Jsi věrně oddán novému králi země?
18. kapitola
Jsi věrně oddán novému králi země?
1. Jak reagoval zástup, když byl Ježíš v roce 33 n. l. představen jako král?
9. NISANA roku 33. n. l. se Ježíš Kristus představil Židům jako jejich král, předpověděný Mesiáš. Když sjížděl z Olivové hory k Jeruzalému, radovalo se množství učedníků a chválilo Boha pro mocné skutky, které Ježíš vykonal. (Lukáš 19:37, 38; Zecharjáš 9:9) Prokážou se však jako věrně oddaní tomu, koho pozdravovali jako krále? Jejich věrná oddanost byla brzy vyzkoušena.
2. (a) Jak dnes mnoho lidí reaguje na ohlášení, že Kristus je novým králem země? (b) Jaké otázky si však zaslouží vážné zamyšlení?
2 Od roku 1914 se oslavený Ježíš Kristus, který vládne z nebe, představuje celému lidstvu jako nový král země. Vyhlídka na život pod Kristovým panstvím s opravdovým vyřešením problémů lidstva vyvolala radost u lidí ze všech národů. Prokážou se však jako věrně oddaní? Jak je to s každým z nás?
JAK KRÁL SÁM DOKÁZAL VĚRNOU ODDANOST
3. (a) Proč se o Ježíši mluví jako o Jehovově „věrně oddaném“? (b) Co je věrná oddanost?
3 Ježíš Kristus podal hojné doklady toho, že jeho vlastní věrná oddanost Jehovovi, univerzálnímu svrchovanému vládci, je neochvějná. Vhodně se o něm Písma zmiňují jako o Jehovovu „věrně oddaném“. (Žalm 16:10; Skutky 2:24–27) Hebrejské slovo použité zde pro „věrnou oddanost“ obsahuje myšlenku milující laskavosti. Není to něco chladného, založeného na pouhém zákonu nebo právu, ale spočívá také na lásce a ocenění. — Srovnej Žalm 40:8; 40:9, „KB“; Jana 14:31.
4, 5. (a) Jak se ukázala Ježíšova věrná oddanost v nebi po satanově vzpouře? (b) Jak se tato věrná oddanost prokázala i na zemi?
4 Když v nebi začal satan usilovat o čest, která patřila pouze Bohu, a když jiní andělé opustili své patřičné místo v Jehovově nebeské organizaci, nenapodobil Boží prvorozený Syn jejich ducha. Bylo pro něho nemyslitelné, aby něco takového učinil. Jeho obětavá oddanost byla tak velká, že v plnění vůle svého Otce opustil tento věrně oddaný Syn svou nebeskou slávu, stal se člověkem a dokonce podstoupil smrt na mučednickém kůlu. Láskyplně zajistil, aby — pokud to záviselo na něm — nezůstala nesplněna žádná podrobnost toho, co o něm předpovídala Písma. — Filipanům 2:5–8; Lukáš 24:44–48.
5 Zatímco byl Ježíš na zemi, satan na něho vyvinul velký tlak, aby ho odvrátil od díla, které mu uložil Bůh — aby ho pokud možno zlákal udělat něco, po čem by Bůh svého Syna sám zavrhl. Vybízel Ježíše, aby vykonal věci, jež mohly vést k vynikajícímu postavení a moci — ale jako část světa, jehož panovníkem byl satan. Ježíš odmítl a jako své vodítko citoval Svatá písma. (Matouš 4:1–10) Ježíš měl vynikající schopnosti a dobře je používal, ale vždy v souladu s vůlí svého Otce. Plně se věnoval práci, kterou ho Bůh poslal vykonat. (Jan 7:16–18; 8:28, 29; 14:10) Jak znamenitý příklad věrné oddanosti!
6. Jak vyžaduje odměna daná Ježíšovi věrnou oddanost od nás?
6 Díky Ježíšově prokázané věrné oddanosti ho Jehova vzbudil z mrtvých, „povýšil [ho] do nadřazeného postavení a laskavě mu dal jméno, které je nad každým jiným jménem, aby se v Ježíšově jménu sklánělo každé koleno . . . a aby každý jazyk otevřeně uznával, že Ježíš Kristus je Pánem ke slávě Boha, Otce“. (Filipanům 2:9–11) Toto „jméno, které je nad každým jiným jménem“, představuje moc a autoritu udělenou Ježíšovi, takže je schopen naplnit Jehovovu vůli. ‚Sklánět před ním koleno‘ znamená uznat jeho postavení a podřídit se jeho autoritě. K tomu patří být mu věrně oddán jako králi.
VĚRNĚ ODDANÁ LÁSKA K JEHOVOVÝM POMAZANÝM
7. V jakých věcech je zkoušena věrná oddanost Ježíšových následovníků?
7 To, že Ježíš po svém vystoupení do nebe již nemůže být viděn lidskýma očima, vede ke zkouškám srdce a věrné oddanosti u jeho následovníků. Budou žít podle zásad, jimž je učil? Budou se zachovávat odděleni od světa? Budou respektovat ty, jimž svatý duch udělil odpovědnosti dozoru? Budou celou duší konat dílo, které jim přidělil?
8. Co předstínila věrně oddaná láska mezi Jonatanem a Davidem?
8 V patřičném čase měly být shromažďovány „jiné ovce“ do společenství s „malým stádem“ dědiců nebeského království. Budou opravdu oceňovat své přidělené postavení ve vztahu ke králi Kristu a k sobě navzájem? Skutečnosti ukazují, že se mezi všemi, kteří jsou částí „jednoho stáda“ pod Ježíšem Kristem, vyvinula upřímná vzájemná láska. To bylo předstíněno nezlomnou, nehynoucí láskou Jonatana, syna krále Saula, k Davidovi. Když byl při zabití obra Goliata svědkem Davidovy naprosté oddanosti Jehovovi a svědkem jeho spolehnutí na Boha, byl Jonatan hluboce pohnut a jeho „duše, ta se svázala s Davidovou duší a Jonatan si ho zamiloval jako svou duši“. Jeho láska se nezmenšila, když začalo být zjevné, že Jehova přenáší království na Davida a ne na Jonatana. Jonatan dokonce za Davida opětovně nasadil život. — 1. Samuelova 17:45–47; 18:1; 23:16, 17.
9. Jak projevili podobnou věrnou oddanost Neizraelité, kteří sloužili v Davidově vojsku?
9 Vedle Jonatana to byli někteří Neizraelité, kteří se přimkli k Davidovi. Nebyli to žádní žoldnéři, ale stateční muži, kteří jednali z oddanosti vůči Davidovi jako Jehovovu pomazanému. Patřili k nim Keretejci, Peletité a bývalí rodáci z filištínského města Gat. Věrně vytrvali při Davidovi, když se jeho syn Absalom úkladně snažil krást srdce izraelských mužů. Navzdory Absalomovu přednímu postavení a vychytralosti se nedali jeho hladkou řečí svést na dráhu zrady. — 2. Samuelova 15:6, 10, 18–22.
10. (a) Jak blízký je vztah mezi Kristem, pomazaným ostatkem a „jinými ovcemi“ zobrazen ve 45. žalmu? (b) V jakém smyslu ‚vstupují panenské družky do paláce krále‘?
10 Jiný hřejivý popis vztahu mezi Kristem, pomazaným ostatkem a „jinými ovcemi“ se nalézá ve 45. žalmu. Není to pouhá krásná poezie, ale je to proroctví o mesiášském království — Bůh sám je „trůnem“, to jest základem a oporou Ježíšova kralování. (Žalm 45:1–7; 45:2–8, „KB“; Židům 1:8, 9) Žalmista popisuje Kristovu nevěstu, „královu dceru“, jak je o svatebním dnu přiváděna ke králi. S ní jsou „panny . . . její družky“. Kdo to je? Jsou to ti, kteří se těší, že budou pozemskými poddanými Božího království. „S radováním a radostí“ provázejí třídu „nevěsty“, dokud nejposlednější z ní není spojen s Kristem v nebi. S nimi „vstoupí do králova paláce“ ne tím, že by vstoupily do nebe, ale tím, že se nabízejí králi do služby. Stal ses částí tohoto šťastného průvodu? — Žalm 45:13–15; 45:14–16, „KB“.
CO OD NÁS VYŽADUJE VĚRNÁ ODDANOST?
11. Jaké situace jsou pro nás zkouškou, zda nejsme „částí světa“?
11 Nesčetné životní situace ukazují, co jsme za lidi. Skutečně věříme v Jehovovo mesiášské království? Je pro nás skutečné? Ježíš řekl, že jeho následovníci nebudou „částí světa“. Platí to o tobě? — Jan 17:15, 16.
12. Jakými jinými způsoby můžeme doložit věrnou oddanost, přestože jsme nedokonalí?
12 V případě nás nedokonalých lidí nevyžaduje věrná oddanost žádnou dokonalost. Vyžaduje ovšem, abychom se vyhýbali vědomému porušování biblických příkazů, ať nás jiní lidé vidí nebo ne. Ona nás pohne, abychom se snažili plně uplatňovat biblické zásady, místo abychom chtěli zjistit, jak nejvíce se můžeme přiblížit cestám světa. Způsobí, že budeme pěstovat opravdovou nenávist k tomu, co je špatné. — Žalm 97:10.
13. Jak nás věrná oddanost ochrání před hladkými řečmi odpadlíků?
13 Jestliže skutečně nenávidíme, co je špatné, nenecháme se zlákat zvědavostí, abychom se k němu přiblížili. Zvědavost na život sexuálně nemravných osob může člověka dovést ke zkáze. (Přísloví 7:6–23) Tak může duchovní zkáza postihnout i ty, kteří ze zvědavosti kupují a čtou literaturu odpadlíků, osob, které opustily Jehovu a jeho organizaci a které pak slovně „bijí“ své bývalé druhy. (Matouš 24:48–51) Přísloví 11:9 varuje: „Ten, kdo je odpadlík, ničí svými ústy svého bližního.“ Ale věrná oddanost nás ochrání, abychom nebyli svedeni jejich hladkými řečmi. — 2. Jana 8–11.
14. (a) Jaký je jeden z nejdůležitějších způsobů, jimiž můžeme dokázat svou věrnou oddanost Kristu jako králi? (b) Proč je to dílo tak důležité?
14 Jedním z nejdůležitějších způsobů, jak můžeme projevit věrnou oddanost, je z celé duše konat dílo, kterému Ježíš učil své následovníky. Osobně dal příklad tím, že chodil od města k městu a od vesnice k vesnici a kázal dobré poselství o Božím království. (Lukáš 8:1) Ježíš předpověděl, co dnes budou dělat praví křesťané, když řekl: „Toto dobré poselství o království bude kázáno po celé obydlené zemi na svědectví všem národům; a potom přijde konec.“ (Matouš 24:14) Prostřednictvím tohoto kázání dobrého poselství je sporná otázka království předkládána lidem všude, takže mohou učinit osobní rozhodnutí. Pro velký zástup povede toto rozhodnutí k přežití velkého soužení. (Zjevení 7:9, 10) Podílíš se s věrnou oddaností na tomto naléhavém díle?
15. (a) O čem by podle Žalmu 145:10–13 měli hovořit Jehovovi věrně oddaní? (b) Jak to platí pro nás?
15 V dávné minulosti napsal žalmista David: „Všechna tvá díla ti budou chvalořečit, Jehovo, a tvoji věrně oddaní ti budou žehnat. O slávě tvého kralování budou hovořit a o tvé moci budou mluvit, aby lidským synům dali na vědomí jeho mocné činy a slávu nádhery jeho kralování. Tvé kralování je kralování na všechny neurčité časy a tvé panství je po všechny po sobě následující generace.“ (Žalm 145:10–13) Toto kralování je nyní uplatňováno prostřednictvím mesiášského království ve věrně oddaných rukách Ježíše Krista a my dokazujeme svou věrnou oddanost Bohu i Kristu tím, že o něm volně a nadšeně mluvíme.
16. Jak by měla věrná oddanost ovlivnit rozsah našeho podílu na kázání království a pohnutku, z níž to děláme?
16 Jak jsi dal ve svém životě přednost tomuto dílu svědectví o království? Skutečně je kladeš před jiné zájmy? To, co osobně vykonáš, může být více nebo může být méně, než kolik udělají jiní. Poměry jednotlivců jsou různé. Ale všem nám může prospět, když si položíme otázky tohoto druhu: ‚Zrcadlí se v mém podílu jen smysl pro povinnost, symbolická oběť? Pohlížím na to prostě jako na požadavek pro přežití? Nebo mě vede láska k Jehovovi, oddanost jeho mesiášskému králi a opravdový zájem o mé bližní, abych je dal na první místo, takže mé ostatní životní zájmy hrají podřadnou úlohu? Věrná oddanost nás pohne, abychom hledali cesty, jak dokázat, že toto dílo je pro nás stejně důležité jako pro našeho krále.
17. Ke komu bude Ježíš „mluvit mír“, až zničí zlé?
17 Ten, kterého jeho učedníci jásavě pozdravovali jako krále, když v roce 33 n. l. vjížděl do Jeruzaléma, brzy zničí všechny, kteří odmítají Jehovovu svrchovanost, jak je vyjádřena v jeho mesiášském králi. Bude však ‚mluvit mír‘ k „velkému zástupu“ osob ze všech národů, které napodobily jeho vlastní příklad věrné oddanosti. Budeš mezi nimi? — Zecharjáš 9:10; Efezanům 4:20–24.
[Studijní otázky]
