14. kapitola

Počátek „nových nebes a nové země“

1. (a) O čem se v Bibli často hovoří jako o „nebesích“? (b) Jaký význam má v některých pasážích slovo „země“?

ZMÍNKA o nebesích připomene mnohým kosmický prostor, Měsíc a hvězdy. Bible však také spojuje „nebe“ s panstvím. (Skutky 7:49) Někdy výrazu „nebesa“ používá i pro samotného Boha jako univerzálního svrchovaného vládce. (Daniel 4:26; 4:23, „KB“; Matouš 4:17) I o lidských vládách se mluví jako o „nebesích“, protože stojí nad svými poddanými. (2. Petra 3:7) Podobně  „země“ často znamená zeměkouli, ale může se vztahovat i na lidskou společnost. (1. Mojžíšova 11:1; Žalm 96:1) Když si to vše uvědomíš, může ti to pomoci ocenit význam úžasných slibů ohledně „nových nebes a nové země“. Některé z těchto slibů měly počáteční splnění za dnů starověkého Izraele.

‚RADUJ SE Z TOHO, CO TVOŘÍM‘

2. Proč nechal Jehova Izrael odvést do vyhnanství, ale co předpověděl?

² Izraelský národ byl ve smlouvě s Bohem, neboť slavnostně souhlasil, že ho bude poslouchat. Stal se však nevěrným. Proto Jehova oznámil, že mu odejme svou ochranu, nechá Jeruzalém zničit a lid odvést do vyhnanství v Babyloně. (Izajáš 1:2–4; 39:5–7) Milosrdně však také předpověděl obnovu kajícího se ostatku. — Izajáš 43:14, 15; 48:20.

3. Co znamenal slib u Izajáše 65:17?

³ Protože to bylo naprosto jisté, mluvil Jehova o této budoucí obnově, jako by se již dělo, co řekl: „Hle, tvořím nová nebesa a novou zemi a dřívější věci nebudou připomínány ani nevstoupí do srdce. Jásejte však a mějte navždycky radost z toho, co tvořím. Vždyť hle, tvořím Jeruzalém jako příčinu k radosti a jeho lid jako příčinu k jásotu.“ (Izajáš 65:17, 18) To mělo znamenat osvobození pro kajícné Izraelity.

4. (a) Kdy přišlo předpověděné osvobození? (b) Co byla tehdy „nová nebesa“ a „nová země“?

⁴ Třebaže z lidského hlediska se něco takového zdálo nemožné, padl v roce 539 př. n. l. mocný Babylon pod Médy a Peršany. Židé se dostali pod novou vládu, pod „nová nebesa“. Cyrus Veliký sehrál v těch „nových nebesích“ přední úlohu. Nestal se sice židovským proselytou, ale uznal, že mu Jehova dopřál autoritu, kterou uplatňoval, a že ho Jehova pověřil, aby dal znovu vystavět chrám v Jeruzalémě. (2. Paralipomenon 36:23; viz Izajáše 44:28.) V Jeruzalémě pak v roce 537 př. n. l. sehráli přední úlohu v oněch vládních „nových nebesích“ také místodržitel Zerubabel a velekněz Ješua. Obnovený židovský ostatek tvořil „novou zemi“, očištěnou společnost, která znovuzřídila čisté uctívání v zemi. — Ezra 5:1, 2.

5, 6. (a) Co dokazovalo, že Židé jsou opravdu proměněným lidem? (b) Jak se lišila jejich reakce na Jehovovo kárání od reakce před vyhnanstvím?

 ⁵ Jako důkaz toho, že změnili své srdce i svou mysl, museli Židé postavit zájmy čistého uctívání na první místo ve svém životě, opravdu respektovat Jehovovu svrchovanost a naslouchat Božím prorokům. V souladu s tím bylo jednou z prvních věcí, které udělali, když došli do Judy, že „postavili oltář Boha Izraele“ a obětovali oběti. — Ezra 3:1–6.

⁶ Když hmotařství a strach z člověka překážely v dokončení stavby chrámu, pokáral Jehova lid prostřednictvím svých proroků, a ten si to vzal k srdci. (Ageus 1:2, 7, 8, 12; 2:4, 5; 2:5, 6, „KB“) Později, kdy bylo poukázáno na vážné selhání vzhledem k dodržování zákonných požadavků na manželství, napravil lid své cesty. (Ezra 10:10–12) Místo aby měli oči, které — obrazně řečeno — nevidí, a uši, které jsou hluché k Božímu slovu, zažili duchovní uzdravení a používali svých schopností v souladu s Jehovovou vůlí. (Srovnej Izajáše 6:9, 10 s 35:5, 6.) Z toho vyplynulo, že jim Bůh dával blahobyt v souladu se sliby, které jsou zaznamenány u Izajáše 65:20–25.

7. Jak víme, že mělo dojít k dalšímu splnění Izajášova proroctví?

⁷ Bylo to však vše vzhledem ke splnění proroctví o „nových nebesích a nové zemi“? Rozhodně ne. Křesťanský apoštol Petr prohlásil, že křesťané z prvního století dychtivě očekávají další splnění. (2. Petra 3:13) To, co očekávali, se nyní odvíjí před našima očima. Jak? Ve spojitosti s událostmi, které doprovázejí dosazení většího Cyra, oslaveného Ježíše Krista, na trůn.

8. (a) Kdy vytvořil Jehova tato „nová nebesa“ a jaká jsou ve srovnání s prvním splněním proroctví? (b) Jak postupně rostl počet účastníků „nových nebes“?

⁸ Jak jsme již viděli, v roce 1914 předal Jehova Bůh svému Synovi autoritu, aby začal panovat uprostřed svých nepřátel. Tehdy vznikla dlouho očekávaná „nová nebesa“. To, co se stalo, bylo mnohem velkolepější než události spojené s osvobozením starověkého Izraele. (Žalm 110:2; Daniel 7:13, 14) Panství, jež se zrodilo v roce 1914, skutečně panuje přímo z nebe a Bůh mu dal autoritu nad celou Zemí. K rozšíření tohoto panství došlo později vzkříšením Kristových duchem pomazaných následovníků  (kteří již zemřeli), aby byli králi a kněžími v nebi se svým Pánem. Postupně, jak další členové této královské třídy dokončovali svůj pozemský život, byli přidáváni k rostoucímu počtu účastníků „nových nebes“. (1. Tesaloničanům 4:14–17; Zjevení 14:13) Převážná většina Kristových spoludědiců je již nyní činná v nebeském království. Křesťané narození z ducha, kteří jsou tak spojeni s Kristem, tvoří Nový Jeruzalém, o němž Jehova řekl: „Hle, tvořím Jeruzalém jako příčinu k radosti a jeho lid jako příčinu k jásotu.“ — Izajáš 65:18.

9. Jakou „příčinu k jásotu“ vytvořil Jehova přímo zde na zemi v roce 1919?

⁹ Nejen v nebesích, ale také na zemi vytvořil Jehova „příčinu k jásotu“. Ostatek dědiců království je dosud na pozemské scéně. Během 1. světové války využilo duchovenstvo křesťanstva válečné hysterie a falešně obžalovalo tyto badatele Bible a způsobilo, že členové jejich vedoucího sboru byli odsouzeni k dlouhým trestům vězení. V roce 1919 však byli propuštěni, ve skutečnosti osvobozeni ze zajetí způsobeného Velikým Babylonem. S podporou Jehovova ducha se znovu zorganizovali jako lid výlučně oddaný čistému uctívání a zájmům Božího království.

10. (a) Jak se lišilo očekávání těchto duchovních izraelitů od naděje Židů, kteří se vrátili v roce 537 př. n. l.? (b) Jakou práci jim Jehova dal? (c) Jak jim bohatě požehnal, zatímco jsou ještě na zemi, a jak popisují uvedené texty podmínky, z nichž se těší?

¹⁰ Jejich naděje a očekávání se však lišily od naděje Židů, kteří se v roce 537 př. n. l. vrátili do vlasti. Příslušníci duchovního izraele se těšili na dědictví „vyhrazené v nebi“. (1. Petra 1:3–5) Než ale skutečně obdrželi odměnu, měl pro ně Jehova práci. O tom prorocky řekl: „Dám ti do úst svá slova a jistě tě přikryji stínem své ruky, abych zasadil nebesa a položil základ země a řekl Sionu: ‚Ty jsi můj lid.‘ “ (Izajáš 51:16) Vložil svá „slova“, své poselství, do úst svých služebníků, aby je zvěstovali po celé zemi. S důvěrou začali oznamovat, že Bůh založil „nová nebesa“ tak pevně, že je nemohou vykořenit lidé ani démoni. Způsob, jakým Jehova jednal se zástupci nebeského Sionu, je jasně označil jako jeho lid. Na rozdíl od duchovně a mravně zpustlého stavu světa, stala se  „země“ obývaná duchovním izraelem, jejich pole činnosti, místem, kde kvetou duchovní hodnoty a činnosti. Je to duchovní ráj! (Izajáš 32:1–4; 35:1–7; 65:13, 14; Žalm 85:1, 8–13; 85:2, 9–14, „KB“) Ale jak je to s „novou zemí“ předpověděnou u Izajáše 65:17?

PŘÍPRAVA NA „NOVOU ZEMI“

11. (a) Zejména odkdy připravuje Jehova budoucí členy „nové země“? (b) Jakými lidmi, kteří opustili starověký Babylon, byli předstíněni?

¹¹ Počínaje zejména rokem 1935 dal Jehova příslušníkům duchovního izraele vidět, že přišel čas ke shromáždění velkého zástupu osob, které budou mít vyhlídku na věčný život na rajské zemi. Ve srovnání s „malým stádem“ dědiců království se vskutku stali velkým zástupem. (Zjevení 7:9, 10) I oni byli uvedeni do duchovního ráje. Byli předstíněni Neizraelity, kteří opustili Babylon se Židy v roce 537 př. n. l., a rovněž těmi, kteří to udělali později. (Ezra 2:58, 64, 65; 8:17, 20) Celý tento velký zástup novodobých svědků Jehovových s pozemskými nadějemi tvoří budoucí členy „nové země“.

12. Jak jsou lidé nyní připravováni, aby mohli být vhodným základem „nové země“?

¹² Ti, kteří přežijí velké soužení a mají před sebou vyhlídku na dokonalý lidský život, skutečně vytvoří základ této „nové země“, neboť budou jejími prvními členy. Je důležité, aby základ byl zdravý. Proto se právě dnes důkladně poučují o Jehovových cestách. Dostávají soustavnou pomoc, aby celým svým srdcem pochopili spornou otázku univerzální svrchovanosti. Učí se, jak životně důležité je, aby ‚důvěřovali v Jehovu celým svým srdcem a neopírali se o vlastní porozumění‘. (Přísloví 3:5, 6) Mají příležitost prokázat se jako horliví a věrně oddaní podporovatelé Božího království tím, že se nyní plně podílejí na kázání „tohoto dobrého poselství o království“. (Matouš 24:14) Prožívají, co to znamená, být součástí celosvětové společnosti, kde lidé ze všech národů a jazyků a ras spolupracují v milujícím bratrství. (Jan 13:35; Skutky 10:34, 35) Vynakládáš i ty osobně síly, abys měl plný užitek z tohoto vzdělávacího programu? Pro všechny, kteří to dělají, se otvírají podivuhodné vyhlídky.

 „NOVÁ ZEMĚ“ SE STÁVÁ SKUTEČNOSTÍ

13. Jak bude příchod „nové země“ daleko velkolepějším splněním Jehovova slibu než to, co se stalo v roce 537 př. n. l.?

¹³ Konečné, úplné splnění Jehovova slibu, že vytvoří „novou zemi“, bude daleko velkolepější než to, co se odehrálo v roce 537 př. n. l. Nejenže budou ti, kteří budou tvořit „novou zemi“, lidé osvobození z Velikého Babylona, ale celá ta světová říše falešného náboženství bude již navždy zničena. (Zjevení 18:21) Tato spravedlivá lidská společnost, „nová země“, nebude obklopena národy, které haní Jehovu a pronásledují jeho služebníky, jak tomu bylo při prvním splnění Izajášova proroctví. Zaniknou všechna lidská panství, protože se odmítla podřídit Jehovově svrchovanosti, a nynější zlá lidská společnost bude zcela odříznuta ze země. (Daniel 2:44; Přísloví 2:21, 22) Až začne Boží spravedlivý nový svět, jediní lidé, kteří budou obývat planetu Zemi, budou ti, kteří ctí Jehovu a nalézají největší potěšení v jeho cestách. — Žalm 37:4, 9.

14. (a) Kdy se splní 2. Petra 3:13 a Zjevení 21:1? (b) Jak se budou lišit okolnosti, za nichž bude potom působit „nové nebe“? (c) Kdo bude patřit k „nové zemi“?

¹⁴ Právě k tomu slavnému času obrátil pozornost apoštol Petr ve svém druhém inspirovaném dopise. (2. Petra 3:13) Apoštol Jan poukazoval na tutéž vzrušující vyhlídku, když podával zprávu o podrobnostech zjevení, jež mu bylo dáno: „Viděl jsem nové nebe a novou zemi, neboť dřívější nebe a dřívější země pominuly a moře již není.“ (Zjevení 21:1) Až pomine velké soužení a satan a jeho démoni budou uzavřeni v propasti, začne nová epocha. Zlovolný vliv satana a jeho démonů zmizí. Celý jeho svět bude zničen. „Nové nebe“ pak bude uskutečňovat Jehovovo láskyplné předsevzetí s jeho tvory bez jakýchkoli ničivých zásahů ze strany světa, který přehlíží Jehovovu svrchovanost. Pod tímto „novým nebem“ bude vpravdě „nová země“ vytvořená z „velkého zástupu“, jemuž Bůh předkládá drahocennou vyhlídku na nekonečný život v kráse, hojnosti, štěstí a míru světaširého ráje. Až přijde Boží ustanovený čas pro vzbuzení zemřelých lidí, i oni budou mít příležitost stát se částí této „nové země“, v níž bude přebývat spravedlnost. — Zjevení 20:12, 13.

15. Proč je pro tebe důležitý slib ve Zjevení 21:3, 4?

 ¹⁵ O tom, co má potom Bůh připraveno pro lidi, slyšel apoštol Jan toto ohlášení z nebe: „Pohleď, Boží stan je s lidstvem, a bude s nimi přebývat a oni budou jeho lid. A sám Bůh bude s nimi. A setře jim každou slzu s očí, a smrt již nebude a nebude ani truchlení ani křik ani bolest. Dřívější věci pominuly.“ (Zjevení 21:3, 4) Jak nádherný pak bude život!

16. Jaké očekávání vzhledem k budoucnosti vzbouzejí v našich srdcích sliby u (a) Izajáše 11:6–9? (b) Izajáše 33:1–7? (c) Izajáše 65:20–25? (d) Kdo nám umožňuje tyto příjemné vyhlídky?

¹⁶ Podmínky, jež existovaly v Edenu, a zázraky činěné Ježíšem předem naznačují, jak příjemný bude život na „nové zemi“. Navíc se pak doslova splní jednotlivé rysy proroctví u Izajáše 11:6–9, 35:1–7 a 65:20–25, a to k velkému požehnání poslušného lidstva. Jak osvěžující to bude, až se všechny životně důležité podmínky pro duchovní zdraví a blaho spojí s tělesnou a duševní dokonalostí lidí na zemi, která se v každém ohledu stala rájem! S takovou úžasnou vyhlídkou nemůžeme než pozvednout ve vděčnosti hlas k Jehovovi, velkolepému stvořiteli toho všeho!

[Studijní otázky]