Vhodná znázornění
34. studie
Vhodná znázornění
1, 2. Vysvětli krátce, jaký význam mají znázornění pro proslov.
1 Když řečník používá znázornění, skutečně vtiskne výrazné obrazy do mysli svých posluchačů. Znázornění povzbuzují zájem a osvětlují důležité myšlenky. Podněcují myšlenkové pochody a usnadňují pochopení nových myšlenek. Dobře volená znázornění spojují působení na rozum s citovým dojmem. To vede k tomu, že poselství je zprostředkováno mysli tak silně, jak je to zřídkakdy možné pouhým uvedením skutečností. Je to tak pouze tehdy, jestliže znázornění jsou vhodná. Musí se hodit k tvé látce.
2 Příležitostně můžeš použít znázornění k překonání předsudku nebo zaujatosti. Znázornění může odstranit námitky, než uvedeš spornou nauku. Mohl bys například říci: „Žádný otec by nepoložil ruku svého dítěte na horká kamna, kdyby chtěl dítě potrestat.“ Takové znázornění, které uvádí nauku o „pekle“, okamžitě vzbudí odpor k falešnému náboženskému pojetí „pekla“. Pak je budeš moci snadněji vyvrátit.
3–6. Odkud je možné čerpat svá znázornění?
3 Znázornění mohou být různého druhu. Mohou to být analogie neboli obdoby, srovnání, protiklady, podobenství, přirovnání, osobní zkušenosti, příklady. Můžeš je čerpat z mnoha zdrojů. Mohou pojednávat o živých či neživých věcech stvoření. Mohou se vztahovat na zaměstnání posluchačů, na lidské povahové rysy nebo charakterové znaky, na předměty v domácnosti nebo lidská díla jako domy, lodi atd. Ale ať již použijeme jakéhokoli znázornění, mělo by odpovídat okolnostem a látce, nemělo by to být pouze řečníkovo oblíbené znázornění.
4 Dávej ale pozor, abys nezaplnil proslov přílišným množstvím znázornění. Používej je, ale s mírou.
5 Správně používat znázornění je umění. Vyžaduje to obratnost a zkušenost. Ale jejich účinnost nelze ani dost ocenit. Aby ses naučil používat znázornění, musíš se naučit názorně myslet. Když čteš, všímej si použitých znázornění. Když se díváš na věci, přemýšlej o nich z hlediska křesťanského života a kazatelské služby. Když například vidíš květinu v kořenáči, která vypadá suše a zvadle, snad si pomyslíš: „Přátelství je jako rostlina. Aby kvetlo, musí být zaléváno.“ Někteří lidé myslí dnes při pohledu na měsíc pouze na kosmické lety. Křesťan se na něj dívá jako na Boží výtvor, jako na oběžnici z Boží dílny, jako na něco, co trvá navždy, na něco, co ovlivňuje náš každodenní život, co působí příliv a odliv.
6 Jestliže ti při přípravě proslovu nepřicházejí ihned na mysl jednoduchá znázornění, zkoumej příbuznou látku v publikacích Společnosti Strážná věž. Podívej se, zda je tam použito znázornění. Přemýšlej o klíčových slovech proslovu a o obrazech, které vyvolávají v tvé mysli. Stav na nich. Pamatuj však, že nevhodné znázornění je horší než žádné. Při úvaze o znaku „Znázornění vhodné k látce“, který je uveden na lístku rad k proslovům, je třeba mít na mysli několik hledisek tohoto znaku.
7–9. Proč jsou jednoduchá znázornění tak účinná?
7 Jednoduchá. Jednoduché znázornění se snadněji zapamatuje. Přispívá k hladkému sledu argumentů spíše než složité znázornění, které pro svou komplikovanou povahu jen odvádí. Ježíšova znázornění obsahovala často jen několik slov. (Viz například Matouše 13:31–33; 24:32, 33.) Má-li být znázornění jednoduché, musí v něm být použita srozumitelná slova. Jestliže znázornění potřebuje mnoho vysvětlení, je nadbytečnou přítěží. Vypusť je nebo je zjednoduš.
8 Ježíš používal malé věci k vysvětlení velkých věcí a snadné věci k vysvětlení obtížných věcí. Znázornění by mělo být snadno představitelné, řečník by v něm neměl předložit najednou příliš mnoho prvků. Mělo by být jasné a konkrétní. Taková znázornění nebývají špatně pochopena a uplatněna.
9 Nejlepší je znázornění úplně souběžné s látkou, kterou má znázornit. Jestliže nějaké hledisko znázornění není vhodné, je lepší je nepoužít. Někdo by snad mohl myslet právě na ty nevhodné stránky, a znázornění by se minulo účinkem.
10, 11. Vysvětli, proč je nutno objasnit, jak znázornění použít.
10 Objasnit uplatnění. Jestliže neobjasníš spojitost znázornění s látkou, někteří snad jeho smysl pochopí, ale mnozí ne. Řečník musí mít znázornění jasně v mysli a znát jeho účel. Měl by jednoduše uvést, v čem je cena znázornění. (Viz Matouše 12:10–12.)
11 Uplatnit znázornění je možno několika způsoby. Můžeš je použít k potvrzení zásady, kterou jsi pouze uvedl buď před znázorněním nebo po něm. Můžeš ukázat spojitost tím, že zdůrazníš výsledky úvahy, která byla osvětlena znázorněním. Nebo můžeš prostě obrátit pozornost na podobnosti jednotlivých bodů znázornění a vlastní úvahy.
12–14. Co nám pomůže určit, jaké znázornění je vhodné?
12 Zdůraznit důležité body. Nepoužívej znázornění jen proto, že na některé právě myslíš. Rozeber proslov, abys věděl, které jsou jeho hlavní body, a pak si zvol znázornění, která by tyto body vštípila posluchačům do mysli. Použiješ-li mocných znázornění k méně důležitým bodům, může se stát, že posluchači si zapamatují tyto vedlejší spíše body než hlavní. (Viz Matouše 18:21–35; 7:24–27.)
13 Znázornění by nemělo přehlušit vlastní úvahu. Posluchači by si je sice asi zapamatovali, ale je důležité, aby jim znázornění připomenulo myšlenku, kterou mělo objasnit, až přijde znovu na mysl. Jestliže to tak není, bylo znázornění příliš nápadné.
14 Při přípravě proslovu a volbě znázornění rozvažuj, jakou hodnotu má znázornění ve srovnání s body, které má zdůraznit. Zesiluje tyto body? Staví tyto body do popředí? Činí tyto body snadněji pochopitelnými a i lépe zapamatovatelnými? Jestliže ne, pak to není vhodné znázornění.
**********
15, 16. Vysvětli, proč znázornění musí být vhodná pro posluchače.
15 Znázornění se musí nejen hodit k látce, ale musí být také přizpůsobeno tvým posluchačům. To je uvedeno na lístku rad k proslovům zvlášť jako „Znázornění vhodné pro posluchače“. Když byl Natan vyzván, aby pokáral Davida za jeho hřích s Bat-Šebou, zvolil si znázornění o chudém muži a jeho ovečce. (2. Sam. 12:1–6) Toto znázornění bylo nejen taktní, ale bylo pro Davida vhodné, protože byl kdysi pastýřem. Okamžitě pochopil jeho smysl.
16 Jestliže většinu posluchačů tvoří starší lidé, neměl bys použít znázornění, která by se obracela jen k mladým. Pro skupinu studentů by však taková znázornění mohla být naprosto vhodná. Někdy můžeš přednést znázornění z dvou protilehlých hledisek, jako třeba pro staré a mladé posluchače, pro muže a ženy.
17–19. Odkud mají být znázornění čerpána, aby zapůsobila na tvé posluchače?
17 Odvozená ze známých situací. Používáš-li při svých znázorněních běžných věcí, budou je tvoji posluchači znát. Ježíš to dělal. Ženě u studny přirovnal své životodárné vlastnosti k vodě. Držel se drobných věcí každodenního života, ne věcí výjimečných. Jeho znázornění vykreslila ihned obraz v mysli jeho posluchačů nebo jim okamžitě připomněla nějakou osobní životní zkušenost. Používal znázornění k vyučování.
18 Stejné je to i dnes. Hospodyně by sice mohly něco vědět o obchodním světě, ale uděláš lépe, jestliže znázorníš své vývody záležitostmi z jejich každodenního života. Mohou to být jejich děti, jejich domácí povinnosti, předměty užívané v domácnosti atd.
19 Účinná jsou také znázornění založená na něčem, co je čistě místní, co se snad vyskytuje jen v tom určitém místě. Běžné události dobře známé v té obci, jako zprávy v místním tisku, jsou rovněž vhodné, pokud odpovídají dobrému vkusu.
20–22. Uveď několik osidel, kterých je třeba se vyvarovat při používání znázornění.
20 S dobrým vkusem. Každé použité znázornění by se mělo hodit k biblickému rozhovoru. Znázornění by neměla být v žádném případě pohoršující, zvlášť vzhledem k mravnosti. Vyvaruj se dvojsmyslných výroků, jestliže by si je posluchači mohli špatně vyložit. Dobrá zásada je: Jestliže jsi na pochybách o vhodnosti znázornění, pak je raději vypusť.
21 Znázornění by neměla zbytečně urážet nikoho z tvých posluchačů, zvlášť ne nově příchozí. Proto by nebylo dobré předkládat naukové nebo sporné věci, pokud nejsou skutečně námětem tvého proslovu. Tak tedy nepoužiješ jako příkladu transfúzi krve nebo zdravení vlajky, není-li to hlavním bodem tvé rozpravy. Někdo by tím mohl být zaražen, a dokonce by se mohl pohoršit. Jestliže některá část tvého proslovu má pojednávat o takových věcech, je to něco jiného. Pak máš příležitost věc rozumně rozebrat a přesvědčit své posluchače. Nezmař však účel svého proslovu tím, že bys připustil, aby tvá znázornění vyvolala předsudky posluchačů proti důležitým pravdám, o kterých hovoříš.
22 Používej tedy rozlišovací schopnost při volbě svých znázornění. Ujisti se, že jsou vhodná. Budou vhodná, jestliže se budou hodit jak k látce, tak pro tvé posluchače.
[Studijní otázky]
