svěřit, co cítíš. V křesťanském sboru najdeš „starší muže“, kteří jsou zkušenými rádci. (Jakub 5:14, 15) Jsou ti připraveni pomoci, aby sis zachoval své přátelství s Bohem. Bůh ti totiž rozumí a vyzývá tě, abys na něj uvrhl svou úzkostlivou starost, ‚protože o tebe pečuje‘. (1. Petra 5:6, 7) Bible skutečně slibuje: „Boží pokoj, který převyšuje všechno pomyšlení, bude střežit vaše srdce a vaše myšlenkové síly prostřednictvím Krista Ježíše.“ — Filipanům 4:7.

[Poznámka pod čarou]

Otázky k rozpravě

◻ Co patří k některým příčinám depresí u mladých lidí? Prožíval jsi někdy něco takového?

◻ Můžeš vyjmenovat příznaky mírné chronické deprese?

◻ Víš, jak se pozná těžká deprese? Proč je to tak vážná nemoc?

◻ Vyjmenuj některé možnosti, jak bojovat proti skleslé náladě. Uplatnil jsi sám na sobě některé z těchto návrhů?

◻ Proč je tak důležité s někým mluvit, když máš vážnou depresi?

[Praporek na straně 106]

Při sebevraždách mládeže je nejčastější okolností těžká deprese

[Praporek na straně 112]

Osobní přátelství s Bohem ti pomůže přemáhat těžkou depresi

 [Rámeček na straně 107]

Mohla by to být těžká deprese?

U každého se může občas vyskytnout jeden nebo i více z následujících příznaků, a přitom to neznamená závažné onemocnění. Jestliže však několik příznaků přetrvává nebo je-li některý z nich tak vážný, že ti překáží v tvé normální činnosti, mohl bys mít 1. nějaké tělesné onemocnění a potřebuješ důkladné lékařské vyšetření nebo 2. závažné duševní onemocnění — těžkou depresi.

Z ničeho nemáš radost. Činnosti, které tě dříve těšily, ti teď nepřinášejí žádnou radost. Máš pocit, jako bys byl odtržen od skutečnosti, jako bys šel v mlze, a děláš všechno jen mechanicky.

Pocit úplné bezcennosti. Máš dojem, že v životě nemůžeš vykonat nic hodnotného a že žiješ úplně zbytečně. Naplňuje tě možná pocit viny.

Prudké změny nálady. Dříve jsi byl možná společenský, ale nyní jsi uzavřený, nebo naopak. Často snad pláčeš.

Pocit naprosté beznaděje. Máš pocit, že všechno je špatné, že v tom nemůžeš nic dělat a že se situace nikdy nezlepší.

Přál by sis zemřít. Trýzníš se tak, že bys nejraději nežil.

Nemůžeš se soustředit. Znovu a znovu probíráš nebo čteš určité myšlenky a nechápeš je.

Změněné zvyky v jídle a zažívací potíže. Ztráta chuti k jídlu, nebo naopak přejídání. Občasné zácpy nebo průjmy.

Změna návyků, pokud jde o spánek. Špatný spánek nebo přílišná potřeba spánku. Míváš někdy těžké sny.

Tělesné potíže. Bolesti hlavy, křeče a bolest v břiše a v hrudi. Cítíš se stále bezdůvodně unavený.

[Obrázek na straně 108]

Když mladý člověk nesplní očekávání svých rodičů, může u něj vzniknout deprese

[Obrázek na straně 109]

Mluvit s druhými a vylít jim své srdce je jeden z nejlepších způsobů, jak bojovat proti depresi

[Obrázek na straně 110]

Jiný způsob, jak bojovat proti skleslé náladě, je dělat něco pro druhé