9. studie

Vypracování osnovy

1–4. Jak lze určit námět a hlavní body proslovu?

¹ Evangelista Lukáš řekl svému příteli Theofilovi: „Rozhodl jsem se i já, protože jsem přesně vysledoval všechny věci od začátku, že ti je v logickém pořadí napíšu.“ (Luk. 1:3) Protože měl za sebou výzkum a shromáždil skutečnosti dotýkající se jeho širšího tématu, rozhodl se sestavit je do srozumitelného sledu. Je k našemu prospěchu, když při přípravě svých proslovů postupujeme stejným způsobem. To znamená vypracovat si osnovu.

² Volba hlavních myšlenek. Naše mluva, a zvláště rozhovory o Božím slově mají za cíl předat myšlenky do mysli jiného člověka. Z toho důvodu musí být myšlenky, které chceme předat při proslovu, nejprve zcela jasně definovány v naší vlastní mysli. Když jsi shromáždil svou látku, měl bys být schopen přesně určit, co by si posluchači podle tvého přání měli odnést s sebou, až skončíš. Snaž se to vyjádřit jednou větou. Jestliže obsahuje jádro tvého proslovu a jestliže vyjadřuje tu jednu ústřední myšlenku, kterou si mají podle tebe posluchači zapamatovat, pak by tato věta měla sloužit jako námět tvého proslovu. Je dobře napsat si ji, takže se k ní během své přípravy můžeš vracet.

³ Nyní ze shromážděné látky vyber základní myšlenky, které jsou nutné k výstavbě ústředního námětu. Tyto myšlenky slouží jako hlavní body proslovu. Jestliže sis látku uspořádal na kartách, můžeš si je nyní na stole před sebou seřadit do určité posloupnosti. Teď vybírej další myšlenky, které by podpořily hlavní body, a každou z nich zařaď na místo za hlavním bodem, který rozvíjí. Až budeš výbírat a zasazovat různé sebrané hlavní a vedlejší  body do osnovy, snad zjistíš, že některé z nich nejsou obsahovým přínosem pro rozbor tvého námětu. V takovém případě neváhej a vynech je. Je lepší vynechat je, než proslov zaplavit nedůležitou nebo nesouvisející látkou. Ujisti se také, že jsi myšlenky seřadil do nejlogičtějšího či nejpraktičtějšího sledu. Podle metody zde uvedené snadno zjistíš trhliny v souvislosti osnovy a můžeš je napravit. Tak dosáhneš toho, aby hlavní body osnovy po sobě logicky následovaly a každý další aby přispíval k rozvíjení námětu. Každý vedlejší bod by měl tudíž zapadat pod jeden z hlavních bodů a příslušně ho rozvíjet, takže výsledkem bude proslov s plynulým a logickým sledem myšlenek.

⁴ Vyučující body, které jsi právě sestavil, by měly tvořit hlavní část tvého proslovu. Budeš ale také potřebovat úvod a závěr. Rozhodni se, čím bys chtěl svůj proslov začít, a na základě přednesu, který sis připravil, si zvol závěr tak, aby tvé posluchače podnítil v souladu s cílem tvého proslovu. Teprve nyní jsi schopen sepsat látku v konečné podobě na papír. To lze provést několika způsoby.

5, 6. Co je heslová osnova a co osnova větná?

⁵ Druhy osnov. Dva nejobvyklejší druhy jsou osnova heslová a osnova větná. Často se používá kombinace obou dvou. Při přípravě heslové osnovy si nahoře na stránku jednoduše poznamenej námět proslovu. Pak si pod námět stručně napiš hlavní body tak, že každý hlavní bod začíná při levém okraji. Vedlejší body při psaní pod příslušné hlavní body můžeš odsadit směrem vpravo, takže vlevo zbude větší okraj. Jestliže i vedlejší body jsou dále rozvíjeny podbody, mohou být odsazeny ještě více vpravo. Rychlým pohledem na papír nyní vidíš, které body jsou klíčové a nesou hlavní myšlenky k zapamatování. Tento způsob záznamu je velkou pomocí při přednesu proslovu, protože umožňuje zdůraznit nosnou myšlenku tím, že opakuješ klíčová slova při každé důležité myšlence, a dojem je pak trvalejší. Tak to učiň s každým hlavním bodem, když jej probíráš. U tohoto druhu osnovy je kladen důraz na stručné vyjádření každého jednotlivého bodu.

⁶ Druhou běžnou formou je větná osnova. U tohoto druhu jsou obvykle všechny rozličné myšlenky vyjádřeny  jako úplné věty, ale ve zhuštěné podobě, takže každá věta představuje jakoby hlavní myšlenku celého odstavce proslovu. Některé věty zde samozřejmě také odsazujeme od levého kraje směrem doprava, aby hlavní body proslovu vynikly. Řečník si někdy při přednesu větu přečte, ale potom ji podá volnou řečí. Každý druh osnovy má své výhody. Větná osnova s plnějším vyjádřením jednotlivých myšlenek je obvykle lepší u proslovů, které se vypracovávají týdny předem nebo jsou přednášeny opakovaně v rozmezí několika měsíců, jako je to například s veřejnými přednáškami.

7, 8. Jak si počínat s osnovou vzhledem k vlastnímu přednesu proslovu?

⁷ U předběžné osnovy můžeš použít oba druhy, heslovou i větnou osnovu, a může být podle tvého přání i velmi podrobná. Tak si budeš jist, že zahrneš všechny jemné detaily, které bys chtěl svým posluchačům předat. Pro vlastní přednes proslovu však mnozí dávají přednost osnově stručnější. Když si svůj proslov připravuješ pro přednes, můžeš mít před sebou obě osnovy. Nacvičuj se zhuštěnou verzí osnovy tak dlouho, až body v ní zahrnuté ti v mysli vyvolají všechny detaily, které sis zapsal do předběžné osnovy. Můžeš-li si již všechno ze zhuštěné osnovy snadno vybavit, jsi připraven k přednesu proslovu.

⁸ To jsou ve stručnosti nejdůležitější poznámky pro vypracování osnovy. Nyní by bylo výhodné důkladněji se zabývat třemi hlavními částmi proslovu.

9–12. a) Co je cílem úvodu proslovu?b) Uveď příklad jednoho druhu úvodu.

⁹ Úvod. Cílem úvodních poznámek by mělo být probuzení zájmu posluchačů. Několik úvodních vět by mělo vzbudit zájem o tvé širší téma a objasnit posluchačům, proč je pro ně důležité. Zvláště první věta si zasluhuje pečlivou pozornost. Je žádoucí, aby navodila příjemný kontakt s posluchači a nebyla dogmatická nebo rozporná.

¹⁰ Je mnoho různých druhů úvodů. Můžeš použít znázornění nebo se odvolat na výrok, který je přítomným dobře známý. Je možné uvést problém, který vyžaduje řešení. Historické pozadí námětu může samo vytvořit určitý úvod. Může být předložena řada otázek. Můžeš i stručně nastínit hlavní body, které chceš probrat.

¹¹ Je důležité, aby se úvod dobře hodil k proslovu. Proto může být poutavé znázornění velmi působivé, zvláště  když řečník na něm staví i v průběhu proslovu. To proslov činí nejen zajímavějším a snadnějším ke sledování a zapamatování, ale u vhodně vybraného znázornění také napomáhá logické stavbě proslovu.

¹² Přednes úvodu značně souvisí s mírou zájmu, který posluchači projeví. Řečník má svůj proslov zahájit pevným tónem, se zdravou sebedůvěrou a bez zadrhávání či klopýtání o slova. Z toho důvodu si někteří řečníci pomáhají tím, že si vypíší doslova jednu nebo dvě první věty svého proslovu, aby si zajistili hladký start.

13–16. a) Vysvětli, jak lze rozvíjet hlavní část proslovu.b) Jakým způsobem ovlivňuje časový rozvrh proslovu přípravu jeho hlavní části?

¹³ Hlavní část proslovu. Je mnoho způsobů, jak rozvinout hlavní část proslovu. Zamýšlíš třeba přednést nejprve méně důležité body a pak směřovat k vyvrcholení a nejsilnější body uvést nakonec. Látka může být také předložena chronologicky, jak je to v řeči zaznamenané ve Skutcích 7:2–53. Další dobrou metodou je rozdělit proslov na několik hlavních oddílů tak, jak je hlavní námět rozvíjen několika základními směry. Kdyby například bylo námětem „Výkupné ze smrti“, mohl bys námět rozvinout v hlavních bodech, jako „Jak vznikla smrt“, „Lidstvo nemůže poskytnout výkupné“, „Kdo jediný je může poskytnout a proč“ a „Požehnání z poskytnutého výkupného“.

¹⁴ Někdy zjistíš, že proslov lze rozdělit na přirozené oddíly, jako když Pavel dával pokyny nejprve celému sboru, pak ženám, potom mužům a nakonec dětem. (Viz Efezanům 5. a 6. kapitola.) Nebo svou látku můžeš rozvinout způsobem „příčina a následek“ nebo zase nejprve nastínit problém a pak předložit řešení. Občas je možné dvě nebo více těchto metod působivě spojit.

¹⁵ Bezprostřední líčení událostí bez chronologického úvodu je zcela obvyklou metodou při rozvíjení proslovu. Popis může často proslovu hodně přidat. Zajímavý proslov se může rozvinout kolem nějakého sporného bodu, který se nás každodenně dotýká, a potom můžeme uvádět argumenty svědčící pro i proti.

¹⁶ S ohledem na důležitý činitel — čas — nepřeplň svou osnovu příliš hojnou látkou. Dobrá látka ztrácí svou cenu, jestliže jejímu probírání není věnován dostatečný čas. Kromě toho, člověk nemusí při každé příležitosti říci  vše, co o námětu ví. Zase někdy jindy lze rozebrat stejný námět z jiného úhlu či hlediska. Každému hlavnímu bodu proslovu přiděl přiměřené množství času a pak realisticky uprav množství látky tak, abys dodržel vyměřený čas. Důležitější než množství látky je její kvalita.

17–20. Proč je závěr důležitý a jakým způsobem je možné ho vypracovat?

¹⁷ Závěr. Závěrečná část každého proslovu si při přípravě zaslouží zvláštní pozornost. Jejím účelem je shrnout všechny body dokazování z hlavní části proslovu a zaměřit na ně pozornost způsobem, který by posluchače přesvědčil a vedl je k jednání v souladu s takovým přesvědčením. Současně by ale měl být závěr krátký a především věcný.

¹⁸ Můžeš si vybrat z několika způsobů, a to podle námětu, který jsi rozvinul. Můžeš shrnout hlavní body proslovu v logickém sledu, který jednoznačně vede k uváděným závěrům. Nebo můžeš v závěru využít praktické uplatnění látky, když posluchači ukážeš, jak se jej uvedené poučení dotýká a co může na jeho podkladě udělat. U některých proslovů, a zvláště u kázání, která předkládáme ve službě dům od domu, je nejlépe užít závěru, který povzbuzuje k činu. Může například přimět posluchače, aby si přečetl literaturu nebo souhlasil se zavedením biblického studia ve svém bytě.

¹⁹ Závěrem může být také vyvrcholení, kterým dospějeme ke klíčovému bodu a který má zůstat v myslích posluchačů. Abychom proslov uzavřeli působivě, je rovněž vhodné zahrnout do závěru něco, o čem byla zmínka již v úvodu. Lze se odvolat na úvodní znázornění nebo citát. Často je v závěru vyzdviženo, jak je naléhavé, abychom dospěli k nějakému rozhodnutí a abychom se ho drželi. Vynikající příklad dal Jozue v závěru své řeči na rozloučenou, krátce před svou smrtí. — Joz. 24:14, 15.

²⁰ Krátce řečeno: proslov s dobrou osnovou obsahuje úvod, který vzbuzuje zájem. Zahrnuje logický sled pečlivě vybraných klíčových bodů, které podporují námět. A měl by mít závěr, který posluchače podněcuje k činu v souladu s předloženými biblickými radami. Všechny tyto činitele je třeba si připravit při vypracovávání osnovy. Šikovné sestavení osnovy ti ušetří čas a přispívá  k proslovu, který dává smysl a svým cenným poučením hluboce zapůsobí na mysl posluchačů.

[Studijní otázky]