Kapitola 39

Jak se mohu přiblížit k Bohu?

PŘIBLÍŽIT se k Bohu? Pro mnoho lidí je Bůh odtažitý, vzdálený, jako nějaká neosobní „prvotní příčina“. Představa, že by ses k němu mohl přiblížit, tě proto možná znepokojuje nebo dokonce leká.

Nebo jsi na tom stejně jako mladá žena Lynda, kterou vychovali křesťanští rodiče. Vzpomíná si: „Když jsem dospívala, zřídka jsem vynechala křesťanské shromáždění a v kazatelské činnosti jsem nevynechala ani měsíc, a přece jsem si vlastně nikdy nevytvořila důvěrný, osobní vztah k Jehovovi.“

Tvá budoucnost však závisí na tom, zda se přiblížíš k Bohu. Ježíš Kristus řekl: „To znamená věčný život, že přijímají poznání o tobě, jediném pravém Bohu.“ (Jan 17:3) Toto „poznání“ je víc než jen schopnost poznat nebo uvádět nějaké údaje — to může dělat i ateista. Znamená to pěstovat vztah k Bohu, stát se jeho přítelem. (Srovnej Jakuba 2:23.) Bůh rozhodně není nepřístupný, ale zve nás, abychom ho ‚hledali. . . a opravdu jej našli‘, protože „není daleko od nikoho z nás“. — Skutky 17:27.

 Jak můžeš poznat Boha

Zadíval ses někdy na vzdálené hvězdy, naslouchal jsi s úžasem burácení moře, okouzlil tě někdy nádherný motýl nebo ses někdy divil křehké kráse drobného lístku? Všechna tato Boží díla jsou jen nepatrné projevy jeho nezměrné moci, moudrosti a lásky. Boží „neviditelné vlastnosti. . . lze postřehnout z učiněných věcí, dokonce i jeho věčnou moc a božství“. — Římanům 1:19, 20.

O Bohu však musíš vědět víc, než co můžeš poznat ze stvoření. Bůh proto opatřil své psané Slovo. Tato kniha ukazuje, že Bůh není někdo bezejmenný, že to není žádná neosobní síla, ale že to je skutečná osoba, která má jméno. „Vězte, že Jehova je Bůh,“ prohlašuje žalmista. (Žalm 100:3) Bible také popisuje, jaká osoba stojí za tímto jménem: „Bůh milosrdný a milostivý, pomalý k hněvu a hojný v milující laskavosti a pravdě.“ (2. Mojžíšova 34:6) Bible podrobně popisuje Boží jednání s lidstvem, a tak nám vlastně umožňuje vidět Boha v činnosti. Kdo se tedy chce přiblížit k Bohu, nutně musí číst Bibli.

Jak můžeme mít potěšení ze čtení Bible

Je pravda, že Bible je velmi obsažná kniha. Její rozsah někdy mladé lidi odradí, takže ji nečtou. Někteří si také stěžují, že je Bible nudná. Bible je však kniha, v níž se zjevil Bůh člověku. Říká nám, kde jsme se tu vzali a kam se ubíráme. Vyjadřuje přesně, co musíme dělat, abychom mohli žít navždy na rajské zemi. Jak by tohle mohlo být nudné? Je pravda, že Bible není snadné čtení a že v ní jsou některé věci „těžko  srozumitelné“. (2. Petra 3:16) Ale čtení Bible nemusí být úmorné.

Chlapec Marvin naznačuje praktický způsob, jak se může stát čtení Bible zajímavějším: „Snažím se situaci si představit a vidět se v ní.“ Vezměme například zprávu ze 6. kapitoly Danielovy. Místo pasivního čtení si představ, že jsi Daniel. Byl jsi zatčen na základě urážlivého obvinění, že se modlíš ke svému Bohu. K čemu tě odsoudí? K smrti! Perští vojáci tě hrubě vlečou k tvému hrobu — k jámě plné hladových lvů.

S temným duněním se odvaluje ohromný kámen, který zakrývá jámu. Zezdola se ozývá řvaní lvů, které vyvolává mrazení. V hrůze ustupuješ zpět, ale královi vojáci tě přemohou, vhodí tě do jámy, kde tě čeká smrt, a kamenem opět zakryjí otvor jámy. Obklopuje tě temnota a otírá se o tebe něco chlupatého. . .

Je to snad nudné? Rozhodně ne. Ale uvědom si, že nečteš proto, aby ses bavil. Snaž se poznat, co se z té zprávy dovídáš o Jehovovi. Není například z Danielových zážitků patrné, že Jehova připouští, aby jeho služebníci podstupovali těžké zkoušky?

Snaž se také číst pravidelně. Věnuješ-li čtení Bible jen 15 minut denně, přečteš celou Bibli za rok. ‚Vykupuj si čas‘ tím, že omezíš nějakou méně důležitou činnost — například sledování televize. (Efezanům 5:16) Při čtení Bible se rozhodně budeš cítit Bohu blíž než kdy jindy. — Přísloví 2:1, 5.

Modlitba tě k němu přiblíží

Jedna dospívající dívka, která se jmenuje Laverne, řekla: „Sotva můžeš říci, že opravdu máš k někomu osobní vztah, když s ním nemluvíš.“ Jehova ‚slyší modlitbu‘, a proto nás zve, abychom s ním mluvili. (Žalm 65:2; 65:3, KB) Modlíme-li se k němu ve víře, ‚slyší nás, ať prosíme o cokoli‘. — 1. Jana 5:14.

 Lynda, o níž jsme už zde mluvili, se o tom přesvědčila z vlastní zkušenosti. Vzpomíná si, že prožívala období, kdy měla mnoho problémů a napětí. Celé dny se modlila, aby našla pro své problémy řešení. Bůh, který se jí předtím zdál tak vzdálený, jí nyní začal připadat blízký, protože našla sílu, aby se vyrovnala se svými těžkostmi. Jiná dívka, Kay, také poznala cenu modlitby: „Někdy má člověk potřebu vyjádřit někomu své nejvnitřnější pocity, a nejlépe je můžeme vyjádřit Jehovovi, protože nám rozumí a víme, že nám jedině on může skutečně pomoci.“

Slouží však modlitba jen k tomu, abychom mohli ulevit svým citům? Ne. Jakub 1:2–5 nás ujišťuje, že když nás postihují různé zkoušky, měli bychom ‚prosit Boha, neboť všem dává štědře a bez kárání; a bude nám dáno‘. Bůh nemusí poskytnout únik ze zkoušky, ale zaručuje, že nám dá moudrost, abychom ve zkoušce obstáli! Připomene ti možná biblické zásady, které se vztahují na danou situaci. (Srovnej Jana 14:26.) Nebo se možná postará, aby sis při svém osobním studiu Bible nebo při křesťanských shromážděních povšiml určitých věcí. A nezapomeň, že ‚nepřipustí, abys byl pokoušen nad to, co můžeš snést, ale. . . opatří také východisko‘. Ano, nenechá tě „na holičkách“. (1. Korinťanům 10:13; 2. Korinťanům 4:9) Necítil by ses blíž k Bohu po takovém zážitku, kdy ti pomohl obstát ve zkoušce?

Ve svých modlitbách se však nezabývej jen svými osobními problémy. Ježíš ukázal ve své vzorové modlitbě, že nejdůležitější je posvěcení Jehovova jména, příchod jeho Království a uskutečnění Boží vůle. (Matouš 6:9–13) K modlitbě také nutně patří ‚úpěnlivá prosba spolu s díkůvzdáním‘. — Filipanům 4:6.

 Co když ti však připadá obtížné se modlit? Modli se i za to! Pros Boha, aby ti pomohl otevřít mu své srdce. ‚Vytrvávej v modlitbě‘ a časem zjistíš, že budeš moci mluvit s Jehovou stejně volně jako s důvěrným přítelem. (Římanům 12:12) „Vím, že kdykoli mám nějaký problém,“ říká dívka Maria, „mohu se obrátit k Jehovovi o pomoc a on mi pomůže.“

Není nutné obracet se k Bohu nějakými vyumělkovanými nebo okázalými slovy. „Vylévejte před ním své srdce,“ řekl žalmista. (Žalm 62:8) Ať zná tvé pocity a tvé starosti. Pros ho, aby ti pomáhal, když se snažíš překonávat své slabosti. Modli se, aby žehnal tvé rodině a spolukřesťanům. Pros ho o odpuštění, když se dopouštíš chyb. Denně mu děkuj za dar života. Stane-li se modlitba pravidelnou součástí tvého života, může tě uvést do důvěrného a obšťastňujícího vztahu k Jehovovi Bohu.

Veřejně se přihlas ke svému přátelství s Bohem

Pokud ses již začal těšit z přátelství s Bohem, neměl by ses dychtivě snažit pomáhat druhým, aby rovněž získali tento drahocenný vztah? Ano, od těch, kteří si přejí být Božími přáteli, se vyžaduje, aby činili „veřejné prohlášení k záchraně“. — Římanům 10:10.

 Mnozí začínají tím, že začnou příležitostně mluvit o své víře se svými spolužáky, sousedy a příbuznými. Později se připojí ke svědkům Jehovovým v jejich díle, při němž káží „dům od domu“. (Skutky 5:42) Pro některé mladé lidi je však toto veřejné dílo kamenem úrazu. „Myslím, že se mnoha mladým lidem zdá trapné chodit dům od domu,“ říká jeden mladý křesťan. „Bojí se, co si o nich pomyslí jejich kamarádi.“

Ale čí uznání má pro tebe větší cenu — uznání od tvých vrstevníků, nebo uznání od tvého nebeského  přítele, Jehovy? Co kdyby ses ze strachu nebo kvůli svým rozpakům připravil o záchranu? „Držme se bez kolísání veřejného prohlašování své naděje,“ nabádá apoštol Pavel. (Hebrejcům 10:23) A zjistíš, že pokud se budeš dostatečně cvičit a připravovat, začne ti kazatelská služba skutečně působit radost. — 1. Petra 3:15.

Ocenění pro tvého nebeského přítele by tě mělo během doby vést k tomu, že se Bohu bez výhrad oddáš a symbolizuješ to křtem ve vodě. (Římanům 12:1;  Matouš 28:19, 20) Veřejné prohlášení a to, že jsme se stali pokřtěnými učedníky Kristovými, nesmíme brát na lehkou váhu. Znamená to ‚zapřít sám sebe‘ — odložit svá osobní ctižádostivá přání a usilovat na prvním místě o zájmy Jehovy Boha. (Marek 8:34) Dále to znamená ztotožnit se s celosvětovou organizací svědků Jehovových.

„Myslím, že mnoho mladých lidí váhá dát se pokřtít,“ poznamenal chlapec Robert. „Bojí se, že to je definitivní krok, ze kterého již nemohou ustoupit.“ Je pravda, že nikdo nemůže ustoupit z oddanosti Bohu. (Srovnej Kazatele 5:4.) Ale „jestliže někdo ví, jak dělat, co je správné, a přece to nedělá, je to jeho hřích“ — ať je pokřtěný, nebo není. (Jakub 4:17) Rozhodující otázka je: Vážíš si Božího přátelství? Chceš Bohu sloužit navždy? Pak nepřipusť, aby ti strach zabránil přihlásit se ke svému přátelství s Bohem.

Věčná požehnání pro Boží přátele

Rozhodneš-li se pro přátelství s Bohem, postaví se proti tobě celý svět. (Jan 15:19) Staneš se snad terčem posměchu. Budou se možná na tebe valit těžkosti, problémy a pokušení. Ať tě však nikdo a nic neoloupí  o tvůj vztah k Bohu. Slibuje, že nikdy neodepře pomoc. Říká: „Rozhodně tě neopustím a rozhodně tě nezanechám.“ — Hebrejcům 13:5.

Tato kniha je jen jedním z důkazů, že se Jehova i jeho organizace zajímají o tvé věčné blaho. Není sice možné zabývat se zde všemi tvými otázkami a problémy, ale jistě ses naučil vážit si Bible jako nevyčerpatelného zdroje moudrosti. (2. Timoteovi 3:16, 17) Když jsi zmaten nějakými problémy, prozkoumej tuto svatou knihu. (Přísloví 2:4, 5) Máš-li bohabojné rodiče, máš ještě další možnost získat duchovní moudrost a pomoc — stačí jen, abys jim otevřel své srdce.

Především nezapomeň, že Jehova Bůh umí odpovědět na všechny otázky. On je „pomocí, která se pohotově najde v tísních“ a může ti ukázat cestu ve všech těžkostech. (Žalm 46:1) „Pamatuj tedy na svého vznešeného stvořitele“ ve dnech svého mládí. (Kazatel 12:1) Potěšíš tím Jehovovo srdce. (Přísloví 27:11) A můžeš tak získat věčný život v ráji, který nikdy nezanikne — takovou odměnu připravil Bůh pro své přátele.

Otázky k rozpravě

◻ Proč je důležité, abys měl důvěrný vztah k Bohu?

◻ Co ukazuje Bible o Bohu?

◻ Jak můžeš dosáhnout toho, aby pro tebe bylo čtení Bible příjemné a abys z něho měl užitek?

◻ Co patří k ‚veřejnému prohlášení‘ o tvé víře? Přeješ si to dělat? Proč?

◻ Jak nám shromáždění pomáhají přiblížit se k Bohu? Jak z nich můžeš mít co největší užitek?

◻ Jaká požehnání poskytuje Bůh svým přátelům?

[Praporek na straně 311]

Je skutečně možné, abych se přiblížil k Bohu?

[Praporek na straně 312]

Bible je kniha, v níž se zjevil Bůh člověku. Říká nám, kde jsme se tu vzali a kam se ubíráme

[Rámeček a obrázek na straně 316 a 317]

Shromáždění nám pomáhají přiblížit se k Bohu

„Zjistila jsem, že mi důvěrný vztah k jiným, kteří milují Jehovu, pomáhá zachovat si k němu dobrý vztah,“ řekla jedna dívka z Nigérie. Svědkové Jehovovi umožňují takové společenství ve svých místních sálech království. (Hebrejcům 10:23–25) Šestnáctiletá Anita řekla: „V sále království jsem našla skutečné přátele.“

Taková shromáždění však nejsou jen společenskou událostí. V sálech království se nabízí biblický vzdělávací program s pěti shromážděními týdně. Pojednává se o celé řadě námětů, například o rodinném životě, o biblických proroctvích, o chování, o naukách a o křesťanské kazatelské službě. Tato shromáždění jsou vedena zajímavě, ačkoli při nich nejsou pořádána žádná komplikovaná vystoupení na pódiu. Přednášky a skupinové rozpravy jsou často vystřídány rozhovory s jednotlivými osobami a proběhnou i živá názorná předvedení. Škola teokratické služby vyniká zejména tím, že se z tisíců jejích účastníků stali schopní veřejní řečníci.

Co můžeš dělat, jestliže se již účastníš shromáždění? Snaž se mít z nich větší užitek. 1. Připravuj se: „Vyhradila jsem si určitou dobu ke studiu knih, které používáme při shromážděních,“ říká Anita. Tak se budeš moci lépe 2. účastnit: Ježíš jako chlapec aktivně naslouchal, kladl otázky a odpovídal, když se v chrámu mluvilo o duchovních věcech. (Lukáš 2:46, 47) Také ty můžeš ‚věnovat více než obvyklou pozornost věcem, které jsi slyšel‘ a můžeš si dělat poznámky, aby ses mohl lépe soustředit. (Hebrejcům 2:1) Jsou-li posluchači vyzváni k účasti, podílej se na podávání komentářů.

Další užitečná rada je 3. používat to, co ses naučil: Mluv o tom s druhými. Ještě důležitější je, abys to, co ses naučil, uplatňoval v životě a abys podle potřeby podnikal nutné změny. Dokaž, že pravda ‚v tobě působí‘. — 1. Tesaloničanům 2:13.

Vyhraď shromážděním první místo. Máš-li mimořádně mnoho domácích úkolů, snaž se je vypracovat před shromážděním. „Rád si po shromáždění popovídám a odcházím mezi posledními,“ říká Simeon. „Ale když mám úkoly, musím kvůli nim odejít hned.“ Zařiď si věci, jak můžeš, ale rozhodně se snaž být pravidelně na všech shromážděních. Jsou pro tvůj duchovní růst nezbytně nutná.

[Obrázek na straně 315]

Chceme-li si vybudovat přátelství s Bohem, je nezbytně nutné číst Bibli

[Obrázky na straně 318]

„Vím, že kdykoli mám nějaký problém, mohu se obrátit k Jehovovi o pomoc a on mi pomůže“