Přejít k článku

Přejít na obsah

Jak mohu uzavřít pravé přátelství?

Jak mohu uzavřít pravé přátelství?

Kapitola 8

Jak mohu uzavřít pravé přátelství?

„CHODÍM do této školy osm let, ale za celý ten čas se mi nepodařilo najít ani jediného přítele,“ naříká si chlapec, který se jmenuje Ronny. A někdy máš možná i ty pocit, že nejsi schopen uzavřít přátelství. Ale kdo vlastně jsou praví přátelé? A v čem tkví tajemství pravého přátelství?

Jedno přísloví říká: „V každičkém čase miluje přítel, zrodil se bratrem pro doby soužení.“ (Přísloví 17:17EP) Ale přátelství je víc než jen mít někoho, komu bychom se mohli vyplakat na rameni. Jedna mladá žena, která se jmenuje Marvia, říká: „Někdy některá zdánlivá přítelkyně vidí, že se dostáváš do těžkostí, a pak řekne: ‚Věděla jsem, že k tomu dojde, ale bála jsem se ti to říct.‘ Ale když skutečná přítelkyně vidí, že jdeš nesprávnou cestou, pokusí se tě varovat, než bude příliš pozdě — i když ví, že se ti možná její slova nebudou líbit.“

Přiměje tě snad tvé zraněné já k tomu, abys odmítl někoho, kdo má o tebe takovou starost, že ti říká pravdu? V Přísloví 27:6 se říká: „Věrně jsou míněny šlehy od milujícího, ale záludné jsou polibky nenávidícího.“ (EP) Měl by sis tedy přát za přítele člověka, který smýšlí i mluví přímo.

Praví a nepraví přátelé

„Můj život dokazuje, že ne všichni ‚přátelé‘ člověku napomáhají k dobrému,“ říká třiadvacetiletá Peggy. Když dorůstala, byla nucena odejít z domova. Ale spřátelila se s dvěma svědky Jehovovými, s Billem a jeho manželkou Lloy. Ti s ní začali studovat Bibli. „Měsíce, které jsem u nich strávila, byly plné skutečné radosti, spokojenosti a klidu,“ řekla Peggy. A přece se rozhodla opustit Billyho a Lloy a odejít s nějakými kamarády, s nimiž se seznámila.

Peggy dále vypráví: „Od svých nových ‚přátel‘ jsem se naučila mnoho věcí — krást stereo–zařízení, vybírat peníze na falešné šeky, kouřit marihuanu a nakonec si pěstovat závislost na drogách, což stálo 200 dolarů denně.“ V osmnácti letech se seznámila s mladíkem, který se jmenoval Ray, a ten jí nabídl všechny drogy, které chtěla, a to zadarmo. „Myslela jsem si, že všechny moje těžkosti skončily. Už nikdy nebudu muset krást a podvádět,“ říkala si Peggy. Ale Ray z ní udělal prostitutku. Peggy nakonec utekla z města a tak se zbavila svých nevázaných „přátel“.

V novém bydlišti Peggy jednou navštívily dvě svědkyně Jehovovy. „Po tvářích mi tekly slzy radosti, když jsem objala ty dvě překvapené ženy,“ vypráví Peggy. „Opovrhovala jsem pokrytectvím svých dřívějších ‚přátel‘, ale zde byli lidé, kteří to se mnou mysleli poctivě.“ Peggy začala opět studovat Bibli.

Nebylo však pro ni snadné přizpůsobit svůj život Božím měřítkům. Mimořádně obtížné bylo vzdát se kouření. Ale jedna křesťanská přítelkyně jí poradila: „Ty se modlíš a prosíš o odpuštění, když se ti něco nepodařilo. Ale co kdyby ses modlila předem a prosila o sílu, když máš chuť si zakouřit?“ Peggy říká: „Tento laskavý a praktický návrh mi pomohl. . . Poprvé po mnoha letech jsem se cítila vnitřně čistá a věděla jsem, co to znamená mít sebeúctu.“

Ze zkušeností, které získala Peggy, je patrné, jak pravdivá jsou biblická slova v Přísloví 13:20: „Kdo chodí s moudrými, zmoudří, ale ten, kdo jedná s hlupáky, pochodí špatně.“ Peggy říká: „Kdybych si byla udržela přátelství s těmi lidmi, kteří milují Boha, mohla jsem se vyhnout všem těm trpkým zkušenostem, které jsou mi dnes odporné.“

Najít si přátele

Kde můžeš najít přátele, kteří milují Boha? V křesťanském sboru. Vyhledej si mladé lidi, kteří nejen tvrdí, že mají víru, ale jejichž víru a oddanost potvrzují jejich skutky. (Srovnej Jakuba 2:26.) Pokud je obtížné najít takové přátele, seznam se s některými křesťany, kteří jsou starší než ty. Věk nemusí být překážkou přátelství. Bible vypráví o vzorném přátelství mezi Davidem a Jonatanem — a Jonatan svým věkem přitom mohl být Davidovým otcem. — 1. Samuelova 18:1.

Ale jak s přátelstvím začít?

Živý zájem o druhé

Ježíš Kristus si vytvořil tak pevná přátelství, že byli jeho přátelé ochotni za něj zemřít. Proč? Mimo jiné proto, že měl o lidi zájem. Přicházel k nim a pomáhal jim. ‚Chtěl‘ jim pomáhat. (Matouš 8:3) Mít zájem o druhé je ve skutečnosti prvním krokem k přátelství.

Například jeden mladý muž, David, říká, že je pro něho snadné uzavírat přátelství, protože „má skutečně lásku k lidem a aktivně se zajímá o druhé“. Dodává: „Jednou z nejdůležitějších věcí je znát jméno toho člověka. Na druhé často velmi zapůsobí, když vidí, že si člověk zapamatuje jejich jméno. Pak začnou možná vyprávět něco ze svých zkušeností nebo si chtějí promluvit o nějakém problému, a tak začne přátelství.“

To neznamená, že musíš hned každému padnout kolem krku. Ježíš byl „pokorný v srdci“, nejednal nápadně ani přehnaně. (Matouš 11:28, 29) Lidé jsou přitahováni tím, že o ně projevujeme zájem. Někdy se může přátelství prohloubit i těmi nejjednoduššími věcmi, jako je společné jídlo nebo pomoc s nějakým úkolem.

„Jak nasloucháte“

„Dávejte. . . pozor, jak nasloucháte,“ doporučoval Ježíš. (Lukáš 8:18) Měl sice přitom na mysli, jak je důležité naslouchat Božím výrokům, ale tato zásada platí i na uzavírání přátelství. Pro vytváření přátelství je rozhodující podmínkou být dobrým posluchačem.

Zajímáme-li se upřímně o to, co druzí říkají, obvykle je to k nám přitahuje. K tomu je však nutné, abychom „nehleděli s osobním zájmem jen na své věci [snad jen na to, co ty chceš říci], ale s osobním zájmem i na věci ostatních.“ — Filipanům 2:4.

Buď věrný

Ježíš lnul ke svým přátelům. „Miloval [je] až do konce“. (Jan 13:1) Jeden mladý muž, který se jmenuje Gordon, jednal se svými přáteli podobně: „Hlavní vlastností přítele je věrnost. Zůstane s tebou opravdu i v těžkých dobách? Můj přítel a já jsme obhajovali jeden druhého, když o jednom z nás někdo pronášel nějaké znevažující poznámky. Opravdu jsme se zastávali jeden druhého — ovšem jedině pokud to bylo oprávněné.“

Ale zdánliví přátelé si nedělají žádné výčitky, když se pokrytecky napadají zezadu. „Existují druhové, kteří mají sklon rozbít se navzájem na kusy,“ říká Přísloví 18:24. „Rozbil“ bys přítelovu pověst tím, že by ses připojil ke zlomyslnému pomlouvání, nebo by ses ho loajálně zastal?

Projev své city

Ježíš také získal náklonnost druhých tím, že jim dával najevo své nejhlubší city. Někdy dal najevo, že ‚mu jich bylo líto‘, že ‚cítil lásku‘ nebo že byl ‚hluboce zarmoucen‘. Při jedné příležitosti dokonce „zaslzel“. Ježíš se nestyděl dát najevo své city těm, kterým důvěřoval. — Matouš 9:36; 26:38; Marek 10:21; Jan 11:35.

To ovšem neznamená, že bys měl vylévat své city před každým, koho potkáš. Ale můžeš být ke každému poctivý. A když někoho potkáš a důvěřuješ mu, můžeš mu postupně odhalovat více ze svých nejvnitřnějších pocitů. Současně se také uč schopnosti vžívat se do situace druhého a projevovat druhým „soucit“, což je velmi důležité pro pravé přátelství. — 1. Petra 3:8.

Neočekávej dokonalost

I když přátelství zřejmě dobře začíná, neočekávej dokonalost. „Všichni. . . mnoho chybujeme. Kdo nechybuje slovem, je dokonalý muž.“ (Jakub 3:2EP) Za přátelství je také nutné něco zaplatit — čas a city. „Musíš být ochoten dávat,“ říká mladý muž, který se jmenuje Presley. „To je pro přátelství velmi důležité. Na určité věci máme vlastní názory, ale rádi se jich vzdáváme a přijmeme také city a názory přítele.“

Námaha, která se musí vynaložit na přátelství, se však vyplatí. Jinak bychom museli žít osaměle, prázdným životem. Proto uzavírej přátelství. (Srovnej Lukáše 16:9.) Vydávej ze sebe. Naslouchej a projevuj druhým upřímný zájem. Mnohým lidem pak budeš možná říkat podobně jako Ježíš: „Jste moji přátelé.“ — Jan 15:14.

Otázky k rozpravě

◻ Jak můžeš rozeznat pravého přítele? Kdo to jsou zdánliví přátelé?

◻ Kde si můžeš hledat přátele? Musí být vždy stejně staří jako ty?

◻ Co máš dělat, když se tvůj přítel dostane do vážných těžkostí?

◻ Které jsou čtyři možnosti, jak získat přátele?

[Praporek na straně 66]

„Od svých nových ‚přátel‘ jsem se naučila mnoho věcí — krást stereo–zařízení, vybírat peníze na falešné šeky, kouřit marihuanu a nakonec si pěstovat závislost na drogách, což stálo 200 dolarů denně.“

[Rámeček na straně 68, 69]

Mám to říci na svého přítele?

Když se dozvíš, že tvůj přítel zkouší užívat drogy, experimentuje v oblasti sexu, podvádí nebo krade — řekl bys o tom někomu, kdo má odpovědnost? Většina by to neudělala, protože se drží nepsaného zákona mlčení, který často vládne mezi mládeží.

Někteří se bojí, aby nebyli označeni jako „udavači“. Jiní mají falešnou představu o věrnosti. Ukázňování považují za něco škodlivého a představují si, že prokazují svému příteli dobrou službu, když zakrývají jeho problémy. Kdo poruší tento zákon mlčení, může se vystavit posměchu svých vrstevníků a může ztratit jejich přátelství.

Ale když se chlapec, který se jmenuje Lee, dověděl, že jeho nejlepší přítel, Chris, kouří, rozhodl se jednat. Říká: „Svědomí mě sžíralo, protože jsem věděl, že to musím někomu říci.“ V podobné situaci byl jeden mladík v biblických dobách. „Když bylo Josefovi sedmnáct let, dohlížel se svými bratry na ovce. . . Josef tedy o nich přinesl otci špatnou zprávu.“ (1. Mojžíšova 37:2) Josef věděl, že kdyby zůstal zticha, bylo by ohroženo duchovní blaho jeho bratrů.

Hřích má moc, která vede k rozkladu a ke zkáze. Pokud přítel, který se dostal na špatnou cestu, nedostane pomoc — možná v podobě biblického pokárání —, zabředne ještě hlouběji do špatného jednání. (Kazatel 8:11) Jestliže tedy zakrýváš nesprávné jednání svého přítele, nejenže mu to nepomáhá, ale může mu to způsobit nenapravitelnou škodu.

Bible nás proto vybízí: „Bratři, i když člověk udělá nějaký chybný krok, dříve než si to uvědomí, snažte se vy, kteří jste duchovně způsobilí, usměrnit takového člověka v duchu mírnosti.“ (Galaťanům 6:1) Myslíš si možná, že nejsi duchovně způsobilý usměrnit přítele, který se dostal na scestí. Ale nebylo by rozumné postarat se, aby se to dověděl ten, kdo mu může pomoci?

Je tedy nezbytně nutné, abys se svým přítelem promluvil a otevřeně mu poukázal na jeho chybu. (Srovnej Matouše 18:15.) Bude nutné, abys byl statečný a otevřený. Buď pevný a předlož mu přesvědčující důkazy o jeho hříchu, řekni mu výslovně, co víš a jak ses to dověděl. (Srovnej Jana 16:8.) Neslibuj, že to nikomu neřekneš, protože takový slib by byl neplatný v očích Boha, který nenávidí zakrývání špatnosti. — Přísloví 28:13.

Možná, že došlo k nějakému nedorozumění. (Přísloví 18:13) Jestliže ne, a tvůj přítel se opravdu dopustil velké chyby, pocítí možná úlevu, když vyjde jeho problém na světlo a on bude moci s někým mluvit a někomu se svěřit. Buď dobrým posluchačem. (Jakub 1:19) Když ti vylévá své pocity, nebrzdi ho odsuzujícími poznámkami, jako například: „To jsi neměl dělat!“ nebo projevy zklamání, jako například: „Jak jsi to jen mohl udělat!“ Snaž se vžít se do jeho postavení a cítit s ním. — 1. Petra 3:8.

Taková situace vyžaduje často větší pomoc, než jakou můžeš poskytnout ty. Naléhej proto na svého přítele, aby mluvil o svém nesprávném jednání se svými rodiči nebo s jinými odpovědnými dospělými. A co když tvůj přítel nechce? Řekni mu, že jsi jako pravý přítel povinen s někým o tom v jeho prospěch promluvit, pokud neuvede věc do pořádku v nějaké rozumné době sám. — Přísloví 17:17.

Může se samozřejmě stát, že tvůj přítel zpočátku nepochopí, proč to děláš. Dokonce se možná rozzlobí a bude chtít okamžitě zrušit vaše přátelství. Ale Lee říká: „Vím, že jsem jednal správně, když jsem o tom s někým mluvil. Mému svědomí se velice ulehčilo, protože Chris dostal pomoc, kterou potřeboval. Později přišel a řekl mi, že se na mě nezlobí za to, co jsem udělal, a to mi velmi ulevilo.“

Jestliže ti takový člověk i dále zazlívá tvé odvážné jednání, zřejmě to vůbec nebyl pravý přítel. Ale ty pocítíš uspokojení, protože jsi dokázal loajalitu k Bohu a sám jsi se projevil jako pravý přítel.

[Obrázek na straně 67]

Je pro tebe obtížné spřátelit se?

[Obrázek na straně 70]

Projevovat zájem o druhé je klíčem k uzavření přátelství