21. studie

Jasně předložit poučnou látku

1–3. Proč je třeba přesně vymezit látku, má-li být náš proslov poučný?

¹ Hodnotné proslovy začínají pečlivou přípravou a ta vyžaduje čas a úsilí. Ale vyplatí se! Rozšíříš si zásobu přesného poznání a rozdělíš se se svými posluchači o něco skutečně užitečného. Nemluvíš povšechně, ale předkládáš osvětlující podrobnosti a víš, že to, co říkáš, je pravdivé. To buduje v posluchačích ocenění pro Boží slovo, a tím je ctěn Jehova. Naše úvaha o poučné látce pojednává zejména o tom, co říkáš ve svém proslovu. Uvažuj krátce o různých hlediscích této věci. Je prvním bodem na tvém lístku rad k proslovům.

² Přesně vymezená látka. Proslov, který obsahuje jen všeobecná tvrzení, postrádá váhu a autoritu. Je neurčitý. Ponechává posluchače v nejistotě. Mají-li myšlenky zůstat v paměti, musí být určité, přesné. To ukazuje, že řečník zkoumal širší téma a že je dobře zná.

³ Tento znak si můžeme osvojit při přípravě tím, že se ptáme: Proč? Kdy? Kde? atd. Obvykle nestačí pouze říci, že se něco stalo. Uveď jména míst, data a snad i důvody. Nestačí jen vyslovit určité pravdy. Ukaž, proč jsou pravdivé a proč je cenné je znát. Dáváš-li pokyny, vysvětli, jak má být věc provedena. Rozsah a hloubka tohoto dokazování jsou určeny tím, kolik toho posluchači již vědí. Ber tedy v úvahu své posluchače, abys zjistil, kterých podrobností bude asi třeba.

4–6. Které činitele musíme mít na mysli, aby náš proslov byl poučný pro zcela určité posluchače?

⁴ Poučná pro posluchače. Co je snad poučné pro jedny posluchače, nemusí rozšířit poznání jiných, nebo to pro ně může být dokonce úplně nesrozumitelné. Látka tedy musí zjevně vyhovovat danému posluchačstvu. Např. v proslovu o tom, jak je vedeno naše dílo, bude zpracovaná látka vypadat zcela jinak ve služebním shromáždění, a jinak v rozhovoru s osobou, která se chystá oddat se Jehovovi, nebo v rozhovoru se skupinou světských lidí.

⁵ Tyto činitele je také nutno brát v úvahu při různých úkolech ve škole teokratické služby. Látka předložená v každém přiděleném proslovu má být přizpůsobena posluchačům, rámci a účelu řeči. Tyto činitele jsou  určovány rázem proslovu a rámcem, který si řečník vybral. Vyučovací řeč je ovšem proslovem ke sboru. Jiné proslovy se mohou odlišovat; posluchači a účel jsou při nich určováni rámcem. Ve všech případech si studující i rádce mohou položit otázky: Je látka přizpůsobena právě tomu posluchačstvu, kterému je předkládána? Budou posluchači proslovem poučeni?

⁶ Při přípravě se ptej: čeho chci dosáhnout tímto proslovem? Co již ví osoba nebo skupina, ke kterým budu mluvit, o tom, co chci říci? Jaký základ musím položit dříve, než mohu objasnit tyto body? Jak jinak bych to řekl úplně odlišné skupině lidí? Naše stanovisko často objasní přirovnání. Snaž se při své přípravě promyslet různé přístupy k rozdílným skupinám. Tak získáš správný cit pro posouzení odlišnosti posluchačů a tvá látka bude poučná právě pro ty posluchače, ke kterým se chystáš mluvit.

7, 8. Jak můžeme docílit, aby naše proslovy byly praktické?

⁷ Látka, která má praktickou hodnotu. Je mnoho věcí, které se můžeme naučit, ale ne všechny jsou praktické. Pro nás je poučná ta látka, která se týká věcí, jež potřebujeme znát pro křesťanský život, pro svou kazatelskou službu. Chceme vědět, jak máme používat nabytého poučení.

⁸ Studující může vzít tento bod v úvahu při přípravě a dozorce školy při udílení rad, a to tím, že se ptají, které hlavní zásady má proslov obsahovat. Může být látky použito při našem rozhodování? Může být předložené poučení přizpůsobeno pro použití v kazatelské službě? Vyvyšuje Boží slovo a ukazuje na Boží záměr? Jen málo proslovů může poskytnout všechno toto poučení, ale má-li být předložená látka praktická, musí být pro posluchače nějak použitelná.

9–11. Proč je tak důležitá přesnost výkladu?

⁹ Přesnost výkladu. Svědkové Jehovovi jsou organizací pravdy. Chceme mluvit pravdu a být vždy naprosto přesní v každé podrobnosti. To platí nejen v otázce nauk, ale také tehdy, když uvádíme citáty, v tom, co říkáme o jiných a jak je představujeme, a také v otázkách týkajících se vědeckých údajů nebo novinových zpráv.

¹⁰ Chybné údaje předané posluchačům mohou být opakovány, a omyl se rozrůstá. Jestliže posluchači poznají  nepřesnosti, kladou si otázky o řečníkově věrohodnosti i v jiných bodech, ba snad dokonce pochybují o pravdivosti samotného poselství. Jestliže nový zájemce slyší takové výroky a při jiné příležitosti vyslechne odlišný názor, může usuzovat, že mezi svědky Jehovovými je myšlenková nejednota, a přestane se s námi stýkat, aniž objasní své důvody.

¹¹ Rádce nebude podrobně rozebírat každý údaj studujícího, zvláště ne toho, kdo je nový v pravdě a není ještě plně seznámen s hlubšími věcmi Božího slova. Spíše taktně napomůže utvářet myšlení studujícího a ukáže mu, jak má zlepšovat svou přesnost pečlivou předchozí přípravou.

12, 13. Jakou cenu má dodatečná objasňující látka?

¹² Dodatečná objasňující látka. Jsou-li předneseny myšlenky, které jsou výsledkem hlubokého přemýšlení nebo pramení z dalšího zkoumání námětu, může to velmi přispět k účinnosti proslovu. Někdy se tak vyhneme nepoučnému opakování látky, která je již posluchačům známá. Přednesu to dodá svěžesti, oživí to zájem posluchačů, a velmi známý námět se tak stává opravdovou pochoutkou. Řečníkovi to rovněž dodává důvěru. Přistupuje k svému proslovu s nadšením, které pramení z poznání, že přednáší něco, co ještě není tak známé.

¹³ Je nutné se vyvarovat nebezpečí osobních dohadů. Máme používat publikace Společnosti a spoléhat se na ně. Zkoumej Indexy Společnosti a poznámky k biblickým textům. Ujisti se, že tvůj výklad objasňuje a nezkresluje.

**********

14–16. Co musíme dělat při přípravě proslovu, abychom dosáhli jednoduchého výkladu?

¹⁴ Při přípravě látky je také důležité, abys věnoval pečlivou pozornost tomu, jak chceš přednést to, co máš říci. Lístek rad k proslovům to uvádí jako „Jasně, srozumitelně“. Kdybys tomu nevěnoval patřičnou pozornost, mohlo by se stát, že bys nezapůsobil na své posluchače nebo že by si nezapamatovali, co slyší. Budeme uvažovat o třech hlavních hlediscích.

¹⁵ Jednoduchý výklad. To neznamená, že musí být předem promyšleny slovní obraty. Ale předkládané myšlenky musí být dobře rozebrány a je třeba uvážit jisté  určující činitele. Výsledkem bude obvykle ucelený proslov s jednoduchým vyjádřením myšlenek a přednesený jasnou řečí. Jestliže je námět příliš složitý v mysli řečníka, bude příliš složitý i v jeho podání.

¹⁶ Vyvaruj se přípravy na poslední chvíli. Každý bod proslovu musí být všestranně promyšlen, až je pro řečníka jasný a jednoduchý. Opakuje-li si tyto myšlenky při přípravě na přednes, vtisknou se mu také jasně do mysli, takže pohotově vyvstanou, jakmile je bude potřebovat, a budou naprosto jasné jak řečníkovi, tak posluchačům.

17, 18. Proč musí být vysvětleny neobvyklé výrazy?

¹⁷ Vysvětlení neobvyklých výrazů. Studiem Písem a publikací Společnosti Strážná věž jsme si osvojili určité výrazy, jež jsou zcela cizí lidem, kteří neznají naše dílo. Kdybychom používali takových výrazů při vysvětlování biblických pravd některým našim posluchačům, uniklo by jim mnoho z toho, co říkáme, nebo by jim byl náš proslov úplně nesrozumitelný.

¹⁸ Zamysli se nad svými posluchači. Jaká je úroveň jejich porozumění? Kolik vědí o našem díle? Kolik jich bude takovým výrazům rozumět stejně dobře jako řečník? Výrazy jako „teokracie“, „ostatek“, „jiné ovce“, i „Armagedon“ a „Království“ mohou vyvolat v mysli posluchače odlišnou myšlenku, nebo nevyvolají vůbec žádnou. Musíme dokonce objasnit i výrazy jako „duše“, „peklo“ a „nesmrtelnost“, jestliže posluchač nezná naše dílo. Jestliže je však proslov přednášen sboru, není třeba vysvětlovat takové výrazy. Proto je nutné znát rámec proslovu.

19, 20. Jak se můžeme vyvarovat použití přílišného množství látky?

¹⁹ Ne příliš mnoho látky. Proslov by mohl obsahovat tolik informací, že by posluchači byli zaplaveni velkým množstvím látky, a tak by jejich porozumění látce bylo zkaleno, nebo úplně ztraceno. Abychom dosáhli cíle proslovu, neměli bychom přednést více látky, než kolik můžeme jasně rozvinout ve vymezeném čase. Neměli bychom vyslovit víc, než mohou posluchači přijmout. A kromě toho látka, kterou předkládáš neznámému člověku nebo novému zájemci, by měla být značně zjednodušena ve srovnání s látkou o témž námětu, kterou bys předkládal sboru. I zde musí rádce vzít v úvahu, k jakým posluchačům řečník mluví.

 ²⁰ Jak studující pozná, kolik látky má pojmout do proslovu? Při přípravě je výhodné srovnávat. Rozeber, co máš přednést. Kolik z toho posluchači budou již znát alespoň částečně? Kolik věcí pro ně bude úplně nových? Čím širší je již základní poznání, tím více na něm můžeme postavit v určeném čase. Jestliže však posluchači nevědí prakticky nic o příslušném námětu, musíme velmi pečlivě zvážit, kolik toho máme říci a jak dlouho bude trvat vysvětlení těchto bodů, aby jim posluchači plně porozuměli.

[Studijní otázky]