Přejít k článku

Přejít na obsah

Síla hlasu a přestávky

Síla hlasu a přestávky

23. studie

Síla hlasu a přestávky

1, 2. Proč musíme mluvit dost hlasitě?

1 Nemohou-li tě druzí dobře slyšet, ztratí se hodnota toho, co říkáš. Mluvíš-li naopak příliš hlasitě, může to posluchače dráždit a odvádět od znamenitých myšlenek, které sis připravil. V některých sálech Království je zřejmé, jak je důležité zajímat se o přiměřenou sílu hlasu. Ti, kteří na shromáždění sedí vzadu, nemohou slyšet ty, kteří dávají komentáře vpředu. Někdy nemluví dostatečně hlasitě řečník na pódiu, a proto nenadchne své posluchače. I v kazatelské službě se setkáváme s lidmi, kteří špatně slyší, a musíme překonávat rušivé zvuky jak z domácností, které navštěvujeme, tak zvenku. Z toho všeho je patrné, že musíme dávat dobrý pozor na správnou sílu hlasu.

2 Dost hlasitě, aby bylo pohodlně slyšet. Při rozhodování o použití správné síly hlasu je nejlépe položit si nejdřív otázku: Mluvil jsem dost silným hlasem? To znamená, slyšeli mě ti, kteří seděli vzadu, a nebyli při tom ohlušováni posluchači sedící vpředu? Pro nového studujícího může být tato úvaha dostačující, ale pokročilejší by měli usilovat o zvládnutí i dalších hledisek. Školní dozorce by měl rozhodnout, do jaké míry kterému studujícímu udělí rady k tomuto znaku.

3–10. Které okolnosti nám pomohou určit, jak hlasitě bychom měli mluvit?

3 Síla hlasu odpovídající okolnostem. Řečník si musí uvědomovat rozmanité okolnosti, za kterých mluví. To zvětší jeho rozlišovací schopnost a umožní mu to větší pružnost, takže si snadněji získá a udrží posluchače.

4 Podmínky se liší sál od sálu a také podle počtu posluchačů. Abys zvládl situaci, musíš ovládat sílu svého hlasu. K proslovu v sále Království je třeba větší síly hlasu než v obývacím pokoji nového zájemce. Není například třeba takové hlasitosti, mluvíš-li k malé skupině lidí v přední části sálu, jako například při schůzce před svědeckou službou, nebo když je sál plný, jak to je při služebním shromáždění.

5 Ani tyto podmínky však nejsou stálé. V sále i venku vznikají nenadálé zvuky. Kolemjedoucí auto nebo blízký vlak, hlasité zvuky zvířat, dětský pláč, pozdní příchod — tomu všemu je třeba přizpůsobit sílu hlasu. Jestliže si to neuvědomíme a nepřizpůsobíme podle toho sílu hlasu, může se stát, že přijde něco nazmar, snad dokonce nejdůležitější myšlenka.

6 Mnohé sbory mají ozvučovací zařízení. Jestliže ale není používáno pečlivě a hlasitost silně kolísá od silné po slabou, může být nutné udělit studujícímu radu, aby lépe zvážil tyto okolnosti. (Viz 13. studii — používání mikrofonu.)

7 Někdy se může stát, že řečník obtížně ovládá sílu hlasu prostě kvůli vlastnostem svého hlasu. Je-li to tvůj problém a prostě svým hlasem nestačíš, pak dozorce školy vezme tuto okolnost v úvahu při udílení rady. Možná ti navrhne nějaká cvičení nebo program, který by ti pomohl rozvinout a posílit hlas. Jakost hlasu je však zvláštním bodem pro udílení rad a nebude zvlášť zdůrazňována, pokud pracuješ na síle hlasu.

8 Při jediném proslovu nelze posoudit všechny okolnosti, které mohou nastat. Rada by měla být udělena k právě probíhajícímu proslovu, a ne ke všem možnostem, které snad mohou vyvstat. Považuje-li to však dozorce školy za nutné, může studujícího varovat před potížemi, s nimiž by se mohl setkat za jiných okolností. Studující je za daný proslov pochválen a na jeho lístku rad je zapsáno „D“.

9 Jak může studující poznat, zda mluví dost silně? Jedním z nejlepších ukazatelů je reakce posluchačů. Zkušený řečník bude již při úvodu bedlivě pozorovat ty, kteří sedí vzadu, a z jejich výrazu a celkového chování zjistí, zda mohou pohodlně slyšet. Podle toho upraví sílu hlasu. Jakmile získá „cit“ pro sál, nebude již mít těžkosti.

10 Jiná možnost je sledovat ostatní řečníky v témž programu. Je jim snadno rozumět? Jak silně mluví? Zařiď se pak podle toho.

11, 12. Proč je velmi důležité, aby síla hlasu odpovídala látce?

11 Síla hlasu odpovídající látce. Hovoříme-li o síle hlasu z tohoto hlediska, nesmíme ji zaměňovat za modulaci. Nyní máme zájem pouze o to, aby síla hlasu odpovídala probírané látce. Studující zřejmě použije odlišné síly hlasu, jestliže například předčítá z Bible obvinění, než když čte radu o lásce mezi bratry. Srovnej také Izajáše 36:11 s verši 12–13 a povšimni si, jak různě musely být tyto výroky vysloveny. Síla hlasu se musí přizpůsobit látce, ale nikdy se nesmí přehnat.

12 Při rozhodování, jak hlasitě máš mluvit, pečlivě uvažuj o látce a účelu proslovu. Chceš-li změnit smýšlení posluchačů, nerozptyluj je přílišnou hlasitostí. Chceš-li je však povzbudit k horlivé činnosti, můžeš mluvit hlasitěji. Vyžaduje-li látka sílu, neoslabuj ji tím, že bys mluvil příliš tiše.

**********

13–16. Ukaž hodnotu přestávek.

13 Při přednesu proslovu jsou správně umístěné přestávky téměř tak důležité jako přiměřená hlasitost. Bez nich se význam výroků snadno stává nejasným a hlavní body, které by si posluchači měli zapamatovat, nezanechají trvalý dojem. Přestávky ti dodávají sebedůvěru a vyrovnanost, dovolí ti lépe ovládat dech a umožňují zachovat klid v obtížných místech proslovu. Přestávky jsou pro posluchače důkazem, že ovládáš situaci, že nejsi nepatřičně nervózní, že bereš na posluchače ohled a že jim chceš říci něco, co musí slyšet a zapamatovat si.

14 Řečník–začátečník by si měl co nejdříve osvojit schopnost účinně používat přestávek. Předně musíš být přesvědčen, že to, co chceš říci, je důležité a že chceš, aby si to posluchači zapamatovali. Když matka napomíná dítě, použije někdy před svými radami slova, která mají vzbudit pozornost. Dále neřekne nic, dokud dítě plně nedává pozor. Teprve potom řekne, co má na mysli. Chce se ujistit, že dítě nepřehlédlo, co mu říká, a že si to bude pamatovat.

15 Někteří lidé nikdy nedělají přestávky, ani v běžné řeči. Je-li to tvůj problém, chceš jistě pěstovat tuto schopnost, abys tak zlepšil účinnost své kazatelské služby. Tam mluvíme hovorovým tónem. Chceme-li, aby nás majitel bytu nepřerušoval, ale aby poslouchal a čekal, je nutno dávat přestávky na správné místo. Pohotovost a obratnost v používání přestávek je v rozhovoru stejně nezbytná a odměňující, jako když je tato schopnost používána na pódiu.

16 Vážný problém ve spojení se správným používáním přestávek v řeči vyvstává tehdy, máš-li příliš mnoho látky. Vyvaruj se toho. Vyhraď čas pro přestávky; jsou nezbytně nutné.

17–21. Vysvětli význam přestávek, které vyjadřují interpunkci.

17 Přestávky při interpunkci. Přestávky při interpunkci slouží k tomu, aby se objasnila myšlenka, aby se příbuzné myšlenky oddělily, aby se naznačily jednotlivé věty, větné části, konec vět a odstavců. Takové změny bývají často označovány intonací, ale i přestávky jsou účinné, aby se v řeči správně vyjádřila interpunkce. A jako mají čárky a středníky různý význam v rozdělení věty, tak se mají lišit i přestávky podle svého použití.

18 Nesprávné použití přestávek může úplně změnit význam věty. Ke znázornění poslouží Ježíšova slova v Lukášovi 23:43 (Kralická bible): „Amen pravím tobě, dnes budeš se mnou v ráji.“ Ponecháme-li čárku nebo přestávku mezi slovy „tobě“ a „dnes“, dává to opodstatnění myšlence, které se drží všeobecně nesprávný výklad tohoto textu. Správné používání přestávek je tedy podstatné, chceme-li předat zamýšlený smysl.

19 Správně vyjádřit interpunkci ve volné řeči se naučíš tím, že budeš pečlivě dbát interpunkce při čtení. Jediné psané znaménko, kterého někdy nemusíme při čtení dbát, je čárka. Často je věcí osobní volby, zda uděláme při čárce přestávku, nebo ne. Ale středníky, tečky, uvozovky, členění do odstavců, to vše je nutno zachovat.

20 Snad zjistíš, že pro čtený proslov nebo čtení části z Bible je pomocí udělat si značky do textu. Udělej si krátkou svislou čárku mezi větami, kde má být umístěna krátká přestávka (třeba jen zaváhání); dvě čárky nebo „X“ napiš tam, kde má být delší přestávka.

21 Jestliže však při cvičném čtení zjistíš, že některé věty ti dělají potíže a že děláš opětovně přestávky na nesprávných místech, můžeš si udělat tužkou znaménka, která spojí všechna slova, jež tvoří větný celek. Pak při čtení nedělej přestávky ani nezaváhej, dokud nepřijdeš k poslednímu zatrženému slovu. Tak si počíná i mnohý zkušený řečník.

22–24. Proč je nutné dělat přestávku při změně myšlenky?

22 Přestávky při změně myšlenky. Při přechodu od jednoho hlavního bodu k druhému dává přestávka posluchači příležitost k přemýšlení. Kromě toho zabraňuje nedorozumění. Mysl se tak může přizpůsobit, může rozpoznat změněný směr a sledovat, jak se rozvíjí nová myšlenka. Přestávka při změně myšlenky je pro řečníka stejně důležitá, jako je pro řidiče automobilu důležité, aby zpomalil před zatáčkou.

23 Při řeči spatra musí být látka v osnově uspořádána tak, aby dovolila udělat přestávky mezi hlavními body. To nemusí narušovat plynulost ani souvislost proslovu. Myšlenky musí být formulovány tak dobře, abys mohl dovést určitý bod až k vyvrcholení, pak vložit přestávku a konečně přejít k další myšlence. Je-li to nutné, můžeš si takové vrcholy a změny poznamenat ve své osnově, abys na ně nezapomněl.

24 Přestávky při změně myšlenky bývají obvykle delší než přestávky při interpunkci. Dlouhé přestávky se však v proslovu nesmějí přehánět, jinak bude přednáška zdlouhavá. Kromě toho by pravděpodobně vyzněly i strojeně.

25–28. Ukaž, jak nám přestávky pomohou zdůraznit nějaký bod a zvládnout rušivé okolnosti.

25 Přestávky pro zdůraznění. Přestávka pro zdůraznění má obvykle dramatický účinek. Vzbuzuje očekávání nebo poskytuje posluchačům příležitost k přemýšlení.

26 Přestávka před důležitým bodem vyvolává očekávání. Přestávka, která následuje za takovým bodem, poskytuje možnost, aby si posluchači plně vštípili význam myšlenky. Tyto dva způsoby použití přestávky nejsou totožné, a proto musíš rozhodnout, který je v daném případě vhodnější nebo zda je vhodné použít oba.

27 Přestávky pro zdůraznění by se měly omezit na nejvýznamnější výroky, jinak ztrácejí svou hodnotu.

28 Přestávky vynucené okolnostmi. Rušivé vlivy často vyžadují, aby řečník okamžitě vložil přestávku. Není-li vyrušení příliš vážné a může-li zesílit hlas a pokračovat, bude to obvykle nejlepší. Jestliže je však narušení vážné, takže by proslov mohl být úplně přerušen, pak musíš vložit přestávku. Posluchači ocení tvůj ohled. Kromě toho často stejně neposlouchají, protože přechodné vyrušení odvedlo jejich pozornost. Užívej proto přestávek účinným způsobem, aby sis byl jist, že tvoji posluchači budou mít plný užitek z dobrých věcí, které jim chceš říci.

[Studijní otázky]