Kapitola 37

Proč bych se jednou za čas nemohl jít pobavit?

V PÁTEK večer chodívala Pavla * na křesťanská shromáždění. Program se jí sice líbil, ale někdy myslela na to, jak se mezitím její spolužačky baví, a mrzelo ji, že není s nimi.

Když bylo po shromáždění, chodívala Pavla domů kolem místa, kde se setkávala mládež. Vzpomíná si: „Hlasitá hudba a záblesky světla mě přitahovaly, a tak jsem obvykle přitiskla nos na okenní tabulku a toužebně jsem si představovala, jak se tam asi baví.“ Přání bavit se s přáteli se pro ni během času stalo nejdůležitější věcí v životě.

Někdy se ti možná zdá, že o něco přicházíš, protože jsi křesťan. Chceš se například dívat na nějaký televizní pořad, o kterém ostatní mluví, ale rodiče říkají, že je v něm příliš mnoho násilí. Chceš možná jít se spolužáky do města, ale rodiče říkají, že to je pro tebe ‚špatné společenství‘. (1. Korinťanům 15:33) Chtěl bys možná jít na večírek, kam půjdou všichni spolužáci, ale tatínek s maminkou si to nepřejí.

Zdá se, že si tvoji spolužáci chodí, kam a kdy chtějí, navštěvují koncerty a večírky, odkud se vracejí až ráno, a rodiče jim v tom vůbec nebrání. Proto jim možná někdy závidíš jejich svobodu. Nechceš samozřejmě dělat nic špatného. Jen by ses chtěl někdy trochu pobavit.

 Rekreace — Boží názor

Jistě není nic špatného na tom, že se chce člověk pobavit. Vždyť konečně Jehova je ‚šťastný Bůh‘. (1. Timoteovi 1:11) A prostřednictvím moudrého muže Šalomouna říká: „Mladí lidé, radujte se ze svého mládí. Buďte šťastní, dokud jste mladí. Dělejte, co chcete, a jděte za žádostí svého srdce.“ Potom však Šalomoun varuje: „Pamatujte, že vás Bůh bude soudit za všechno, co děláte.“ — Kazatel 11:9, 10, Překlad v dnešní angličtině.

Jakmile víme, že nás Bůh činí odpovědnými za všechno, co děláme, dostává se rekreace do zcela jiného světla. Bůh sice nikoho neodsuzuje za to, že se baví, ale neschvaluje toho, kdo je ‚milovníkem rozkoší‘, člověka, který žije jen proto, aby se zase pobavil. (2. Timoteovi 3:1, 4) Proč? Přemýšlej o králi Šalomounovi. Měl ohromné hmotné prostředky a mohl vyzkoušet nejrůznější lidské radovánky. Říká: „O cokoli požádaly mé oči, to jsem jim neodmítl. Nezdržoval jsem své srdce před radováním jakéhokoli druhu.“ K čemu to vedlo? „Hle, všechno byla marnost a honba za větrem.“ (Kazatel 2:10, 11) Ano, Bůh ví, že kdo jen baží po radovánkách, bude mít nakonec pocit prázdnoty a zklamání.

Bůh od nás také žádá, abychom nepěstovali znečišťující zvyky, jako je zneužívání drog a předmanželský pohlavní styk. (2. Korinťanům 7:1) Ale mnohé věci, které dělají mladí lidé pro zábavu, mohou vést k tomu, že bychom se takových věcí dopustili. Například jedna mladá dívka se rozhodla, že půjde na setkání nějakých spolužáků, kde nebyl žádný dohled. „Stereo hudba byla  úžasná, báječně se tancovalo, bylo tam dobré občerstvení a hodně jsme se nasmáli,“ vzpomíná si. Ale pak „přišel někdo s marihuanou. Potom se začalo pít. A vznikl úplný chaos.“ Vedlo to k sexuální nemravnosti. Dívka se přiznává: „Od té doby je mi bídně a jsem sklíčená.“ Bez dohledu dospělých se mohou taková setkání skutečně proměnit v divoké zábavy nebo pitky. — Galaťanům 5:21.

Nemůžeš se divit, že se tvoji rodiče zajímají o to, kde trávíš svůj čas, a snad tě omezují v tom, kam chodíš a s kým se stýkáš. Proč to dělají? Aby ti pomohli dbát na Boží výstrahu: „Odstraň. . . ze svého srdce mrzutost a odrážej neštěstí od svého těla; vždyť mládí a rozkvět života jsou marnost.“ — Kazatel 11:10.

Máme závidět těm, kteří vyhledávají zábavy?

Je snadné na to všechno zapomenout a závidět některým mladým lidem svobodu, kterou zřejmě mají. Pavla přestala chodit na křesťanská shromáždění a připojila se ke skupině mladých lidí, kteří vyhledávali zábavu. „Začala jsem dělat všechny ty špatné věci, před kterými jsem byla varována,“ vzpomíná si. Při jednom mejdanu byla Pavla dokonce zatčena a nakonec ji dali do polepšovny.

Podobné pocity jako Pavla měl již dávno pisatel žalmu 73. „Začal jsem. . . závidět vychloubačům, když jsem vídal ten pokoj ničemných lidí,“ přiznává se. Pak začal pochybovat o tom, zda má vůbec cenu žít podle spravedlivých zásad. „Jistě je marné, že jsem očistil své srdce a že si myji ruce v nevinnosti,“ řekl. Ale potom pochopil hlubokou věc: Ničemní lidé jsou na ‚kluzké půdě‘ a balancují na pokraji katastrofy. — Žalm 73:3, 13, 18.

Pavla to poznala — ale musela za to těžce zaplatit. Nakonec zanechala světáckého způsobu života a podnikla velké změny v životě, aby opět získala Boží přízeň. Ale  ty nemusíš prožít zatčení, nemusíš si přivodit žádnou pohlavní nemoc a nemusíš prožívat muka spojená s odnětím drog, aby sis uvědomil, že cena za některé zábavy může být až příliš vysoká. Můžeš se bavit mnoha zdravými, budujícími způsoby, a přitom nemusíš riskovat, že se ti něco takového stane. Jak se například můžeš dobře pobavit?

Zdravé způsoby zábavy

Jeden průzkum mezi americkou mládeží ukázal, že mladí lidé „jsou občas rádi s rodinou na výletech a dělají něco společně“. Pokud rodina něco podniká společně, nejenže se dobře baví, ale může také posílit svou soudržnost.

To ovšem znamená víc než se jen společně dívat na televizi. Dr. Anthony Pietropinto říká: „Problém se sledováním televize tkví v tom, že se to dá sice dělat ve společnosti, ale v podstatě to dělá každý jen pro sebe. . . Ale zábavy jako společenské hry, sportování v přírodě, společné vaření, rukodílná práce nebo hlasité předčítání rozhodně poskytují více příležitostí ke sdělování myšlenek, spolupráci a k duševnímu povzbuzení než sledování televize, při kterém se dnešní rodina zaměstnává pasivně.“ John, otec sedmi dětí, říká: „I úklid dvora nebo malování v domě může být zábava, když to podniká celá rodina.“

 Jestliže jste jako rodina ještě nic nedělali společně, ujmi se iniciativy a navrhni rodičům něco takového. Pokus se přijít s nějakými zajímavými a podnětnými nápady ohledně výletů nebo jiné činnosti.

Ale k tomu, aby ses radoval, nemusíš vždy být s jinými. Dívka Mary, která dává pozor na to, s kým se stýká, se naučila mít radost ze chvil, kdy je sama. „Hraju na piáno a na housle a nějaký čas si to cvičím,“ říká. Melissa, jiná mladá dívka, říká něco podobného: „Někdy trávím čas psaním povídek nebo básní pro vlastní potěšení.“ I ty se můžeš naučit dobře využívat čas, když například zvládneš čtení, práci se dřevem nebo hru na nějaký hudební nástroj.

Společenství s křesťany

Občas je také příjemné sejít se s přáteli. A v mnoha místech je možné dělat pro zábavu nejrůznější věci. V Severní Americe mladí lidé rádi bruslí, jezdí na kole nebo hrají kopanou a košíkovou. Seznam by se dal ještě rozšířit třeba o návštěvu muzea nebo zoologické zahrady. A můžete se také s mladými spolukřesťany sejít a přehrávat si desky nebo se dívat na nějaký dobrý televizní pořad.

 Mohl bys dokonce požádat rodiče, aby ti pomohli udělat si program pro větší návštěvu. Zařaďte tam nejrůznější činnosti, například společenské hry a společné zpívání. Jestliže mají někteří tvoji přátelé hudební nadání, mohli byste je požádat, aby něco předvedli. K úspěchu takového programu přispěje také něco dobrého k jídlu, ale nemusí to být ani složité ani nákladné. Někdy mohou hosté přinést něco k jídlu sami.

Je někde blízko park nebo nějaký prostor, kde byste si mohli zahrát s míčem nebo kde byste si mohli zaplavat? Můžete si také naplánovat výlet s jídlem venku. K jídlu mohou všechny rodiny něčím přispět, aby neměl nikdo velké finanční náklady.

Klíčem k úspěchu je umírněnost. Máme-li mít radost z hudby, nemusí být ohlušující, a máme-li si příjemně zatančit, neznamená to, že má být tanec vulgární nebo smyslný. Hry venku nemusí být spojeny s nelítostným  soupeřením. Ale jeden otec říká: „Mladí se někdy tak pohádají, že by se bezmála začali prát.“ Řiďte se biblickou radou a vyhýbejte se „soutěživosti“, a to, co děláte, vám bude stále příjemné. — Galaťanům 5:26.

Koho bychom měli pozvat? Bible říká: „Milujte celé společenství bratrů.“ (1. Petra 2:17) Proč byste omezovali svá setkání jen na vrstevníky? Rozšiřte se ve svém společenství. (Srovnej 2. Korinťanům 6:13.) Jeden otec poznamenal: „Starší lidé se sice nemohou některých činností účastnit, ale rádi přicházejí a přihlížejí.“ Přítomnost dospělých často pomůže k tomu, aby se nic nevymklo z ruky. Ke každému jednotlivému setkání ovšem není možné pozvat „celé společenství“. A menší společnost se snadněji uhlídá.

Při křesťanských setkáních je také příležitost vzájemně se duchovně budovat. Někteří mladí si ovšem myslí, že jakmile má setkání duchovní obsah, přestává být zábavné. „Když se sejdeme,“ stěžuje si jeden mladý křesťan, „hned se řekne: ‚Posaďte se, vezměte si Bible a budeme hrát biblické hry.‘ “ Žalmista však řekl: „Šťastný je muž. . . [jehož] potěšení je v Jehovově zákoně.“ (Žalm 1:1, 2) Rozpravy — nebo dokonce hry — které se soustřeďují kolem Bible, mohou tedy být velice příjemné. Potřebuješ si možná jen prohloubit poznání Písma, aby ses mohl plněji účastnit.

Jinou možností je, když necháme vyprávět některé účastníky, jak se stali křesťany. Atmosféra se může stát vřelejší a veselejší, když vyzveme některé přítomné, aby vyprávěli o nějakých humorných situacích. Často při tom získáme užitečné poučení. Při takovém setkání mohou být podkladem pro zajímavou společnou rozpravu dokonce i některé kapitoly této knihy.

 Zachovávej si při rekreaci vyrovnanost!

Ježíš Kristus rozhodně nepovažoval za nedůstojné někdy se pobavit. Bible podává zprávu o tom, že byl přítomen při svatbě v Kaně. Bylo tam bezpochyby hodně jídla i hudby, tančilo se tam a byla tam budující společnost. Ježíš dokonce přispěl k úspěchu této svatební hostiny tím, že zázračně opatřil víno. — Jan 2:3–11.

Ale Ježíšův život se neskládal jen ze zábavy ve společnosti. Většinu svého času strávil duchovními zájmy a vyučoval lidi, aby poznali Boží vůli. Řekl: „Můj pokrm je, abych činil vůli toho, který mne poslal, a abych dokončil jeho dílo.“ (Jan 4:34) Činění Boží vůle přineslo Ježíšovi daleko trvalejší radost než nějaká dočasná zábava. A dnes je stále „hojnost práce v Pánově díle“. (1. Korinťanům 15:58; Matouš 24:14) Ale když čas od času cítíš, že potřebuješ nějakou rekreaci, užívej ji vyrovnaně a zdravě. Jeden spisovatel o tom řekl: „Život nemůže být stále napěchován činností a vzrušením — jinak by ses asi brzy vyčerpal.“

[Poznámka pod čarou]

Otázky k rozpravě

◻ Proč někteří mladí křesťané závidí mládeži ve světě? Stalo se ti to někdy?

◻ Jakou výstrahu dává Bůh mladým lidem ohledně jejich chování, a jak by to mělo ovlivnit jejich výběr rekreace?

◻ Proč je pošetilé závidět mladým lidem, kteří porušují Boží zákony a zásady?

◻ Jak se například můžeš zdravě zrekreovat 1. se členy rodiny, 2. sám a 3. se spolukřesťany?

◻ Jaký příklad dal Ježíš Kristus, pokud jde o vyrovnanost při rekreaci?

[Praporek na straně 297]

„Hlasitá hudba a záblesky světla mě přitahovaly, a tak jsem obvykle přitiskla nos na okenní tabulku a toužebně jsem si představovala, jak se tam asi baví.“

[Praporek na straně 302]

„Přišel někdo s marihuanou. Potom se začalo pít. A vznikl úplný chaos.“

[Obrázek na straně 299]

Přicházejí mladí křesťané, kteří se řídí biblickými zásadami, opravdu o nějakou dobrou zábavu?

[Obrázky na straně 300]

Volný čas můžeme zdravě využít nějakou zálibou

[Obrázky na straně 301]

Křesťanská setkání jsou zajímavější, naplánuje-li se různá činnost a účastní-li se osoby různého věku