1. kapitola

Co se stane s planetou Zemí?

1. Jakou budoucnost očekáváš a proč?

CO v sobě skrývá budoucnost pro tebe jako jednoho z miliard lidí, kteří nyní žijí na planetě Zemi? Přál by sis, aby to byl život v míru a bezpečí mezi lidmi, kteří se skutečně navzájem milují? Může ti patřit ještě mnohem více! To však není budoucnost, jakou očekává většina lidí. Proč ne?

2, 3. Jak ovlivňuje hrozba jaderné války pohled mnoha lidí na budoucnost?

² Hrozba jaderné války vyvolala pochybnosti, zda bude pro obrovskou část lidského rodu vůbec nějaká budoucnost. Když byla ve válce poprvé v roce 1945 použita atomová bomba, bylo okamžitě zabito 70 000 mužů, žen a dětí. Mnoho tisíc dalších zakusilo bolestnou smrt v následujících dnech a rocích. Ale dnes má jediná běžná atomová hlavice výbušnou sílu jako všechny bomby shozené během 2. světové války. Desetitisíce jaderných zbraní jsou připraveny k okamžitému použití. Přesto svět vydává asi 2 miliardy dolarů denně na závody ve zbrojení, nad nimiž se mnoha lidem tají dech hrůzou.

³ Co však, kdyby došlo jen k „omezené jaderné válce“? Výsledky by přesto byly otřesné. Kdyby národy použily jen zlomek své jaderné kapacity, pak by podle známého vědce Carla Sagana „naše celosvětová civilizace byla nesporně zničena . . . A zdá se, že skutečně existuje možnost zániku lidského rodu.“ Mnoho lidí se snaží nemyslet na takové vyhlídky, ale to nebezpečí neodstraní. Jiní — a jejich počet stále roste — zakládají různé společnosti k přežití. V naději, že někteří přežijí, vystavěli v odlehlých oblastech sídliště, která vybavili zásobami potravin a léků, a také zbraněmi na odhánění nežádoucích vetřelců.

4. Proč se na zneužívání životního prostředí pohlíží jako na vážnou hrozbu?

⁴ Kromě jaderné války varují vědci před možností celosvětové pohromy, k níž by došlo následkem zneužívání životního prostředí. Velkým problémem je znečištění vzduchu, který dýcháme. Lesy jsou pustošeny otřesnou rychlostí, a jsou přitom tak důležité pro  zemský koloběh kyslíku, koloběh vody a ochranu půdy. Z nevědomosti a chamtivosti se ničí životně důležitá zemědělská půda. Znečišťují se vodní zdroje, a to často smrtonosnými chemikáliemi. Přitom jsou tyto zdroje nutným předpokladem pro zachování lidského života.

5, 6. Jaké jiné situace brání lidem, aby očekávali, že život bude šťastný a bezpečný?

⁵ Cítíš možná, že ještě bezprostřednějším problémem je skutečnost, že násilné zločiny dělají z lidí vězně jejich domovů. Politický a sociální neklid plní život nejistotou a nebezpečím. Rozšířená nezaměstnanost a prudká inflace vedou ke strádání a k pocitům marnosti. Také rodinný život není pro mnohé uspokojivý; často scházejí pouta lásky, která by měla rodinu držet pohromadě. Všude mají lidé postoj: „Nejdřív já!“

⁶ Kde se dá tedy najít zdravý základ pro očekávání, že se budeme těšit ze života v bezpečí? Kdyby budoucnost obyvatel Země závisela toliko na tom, co jsou ochotni a schopni udělat lidé a národy, jež se podílejí na odpovědnosti za tyto problémy, pak by vyhlídky byly více než ponuré. Ale je to opravdu tak?

SKUTEČNOSTI, KTERÉ BY SE NEMĚLY PŘEHLÍŽET

7. (a) Co dokládá, že Bible je Boží slovo? (b) Proč je pro lidi životně důležité vědět, co Bible říká?

⁷ Lidé ve svých výpočtech až příliš často neberou v úvahu stvořitele Země a lidstva. Jak ale můžeme vědět, jaké je jeho předsevzetí? Říká nám to Bible. Tato kniha o sobě opětovně prohlašuje, že je božského původu, že je inspirovaná Bohem. Činí si na to nárok právem? Jestliže ano, pak tvůj život závisí na tom, zda jednáš v souladu s ní. Vzhledem k tomu, že je to tak důležité, vybízíme tě, abys Bibli osobně zkoumal. Shledáš, že obsahuje vynikající proroctví, jež poukazují na podrobnou znalost budoucnosti. Poznáš, že její moudrost je nedostižná, když hovoří o věcech, které jsou nejdůležitější pro tvé trvalé štěstí. Pevně věříme, že si po nezaujatém zvážení všech dokladů uvědomíš, že Bible může pocházet jedině z nadpřirozeného  zdroje, od Boha, který opravdu miluje lidstvo. * Bible obsahuje informace, které jsou životně důležité pro naše přežití v tomto kritickém čase lidských dějin. Tomu odpovídá i to, že je nejrozšířenější knihou na zemi. — Viz 2. Petra 1:20, 21; 3:11–14; 2. Timoteovi 3:1–5, 14–17.

8. Jakým jménem označuje Bible stvořitele planety Země?

⁸ Úvodní verš Bible konstatuje jako základní pravdu, že „Bůh stvořil nebesa a Zemi“. (1. Mojžíšova 1:1) * Ačkoli někteří lidé raději nechávají Boha bezejmenného, Bible to nečiní. 1. Mojžíšova 2:4 označuje stvořitele jménem a sděluje nám, že „Jehova Bůh udělal Zemi a nebe“. (Viz také 1. Mojžíšovu 14:22; 2. Mojžíšovu 6:3; 20:11.) Velká část Bible byla původně napsána hebrejsky a v hebrejském textu Bible se Boží osobní jméno objevuje téměř sedmtisíckrát jako posvátný tetragrammaton (יהוה). Někteří jej překládají jako Jahve, ale nejběžněji používaná podoba tohoto jména v češtině je Jehova.

9. (a) Od koho pochází to jméno pro Boha? (b) Jak důležité je pro nás Boží jméno? (Joel 2:32; Micheáš 4:5)

⁹ Toto jméno nevymysleli zbožní lidé. Vyvolil si je sám stvořitel (2. Mojžíšova 3:13–15; Izajáš 42:8). Není to jméno, které se může zaměňovat se jmény Buddha, Brahma, Allah nebo Ježíš. Prorok Mojžíš patřičně připomněl starověkému národu Izraele: „Dnes dobře víte a připomenete si v srdci, že Jehova [hebrejsky יהוה] je pravý Bůh v nebesích nahoře a na zemi dole. Není žádný jiný.“ (5. Mojžíšova 4:39) To je Bůh, k němuž se modlil Ježíš Kristus, ten, jehož oslovoval jako „jediného pravého Boha“. Dnes ho uctívají poučené osoby z každého národa na zemi. — Jan 17:3; Matouš 4:8–10; 26:39; Římanům 3:29.

10. Proč hrozba jaderné války a škody napáchané znečištěním nezkříží Boží předsevzetí se Zemí?

¹⁰ Protože Jehova je stvořitelem Země, patří mu celá planeta a její budoucnost spočívá v jeho rukou. (5. Mojžíšova 10:14; Žalm 89:11, 89:12, „KB“) Vyřešit lidské problémy není nad schopnosti Boha. Vyhlídka na jadernou válku lidi děsí. Čí jsou to však zákony,  jež ovládají jaderné reakce, které se v obrovském měřítku odehrávají na nespočetných miliardách hvězd? Nemá snad Bůh poznání a moc potřebné pro ochranu života na planetě Zemi? Podobně ani problémy, které vznikly, protože lidé v nevědomosti i v sobectví znečistili své životní prostředí, nezkříží předsevzetí všemohoucího Boha. Ten, kdo měl potřebnou moudrost a moc, aby stvořil Zemi a úžasné formy života na ní, jim také pomůže dát nový počátek, pakliže je to jeho vůlí. (Izajáš 40:26; Žalm 104:24) Jaké je tedy Jehovovo předsevzetí s naší planetou?

JAK DLOUHO BUDE ZEMĚ TRVAT?

11. (a) Co se podle názorů některých vědců nakonec stane se Zemí? (b) Kdo ví o těchto věcech více než oni a proč?

¹¹ Je Božím předsevzetím zničit Zemi a všechno, co na ní žije? Někteří astronomové teoretizují, že se naše Slunce za nějaký čas náhle zvětší a pohltí Zemi. Někteří uvažují, že pro samotnou povahu fyzického vesmíru musí přijít čas, kdy již Slunce nebude svítit a Země už nebude schopna udržet život. Mají však pravdu? Co říká stvořitel — ten, který uvedl v existenci energii a hmotu, ten, který je původcem zákonů, na nichž závisí naše bytí? — Job 38:1–6; Žalm 146:3–6.

12. Jak se prokázala pravdivost slov Kazatele 1:4?

¹² Jehova inspiroval moudrého krále Šalomouna, aby psal o délce lidského života ve srovnání s trváním samotné Země. V Kazateli 1:4 zapsal Šalomoun tato slova: „Generace odchází a generace přichází, ale Země zůstává až na neurčitý čas.“ Lidská historie svědčí o pravdivosti tohoto výroku. Přestože jedna lidská generace byla vystřídána druhou, Země, těleso, na němž žijeme, zůstává. Ale na jak dlouho? Podle doslovného podání „Překladu nového světa Svatých písem“ to bude „na neurčitý čas“. Co to znamená?

13. (a) Co může znamenat „neurčitý čas“? (b) Jak si tedy můžeme být jisti, že Země potrvá navždy?

¹³ Hebrejské slovo ohlam, zde podávané jako „neurčitý čas“, znamená v podstatě časové období, které je ze stanoviska přítomnosti neurčité nebo skryté našim zrakům, ale jež má dlouhé trvání. Může znamenat  navždy. Ale jak je to v tomto případě? Nebo snad tento výraz poukazuje na to, že v nějakém neurčitém budoucím čase, nyní nám skrytém, Země dospěje ke svému konci? Některé věci, o nichž se Bible vyjádřila, že potrvají „na neurčitý čas“, nakonec skončily. (Srovnej 4. Mojžíšovu 25:13; Židům 7:12.) Písma ale také spojují slovo ohlam s tím, co je věčné — například se samotným stvořitelem. (Srovnej Žalm 90:2 a 1. Timoteovi 1:17.) Co však znamená tento výraz ve spojitosti se Zemí, o tom nejsme necháni na pochybách. V Žalmu 104:5 se nám říká: „Založil Zemi na jejích stanovených místech; nebude zviklána na neurčitý čas neboli navždy.“ — Viz také Žalm 119:90. *

14. Jak víme, že se zeměkoule jednoho dne nestane neplodnou pouští?

¹⁴ Co přetrvá navždy, není pouze holá, neplodná zeměkoule. U Jeremjáše 10:10–12 se nám říká: „Jehova je vpravdě Bůh . . . To on udělal Zemi svou silou, on, který svou moudrostí pevně založil úrodnou zemi, a ten, který svým porozuměním roztáhl nebesa.“ Všimni si, že nejen udělal „Zemi“, ale také pevně založil „úrodnou zemi“. Místo tohoto posledního výrazu podávají mnozí překladatelé hebrejské slovo tevél prostě jako „svět“. Podle „Studií slov Starého zákona“ od Williama Wilsona (angl.) však tevél znamená „Zemi jako úrodnou a obydlenou, obyvatelnou zeměkouli, svět“. Pokud jde o Jehovovo předsevzetí ohledně této úrodné, obydlené země, dává Žalm 96:10 uklidňující ujištění: „Sám Jehova se stal králem. Také úrodná země se pevně zakládá, takže nemůže být zviklána.“ — Viz také Izajáše 45:18.

15. Jak tyto skutečnosti souhlasí s modlitbou, jíž Ježíš učil své následovníky?

¹⁵ Právě ohledně planety Země, na níž žijeme, tedy učil Ježíš Kristus své následovníky, aby se modlili k Bohu: „Přijď tvé království. Staň se tvá vůle, jako v nebi, tak i na zemi.“ — Mat. 6:9, 10.

16. (a) Jací lidé tedy budou žít na zemi? (b) Co je „nová země“, o níž mluví Bible?

¹⁶ Jehovovou vůlí vzhledem k Zemi není, aby ji obývali lidé, kteří neberou ohled na jejího Majitele  a mají pramálo lásky jeden k druhému. Již dávno slíbil: „Zločinci budou odříznuti, ale ti, kteří doufají v Jehovu, ti budou vlastnit zemi. Spravedliví budou vlastnit zemi a budou na ní přebývat navždy.“ (Žalm 37:9, 29) „Budoucí obydlená země“, o které mluví Bible, bude obývána lidmi, kteří se bojí Boha a upřímně milují své bližní. (Židům 2:5; srovnej Lukáše 10:25–28.) Pod Božím nebeským královstvím nastanou tak velké změny, že Bible mluví o „nové zemi“ — ne o jiné zeměkouli, ale o nové lidské společnosti, která bude žít v rajských podmínkách, jež byly předsevzetím stvořitele od času, kdy zahájil své pozemské tvoření. — Zjevení 21:1–5; 1. Mojžíšova 2:7–9, 15.

17. Proč je dnes důležité poučit se o Božích požadavcích na přežití?

¹⁷ Založení této „nové země“ bude nutně předcházet velké ničení přesahující všechno, co lidstvo dosud zažilo. Pro dobro samotné Země a všech, kteří jsou opravdu vděční jejímu stvořiteli, Bůh „zničí ty, kteří ničí zemi“. (Zjev. 11:17, 18) Čas, kdy to Bůh učiní, je velmi blízko! Až se to stane, budeš mezi těmi, kteří přežijí? — 1. Jana 2:17; Přísloví 2:21, 22.

[Poznámky pod čarou]

[Studijní otázky]