Jaký život čeká na přežijící?
4. kapitola
Jaký život čeká na přežijící?
1. Proč příchod „Jehovova dne“ nezanechá zemi jako opuštěnou trosku? (Izajáš 45:18)
I KDYŽ bude příchod „Jehovova dne“ vzbuzovat bázeň, přece jen po sobě nezanechá zemi nezpůsobilou pro obývání. Jeho účinky nebudou podobné účinkům jaderné katastrofy, kde je obava, že by byla ekologie uvržena v chaos a přežijící by trpěli hrůznými následky radiace. Místo aby na zemi navždy znemožnil lidské obývání, stvořitel „zničí ty, kteří ničí zemi“. — Joel 2:30, 31; Zjevení 11:18.
2. Z čeho čerpáme důvěru, že Jehova osvobodí věrné během velkého soužení?
2 V myslích Jehovových služebníků není ani stín pochybnosti, že Bůh je dokáže vysvobodit bez ohledu na ničivé síly, které potom okolo nich rozpoutá. Vědí, že Jehovovi andělé osvobodili Lota a jeho dvě dcery, když byla mravně zkažená města Sodoma a Gomora zničena ‚sírou a ohněm z nebe‘. (1. Mojžíšova 19:15–17, 24–26) Uvědomují si také, že Jehovův anděl vykonávající rozsudek v době, kdy byli za dnů Mojžíše hubeni egyptští prvorození, přešel domy Izraelitů, domy označené krví beránka pasach. (2. Mojžíšova 12:21–29) A podobně, až propukne ničivá zuřivost velkého soužení, osvobodí Jehova ty, kteří ho učinili svým útočištěm. — Žalm 91:1, 2, 14–16; Izajáš 26:20.
3. Proč obrovský počet mrtvých těl neohrozí zdraví přežijících?
3 Po velkém zničení bude ovšem země poseta lidmi zabitými Jehovou. Nikdo však neví lépe než Bůh, co je třeba udělat pro ochranu zdraví přežijících. Bible nám říká, že Bůh pozve nebeské ptáky a polní zvířata na svou „velkou večeři“ a ti že se nasytí masitými částmi zabitých. (Zjevení 19:17, 18; Ezekiel 39:17–20) Co nespotřebují, toho se zbaví jinými prostředky. Boží předsevzetí se Zemí, jak bylo vyhlášeno v Edenu, pak začne postupovat ke svému splnění.
CO ZJEVUJE BOŽÍ PŮVODNÍ PŘEDSEVZETÍ
4. Jaký počátek dal Jehova první lidské dvojici a proč je to pro nás zvláště zajímavé?
4 Náznak toho, co v sobě chová budoucnost pro ty, kteří přežijí velké soužení, můžeme najít ve způsobu, jímž Jehova uvedl v existenci první lidskou rodinu v Edenu. Když stvořitel připravoval zemi pro obývání, vytvořil hojné rostlinstvo, ryby, ptáky a suchozemská zvířata v úchvatné rozmanitosti. „Jehova Bůh . . . vysadil zahradu v Edenu, na východ, a tam postavil člověka, kterého vytvořil.“ (1. Mojžíšova 2:8) Bůh však neudělal ráj z celé země ani jej pak pro člověka neudržoval jako park. Místo toho dal Jehova první lidské dvojici podivuhodný počátek, požehnal jí a přidělil jí práci. Předložil prvním lidem projekty, které by jim umožnily plně využít své schopnosti a najít uspokojení ve vykonaném díle. To by naplnilo jejich život smyslem. Jak úžasným úkolem byli pověřeni — vychovávat děti, které by zrcadlily božské vlastnosti, rozšířit ráj až na konec země a starat se o zemi a její hemžící se život! Kdyby byli Adam a Eva nadále respektovali Jehovovu svrchovanost, nikdy by nezemřeli. Navždy by se těšili z dokonalého života na zemi. — 1. Mojžíšova 1:26–28; 2:16, 17.
5. Jaké vyhlídky tedy budou mít před sebou ti, kteří přežijí velké soužení?
5 Podmínky na zemi bezprostředně po velkém soužení samozřejmě nebudou jako v Edenu. Ale Boží původní předsevzetí se Zemí a s lidstvem zůstane nezměněno. Celou zeměkouli má obepnout ráj, jehož správci budou lidé, a všichni budou sjednoceni v uctívání pravého Boha. Bude před nimi ležet příležitost žít navždy a těšit se ze slavné svobody Božích dětí. — Lukáš 23:42, 43; Zjevení 21:3, 4; Římanům 8:20, 21.
6. (a) Co se stane s vojenským vybavením? (b) Proč už nikdo nebude muset hladovět?
6 Na počátku bude nepochybně třeba odstranit trosky starého světa. Vojenské vybavení, jež zůstane, bude využito k mírovým účelům. (Ezekiel 39:8, 10; srovnej Micheáše 4:3.) Úroda ponechaná na polích bude nepochybně sklizena, aby nasytila přežijící. Později, až se zasije nová setba a budou se žnout nové sklizně, splní se slib: „Sama země jistě vydá svůj výnos; Bůh, náš Bůh, nám požehná.“ (Žalm 67:6; 67:7, „KB“; srovnej 5. Mojžíšovu 28:8.) Až zmizí sobecké a rozdělující živly starého světa, nebude už nikdo večer usínat hladový. — Žalm 72:16.
7. Jak se v Jehovově volbě nového krále země zrcadlí Boží moudrost a láska?
7 Bude to svět složený z lidí, kteří oceňují, jak důležité je mít Jehovovo vedení a požehnání, a toho se jim dostane způsobem, který bude zrcadlit Boží moudrost a lásku. Ten, koho Jehova určil jako nového krále země, je jeho vlastní Syn Ježíš Kristus. Bible zjevuje, že Bůh stvořil Zemi a všechny rozmanité druhy života na ní jeho prostřednictvím. (Kolosanům 1:15–17) Boží Syn velmi dobře ví, co je třeba k stálé obnově života na zemi, a má zvláštní náklonnost k věcem, jež náleží lidstvu. — Přísloví 8:30, 31.
8. Jakou reakci na Jehovovu svrchovanost pomůže Kristus pěstovat ve svých pozemských poddaných?
8 Především se Syn věrně zastává Jehovovy svrchovanosti. O Ježíšovi bylo předpověděno: „Spočine na něm Jehovův duch, duch moudrosti a porozumění, duch rady a moci, duch poznání a bázně před Jehovou; a bude si libovat v bázni před Jehovou.“ (Izajáš 11:2, 3) Pomůže svým poddaným, aby nalezli podobné potěšení v přizpůsobování svých životů Jehovovým cestám. Pod jeho královstvím bude přežijícím z velkého soužení navrácen takový život, jaký Bůh zamýšlel pro lidstvo, když naši první rodiče dostali jako svůj domov Eden.
CO ZJEVUJE JEŽÍŠOVA SLUŽBA
9. (a) Jmenuj některé hořké následky zděděného hříchu? (b) Jakou naději nám dávají Ježíšovy zázraky?
9 Máme-li se však těšit z takového života, potřebujeme úlevu od hořkých následků hříchu. Všichni jsme zdědili hřích od Adama, který ztratil svou dokonalost, když dal najevo bezzákonnou neúctu k Jehovově svrchovanosti. Následky hříchu se projevují rozmanitými způsoby. Vznikají nemoci, tělesné vady, a také sklon myslit si, říkat a dělat věci z nesprávné pohnutky. Nakonec přichází smrt. (Římanům 5:12; 6:23) Během své pozemské služby učinil Ježíš mnoho zázraků, jež předstínily, co bude dělat pro úlevu těch, kteří budou poddanými Božího království.
10. Proč není nerozumné věřit, že Ježíš dovedl konat zázraky, které vědci nejsou schopni zopakovat?
10 Když ale někteří lidé čtou vzrušující vyprávění Bible o Ježíšových zázracích, vyjadřují pochybnost. Proč? Protože žijeme ve světě, kde si získala popularitu skepse. Skeptici se snad domnívají, že by zázraky měly být jen tehdy věrohodné, kdyby je dnes vědci byli schopni zopakovat nebo vysvětlit. Proč ale vědci stále věnují velké částky a mnoho času na výzkum? Protože mnohému nerozumějí. Skutečnou spornou otázkou v našem postoji k Ježíšově službě je ochota uznat božský zásah do lidských záležitostí.
11. Jaké výrazy jsou použity k popsání Ježíšových zázraků ve Skutcích 2:22 a co naznačují?
11 V roce 33 n. l. mluvil apoštol Petr k zástupu v Jeruzalémě o Ježíšovi jako o „muži, kterého vám Bůh veřejně ukázal mocnými skutky a předzvěstmi a znameními, jež Bůh skrze něj činil“. (Skutky 2:22) Zázraky byly, jak tehdy Petr naznačil, „mocné skutky“ a ne činy, které by jiní lidé mohli zopakovat nebo vysvětlit. Byl to doklad toho, že skrze Ježíše působí Boží moc. Byla to „znamení“, že Ježíš je skutečně Mesiáš, Boží vlastní Syn. Byly to také „předzvěsti“, jevy, které poukazovaly na budoucí potěšující události.
12. (a) Proč nalézáš povzbuzení ve zprávách o očištění malomocných? (b) Co bylo zvlášť pozoruhodné u Ježíšova uzdravení ochrnutého?
12 Přečti si v Bibli zprávy evangelií a přitom pamatuj na to, že zázraky prováděné Ježíšem předem ukazují, co on udělá pro lidstvo, které bude žít na zemi pod Božím mesiášským královstvím. Bude to čas, kdy lidé s tak znetvořujícími chorobami, jako je malomocenství, budou očištěni — stejně jako Ježíš očistil deset malomocných cestou do Jeruzaléma v roce 33 n. l. Předvedl, že dokáže pomoci takovým osobám a že skutečně chce. (Lukáš 17:11–19; Marek 1:40–42) Mnozí byli ochrnutí. I pro ně bude uzdravení dostupné — stejně jako bylo pro ochrnutého, jenž byl upoután na lůžko a jehož Ježíš uzdravil, a přitom to spojil s odpuštěním jeho hříchů. — Marek 2:1–12.
13. Vyprávěj o jednom z Ježíšových zázraků, který dává naději (a) slepým, (b) hluchým nebo lidem s vadou řeči, (c) osobám, které léčilo mnoho lékařů, a přece nedosáhli ulehčení. (d) Jak víš, že Ježíš bude schopen vyléčit choroby a tělesné vady všeho druhu?
13 Otevřou se slepé oči a hluché uši a lidem s vadami řeči bude rozvázán jazyk — stejně jako to Ježíš dělal pro lidi v Galileji a v Dekapoli v prvním století. (Matouš 9:27–30; Marek 7:31–37) Mnoha lidem dnes lékaři nedovedou poskytnout žádnou léčbu. Tak na tom byla jedna žena v Kafarnaum, která „byla vystavena mnoha bolestem od mnohých lékařů, utratila všechno své jmění a neprospělo jí to“. Ale Ježíš ji uzdravil a udělá to pro mnohé jiné, kteří jsou jako ona. (Marek 5:25 až 29) Rakovina, srdeční choroby, malárie, hlemýždí horečka — nic nebude příliš obtížné, jak sám předvedl, když léčil během své služby v Galileji „všechny druhy nemocí a všechny druhy tělesných vad“. — Matouš 9:35.
14. Jak naznačují zprávy o tom, že Ježíš křísil mrtvé, co bude pro přežijící znamenat vzkříšení?
14 Bude to také čas, kdy mrtví — ne ti usmrcení Bohem ve velkém soužení, ale miliardy jiných, kteří během staletí zemřeli — dostanou příležitost znovu žít, a to s vyhlídkami, jaké nikdy předtím neměli. Co to bude znamenat pro přežijící? U vesnice Naim usušil Ježíš slzy zármutku ovdovělé matce, neboť jí vrátil k životu jediného syna. V Kafarnaum nadchl rodiče mladé dívky tím, že jejich dítě vzbudil z mrtvých. (Lukáš 7:11–16; Marek 5:35–42) Chtěl bys být přitom, až se budou tvoji drazí vracet z mrtvých? To bude vzrušující zážitek těch, kteří přežijí do „nové země“.
15. (a) Jak naznačuje Ježíšovo učení, jaký druh lidí bude potom žít na zemi? (b) Jak můžeme dnes získat závdavek takového života?
15 Život pak nebude opakováním té bolesti a zármutku, které dnes tak často lidi tíží. Ukazují to nejen Ježíšovy zázraky, ale i jeho učení, protože do „nové země“ přežijí jen ti, kteří jsou opravdu jeho učedníky. (Jan 3:36) Ježíš učil své následovníky klást duchovní hodnoty před usilování o hmotné věci, spoléhat na Jehovu, vzhlížet k němu o vedení a oceňovat jeho požehnání. Slovem a příkladem zdůrazňoval Ježíš důležitost lásky a pokory, hlubokého zájmu o druhé a vydávání se v jejich prospěch. Ti, kteří se stávají Kristovými učedníky a opravdu uplatňují tyto zásady, již nalézají občerstvení svým duším a oplátkou přinášejí občerstvení jiným. (Matouš 11:28, 29; Jan 13:34, 35) Je to jen závdavek života, z jakého se budou těšit ti, kteří zůstanou živi, až pomine přítomný nelaskavý svět. Budeš-li nyní jednat moudře, můžeš to zažít i ty.
[Studijní otázky]
[Rámeček na straně 26]
BOŽÍ PŮVODNÍ PŘEDSEVZETÍ S LIDSTVEM
Naplnit zemi lidmi, kteří zrcadlí zbožné vlastnosti
Rozšířit ráj po celé zemi a starat se o zemi a o živočichy
Navždy se těšit ze života na zemi
