Co učiníš ty?
16. kapitola
Co učiníš ty?
1. Jaké osobní rozhodnutí je nutné učinit?
ROZHODNUTÍ sloužit Jehovovi za tebe nemůže učinit nikdo druhý. Jestliže je tvůj manželský druh věrným Božím služebníkem, může to být neocenitelné požehnání. Podobně, jestliže tvoji rodiče milují Jehovu, jsi v příznivém postavení. Takové domácí poměry mohou být hnací silou, aby ses stýkal s těmi, kteří uctívají Jehovu „duchem a pravdou“. (Jan 4:23, 24) Časem však musíš učinit osobní rozhodnutí ty. Opravdu miluješ Jehovu a chceš být jedním z jeho služebníků? Skutečně chceš žít ve světě, kde bude vládnout spravedlnost?
2. (a) Proč je zvlášť důležitý postoj rodičů k službě Jehovovi? (b) Jakých pět věcí mohou rodiče udělat, aby dali svým dětem dobrý začátek?
2 Jestliže jsi rodič, jistě chceš, aby se tvé děti těšily z požehnání věčného života pod Božím královstvím. Nemůžeš dnes určit, co udělají, až budou dost staré, aby si naplánovaly vlastní životní dráhu. Ale to, co osobně děláš ty pro pravé uctívání, může působit silným vlivem — k dobrému, nebo ke špatnému. Kdyby ses stahoval ze služby Jehovovi, potom bys své potomky připravoval o to, co by mohlo být pro ně tou nejlepší příležitostí nastoupit cestu k věčnému životu. Nebo kdyby ses oddal Jehovovi a pak ti bylo jedno, jestli podle toho žiješ, mohlo by to vést k duchovní pohromě pro celou rodinu a nakonec bys ve velkém soužení ztratil všechno. Jestliže ale poskytneš příklad věrnosti, jestliže budeš svým dětem osobně pomáhat ve studiu Božího slova, jestliže budeš v sobě a v nich pěstovat lásku k Jehovovi a úctu k jeho viditelné organizaci, jestliže jim pomůžeš, aby si uvědomily, jak jsou ochraňovány tím, že činí Boží vůli, jestliže jim ukážeš, jak najít radost ve svaté službě, potom jim dáváš vynikající počátek na cestě vedoucí k životu. To je možné jedině s Jehovovým požehnáním. (Srovnej 2. Timoteovi 1:5.) Neustále se za to modli. Je také zapotřebí velkého úsilí z tvé strany. Ale výsledek odmění tvou námahu.
3. (a) Co se dá dělat, když se střetneš s odporem rodinných příslušníků? (b) Co však, když odpor pokračuje?
3 Možná, že jsi v situaci, kdy jiní členové tvé rodiny nesdílejí tvou lásku k Jehovovi. Snaží se tě odradit, aby ses do něčeho „nezapletl“? Nebo je to přímý odpor? Co bys mohl učinit, abys jim pomohl sdílet tvou radost z porozumění Božího předsevzetí? Často se dají překážky překonat, když pozveme své rodinné příslušníky do sálu království, aby sami viděli, co se tam děje. Když tam budou, mohou si pohovořit s někým ze starších, aby si ujasnili otázky, které jim vyvstaly ohledně víry a zvyklostí svědků Jehovových. Co však, když odpor trvá? Pak se musíš zeptat sám sebe: ‚Skutečně miluji Jehovu a jeho Syna Ježíše Krista a jsem dostatečně vděčný za všechno, co pro nás udělali, takže jsem ochoten smířit se s nějakými těžkostmi, abych dal najevo svou lásku a vděčnost? Miluji svou rodinu natolik, abych dával správný příklad a aby pokud možno mohla i ona dostat pomoc a chopit se Božího opatření pro věčný život?‘ — Matouš 10:36–38; 1. Korinťanům 7:12, 13, 16.
SIGNÁL, K NĚMUŽ SE OBRACEJÍ NÁRODY
4. Jak můžeme ukázat, že opravdu milujeme Jehovu?
4 Nyní se všude lidem nabízí příležitost, aby dokázali svou lásku k Jehovovi tím, že se spojí s jeho mesiášským královstvím. Toto panství je prostředkem, jímž bude ospravedlněno Jehovovo jméno. Náš postoj ke království dosvědčuje, co cítíme k samotnému Jehovovi.
5. (a) Co bylo předpověděno pro naše dny u Izajáše 11:10? (b) Co to znamená?
5 Jehova inspiroval proroka Izajáše, aby napsal: „A v ten den se stane, že bude kořen Jišaje, jenž bude stát jako signál pro národy. Tázavě se k němu obrátí i národy a místo jeho odpočinku se stane slavným.“ (Izajáš 11:10) Tento „kořen Jišaje“ je oslavený Pán Ježíš Kristus. Když začal uplatňovat svou královskou autoritu, dal jako životodárný „kořen“ novou životnost linii mesiášských králů, kteří pocházeli z Jeseho skrze jeho syna krále Davida. (Zjevení 5:5; 22:16) Od roku 1914 stojí „jako signál pro národy“; je místem, kam se shlukují lidé, kteří touží po spravedlivém panství. Sám Jehova ho vyzdvihl jako Signál, jako pravého mesiášského krále. — Izajáš 11:12.
6. (a) Co umožnilo lidem, aby se shromáždili k nebeskému králi? (b) Co se lidé dozvěděli, protože se ‚tázavě obrátili‘ k „signálu“?
6 Jak se ale mohou lidé tady na zemi shromáždit okolo nebeského krále? Potřebují informace z Bible, aby ho mohli vidět očima porozumění. Ostatek duchovního izraele pod vedením svatého ducha zdatně provádí tuto činnost a zvěstuje po celé zemi dobrou zprávu o zřízeném Božím mesiášském království. Jednotlivci ze všech národů s oceněním naslouchají. Dotazují se na božské požadavky, aby se stali poddanými království a těšili se z věčného života na rajské zemi. Odpovědi z Bible je uspokojují, a tak jednají v souladu s nimi a staví se na stranu Jehovova mesiášského království. Už jsi to učinil?
‚USLYŠÍ, ALE NEBUDOU ČINIT‘
7. Jaká reakce na biblické poselství byla předpověděna u Ezekiela 33:30–33?
7 Díky své horlivé činnosti jsou svědkové Jehovovi častým námětem hovoru mezi lidmi. Jak ale tito lidé smýšlejí o poselství, které svědkové Jehovovi zvěstují? Mnozí reagují podobně jako spoluvyhnanci proroka Ezekiela v Babyloně. Jehova o nich řekl: „A o tobě, synu člověka, o tobě spolu mluví synové tvého lidu . . . a [říkají]: ‚Pojďte, prosím, a slyšte, jaké je to slovo, které vychází od Jehovy.‘ A vejdou k tobě, jako lidé vcházejí, a posadí se před tebou jako můj lid; a jistě uslyší tvá slova, ale nebudou je činit, neboť svými ústy vyjadřují chtivé žádosti a jejich srdce jde za jejich nepoctivým ziskem. A pohleď, jsi pro ně jako píseň o smyslných láskách, jako někdo s hezkým hlasem, kdo dobře hraje na strunný nástroj. A jistě uslyší tvá slova, ale nikdo je nečiní. A až se to splní — pohleď, splní se to — budou také muset poznat, že byl v jejich středu prorok.“ — Ezekiel 33:30–33.
8. Jak některé osoby dávají najevo takový postoj?
8 Je mnoho lidí, kteří obdivují svědky Jehovovy a kterým se líbí jejich biblická literatura. Možná, že dokonce přijmou nabídku bezplatného domácího biblického studia. Někteří chodí s přáteli na zvláštní shromáždění, jež svědkové konají. Není například neobvyklé, že na každoroční Památné slavnosti, na níž se připomíná smrt Ježíše Krista, je počet přítomných dvojnásobně tak velký, jako je počet aktivních svědků Jehovy. V některých zemích je účast až pětkrát větší než počet svědků. Co však tito lidé dělají ve věci biblických pravd, které slyší? Přes dva a půl miliónu si je osobně vzalo k srdci a uvedlo svůj život do souladu s nimi. Jiní se však chovají, jako by to byla jenom příjemná hudba, něco pro pobavení. Zůstávají stát stranou, snad slovně povzbuzují, ale nezasvěcují svůj život Bohu ani se nepodílejí na jeho svaté službě.
9. Co udělá moudrý člověk, místo aby pochyboval a vyčkával?
9 Co získají svými pochybnostmi a vyčkáváním? Rozhodně ne Jehovovu přízeň a ochranu během nadcházejícího dne pomsty. Abys přežil, musíš přesvědčivě dokázat již nyní, že ses ‚připojil k Jehovovi‘ a že mu patříš. — Zecharjáš 2:11; Matouš 7:21.
UČINILI SPRÁVNÉ ROZHODNUTÍ
10, 11. (a) Kdo byl Chobab a jaké pozvání mu bylo předloženo? (b) Jak víme, jaké rozhodnutí učinil?
10 Všichni, kteří se stali jako následovníci Ježíše Krista Jehovovými ctiteli, učinili osobní rozhodnutí. To platí o všech, kteří jsou dědici nebeského království. Nyní mají i jiní vzácnou příležitost, aby se rozhodli; mají vyhlídku na přežití velkého soužení a na život v dokonalosti na zemi. Příklad hodný napodobení jim poskytl Chobab.
11 Chobab byl Mojžíšův švagr. Nebyl Izraelita, ale příslušník kmene Kenitů žijících na madiánském území. Když Izrael obdržel skrze Mojžíše zákon a postavil svatostánek pro Jehovovo uctívání, přišel čas postoupit na sever k Zaslíbené zemi. Před nimi měl jít sloup z oblaku představující Jehovovu přítomnost a označovat cestu, kterou se mají dát a kde se mají utábořit. Bylo by však užitečné mít s sebou někoho, kdo zná terén a poradí, kde najít věci potřebné k táboření. Mojžíš vyzval Chobaba, aby se k nim připojil, Chobab však zprvu odmítl, neboť se domníval, že bude lepší zůstat s příbuznými v rodné zemi. Ale Mojžíš na něho naléhal, aby si to rozmyslel a šel s nimi a ‚sloužil jako oči‘ pro Izrael, čímž by měl i vyhlídky na podíl z požehnání, které Jehova uštědří svému lidu. Jak naznačuje text u Soudců 1:16, Chobab to moudře učinil. — 4. Mojžíšova 10:29–32.
12. (a) Kdo je dnes jako Chobab a v čem? (b) Jaké pozvání se dnes podobá Mojžíšovu pozvání Chobabovi?
12 Dnes existují osoby, které byly zobrazeny Chobabem. Nejsou duchovními izraelity, a přesto s nimi spojují svůj osud na pouti k Božímu novému světu. Přitom musejí přetnout své svazky se světem a lidským panstvím. Pod vedením Většího Mojžíše, Ježíše Krista, ochotně slouží s ostatkem Kristových „bratrů“, a často prozkoumávají nová území pro kázání dobrého poselství. Mnozí se přestěhovali do oblastí, kde byla zvláštní potřeba zvěstovatelů království, často jako průkopníci nebo misionáři, takže plně využívají svůj čas ke zvěstování Božího království jako jediné naděje lidstva. Je ještě mnoho příležitostí podílet se na takové svaté službě. Způsobilé osoby jsou zvány, aby se daly k dispozici a pak se podílely na požehnání, které je spojeno s takovou rozšířenou službou. A co ty?
13. (a) Kdo byla Jael a jaký postoj měl její manžel k Jehovovým služebníkům? (b) Jak přišla Jael do zkoušky?
13 Asi 180 let nato, co se Chobab rozhodl jít s Izraelem, jeden z jeho potomků, který se jmenoval Cheber, bydlel se svou manželkou Jael nedaleko Megida. Cheber se oddělil od ostatních Kenitů a navázal pokojné vztahy s Jabinem, kananejským králem, který tvrdě utlačoval Izrael. Když Jehova vzbudil Baraka jako osvoboditele Izraele, sebral velitel Jabinova vojska Sisera své vojsko a devět set válečných dvoukolých vozů, které měly na kolech připevněny železné kosy. Ale Jehova bojoval za svůj lid. Způsobil v nepřátelském táboře zmatek a prudkou záplavu, takže se vozy začaly bořit. Sisera sám opustil svůj vůz a pěšky uprchl ke stanu Cheberovy manželky Jael. Jak Sisera doufal, pozvala ho do svého stanu. — Soudci 4:4–17; 5:20, 21.
14. Jak se Jael rozhodla a co to dosvědčovalo?
14 Nyní přišla zkouška. Co udělá Jael tomuto nepříteli Jehovova lidu? Přikryla Siseru pokrývkou, utišila jeho žízeň kyselým mlékem a počkala, až usnul. „Vzala stanový kolík a do ruky uchopila kladivo. Potom k němu pokradmu šla, a zatímco tvrdě spal a byl unavený, vrazila mu kolík do spánků a zatloukla jej do země. Tak zemřel.“ To, co udělala, vyžadovalo odvahu a lásku k Jehovovi a jeho lidu. Zahrnovalo to i pozitivní jednání a námahu z její strany. — Soudci 4:18–22; 5:24–27, 31.
15. Jak dnes lidé dokazují, že jsou jako Jael?
15 Stejně jako jiní neizraelští ctitelé Jehovy představuje Jael „jiné ovce“, které činí dobře Kristovým duchovním bratrům. Bez ohledu na to, jaké svazky se světem a jeho vládnoucí třídou snad mají jejich blízcí příbuzní, neschvalují „jiné ovce“ útlak Jehovova lidu světskými vládci. Jejich věrná oddanost patří většímu Barakovi, Pánu Ježíši Kristu, a jeho pravým následovníkům. Příslušníci třídy Jael nepozvedají osobně ruku proti světským vládcům, ale používají všeho, co mají, aby působili proti snahám utlačovat Jehovův lid. Neuhýbají, když mají dát na vědomí, že jsou v plném souladu s Jehovovým předsevzetím zničit všechny jeho nepřátele.
16, 17. (a) Jaký příklad k napodobení je pro nás zaznamenán v 8. kapitole Skutků? (b) Co bychom měli nadále dělat?
16 Nelze ztrácet čas. Jestliže máš skutečně víru v Jehovu a jeho mesiášské království a jestliže jsi uvedl svůj život do souladu s biblickými požadavky, pak to bez otálení dej otevřeně najevo. Projevuj stejného ducha jako onen etiopský eunuch, o němž je zpráva v 8. kapitole Skutků. Jakmile pochopil, co se od něho požaduje, zeptal se Filipa, který mu vyložil dobré poselství o Ježíšovi: „Co mi brání, abych byl pokřtěn?“ A pohotově byl ponořen do vody.
17 Když takto učiníš první znamenitý krok, posiluj denně svůj vztah k Jehovovi, hledej cesty, jak plněji uplatňovat jeho Slovo ve svém životě, a co nejplněji se podílej na životně důležitém díle zvěstování Božího království, které se koná během závěrečných dnů tohoto světa.
[Studijní otázky]
