Kapitola 31

Jak poznám, že je to opravdová láska?

LÁSKA — pro zasněné romantiky je to tajemná síla, která se nás zmocňuje, pocit, který vznikne jen jednou v životě a uvádí nás do vytržení. Domnívají se, že láska je výlučně záležitost srdce, stav, který nelze pochopit, pouze prožívat. Láska všechno přemáhá a trvá navždy. . .

Takové jsou obvyklé romantické představy. A láska může být zcela jistě jedinečně krásným zážitkem. Co však vůbec je ta opravdová láska?

Láska na první pohled?

David se s Janet poprvé setkal na večírku. Okamžitě ho upoutala její pěkná postava a způsob, jak jí padají do očí vlasy, když se směje. Janet byla okouzlená jeho tmavohnědýma očima a tím, jak duchaplně se uměl bavit. Zdálo se, že to je láska na první pohled.

David a Janet byli tři týdny stále spolu. Potom zavolal Janet jeden její dřívější přítel, a ten hovor ji rozrušil. Zavolala Davida, aby ji potěšil. David se však cítil ohrožen a zmaten a reagoval chladně. Láska, která se zdála věčná, ten večer odumřela.

Filmy, knihy a televizní pořady by tě chtěly přimět k názoru, že láska na první pohled trvá věčně. Je pravda, že si dva lidé začnou všímat jeden druhého obvykle především proto, že se cítí navzájem k sobě  tělesně přitahováni. Jeden mladý muž o tom řekl: „Je těžké ‚vidět‘, jakou osobností někdo je.“ Co však „milujeme“, trvá-li naše náklonnost teprve několik hodin nebo dnů? Není to jen představa, kterou jsme si o někom udělali? Vždyť ani mnoho nevíme o myšlenkách, nadějích, obavách, plánech, zvycích, schopnostech nebo nadání toho člověka. Poznali jsme jen vnější vzezření, ne ‚skrytého člověka srdce‘. (1. Petra 3:4) Jak trvalá může být taková láska?

Vnější vzhled je klamný

Vnější vzezření může být klamné. Bible říká: „Půvab může být falešný a krása může být marná.“ Lesklý obal nějakého dárku neříká nic o tom, co je uvnitř. Nejelegantnější obaly mohou skrývat bezcenný dárek. — Přísloví 31:30.

Přísloví říká: „Jako zlatý nosní kroužek v rypáku prasete, taková je žena, která je hezká, ale odvrací se od rozumnosti.“ (Přísloví 11:22) V biblických dobách byly nosní kroužky oblíbenou ozdobou. Bývaly cenné, často z čistého zlata. Takový kroužek mohl také být první ozdobou, které si někdo na ženě povšiml.

Přísloví výstižně přirovnává vnější krásu ženy, která nemá „rozumnost“, k ‚nosnímu kroužku v rypáku prasete‘. Krása se prostě k nerozumné ženě nehodí; je to u ní zbytečná ozdoba. Ve svém důsledku ji nečiní  přitažlivou, stejně jako nádherný nosní kroužek nezkrášlí vepře. Je tedy opravdu chyba, jestliže se člověk ‚zamiluje‘ do něčího vzezření — a nevšímá si, jakým je ten člověk uvnitř.

„Nejúskočnější ze všeho“

Někteří lidé se ovšem domnívají, že je lidské srdce v posuzování romantických citů neomylné. Říkají, že se musíme řídit hlasem svého srdce, abychom poznali pravou lásku. Smutné však je, že skutečnosti tuto představu vyvracejí. Byl proveden průzkum mezi 1 079 mladými lidmi (ve věku od 18 do 24 let) a ti uvedli, že se až dosud zamilovali průměrně sedmkrát. Většinou připouštěli, že jejich předcházející lásky byly jen zamilováním — že to byl jen přechodný, prchavý pocit. Ale tito mladí lidé „považovali bez výjimky své momentální city za lásku“. Většina z nich však bude pravděpodobně jednou i tento vztah hodnotit podobně, jako ty předcházející — jako pouhou zamilovanost.

Tragické však je, že ročně vstupují do manželství tisíce mladých dvojic s klamným pocitem, že „milují“, a krátce nato zjistí, že se velice mýlili. Zamilovanost „vžene nic netušící muže a ženy do ubohého manželství jako beránky na jatka,“ říká Ray Short ve své knize Sex, láska, nebo zamilovanost (angl.).

„Kdo důvěřuje ve své vlastní srdce, je hloupý.“ (Přísloví 28:26) Příliš často se naše srdce nechá  svést v úsudku nebo se dává špatným směrem. Ano, Bible říká: „Srdce je zrádnější než cokoli jiného.“ (Jeremjáš 17:9) Výše uvedené přísloví však pokračuje: „Ale kdo chodí v moudrosti, ten unikne.“ Také ty můžeš uniknout nebezpečí a zklamání, která prožívají jiní mladí lidé, jestliže poznáš rozdíl mezi zamilovaností a láskou, jak ji popisuje Bible — láskou, která nikdy neselhává.

 Láska proti zamilovanosti

„Zamilovanost je slepá a chce taková zůstat. Vůbec nechce vidět skutečnost,“ připouští čtyřiadvacetiletý Calvin. Šestnáctiletá Kenya dodává: „Když je člověk do někoho zamilovaný, domnívá se, že všechno, co on dělá, je bez chyby.“

Zamilovanost je protikladem lásky. Je nerealistická a zaměřená na sebe. Zamilovaní často říkají: „Když jsem s ním, opravdu se cítím důležitá. Nemohu ani spát. Je to neuvěřitelně fantastické“, nebo „Cítím se vedle ní opravdu dobře.“ Všimni si, kolikrát zde lidé mluví o sobě. Vztah založený na sobectví je odsouzen k neúspěchu. Povšimni si však, jak popisuje pravou lásku Bible: „Láska je shovívavá a laskavá. Láska není žárlivá, nevychloubá se, nenadýmá se, nechová se neslušně, nevyhledává své vlastní zájmy, nedá se podráždit. Nevypočítává urážky.“ — 1. Korinťanům 13:4, 5.

Láska založená na biblických zásadách „nevyhledává své vlastní zájmy“, a proto není zaměřena sama na sebe a není sobecká. Je pravda, že ti dva lidé chovají k sobě navzájem vřelé city a vzájemně se přitahují. Ale tyto city jsou vyrovnávány rozumem a hlubokou vzájemnou úctou. Jestliže skutečně miluješ, budeš mít stejný zájem  o blaho a štěstí druhého jako o své vlastní. Nepřipustíš, aby city, které tě přemáhají, podkopaly tvou soudnost.

Příklad pravé lásky

Výstižně to ukazuje biblická zpráva o Jákobovi a Ráchel. Tito dva lidé se setkali u studny, kam přišla Ráchel napojit otcovy ovce. Jákob se k ní cítil ihned přitahován, nejen proto, že „měla krásnou postavu a krásné vzezření“, ale protože byla ctitelkou Jehovy. — 1. Mojžíšova 29:1–12, 17.

Jákob prožil celý měsíc v domě jejích příbuzných a pak oznámil, že Ráchel miluje a že si ji chce vzít za manželku. Byla to snad pouhá zamilovanost? Rozhodně ne! V průběhu toho měsíce pozoroval Ráchel v jejím domácím prostředí a viděl, jak jedná s rodiči a jinými lidmi, jak vykonává svou práci jako pastýřka a jak vážně bere uctívání Jehovy. Bezpochyby viděl její nejlepší i její nejhorší stránky. Jeho láska tedy nebyla nevázaná vášeň, ale byla to nesobecká láska založená na rozumu a hluboké úctě.

Na základě toho mohl Jákob prohlásit, že je ochoten pracovat pro jejího otce sedm let, aby ji mohl dostat za manželku. Zamilovanost by jistě netrvala tak dlouho. Jedině díky pravé lásce, nesobeckému zájmu o druhého, mu mohly ty roky připadat jako „několik málo dnů“. Jedině pravá láska jim umožnila, aby během té doby zůstali mravně čistí. — 1. Mojžíšova 29:20, 21.

Vyžaduje to čas

Pravá láska tedy časem nezeslábne. Pokud chceš vyzkoušet své city k někomu, bývá často nejlepší nechat  uplynout nějaký čas. Mladá žena Sandra o tom říká: „Nikdo nedává najevo svou osobnost tím, že by řekl: ‚Takový tedy jsem, teď o mně víš všechno.‘ “ K tomu, abychom poznali toho, o koho se zajímáme, potřebujeme čas.

Čas potřebuješ také k tomu, abys prozkoumal své city ve světle Bible. Nezapomeň: Láska ‚se nechová neslušně, nevyhledává své vlastní zájmy‘. Zajímá se ten druhý o to, abys mohl nebo mohla uskutečnit své plány — nebo se zajímá jen o své vlastní plány? Projevuje úctu k tvému názoru, k tvým citům? Vymáhá od tebe něco, co je ve skutečnosti ‚neslušné‘, jen aby uspokojil nebo uspokojila své sobecké vášně? Má sklon před druhými tě snižovat, nebo vyzdvihuje tvé dobré stránky? Takové otázky ti mohou pomoci objektivně zhodnotit tvé vlastní city.

Překotný spěch v romantických vztazích vede ke katastrofě. „Prostě jsem se zamilovala, rychle a hluboce,“ líčí dvacetiletá Jill. Po dvouměsíční známosti, která byla jako smršť, se vdala. Ale pak se začaly ukazovat dříve skryté chyby. U Jill se začala projevovat nejistota a sklon zaměřovat se na sebe. Její manžel Rick ztratil své romantické kouzlo a začal být sobecký. Asi po dvouletém manželství jednou Jill vykřikla, že její manžel „za nic nestojí“, že je „líný“ a že jako manžel „selhal“. Rick reagoval tím, že ji uhodil pěstí do obličeje. Jill se slzami utekla a jejich manželství se rozpadlo.

Kdyby se řídili biblickou radou, jistě by své manželství uchránili. (Efezanům 5:22–33) Ale všechno mohlo dopadnout docela jinak, kdyby se byli před sňatkem lépe seznámili. Byli by se zamilovali ne do nějaké „představy“,  ale do skutečné osobnosti — s jejími slabými i silnými stránkami. Jejich představy by byly daleko realističtější.

Skutečná láska nevznikne přes noc. A ten, kdo by pro tebe byl vhodným manželským partnerem, nemusí být neodolatelně přitažlivý. Například Barbara se seznámila s mladým mužem, o němž připouští, že ji zpočátku příliš nepřitahoval. „Ale když jsem ho poznala lépe,“ vzpomíná si, „všechno se změnilo. Viděla jsem, jak se Štefan zajímá o druhé a že vždy klade zájmy druhých před své vlastní. Věděla jsem, že muž s takovými vlastnostmi by byl dobrým manželem. Cítila jsem se k němu přitahována a začala jsem ho milovat.“ Vedlo to k dobrému manželství.

Jak tedy můžeš poznat pravou lásku? Spolehni se spíše na svou mysl školenou na základě Bible, než na hlas svého srdce. Poznej svého partnera, a to nejen jeho vnější vzezření. Věnuj vašemu vztahu čas, aby se mohl rozvinout. Uvědom si, že zamilovanost zakrátko horečně vyvrcholí a pak uvadne. Pravá láska během času sílí a stává se „dokonalým poutem jednoty“. — Kolosanům 3:14.

Otázky k rozpravě

◻ Proč je nebezpečné zamilovat se do vzezření druhého?

◻ Můžeš se spolehnout na své srdce, že rozezná pravou lásku?

◻ Čím se například liší láska od zamilovanosti?

◻ Proč se známost často rozejde? Je to vždy nesprávné?

◻ Jak se můžeš vyrovnat s pocitem, že jsi zůstal sám, jestliže skončil váš romantický vztah?

◻ Proč je důležité věnovat čas vzájemnému poznávání?

[Praporek na straně 242]

Miluješ skutečného člověka, nebo jen svou představu?

[Praporek na straně 247]

„Zamilovanost je slepá a chce taková zůstat. Vůbec nechce vidět skutečnost.“ — Jeden čtyřiadvacetiletý muž

[Praporek na straně 250]

„Teď, když se potkám s někým [druhého pohlaví], řekneme si jen ‚Ahoj, jak se máš?‘ S nikým se nechci sbližovat“

 [Rámeček a obrázek na straně 248 a 249]

Jak překonat nešťastnou lásku?

Víš jistě, že si chceš vzít právě tohoto člověka. Jste rádi spolu, máte společné zájmy, cítíte se navzájem přitahováni. Pak najednou všechno skončí, buď výbuchem hněvu — nebo se vše rozplyne v slzách.

Ve své knize Chemie lásky (angl.) přirovnává dr. Michael Liebowitz počáteční fázi zamilovanosti k účinku silné drogy. Pokud však zamilovanost odezní, může vyvolat ‚symptomy z odnětí‘, podobně jako když se vysadí nějaká droga. A není rozdíl, jde-li o pouhou zamilovanost nebo o ‚skutečnou lásku‘. Obojí může vyvolat vrcholný pocit opojení — a stejně i hlubokou depresi, když tento vztah skončí.

Pokud jste se rozešli, cítíš pravděpodobně, že jsi byl odmítnut, urazilo tě to a pociťuješ hněv. Budoucnost vidíš neradostnou. Jedna mladá žena říká, že se cítila „zraněná“, protože ji někdo opustil. „Teď, když se potkám s někým [druhého pohlaví], řekneme si jen ‚Ahoj, jak se máš?‘ “ říká. „S nikým se nechci sbližovat.“ Čím hlubší je pouto v nějakém vztahu, tím hlubší ránu způsobí rozchod.

Máš-li pocit, že se můžeš ucházet, o koho chceš, musíš počítat s možností, že budeš odmítnut. Není žádná záruka, že z toho vzejde pravá láska. Jestliže se tedy někdo o tebe začne v dobrém úmyslu ucházet, ale později dojde k závěru, že by bylo nemoudré uzavřít sňatek, pak to nemusí být vůči tobě nutně nepoctivé.

Problém je, že se možná cítíš uražen, i když k rozchodu došlo taktním a laskavým způsobem. Nemusíš však proto ztrácet sebeúctu. Skutečnost, že jsi nebyl v očích tohoto člověka „ten pravý“, neznamená, že nebudeš ideálním partnerem pro někoho jiného.

Snaž se uvažovat o skončeném přátelství střízlivě. Při rozchodu se možná objevily negativní vlastnosti druhého — citová nezralost, nerozhodnost, nepřizpůsobivost a bezohlednost vůči tvým citům. To by sotva byly  vlastnosti, které by sis přál u svého manželského druha.

Ale co když byl rozchod výlučně jednostranný, a ty jsi přesvědčen, že by manželství dopadlo dobře? Jistě máš právo dát tomu druhému vědět, co si myslíš. Možná, že jen došlo k nějakému nedorozumění. Citové výbuchy však nejsou k ničemu. A jestliže on nebo ona trvá na rozchodu, pak nemá smysl se ponižovat a v slzách prosit o náklonnost někoho, kdo k tobě zřejmě už nic necítí. Šalomoun řekl, že je „čas hledat a čas vzdát se něčeho jako ztraceného“. — Kazatel 3:6.

Co když máš silný důvod k podezření, že tě někdo jen využil a že nikdy neměl upřímný zájem uzavřít s tebou manželství? Nemusíš sahat k žádným odvetným opatřením. Buď si jistý, že Bůh neponechá žádnou takovou neupřímnost bez povšimnutí. Boží slovo říká: „Krutá osoba přivádí na svůj organismus veřejné odsouzení.“ — Přísloví 11:17; srovnej Přísloví 6:12–15.

Čas od času tě snad trápí osamělost nebo romantické vzpomínky. V takovém případě je úplně v pořádku, když se vypláčeš. Také ti pomůže, když se zaměstnáš, například nějakou tělesnou činností nebo křesťanskou kazatelskou službou. (Přísloví 18:1) Zabývej se v myšlenkách věcmi, které jsou radostné a budující. (Filipanům 4:8) Svěř se důvěrnému příteli. (Přísloví 18:24) Velkou útěchu ti také mohou poskytnout rodiče, i když si myslíš, že můžeš být ve svém věku nezávislý. (Přísloví 23:22) Ale především se svěř Jehovovi.

Uvědomíš si možná, že ještě musíš pracovat na některých rysech své osobnosti. Možná, že máš teď jasnější představu o tom, jaký by měl být tvůj manželský partner. A protože jsi miloval někoho, o koho jsi přišel, rozhodneš se možná, že budeš příště prozíravější, pokud se budeš znovu o někoho ucházet — což se může stát snadněji, než si myslíš.

[Tabulka na straně 245]

Je to láska, nebo zamilovanost?

LÁSKA ZAMILOVANOST

1. Nesobecká péče o zájmy 1. Je sobecká, omezující.

druhého Vyvolává myšlenku:

„Co z toho mám?“

2. Vztah často začíná 2. Vztah vzniká rychle,

pomalu, někdy během snad během hodin nebo dnů

měsíců nebo let

3. Přitahuje tě celá 3. Vnější vzezření druhého

osobnost druhého a jeho na tebe silně působí

duchovní vlastnosti a zajímáš se o ně.

(„Má takové zasněné oči.“

„Má tak nádhernou postavu.“)

4. Stáváš se proto lepším 4. Účinek je škodlivý,

člověkem vyčerpávající

5. Díváš se na druhého 5. Je nerealistická.

realisticky, vidíš jeho Ten druhý se zdá dokonalý.

nebo její chyby, a přece Přehlížíš jakékoli vtíravé

toho člověka miluješ pochybnosti ohledně

vážných charakterových

nedostatků.

6. Máte sice na některé 6. Často dochází k hádkám.

věci různý názor, ale Ve skutečnosti se nic

můžete o nich mluvit neřeší. Malé věci se

a dohodnout se „vyřeší“ polibkem

7. Chceš něco pro druhého 7. Jde spís o to, co

vykonat a dělit se s ním si člověk vezme nebo co

dostane, zejména v oblasti

sexu

[Obrázek na straně 244]

Tělesně přitažlivý, ale nerozumný muž nebo žena je jako ‚zlatý kroužek v rypáku prasete‘

[Obrázek na straně 246]

Člověk, který tě před druhými stále ponižuje, nebude asi k tobě cítit pravou lásku