Přejít k článku

Přejít na obsah

Zdůraznění podle smyslu, modulace

Zdůraznění podle smyslu, modulace

32. studie

Zdůraznění podle smyslu, modulace

1, 2. Jak působí v proslovu zdůraznění podle smyslu?

1 Zdůraznění podle smyslu a modulace dodávají společně řeči závažnost a barvitost. Bez nich se myšlenky zkreslují a zájem ochabuje. Protože řečník, který je začátečníkem, zpravidla snadněji ovládne zdůraznění podle smyslu, věnujme pozornost nejprve tomuto bodu.

2 V první řadě si ujasni, čeho má být zdůrazněním podle smyslu dosaženo. Slova a myšlenky mají být zdůrazněny tak, aby podávaly přesný smysl a aby posluchači poznali, jaký význam jim mají přikládat. Někdy je třeba prostě buď silného nebo slabého zdůraznění, ale někdy je také třeba jemnějších odstínů.

3–7. Vyjádři, jak je možno dosáhnout dobrého zdůraznění podle smyslu.

3 Zdůraznit slova nesoucí myšlenku ve větě. Ptáme-li se, kam máme položit důraz, je to v podstatě otázka, která slova mají být zdůrazněna. Znamená to poznat, která slova jsou nositeli myšlenek, a dosáhnout jejich správným zdůrazněním nebo přízvukem, aby ve vztahu k okolním slovům vyvstala. Zdůrazníme-li jiná slova než ta, která nesou význam, bude smysl nejasný nebo zkreslený.

4 Většina lidí se vyjadřuje v normální každodenní řeči jasně. Proto bys v tomto ohledu neměl mít potíže, pokud nemáš nějaký specifický špatný zvyk, například zdůrazňování předložek. Každý nápadný nedostatek při zdůrazňování nesprávných míst bývá výsledkem nějakého takového špatného zvyku. Je-li to tvůj problém, pilně pracuj na jeho odstranění. Takové zvyky obvykle nelze odstranit během jednoho nebo dvou proslovů. Proto ti tvůj rádce nemusí ponechat tento znak, pokud zdůraznění nesprávných míst nepůsobí tak, že by tím byl zkreslen smysl. Aby ses však stal působivým a účinným řečníkem, pracuj na tom tak dlouho, dokud zcela neovládneš správné kladení důrazu.

5 V přípravě pro veřejné čtení je často nutné více promyslet zdůraznění podle smyslu než při ryze volné řeči. To platí jak pro čtení textů v proslovu, tak i pro čtení odstavců na sborovém studiu Strážné věže. Proč je nutné věnovat větší pozornost zdůrazňování podle smyslu při čtení? Proto, že čtenou látku obvykle napsal někdo jiný. Proto ji musíme pečlivě prostudovat, rozebrat myšlenku a sami si výrazy opakovat, dokud se pro nás nestanou přirozenými.

6 Jak lze dosáhnout důrazu nebo zdůraznění podle smyslu? Je řada způsobů, kterých se obvykle používá v různých kombinacích: větší hlasitosti, důraznosti nebo procítění, snížení nebo zvýšení hlasu, pomalejší, rozvážnější způsob vyjadřování, zrychlení tempa, přestávky před určitým výrokem nebo po něm (nebo obojí), gesta a výraz obličeje.

7 V první řadě se zajímej o to, zda zdůrazňuješ správná slova a zda to činíš natolik, aby vynikla klíčová slova. Proto si při přípravě látky podtrhni klíčová slova, budeš-li je číst. Budeš-li mluvit volnou řečí, pak si tyto myšlenky jasně pamatuj. Používej klíčových slov ze svých poznámek a tato slova pak zdůrazňuj.

8, 9. Proč je důležité, aby byly hlavní myšlenky zdůrazněny?

8 Klást důraz na hlavní myšlenky proslovu. V tomto ohledu se při zdůrazňování podle smyslu nejčastěji chybuje. Pak nejsou v proslovu žádné vrcholy. Nic z předkládané látky nevyniká. Po skončení přednášky si nelze vzpomenout na nic, co by bylo zvlášť výrazné. I když v přípravě jsou hlavní body správně postaveny, aby vynikly, nedostatečné zdůraznění při přednesu je může tak dalece oslabit, že se až ztratí.

9 Abys překonal tuto obtíž, musíš nejprve pečlivě rozebrat svou látku. Co je nejdůležitějším místem proslovu? Co přijde podle důležitosti za tím? Kdybys měl vyjádřit jádro proslovu jednou nebo dvěma větami, co bys řekl? To je jeden z nejlepších způsobů, jak zjistit hlavní body. Jakmile je poznáš, označ si je v poznámkách nebo v látce, kterou budeš číst. Kolem těchto vrcholných bodů můžeš budovat ostatní myšlenky. Jsou to vrcholy tvého proslovu, a je-li látka dobře rozčleněna a podáš-li ji s co největším důrazem, uchovají se základní myšlenky v paměti. A to je účel tvé řeči.

**********

10–12. Vysvětli, co znamená modulace.

10 Prosté zdůraznění podle smyslu umožňuje posluchačům, aby rozuměli, co říkáš, ale rozmanitost, jakou při zdůrazňování poskytuje modulace, působí, že je pro ně poslech příjemný. Využíváš dobře modulace ve své kazatelské službě a v proslovech, máš-li výsadu přednášet ve sboru?

11 Modulace spočívá v průběžném měnění výšky, rychlosti a síly, které má udržet zájem, abys tak mohl jako řečník vyjádřit tok svých myšlenek a citů. Je pro tebe nejlepší, když modulací využíváš celou barvitost, jakou látka určitého proslovu poskytuje. Na nejvyšším stupni modulace můžeš mírně projevit vzrušení, nadšení a živý zájem. Na středním stupni mírný zájem, a na nejnižším stupni vážnost a slavnostní důstojnost.

12 V žádném případě nechtěj extrémním způsobem vyjadřování vyvolávat divadelní dojem. Naše řeč má být barvitá; nemá však být obřadně a sladce pobožná jako u ortodoxního duchovenstva, ani hystericky násilná jako řeč některých veřejných kazatelů. Správná vážnost a úcta k poselství o Království nás uchrání před vytvářením takové nekřesťanské podívané.

13, 14. Co je míněno různou sílou hlasu?

13 Různá síla hlasu. Snad nejjednodušší způsob, jak dosáhnout modulace, je měnit sílu hlasu. Tím je možné vytvářet vyvrcholení a zdůrazňovat hlavní body proslovu. Ovšem prosté zesílení hlasu nevede vždy k tomu, aby vynikly určité body. V některých případech se snad stanou nápadnějšími, ale zvyšováním síly hlasu, s kterou je přednášíš, můžeš zmařit svůj cíl. Je možné, že tato místa vyžadují spíše vřelost a cit než živý tón. V takových případech nemluv tak hlasitě, ale zvyš prožitek. Totéž by platilo, kdybys chtěl vyjádřit úzkostlivou starost nebo strach.

14 I když bohatost ve změně síly hlasu je pro modulaci nezbytná, je nutné dávat pozor, abychom nemluvili tak tiše, že by nás nebylo slyšet. Neměli bychom také mluvit tak hlasitě, že by to bylo nepříjemné.

15–17. Jak prospěje proslovu různé tempo řeči?

15 Různé tempo. Jen málo řečníků–začátečníků mění při proslovu na pódiu tempo své řeči. Děláme to stále ve své každodenní řeči, protože z nás slova plynou tak přirozeně, hned jak o nich uvažujeme nebo je potřebujeme. Ale řečník–začátečník si to obvykle při proslovu na pódiu nedovolí. Připravuje si slova a myšlenky příliš pečlivě, takže vyslovuje všechna slova stejně rychle. Bude-li mluvit podle osnovy, snadněji napraví tuto slabinu.

16 Základním rytmem tvého proslovu by mělo být mírné tempo. Méně důležité body, vyprávění, většina znázornění atd., to vše umožňuje zrychlit. Závažnější argumenty, vyvrcholení a hlavní body obvykle vyžadují pomalejší podání. V případech, kdy má být některé místo obzvláště zdůrazněno, můžeš pro důraz mluvit pomalu a rozvážně. Můžeš se dokonce úplně zastavit, vložit přestávku, a tak zcela změnit tempo.

17 Několik slov výstrahy. Nikdy nemluv tak rychle, že by utrpěla výslovnost. Výborným soukromým cvičením je pokus číst odstavec hlasitě a co nejrychleji, ale bez zadrhnutí. Opakuj týž odstavec znovu a znovu a stále zvyšuj tempo, aniž bys klopýtl nebo ztrácel zřetelnou výslovnost. Pak se pokus číst co nejpomaleji, neusekávej slova a pro–ta–huj sa–mo–hlás–ky. Pak opět zrychluj a zpomaluj střídavě a nárazově tak dlouho, dokud se tvůj hlas nestane ohebným a nebude reagovat tak, jak ty chceš. Když pak budeš mluvit, budeš měnit tempo automaticky podle smyslu řeči.

18–20. Vysvětli, jak je možno dosáhnout rozmanitosti ve výšce hlasu.

18 Různá výška hlasu. Změna výšky je snad nejobtížnější prostředek modulace, a to v jakékoli míře. Dáváme přirozeně každému slovu určité zabarvení tím, že lehce zvedáme hlas, což obvykle doprovázíme lehkým zesílením. Jakoby slovo nadhodíme.

19 Taková změna výšky však obvykle nestačí, chceš-li mít z tohoto hlediska nejvyšší užitek z modulace. Pokus se číst nahlas 1. Mojžíšovu 18:3–8 a 19:6–9. Všimni si, že tyto verše vyžadují jak rozdílné tempo, tak rozdílnou výšku hlasu. Vzrušení a nadšení si vždy vynutí vyšší hlas než smutek nebo úzkost. Objeví-li se tyto pocity v tvé látce, vyjádři je odpovídajícím způsobem.

20 Jednou z hlavních příčin slabiny v tomto ohledu je nedostatečný rozsah hlasu. Je-li to tvůj problém, pracuj na tom. Snaž se o podobné cvičení, jaké již bylo v této studii navrženo. V tomto případě však místo změny tempa pracuj na zvyšování a snižování hlasu.

21–24. Proč musí modulace odpovídat myšlence nebo pocitu?

21 Modulace odpovídající myšlence nebo pocitu. Z našeho dosavadního rozboru tohoto řečnického znaku jasně vysvítá, že změnu nesledujeme pouze změnami hlasu. Tvé výrazy musí odpovídat náladě toho, co říkáš. Jak zde upravit modulaci? Zřejmě začít již s látkou, kterou sis připravil k proslovu. Nemáš-li v proslovu nic než argumenty nebo pouhá napomenutí, nebude přednes příliš bohatý na změny. Když tedy skončíš přípravu osnovy, znovu ji prozkoumej a ujisti se, zda zde máš všechny položky, které umožní barvité a také důrazné podání.

22 Někdy se však stane, že uprostřed přednášky pocítíš nutnost změnit tempo. Máš dojem, že se přednáška vleče. Co můžeš udělat? V tomto ohledu je opět výhodná volná řeč. Můžeš během proslovu změnit povahu látky. Jak? Jedna možnost je udělat přestávku a přečíst text z Bible. Nebo můžeš některý výrok změnit v otázku s přestávkou pro zdůraznění. Snad bys také mohl vložit znázornění, kterým přizpůsobíš obsah své osnovy.

23 Tyto metody, které lze použít během proslovu, jsou ovšem pro zkušené řečníky. Můžeš však tyto myšlenky využít, připravuješ-li si s dostatečným předstihem svůj úkol.

24 Říká se, že modulace je kořením proslovu. Použiješ-li modulaci správného druhu a ve správném rozsahu, vynikne tvá látka v celé své kráse a posluchači ti budou naslouchat s potěšením.

[Studijní otázky]