24. studie

Obracet pozornost k Bibli

1, 2. Proč máme obracet pozornost svých posluchačů k Bibli?

¹ V kazatelské službě si přejeme obracet pozornost všech k Božímu slovu, Bibli. Obsahuje poselství, které kážeme, a chceme, aby si lidé uvědomili, že to, co říkáme, nepochází od nás, ale od Boha. Lidé, kteří milují Boha, důvěřují Bibli. Když je jim z ní předčítáno, naslouchají a berou si její radu k srdci. Když si však vezmou svůj vlastní výtisk Bible a čtou si z ní sami, působí to hlubším dojmem. Proto je v kazatelské službě moudré, jestliže to okolnosti dovolují, povzbudit majitele bytu, aby si přinesl svou vlastní Bibli a vyhledal texty s tebou. Podobné je to na sborových shromážděních. Jestliže jsou všichni povzbuzováni, aby používali svou Bibli, novější si snadněji uvědomí, že Bible je zdrojem naší víry, a všichni budou mít ještě větší užitek, plynoucí ze zapojení zraku.

² Až tedy budeš mít úkol, bude pro tebe jako pro řečníka rozhodně výhodné, když tvoji posluchači všude, kde je to vhodné, budou sledovat tvé předčítání biblických textů ve své vlastní Bibli. Zda to budou dělat, či ne, to do značné míry závisí na tom, zda je k tomu správně povzbudíš. Na tvém lístku rad k proslovům je to uvedeno jako „Povzbuzovat posluchače k používání Bible“.

3, 4. Jak to můžeme účinně dělat?

³ Navrhnout jim to. Jedním z nejlepších způsobů je přímo vyzvat posluchače, aby používali svou Bibli. Tohoto způsobu se běžně užívá. Občas lze dosáhnout stejných výsledků, jestliže prostě upozorňuješ, kde je třeba texty hledat, než je přečteš, jako například: „Až si nyní budeme číst 2. Timoteovi 3:1–5, přemýšlejte o poměrech ve svém bezprostředním okolí.“ Když pak přejdeš k samotnému textu, rozhlédni se, abys viděl, zda posluchači využijí tvého návrhu. Obvykle začnou rovněž hledat text.

⁴ Je na řečníkovi, aby rozhodl, které texty chce zdůraznit tím, že navrhne posluchačům, aby si je vyhledali,  a zda vůbec použije této metody. Pozoruj své posluchače. Zajímej se o to, zda tě sledují. I když musíš z nějakého důvodu přednést čtený proslov, můžeš často probrat klíčové texty tak, že tě posluchači budou sledovat ve své Bibli.

5, 6. Vysvětli, proč je užitečné dát posluchačům čas, aby si vyhledali texty, které hodláme číst.

⁵ Poskytnout čas k vyhledání textů. Nestačí pouze citovat biblický text. Jestliže jej přečteš a pak přejdeš k jinému dříve, než mají posluchači čas si jej najít, odradí je to nakonec a upustí od dalšího hledání. Pozoruj své posluchače, a když většina z nich text našla, můžeš jej přečíst.

⁶ Obvykle je vhodné učinit zmínku o textu dostatečně předem, než jej budeš číst, abys neztrácel cenný čas dlouhými a častými přestávkami nebo zbytečnými vsuvkami, zatímco posluchači hledají text. Avšak vhodné přestávky jsou zde na místě. Na druhé straně si však musíš uvědomit, že uvedeš-li text dlouho předtím, než jej budeš citovat, posluchači tě mezitím nebudou tak pozorně sledovat. V tom případě je třeba uvést věci, které jsou v úzké spojitosti s předcházející argumentací, ještě před uvedením citátu.

**********

7–18. Jakých metod je možno použít k účinnému uvedení biblických textů?

⁷ Biblické texty použité v proslovu tvoří obvykle jeho ústřední body. Kolem těchto textů se soustřeďují argumenty. Do jaké míry přispějí texty k proslovu, záleží tedy na tom, jak účinně budou použity. Proto je důležité věnovat pozornost „Správnému uvedení textů“, které je poznamenáno na tvém lístku rad k proslovům.

⁸ Je mnoho různých způsobů, jak lze uvést, přečíst a použít biblický text. Někdy například uvedení textu směřuje nejen k jeho přečtení, ale i k jeho uplatnění, takže samotné čtení pouze zdůrazní nebo potvrdí příslušný bod. Naproti tomu některých textů je možno velmi působivě použít bez jakýchkoli úvodních slov, například na samém začátku proslovu.

⁹ Chceš-li se naučit účinně uvádět biblické texty, všímej si, co dělají zkušení řečníci. Snaž se určit různé způsoby uvádění textů. Uvažuj o jejich účinnosti. Při přípravě svých proslovů uvažuj předem o tom, čeho má  text docílit, zvlášť je-li to klíčový text k hlavnímu bodu. Pečlivě si připrav, jak jej uvedeš, aby byl co nejpůsobivější. Zde je několik návrhů:

¹⁰ Otázka. Otázky vyžadují odpovědi. Podněcují myšlení. Pokládej je tak, aby text a jeho uplatnění daly odpověď. Například když hovoříš o krevní transfúzi, uvádíš snad Skutky 15:28, 29 po předchozím vysvětlení zákazu plynoucího z Hebrejských písem. Mohl bys uvést text otázkou: „Je však tentýž zákaz závazný i pro křesťany? Povšimněme si směrodatného rozhodnutí vedoucího sboru rané církve, který byl veden svatým duchem.“

¹¹ Tvrzení nebo zásada podepřená uvedeným textem. Například v proslovu o zločinnosti bys mohl říci: „I volba našich druhů je důležitým činitelem, který určuje náš postoj k dobru a zlu.“ Pak bys mohl přečíst 1. Korinťanům 15:33 na podporu svého tvrzení.

¹² Citovat Bibli jako autoritu. Zvlášť u druhořadých textů můžeš prostě říci: „Povšimněme si, co k tomu říká Boží slovo.“ To stačí k vyvolání zájmu o text a poskytuje to zřejmý důvod k jeho použití.

¹³ Problém. V proslovu o „pekle“ bys mohl říci: „Kdyby měl někdo věčně trpět v ohnivých plamenech, znamenalo by to, že musí být po smrti při vědomí. Ale povšimněme si, co říká Kazatel 9:5, 10.“

¹⁴ Volba mezi různými odpověďmi. Kdyby otázka nebo problém byly příliš obtížné pro určité posluchače, předlož jim několik možností a pak ať text a jeho uplatnění dají odpověď. Snad bys chtěl v rozhovoru s katolíkem použít Matouše 6:9, abys ukázal, komu má být správně adresována modlitba. Přímá otázka nebo nastínění problému by mohly obrátit mysl majitele bytu nesprávným směrem, a proto můžeš říci: „Je mnoho názorů na to, ke komu se máme modlit. Jedni říkají k Marii, jiní k některému ze ‚svatých‘, ale někteří říkají, že se máme modlit pouze k Bohu. Zde je, co o tom řekl Ježíš.“

¹⁵ Dějinné pozadí. Máš-li použít Hebrejcům 9:12 v proslovu o výkupném, abys ukázal, že Ježíš ‚obdržel pro nás věčné osvobození‘ obětováním své vlastní krve, budeš  snad považovat za nutné uvést své čtení textu krátkým vysvětlením o „svatém místě“ ve stánku úmluvy, která, jak ukazuje Pavel, předobrazila místo, kam vešel Ježíš.

¹⁶ Kontext. Často nám při uvádění biblického textu pomůže, v jakém rámci je vysvětlen v okolních verších. Chceš-li například při použití textu Lukáše 20:25 vysvětlit, co znamená ‚splácet césarovy věci césarovi‘, možná zjistíš, že je výhodné vysvětlit, jak Ježíš použil mince s césarovým nápisem. Je to zaznamenáno v kontextu.

¹⁷ Kombinace. Jsou ovšem možné i kombinace těchto metod, a často jsou dokonce výhodné.

¹⁸ Uvedení biblického textu by mělo vzbudit náležité očekávání a poutat pozornost k textu, až bude čten. Mělo by také soustředit pozornost k důvodu, proč text používáš.

19, 20. Jak můžeme zjistit, zda jsme vzbudili očekávání citovaného textu?

¹⁹ Vyvolat očekávání. Jak můžeš vědět, zda jsi vyvolal očekávání textu? Předně z reakce posluchačů, ale také ze způsobu, jímž jsi uvedl text. Jestliže by tvoji posluchači zůstali napjatí, kdybys opomenul přečíst text po jeho předchozím uvedení nebo ponechal otázku ve svém úvodu bez odpovědi, můžeš si být jist, že jsi vzbudil o text zájem. Uvedení musí být ovšem v souladu s tématem a s textem, který uvádí. A buď samotný text, nebo jeho následující použití musí dát odpověď na otázku, která zůstala po uvedení textu otevřená.

²⁰ Uvedení textu lze přirovnat k zatroubení trubky, které předchází nějakému prohlášení. Trubač se nepředstavuje proto, aby sám zahrál celý koncert. Burcující tón jeho trubky spíše soustředí všechen zájem a pozornost k prohlášení. Když tak uvedeš vybraný text, bude vyslechnut s živým zájmem a přinese užitek.

21. Proč máme upozornit na účel použitého textu?

²¹ Zaměřit pozornost na důvod použití textu. Uvedení textu může snad ponechat určitou otázku bez odpovědi, ale měl by alespoň uvést, proč je text vhodný a proč zasluhuje plnou pozornost. Například v rozmluvě o zemi jako trvalém domově člověka se připravuješ na použití Zjevení 21:3, 4. Můžeš uvést své předběžné argumenty a pak snad říci: „A nyní se v dalším textu, totiž Zjevení 21:3, 4, podíváme, kde bude Boží stan, až již nebude utrpení a smrt.“ Nejenže jsi vzbudil očekávání,  protože jsi ponechal otevřené to, co ukáže až text, ale také jsi zaměřil pozornost na důležitou část textu, kterou můžeš snadno použít pro své dokazování po přečtení textu. Když takto obracíš pozornost ke skutečnému obsahu textu, zdůrazňuješ důležitost Božího slova.

[Studijní otázky]