Rozvíjet umění vyučovat
10. studie
Rozvíjet umění vyučovat
1–3. Co vyučování zahrnuje a jaké příležitosti vyučovat se nám naskýtají?
1 Jako praví křesťané vzhlížíme k Jehovovi Bohu a Ježíši Kristu jako k našim velkým Učitelům. Připojujeme se k žalmistovi, který se modlil k Jehovovi: „Vyučuj mě jak činit tvou vůli.“ (Žalm 143:10) Máme stejné smýšlení jako učedníci Ježíše v prvním století, kteří ho oslavovali jako „Učitele“. A jaký je Ježíš učitel! Když předložil své kázání na hoře, „zástupy žasly nad jeho způsobem vyučování; neboť je vyučoval jako osoba, která má autoritu“. (Mat. 7:28, 29) Ti dva jsou největší Učitelé a my se snažíme je napodobit.
2 Vyučování je schopnost, kterou je třeba rozvíjet. Zahrnuje vysvětlování různých proč, jak, kde a kdy ve vztahu k určitým záležitostem. Každý křesťan potřebuje zlepšovat svou vyučovací schopnost, zvláště s ohledem na Ježíšovy pokyny k následovníkům: „Čiňte učedníky z lidí všech národů. . . vyučujte je.“ (Mat. 28:19, 20) Že je to dílo vyžadující dovednost, je patrné z napomenutí, které dal apoštol Pavel Timoteovi: „Napomínej, vybízej, se vší shovívavostí a uměním vyučovat.“ — 2. Tim. 4:2.
3 Je skutečně mnoho příležitostí vyučovat jiné. Rodiče potřebují vyučovat své děti. Hlasatelé dobré zprávy potřebují vyučovat nové zájemce při domácích biblických studiích. Často se naskýtají příležitosti školit nové zvěstovatele. A mnoho bratrů má přednost vést poučné rozmluvy buď na služebním shromáždění, nebo jako veřejné přednášky. Všichni studující ve škole teokratické služby by měli dychtit po tom, aby projevili svůj pokrok jako učitelé. Když budeš rozvíjet svou schopnost podílet se na službě v oblasti vyučování, shledáš to jako opravdu uspokojující a bohatě odměňující. Nic není tak potěšující jako vyučovat někoho podle Božího slova a pak vidět, jak dělá znamenité duchovní pokroky.
4, 5. Na koho se máme spoléhat a v čem, když udílíme poučení?
4 Spoléhat na Jehovu. Nepostradatelným požadavkem pro účinného učitele dobré zprávy je spoléhání na Jehovu, jednání s ohledem na něj, opírání se o jeho vedení a prosby o jeho pomoc. (Přísl. 3:5, 6) I Ježíš řekl: „Co vyučuji, není moje, ale patří tomu, kdo mě poslal.“ (Jan 7:16) Pravidelně odkazoval na Boží slovo a přímo z něho citoval. Ve svých rozhovorech, které jsou zaznamenány, se odvolal asi na polovinu knih Hebrejských písem. Když tedy vyučuješ druhé, spoléhej na Boží slovo pravdy, jako to dělal Ježíš. Z něho čerpej své odpovědi, protože existuje pouze jediná základní učebnice k vyučování lidí, aby se stali učedníky Ježíše Krista, a to je svatá Bible. — 2. Tim. 3:16.
5 Jestliže spoléháš na Jehovu, nemusíš se cítit nezpůsobilým. Bůh nám pomáhá porozumět jeho záměrům, jak jsou vyloženy v jeho Slově pravdy. Budeš-li sdělovat své vědomosti o těchto pravdách jiným, Jehova tě bude podporovat. Není vůbec nutné držet se zpátky a říkat: „Já nejsem žádný učitel.“ Můžeš se jím stát, budeš-li s modlitbou spoléhat na Jehovu. — 2. Kor. 3:5.
6–8. Jakou úlohu hraje příprava v působivém vyučování?
6 Příprava. Samozřejmě, že nic nemůže nahradit znalost tvého tématu. Potřebuješ jasné pochopení látky dříve, než jí můžeš vyučovat někoho jiného. (Řím. 2:21) Až vzroste rozsah tvých znalostí, staneš se zřetelně lepším učitelem. Ale i když znáš jen několik základních pravd, můžeš jím přesto být. Mluv o tom, co znáš. I malé děti mohou vyučovat své spolužáky pravdám, kterým se naučily od svých rodičů. Škola teokratické služby ti pomůže rozvinout tvé učitelské schopnosti.
7 Jestliže zamýšlíš vést biblické studium nebo pronést proslov, nejdříve si v mysli ujasni podklady, na kterých látka spočívá. Snaž se zjistit, proč je nějaká věc právě taková. Zkoumej, zda můžeš myšlenky vyjádřit svými vlastními slovy. Získej dobré porozumění důkazů z Písma. Připrav se na jejich účinné uplatnění.
8 Dalším hlediskem přípravy je předem zvážit otázky, které mohou vyvstat v mysli zájemce vzhledem k jeho dřívější náboženské výchově. To ti pomůže, aby sis připravil poučení, které takovému studujícímu doslova ‚padne‘. Máš-li na mysli porozumění, které již má, pomůže ti to položit základ pro novou látku, a tak přispět k jeho pokroku. Jinému zájemci snad bude zapotřebí odlišný soubor odkazů vzhledem k jeho názorům. Při přípravě ti tedy pomůže, poznáš-li dobře každého zájemce.
9. Jak lze povzbudit zájemce, aby odpovídali svými vlastními slovy?
9 Otázky. Zvláštní pomocí působivému vyučování je klást otázky, jak to často předvedl Ježíš Kristus. (Luk. 10:36) Když tedy vedeš biblické studium, můžeš jeho metodu napodobit a používat tištěné otázky v publikacích. Jsi-li ale důkladný učitel, nespokojíš se, když zájemce prostě přečte odpověď z knihy. V takovém případě potřebuješ dodatečné otázky, které podnítí zájemce, aby se nad svými vlastními slovy zamyslel. Někdy zcela postačí říci: „Je to tak, ale jak byste to vysvětlil svými vlastními slovy?“
10. Objasni používání směrujících otázek.
10 Shledáš také, že při vyučování jsou užitečné směrující otázky. Jsou to otázky, které pomáhají usměrnit mysl člověka na základě toho, co již zná, k závěru, na který snad nikdy nepomyslel. (Mat. 17:25, 26; 22:41–46) V podstatě si řekneš: ‚Vím, že tento zájemce ví to a ono, takže, když mu položím nějaké otázky v logickém sledu, dospěje ke správnému závěru. Jestliže ale přeskočím směrující otázky a přímo položím hlavní otázku, může dojít k nesprávnému závěru.‘ Jinými slovy, zájemce má poznání, se kterým může dospět k závěru. Potřebuje však pomoc. Samozřejmě, že nejsnazší je říci mu odpověď. Použiješ-li však směrujících otázek, učiníš odpověď přijatelnější, protože ji zájemce uvede sám, a také mu to pomůže rozvíjet myšlenkové schopnosti. Tvé otázky povedou jeho mysl jednotlivými kroky logického myšlení až ke správnému závěru. To bude pro něj později neocenitelnou hodnotou.
11. Jak lze používat otázky ohledně stanoviska?
11 Občas budeš považovat za žádoucí zeptat se na jeho stanovisko. Tímto způsobem se snažíš zjistit, co si zájemce osobně o věci myslí. Můžeš se ho například zeptat, jak se dívá Boží zákon na smilstvo. Snad bude schopen uvést i biblický text, který ukazuje, že je špatné. Souhlasí však zájemce skutečně s odpovědí, kterou podal? Je to jeho osobní stanovisko? Budeš tedy možná chtít položit otázku, kterou bys zjistil, co si ve skutečnosti myslí o smilstvu. Zeptáš se snad: „Je v tom nějaký rozdíl, jestliže tak žijeme, anebo nežijeme?“ Tak můžeš odhalit oblasti, kde je třeba více pomoci, a úměrně k tomu jednat. Otázky na osobní stanovisko ti pomohou dosáhnout srdce zájemce.
12, 13. Proč je užitečné používat otázky jak ve službě dům od domu, tak při proslovu z pódia?
12 Otázky jsou rovněž velkou pomocí ve službě dům od domu. Zjistíš-li kupříkladu, co si myslí člověk, se kterým hovoříš, můžeš mu snáze pomoci k porozumění biblickým pravdám. Také kladeš otázky a vítáš komentáře, protože víš, že když má příležitost vyjádřit své stanovisko, bude více nakloněn poslechnout si to, co říkáš ty.
13 I když pronášíš proslov z pódia, položíš občas otázky, na které čekáš odpověď. Proto k ní třeba vyzveš posluchače. Někdy ale zase použiješ řečnické otázky — otázky, které mají podnítit myšlení, aniž bys na ně od posluchačů očekával odpověď. (Luk. 12:49–51) Odpovíš potom sám. Jindy si třeba zvolíš řadu otázek a neodpovíš, dokud se nedostaneš až k poslední. Druh otázek, jakého používáš, závisí na tvých posluchačích a na tom, čemu vyučuješ.
14, 15. Jakému účelu slouží znázornění a opakování?
14 Znázornění. Znázornění tvořila významný rys Ježíšova vyučování. Podobně i křesťanští učitelé dnes mohou čerpat znázornění z životních událostí a zkušeností a ta pomáhají vštípit vynikající nauky do mysli posluchačů. (Mat. 13:34, 35) Pracuj na tom, aby tvá znázornění byla jednoduchá, protože složitá nebo těžká znázornění není snadné sledovat, a mohou dokonce odvádět od tvého dokazování. Jakubův dopis obsahuje mnohá znázornění — o mořské vlně, o lodním kormidlu, o koňské uzdě, o zrcadle apod. Všechna byla odvozena z věcí běžného života. Bdělý učitel se bude snažit, aby jeho znázornění byla použitelná vzhledem k věku, náboženství a kultuře jeho žáka. Znázornění je pochopitelně možné použít jak při veřejných rozpravách, tak při vyučování jednotlivce.
15 Opakování. Tato metoda je pro úspěšné vyučování nezbytná a nerozhoduje, zda již vystupuješ na pódiu nebo vyučuješ jednotlivce doma. Snaž se svému zájemci vtisknout do mysli klíčová slova a věty a zvláště biblické texty. Máš-li úkol studujícího jako rozhovor s majitelem bytu, můžeš položit shrnující otázky, a tak určité body zdůraznit opakováním. Tímto způsobem se ujistíš, že tě studující pochopil. V podstatě se zeptáš podobně jako Ježíš: „Pochopili jste smysl toho všeho?“ — Mat. 13:51.
16. Je-li řečník dobrým učitelem, co si budeš moci zapamatovat po poslechu jeho proslovu?
16 Proslovy, které vyučují. Proslovy, ze kterých ses naučil nejvíce, si připomínáš s oceněním. Povšimni si tedy, proč jsou právě někteří řečníci dobrými učiteli. Pozoruj, čím to je, že si jejich proslovy lze snadno zapamatovat. Jejich přednes není poznamenán spěchem. Používají asi otázky, ať již takové, na které mají posluchači odpovědět, nebo řečnické otázky, které podněcují k přemýšlení. Vyzvou tě, aby sis vyhledal klíčové biblické texty, sledoval je, když jsou čteny; budou o nich uvažovat, zpracují je a vyzdvihnou hlavní myšlenky. Někteří použijí názorných pomůcek. Ale ve všech případech si povšimneš, že je mnohem snazší vzpomenout si na několik bodů dobře vysvětlených než na mnoho bodů stručně nadhozených. Jestliže byl proslov přednesen s uměním vyučovat, potom by ti, kteří ho slyšeli, měli být schopni uvést námět, hlavní body a snad i jeden nebo dva vynikající biblické texty, které byly použity.
17, 18. Jak a proč máme obracet pozornost k velkým Učitelům?
17 Obracet pozornost k velkým Učitelům. Jako křesťanský učitel by sis měl vždy být vědom toho, že je důležité obracet pozornost k Jehovovi Bohu jako Zdroji života a k Ježíši Kristu jako Božímu nástroji, kterým přichází život a požehnání. (Jan 17:3) Snaž se v ostatních vzbudit vřelé ocenění pro tyto opravdu velké Učitele.
18 Až zvládneš umění vyučovat, pochopíš také úlohu, kterou hraje láska. Jestliže zájemce skutečně získá lásku k Jehovovi Bohu, pak mu bude věrně sloužit. Proto v průběhu studia upozorni u vhodných bodů na význam toho, co Bůh udělal a trvale dělá pro hříšné lidstvo. Vyzdvihni moudrost, spravedlnost, lásku a moc, jeho charakteristické vlastnosti, které jsou vždy tak zázračně vyvážené, k dobru poslušných lidí. Má-li zájemce srdce na pravém místě, bude ve svém čase rovněž cítit hlubokou oddanost k Jehovovi a bude mít přání podílet se na chválení jeho jména.
[Studijní otázky]
