Kapitola 23

Jak je to s předmanželským pohlavním stykem?

‚JE MOŽNÉ něco namítat proti tomu, když se mají dva lidé rádi? Nebo by bylo dobře počkat, dokud nebude uzavřen sňatek?‘ ‚Jsem stále ještě panna. Je se mnou něco v nepořádku?‘ Takové otázky kladou mladí často.

„Kdo do svých devatenácti let ještě neměl pohlavní styk, je výjimkou,“ říká zpráva Ústavu Alana Guttmachera z roku 1981. „Osm z deseti mužů a sedm z deseti žen prohlásilo, že měli pohlavní styk ve věku mezi třinácti a devatenácti lety.“

‚A proč ne?‘ zeptáš se snad. Vždyť je nakonec docela přirozené, jestliže chceme, aby nás měl někdo rád. A u mladého člověka může být vášeň tak silná, že ho opravdu rozptyluje. A pak tu ještě působí vliv vrstevníků. Říkají ti možná, že předmanželský pohlavní styk je zábava a že když se ti někdo opravdu líbí, je důvěrnost docela přirozená. Někteří dokonce řeknou, že se muž a žena projeví jako takoví právě pohlavním stykem. Nechceš možná vypadat podivně, a proto si myslíš, že by sis měl pohlavní styk vyzkoušet.

Na rozdíl od všeobecného mínění se všichni mladí lidé nechtějí co nejdříve zbavit svého panenství. Podívej se, co se například stalo mladé svobodné ženě, která se jmenuje Esther. Při lékařském vyšetření jí dal lékař obvyklou otázku: „Jaký způsob antikoncepce používáte?“ Když Esther odpověděla: „Žádný“, poznamenal lékař podrážděně:  „To chcete otěhotnět? Jak si můžete myslet, že nepřijdete do jiného stavu, když nic neužíváte?“ Esther odpověděla: „Protože nemám pohlavní styky.“

Lékař na ni zíral nedůvěřivě. „To je neuvěřitelné,“ řekl. „Přicházejí ke mně třináctileté holčičky, které už měly pohlavní styky. Vy jste opravdu pozoruhodný člověk.“

Proč byla Esther „pozoruhodná“? Řídila se biblickou výstrahou: „Tělo však není pro smilstvo [k němuž patří i předmanželské pohlavní styky]. . . Utíkejte před smilstvem.“ (1. Korinťanům 6:13, 18) Ano, uznávala, že předmanželské pohlavní styky jsou vážným hříchem proti Bohu. „To, co Bůh chce,“ říká 1. Tesaloničanům 4:3, „je. . . , abyste se zdržovali smilstva.“ Proč však Bible zakazuje předmanželské pohlavní styky?

Pozdější účinky

I v biblických dobách pěstovali někteří lidé předmanželské pohlavní styky. Nemravná žena snad vybízela mladého muže: „Pojď přece, pijme plnými doušky lásku až do rána; užívejme navzájem svých projevů lásky.“ (Přísloví 7:18) Bible však varuje, že dnešní rozkoše mohou zítra způsobit bolest. „Vždyť rty cizí ženy stále kanou jako plástev medu a její patro je hladší než olej,“ napsal Šalomoun. Pokračuje však: „Ale to, co po sobě zanechává, je tak hořké jako pelyněk; je to tak ostré jako dvousečný meč.“ — Přísloví 5:3, 4.

Jedním z pozdějších účinků může být pohlavní onemocnění. Představ si tu bolest, když někdo po letech zjistí, že si pohlavním stykem způsobil nenapravitelnou škodu, například neplodnost nebo vážné onemocnění. Přísloví 5:11 varuje: „Abys v budoucnu nemusel sténat, až tvé tělo  a tvůj organismus dospějí ke konci.“ Předmanželský pohlavní styk také vede k nechtěnému těhotenství (viz strany 184–5), k potratu nebo k předčasnému sňatku — se všemi bolestnými důsledky. Ano, kdo pěstuje předmanželské pohlavní styky, opravdu „hřeší proti vlastnímu tělu“. — 1. Korinťanům 6:18.

Dr. Richard Lee psal o takových nebezpečích v časopise Yale Journal of Biology and Medicine: „Chlubíme se před mladými lidmi svými velkými úspěchy v oblasti antikoncepce a v léčení pohlavních nemocí, a přitom přehlížíme ten nejvlastnější, nejspolehlivější, nejlevnější, nejméně nebezpečný způsob, jímž lze předcházet jak nechtěnému těhotenství, tak i pohlavním nemocem — dávno známý, důstojný a dokonce zdravý stav panenství.“

Pocit viny a zklamání

Mnozí mladí lidé shledali, že je předmanželské pohlavní styky zklamaly. K čemu to vedlo? K pocitu viny a ke ztrátě sebeúcty. Třiadvacetiletý Denis připustil: „Bylo to velké zklamání. Mé očekávání se nesplnilo — necítil jsem ani blaho ani vřelou lásku. Naopak, bylo mi úplně jasné, že dělám něco nesprávného. Hrozně jsem se styděl, že jsem ztratil sebeovládání.“ Jedna mladá žena se přiznala: „Jakoby hnusným úderem jsem si uvědomila, co se stalo. . . Bylo po večírku a cítila jsem se odporně, jako  bezcenná a špinavá. A rozhodně se mi nijak neulevilo, když jsem ho slyšela říkat: ‚Proč jsi jen dovolila, aby to mezi námi došlo tak daleko?‘ “

Takové reakce nejsou vzácné, jak zjistil dr. Jay Segal. Ze studia sexuálního života u 2 436 studentů vyvodil závěr: „Téměř dvojnásobný počet jich mělo při prvním [sexuálním styku] pocity neuspokojení a zklamání, ve srovnání s těmi, kteří měli pocit uspokojení a vzrušení. Muži i ženy si vzpomínali, že byli velmi zklamáni.“ Je pravda, že i manželské dvojice mívají někdy v sexuálním životě nesnáze. Ale v manželství, v němž je pravá láska a vzájemná oddanost, mohou být obvykle takové problémy překonány.

Cena za promiskuitu

Někteří mladí si nedělají kvůli pohlavním stykům vůbec žádné výčitky, a proto hledají bez zábran sexuální uspokojení s nejrůznějšími partnery. Výzkumný pracovník Robert Sorensen provedl studii o sexuálním životě dospívajících a zjistil, že takoví mladí lidé platí za svou promiskuitu vysokou cenu. Napsal: „V osobních rozhovorech mnozí [mladí, kteří pěstují pohlavní styky s náhodnými partnery] přiznávají. . . , že pociťují malé uspokojení a sotva mají nějaký smysl života.“ Čtyřicet šest procent z nich souhlasilo se zjištěním: „Při mém dnešním životním  stylu zůstává většina mých schopností nevyužitá.“ R. Sorensen také zjistil, že tito mladí, kteří žijí volným pohlavním životem, mají málo „sebedůvěry a sebeúcty“.

Právě o tom mluví Přísloví 5:9: Ti, kteří pěstují nemravnost, dávají „svou důstojnost druhým“.

Následuje rozčarování

Jakmile došlo mezi chlapcem a dívkou k pohlavnímu styku, začnou se často na sebe dívat jinak. Chlapec možná zjistí, že jeho city k dívce již nejsou tak silné jako předtím; dokonce snad v jeho očích ztratí něco ze své přitažlivosti. A dívka se naproti tomu může cítit využívána. Bible mluví o mladém muži, který se jmenoval Amnon a vášnivě miloval Tamar, jež byla pannou. Jakmile s ní však měl Amnon intimní styk, „začal [ji] nenávidět velmi velikou nenávistí“. — 2. Samuelova 13:15.

Jedna dívka, která se jmenuje Marie, měla podobný zážitek. Po sexuálním styku připustila: „Nenáviděla jsem sama sebe (za svou slabost) a nenáviděla jsem i svého chlapce. Pohlavní styky, o nichž jsme si mysleli, že nás více sblíží, vlastně ukončily náš vztah. Už jsem ho nechtěla ani vidět.“ Ano, předmanželským pohlavním stykem učiní dvojice krok, který již nikdy nemůže odčinit.

Paul H. Landis, uznávaný odborník v oblasti rodinného života, píše: „Dočasným účinkem [předmanželského pohlavního styku] může být posílení vztahu, ale dlouhodobé účinky mohou být docela jiné.“ Ano, pravděpodobnost, že se dvojice, které pěstovaly pohlavní styky, rozejdou, je větší než u dvojic, které se styku zdržovaly. Proč? Mimomanželský sexuální život vede k žárlivosti a nedůvěře. Jeden mládenec prohlásil: „Někteří chlapci si po styku řeknou: ‚Když to ona dělá se mnou, možná, že to dělá i s někým  jiným.‘ Vlastně jsem si to myslel i já. . . Byl jsem nesmírně žárlivý, nedůvěřivý a podezřívavý.“

To se opravdu velmi liší od pravé lásky, která „není žárlivá,. . . nechová se neslušně, nevyhledává své vlastní zájmy“. (1. Korinťanům 13:4, 5) Láska, která vede k trvalému vztahu, se nezakládá na slepé vášni.

Přednosti mravní čistoty — pokoj a sebeúcta

Jestliže si mladý člověk zachovává mravní čistotu, získá víc než jen ochranu před špatnými následky. Bible vypráví o mladé dívce, která zůstala mravně čistá, ačkoli svého přítele velmi milovala. Mohla proto hrdě říci: „Jsem zeď a mé prsy jsou jako věže.“ Nebyla jako ‚létací dveře‘, které by se pod nemravným tlakem snadno ‚otevřely‘. V morálním ohledu byla jako nedobytná hradba pevnosti s nedostupnými věžemi. Zasloužila si, aby se o ní říkalo, že je „čistá“, a o svém budoucím manželovi mohla říci: „Tak jsem se v jeho očích stala podobnou té, jež nalézá pokoj.“ Její vnitřní pokoj přispíval k tomu, že spolu byli spokojení. — Šalomounova píseň 6:9, 10; 8:9, 10.

Právě takový vnitřní pokoj a sebeúctu měla Esther, mravně čistá dívka, o které zde byla zmínka. Řekla: „Byla jsem se sebou spokojená. I když se mi spolupracovníci posmívali, považovala jsem své panenství za něco jako diamant, který je cenný, protože je tak vzácný.“ A mladé lidi, jako je Esther, také netrápí výčitky svědomí. „Není nic  lepšího, než mít dobré svědomí před Jehovou Bohem,“ řekl Stefan, devatenáctiletý křesťan.

Někteří mladí lidé se ptají: ‚Ale jak se mohou dva lidé navzájem dobře poznat, když nemají pohlavní styky?‘

Vytvářet si trvalý důvěrný vztah

Sex sám nemůže vytvořit trvalý vztah, a ten nelze vybudovat ani takovými projevy náklonnosti, jako je líbání. Jedna mladá žena, která se jmenuje Anna, varuje: „Ze zkušenosti jsem poznala, že se někdy mohou lidé tělesně sblížit až příliš předčasně.“ Když dvojice tráví čas tím, že se vzájemně zahrnují něžnostmi, nemohou se zároveň věnovat smysluplnému rozhovoru. Tak mohou odsunovat různé závažné rozpory, které pak mohou vyvstat po svatbě. Když měla Anna později známost s jiným mužem, kterého si nakonec vzala, dávala pozor, aby se tělesně příliš nesbližovali. Říká o tom: „Věnovali jsme čas řešení problémů a rozhovorům o našich životních cílech. Poznala jsem, jakou osobnost má můj nastávající manžel. Po svatbě nás pak čekala jen příjemná překvapení.“

Bylo pro Annu a jejího přítele obtížné projevovat takové sebeovládání? „Ano, bylo,“ připouští Anna. „Mám přirozený sklon dávat najevo své city. Mluvili jsme však o nebezpečích a vzájemně jsme si pomáhali. Oba jsme si  velmi přáli líbit se Bohu a nechtěli jsme ničím ohrozit své budoucí manželství.“

Není však užitečné, jestliže novomanželé získali již před sňatkem nějaké zkušenosti ze sexuálního života? Naopak, takové zkušenosti často narušují intimní styky v manželství. Předmanželské styky jsou zaměřeny na sebeuspokojení, na tělesné hledisko sexuálního styku. Vzájemná úcta je podkopávána neovládanou vášní. Jakmile se jednou vytvoří takové sobecké zvyky, je těžké je překonat a mohou nakonec škodlivě působit na vzájemný vztah.

Zdravé intimní styky v manželství však vyžadují sebeovládání. Je nutné se zaměřovat spíše na to, abychom ‚druhému poskytovali, co mu patří‘, a ne, abychom dostávali. (1. Korinťanům 7:3, 4) Zůstaneme-li mravně čistí, pomůže nám to pěstovat takové sebeovládání. Učíme se přitom klást nesobecký zájem o blaho druhého před své vlastní žádosti. Také si musíme uvědomit, že uspokojení v manželství není podmíněno pouze tělesnými činiteli. Sociolog Seymour Fisher říká, že sexuální reakce ženy také závisí na tom, že má ke svému manželovi „důvěrný vztah, pocit těsného sepětí a bezpečí“, a na tom, že její manžel je „schopen vžít se do pocitů své manželky, a. . . na tom, jak dalece mu ona důvěřuje“.

Studie, v níž bylo zahrnuto 177 vdaných žen, ukázala zajímavý výsledek: tři čtvrtiny z těch, které pěstovaly sexuální styky před manželstvím, měly během prvních dvou týdnů manželství v sexuální oblasti problémy. A všechny, které uvedly dlouhodobé obtíže v sexuální sféře, „měly předmanželské styky“. Průzkum dále ukázal, že u osob, které pěstovaly předmanželské pohlavní styky, je dvojnásobná pravděpodobnost, že se po sňatku dopustí  cizoložství. Skutečně pravdivá jsou biblická slova: „Smilstvo. . . odnímá dobrou pohnutku.“ — Ozeáš 4:11.

Budeš tedy ‚sklízet to, co rozséváš‘. (Galaťanům 6:7, 8) Budeš-li zasévat vášeň, sklidíš rekordní úrodu pochybností a nejistoty. Budeš-li však zasévat sebeovládání, sklidíš žeň v podobě věrnosti a pocitu bezpečí. Esther, o níž zde byla zmínka, je již několik let šťastně vdaná. Její manžel říká: „Je nepopsatelně radostné, když přicházím domů ke své manželce a vím, že patříme jen jeden druhému. Takový pocit vzájemné důvěry je nenahraditelný.“

Ti, kteří počkají až do svatby, budou mít také vnitřní pokoj, protože budou vědět, že se líbí Bohu. Zůstat mravně čistý však v dnešní době rozhodně není snadné. Co ti při tom může pomáhat?

Otázky k rozpravě

◻ Jak rozšířené jsou předmanželské pohlavní styky mezi mladými lidmi, které znáš? Máš v té souvislosti nějaké problémy nebo jsi vystaven tlaku?

◻ Co patří k negativním účinkům předmanželského pohlavního života? Znáš některé mladé lidi, kteří mají takové špatné zkušenosti?

◻ Dá se problém těhotenství mladistvých řešit antikoncepcí?

◻ Proč mají někteří po předmanželském pohlavním styku pocit provinění a zklamání?

◻ Myslíš si, že sexuální styky pomohou dvojici, která neuzavřela manželství, aby se lépe sblížili? Proč tak odpovídáš?

◻ Jak se mohou mladí lidé v době své známosti lépe seznámit?

◻ Proč je podle tvého názoru výhodné zachovat si panenství až do manželství?

[Praporek na straně 182]

„Kdo do svých devatenácti let ještě neměl pohlavní styk, je výjimkou.“ — Ústav Alana Guttmachera

[Praporek na straně 187]

„Bylo to velké zklamání. Mé očekávání se nesplnilo — necítil jsem ani blaho ani vřelou lásku“

[Praporek na straně 190]

Předmanželským pohlavním stykem učiní dvojice krok, který již nikdy nemůže odčinit!

 [Rámeček a obrázek na straně 184 a 185]

‚To se mi nemůže stát!‘ — Problém těhotenství u mladistvých

„Každoročně otěhotní více než jedna z deseti nezletilých dívek, a tento počet vzrůstá. Pokud se poměry nezmění, otěhotní čtyři z deseti dívek do svých devatenácti let nejméně jednou.“ Tak zní zpráva v publikaci Těhotenství mladistvých — problém, který přetrvává (angl.) A jaké dívky otěhotní? Časopis Adolescence říká: „Školačky, které otěhotní, pocházejí ze všech sociálních a ekonomických vrstev. . . ze všech ras, všech druhů náboženství a ze všech částí země, jak z venkova tak i z měst.“

Jen málo dívek chce otěhotnět. Frank Furstenberg ml. ve své závažné studii, do níž zahrnul 400 nezletilých těhotných žen, zjistil, že „většina při interview odpovídala: ‚Nikdy bych nepomyslela, že se to může stát právě mně.‘ “

Dívky pozorovaly, že některé jejich přítelkyně pěstují pohlavní styky, a přitom neotěhotní, a proto se domnívaly, že se to nemůže stát ani jim. Furstenberg dále říká: „Řada dívek tvrdila, že si nemyslely, že by bylo možné otěhotnět ‚hned napoprvé‘. Jiné se domnívaly, že kdyby měly sexuální styky jen ‚občas‘, nedostaly by se do jiného stavu. . . Čím déle tak žily, aniž došlo k početí, tím více riskovaly.“

Skutečnost však je taková, že jakmile člověk začne s pohlavními styky, stále žije s rizikem, že otěhotní. (Ze skupiny, v níž bylo 544 dívek, ‚téměř pětina otěhotněla během šesti měsíců po zahájení sexuálních styků‘.) Mnohé, jako například svobodná matka jménem Robin, úmyslně neužívají antikoncepční prostředky. Robin se bála — stejně jako mnohé mladé dívky — že používáním antikoncepčních přípravků si poškodí zdraví. Později připustila: „Kdybych byla užívala antikoncepční prostředky, byla bych si musela připustit, že dělám něco nesprávného. To jsem nemohla. Tak jsem prostě zavřela oči nad tím, co  dělám, a doufala jsem, že se nic nestane.“

Svobodné matky často tak uvažují. Ve Furstenbergově studii „téměř polovina mladistvých prohlásila, že je velmi důležité, aby žena čekala s pohlavním životem až do manželství. . . Bezpochyby byl velký rozpor mezi jejich slovy a skutky. . . Získaly určitý soubor měřítek, a naučily se žít podle jiného.“ Takový vnitřní konflikt „těmto ženám velmi ztěžoval život, takže se neuměly realisticky vypořádat s důsledky svého sexuálního chování“.

Ani antikoncepční prostředky nejsou zárukou, že dívku nepostihne nechtěné těhotenství. Kniha Děti mají děti (angl.) nám připomíná: „Při každé metodě je určité procento neúspěchu. . . I když neprovdané mladistvé dívky soustavně užívají antikoncepční prostředky,. . . přece jich [ve Spojených státech] každoročně otěhotní 500 000.“ Pak je citována Pat, svobodná matka, která si naříká: „Soustavně jsem brala [antikoncepční tabletky]. Opravdu jsem nevynechala ani den.“

„Nedejte se svést,“ varuje Bible. „Bohu se nelze posmívat. Vždyť cokoli člověk rozsévá, to bude také sklízet.“ (Galaťanům 6:7) Těhotenství je jen jeden ze způsobů, jak může někdo sklidit nepříjemnou žeň jako důsledek smilstva. Je však radostné, že se neprovdané matky, stejně jako všichni ostatní, kteří upadli do léčky nemravnosti, mohou obrátit a přijít k Bohu s kajícným postojem jako kdysi král David, který se modlil: „Důkladně mě omyj od mého provinění a očisti mě i od mého hříchu.“ (Žalm 51:2; 51:4, KB) Bůh požehnal úsilí takových kajících osob, které se snaží vychovávat své děti „v kázni a v Jehovově myšlenkovém usměrňování“. — Efezanům 6:4.

Je však lepší vyvarovat se předmanželských sexuálních styků. Nedej se oklamat těmi, kteří říkají, že se ti nic nestane.

[Obrázek na straně 183]

Vzápětí po nemravném pohlavním styku mladí lidé často cítí, že byli využiti nebo dokonce pokořeni

[Obrázek na straně 186]

Předmanželské sexuální styky často vedou k sexuálně přenášeným nemocem

[Obrázek na straně 188]

Přílišné projevy náklonnosti mohou dvojici po mravní stránce ohrožovat a brání smysluplné výměně myšlenek

[Obrázek na straně 189]

Manželské štěstí nezávisí jen na tělesném vztahu