23. kapitola

„Potřebujete vytrvalost“

1. (a) Proč jsou svědkové Jehovovi opravdu šťastný lid? (b) Jaká rada v Židům 10:36 však platí pro nás všechny?

TI, KTEŘÍ se spolehli na Jehovu, jsou dnes opravdu nejšťastnějšími lidmi na zemi. Vědí, kde se dá najít ta nejlepší rada, jak se vypořádat s životními problémy — v Božím slově. Nevyhlížejí do budoucnosti s obavami, protože vědí, jaké je Boží předsevzetí s touto Zemí. (Jeremjáš 17:7, 8; Žalm 46:1, 2; 46:2, 3, „KB“) Přesto apoštol Pavel napsal spolukřesťanům: „Potřebujete vytrvalost, abyste, až vykonáte Boží vůli, přijali splnění toho zaslíbení.“ (Židům 10:36) Proč je zapotřebí vytrvalosti?

2. Proč budou Ježíšovi učedníci potřebovat vytrvalost?

² Ježíš před svou smrtí upozornil apoštoly na to, co je čeká, když řekl: „Kdybyste byli částí světa, svět by měl rád to, co je jeho. Protože však nejste částí světa, nýbrž já jsem vás vyvolil ze světa, proto vás svět nenávidí. Mějte na mysli slovo, které jsem vám řekl: Otrok není větší než jeho pán. Jestliže mne pronásledovali, budou pronásledovat i vás; jestliže si všímali mého slova, budou si všímat i vašeho. Ale to všechno vám udělají pro mé jméno, protože neznají toho, kdo mne poslal.“ (Jan 15:19–21) Jak pravdivé se to prokázalo!

3. (a) Jak jsou Ježíšovi učedníci pronásledováni ‚pro jeho jméno‘? (b) V jakém smyslu pronásledovatelé „neznají“ toho, kdo poslal Ježíše? (c) Kdo je především odpovědný za pronásledování?

 ³ Ježíšovi následovníci jsou předmětem nepřátelství, protože žijí uprostřed světa, který zavrhuje to, co představuje skutečné křesťanství. Kristus znamená „Pomazaný“. Ježíš Kristus je pomazán Jehovou jako král, který vládne nad celou Zemí. Když tedy Ježíš řekl, že jeho učedníci budou pronásledováni ‚pro jeho jméno‘, myslel tím, že budou pronásledováni proto, že k němu lnou jako k mesiášskému králi, že poslouchají Krista spíše než kteréhokoli pozemského vládce a že s věrnou oddaností lnou k jeho království a nezaplétají se do záležitostí lidských vlád. Ježíš dodal, že odpor bude proto, že pronásledovatelé „neznají toho, kdo mě poslal“ — to jest, odmítají uznat Jehovu Boha jako univerzálního svrchovaného vládce. (Srovnej 2. Mojžíšovu 5:2.) Kdo je hlavním podněcovatelem tohoto pronásledování? Satan ďábel. — Zjevení 2:10.

4. (a) Jak ovlivňuje naše životy splnění Zjevení 12:17? (b) Jaký je satanův cíl?

⁴ Tlak na pravé křesťany zesílil zejména od doby, kdy byl satan svržen z nebe po zrození Jehovova mesiášského království v roce 1914. Nepodceňuj to. Satan a jeho démoni vedou totální válku proti všem, kteří se postavili na stranu Božího království v rukou Ježíše Krista. Zjevení 12:17 o tom prohlašuje: „A drak [satan ďábel] se rozzlobil na ženu [Boží nebeskou organizaci podobnou manželce] a odešel vést válku se zbývajícími z jejího semene [duchem pomazanými Kristovými následovníky na zemi], kteří zachovávají Boží přikázání a konají dílo vydávání svědectví pro Ježíše.“ I „jiné ovce“ se ocitají uprostřed boje. Satan se vychytralými prostředky snaží zlákat je nebo donutit, aby přestali poslouchat Boží přikázání. Chce oslabit a pak úplně zničit jejich duchovní smýšlení. Jeho cílem je umlčet zvěstování o Ježíšovi jako Jehovovu mesiášském králi. V tomto duchovním válčení však věrně oddaní Boží služebníci vycházejí vítězně.

JAK BY MĚLI KŘESŤANÉ REAGOVAT?

5. Jaké zákroky jsou podnikány proti svědkům Jehovovým?

⁵ Mnozí vládní úředníci uznávají, že svědkové Jehovovi  poslouchají zákony a že mají na své okolí příznivý vliv. Přesto jsou všechna lidská panství částí satanova světa. (1. Jana 5:19; Zjevení 13:2) Nemělo by tedy překvapovat, když je někde zakázáno shromáždění těch, kteří uctívají pravého Boha, je zakázána jejich biblická literatura, jejich kázání o Božím království, ano, dokonce je pronásledují a tělesně týrají. Jestliže se pod takový tlak dostaneš ty, co uděláš?

6. (a) Jaký postoj bychom měli mít k vládním úředníkům? (b) Co jsme však pevně odhodláni dělat? (c) Jak můžeme být dál šťastní, i když jsme pronásledováni?

⁶ Apoštolové Ježíše Krista byli uctiví k vládním úředníkům. Když byli pronásledováni, nemstili se. Ale když jim zakázali činit dál, co Bůh přikázal, pevně odpověděli: „Musíme poslouchat Boha jako panovníka spíše než lidi.“ (Skutky 5:29; Římanům 12:19; 1. Petra 3:15) I když byli ohroženi na životě, strach ze smrti je nepřiměl ke kompromisu. Věděli, že slouží „Bohu, který budí mrtvé“. (2. Korinťanům 1:9; Židům 2:14, 15) Byli sice pronásledováni, ale šťastní — šťastní, protože věděli, že se líbí Bohu, šťastní, že mají příležitost podílet se na ospravedlnění jeho jména a prokázat svou věrnou oddanost jeho pomazanému králi. (Skutky 5:41, 42; Matouš 5:11, 12) Jsi takový? Ztotožňuješ se otevřeně s těmi, kteří takové zkušenosti podstupují? Ebedmelech byl muž, který se nedržel bázlivě zpět. Kdo to byl?

7. (a) Kdo byl Ebedmelech a proč nás nyní zajímá? (b) Co udělal Ebedmelech, když slyšel, že byl Jeremjáš hozen do blátivé cisterny, a proč?

⁷ Ebedmelech byl bohabojný Etiop, který žil v Jeruzalémě v období, než bylo město zničeno Babyloňany. Byl zaměstnán v domácnosti krále Sedekjáše. V té době sloužil Jeremjáš jako Jehovův prorok pro judské království a okolní národy. Protože nekompromisně sděloval Boží varovné poselství, stal se předmětem prudkého pronásledování. Na podnět jistých knížat v Jeruzalémě byl dokonce hozen do cisterny, aby zapadl do bahna a zemřel. Přestože Ebedmelech nebyl Izraelita, rozpoznal, že Jeremjáš je Jehovův prorok. Když slyšel, co se stalo, pohotově vyhledal krále u městské brány a Jeremjáše se zastal. Podle králova nařízení vzal  rychle 30 mužů, provazy a staré hadry. Vybídl Jeremjáše, aby si dal hadry do podpaží a neodřel se o provazy, a pak proroka vytáhli z cisterny. — Jeremjáš 38:4–13.

8. Jaký uklidňující slib poslal Jehova Ebedmelechovi a proč?

⁸ Ebedmelech měl pochopitelně obavy, co mu knížata udělají, protože zmařil jejich úklad, ale jeho obavy vyvážila jeho úcta k Jehovovu prorokovi a vlastní důvěra v Boha. Proto Jehova Ebedmelecha prostřednictvím Jeremjáše ujistil: „ ‚Hle, uskutečňuji svá slova v tomto městě k neštěstí, a ne k dobrému, a jistě se toho dne před tebou stanou. A toho dne tě chci osvobodit,‘ je Jehovův výrok, ‚a nebudeš vydán do ruky mužů, kterých se sám strachuješ. Zcela jistě ti totiž opatřím únik a nepadneš mečem; a zcela jistě budeš mít svou duši jako kořist, protože jsi ve mne důvěřoval,‘ je Jehovův výrok.“ — Jeremjáš 39:16–18.

9. (a) Jak se „jiné ovce“ podobají Ebedmelechovi? (b) Co tedy znamená dnes pro „jiné ovce“ Jehovův slib Ebedmelechovi?

⁹ Jak cenný je tento slib pro Jehovovy dnešní služebníky! Jako Ebedmelech vidí i „jiné ovce“ křivdy páchané na novodobé Jeremjášově třídě, pomazaném ostatku, a vidí i úsilí zastavit jejich kázání Jehovova poselství. Neváhali jednat, jak jen mohli, aby pomazanou třídu ochránili a podpořili. Jehovův slib Ebedmelechovi je tedy právem posiluje, upevňuje jejich důvěru, že Bůh nedovolí odpůrcům, aby je zničili, ale že je jako třídu zachová přes nadcházející světové zničení do své spravedlivé „nové země“.

10. V jakých sférách života zakoušejí křesťané pronásledování?

¹⁰ Ne všem, kteří chodí ve šlépějích Ježíše Krista, hrozí vězení, ale všichni nějakým způsobem zakoušejí pronásledování. (2. Timoteovi 3:12) Tisíce křesťanských manželek a manželů po mnoho let věrně snáší silný odpor ve vlastním domově. Také dětí se rodiče zřekli, protože toužily sloužit Jehovovi. (Matouš 10:36–38) Křesťanská mládež může také zakoušet pronásledování ve škole; starší lidé tam, kde jsou zaměstnáni. Všichni svědkové Jehovovi to okusí, když se podílejí na veřejném svědectví o Božím království. Těm všem platí Ježíšova  slova: „Svou vytrvalostí získáte své duše.“ — Lukáš 21:19.

11. (a) Jaké jiné situace jsou pro mnohé tvrdou zkouškou? (b) Kdo ještě zakoušel tyto věci a proč?

¹¹ Pro nemalý počet existují jiné situace, které je staví do zkoušky. Snad jsou vážně nemocní, a to je připravuje o mnoho radosti ze života. Nebo snad čelí velmi obtížné hospodářské situaci. Možná, že někdy jsou poznámky blízkých druhů nespravedlivé a nelaskavé. V případě patriarchy Joba využil satan všech těchto prostředků ve snaze zlomit jeho ryzost. Jak budeme reagovat, jestliže se octneme v podobné situaci? — Jakub 5:11.

12. (a) Proč potřeboval Noe zejména vytrvalost ve své službě? (b) Jak se ta situace podobala našim dnům?

¹² Na druhé straně, co dělat, jestliže nalézáme jen málo příznivou reakci na své snahy svědčit o Jehovově předsevzetí? I zde je zapotřebí vytrvalost. Vzpomeň si, že za celé roky, co Noe před potopou kázal, se k němu v uctívání Jehovy připojila jen jeho manželka a jeho synové a jejich manželky. Celý zbytek lidstva ‚si nepovšiml‘. (Matouš 24:39) Podobně si dnes většina ‚nevšímá‘. Avšak v některých oblastech, kde bývala velmi málo příznivá reakce na poselství o království, je nyní hojná žeň ctitelů pravého Boha. Šťastní jsou ti, kteří vytrvali po mnoho let lhostejnosti nebo otevřeného odporu a nyní se podílejí na této nádherné sklizni!

‚ŠŤASTNÍ JSOU TI, KDO VYTRVÁVAJÍ‘

13. (a) Nač se musíme soustřeďovat, abychom stále vytrvávali? (b) Co bychom měli rozpoznat jako satanovy metody?

¹³ Nechceme-li ztratit podivuhodnou vyhlídku na život na „nové zemi“, je životně důležité soustřeďovat se jasně na velkou spornou otázku, před níž stojí všechno stvoření — spornou otázku univerzální svrchovanosti. Jsme nekompromisně na Jehovově straně? Oceňujeme plně, že jsou jen dvě strany a že není žádná střední cesta? Jestliže nehodláme v tomto boji padnout, musíme rozeznat, že nepřátelství i lákadla jsou satanovy metody, jak zlomit naši ryzost, jak nás přimět, abychom přestali poslouchat Boha a upustili od životně důležitého  díla vydávání svědectví o mesiášském království. — 1. Petra 5:8, 9; Marek 4:17–19.

14. (a) Jaký vztah musíme pěstovat a ke komu? (b) Jak nám pomůže?

¹⁴ Musíme také pěstovat naprosté spoléhání na Jehovu. Jak pošetilé by bylo snažit se vyhnout lstivým nástrahám nadlidského nepřítele pouze svou vlastní silou! Jestliže však celým srdcem důvěřujeme v Jehovu, potom nás těžkosti a pokušení k němu přiblíží. (Efezanům 6:10, 11; Přísloví 3:5, 6) Jehova nás nenutí jít určitou cestou. Nepovede nás proti naší vůli. Ale obrátíme-li se k jeho Slovu o vedení, jestliže se k němu modlíme o sílu a zůstáváme spojeni s jeho organizací, bude řídit naše kroky. A upevní nás obnovenými důkazy své neselhávající lásky. — Římanům 8:38, 39.

15. (a) Kdo by měl stát v našem životě na prvním místě? (b) Jak bychom měli pohlížet na situace, které zkoušejí naši víru?

¹⁵ Těžkosti a pokušení, jež podstupuješ, tě vyzkouší. Koho stavíš v životě na první místo? Satan tvrdí, že všichni se staráme hlavně o sebe. Většina lidí taková je. Ježíš Kristus byl jiný. A co ty? Naučil ses klást na první místo velebení Jehovova jména? Jestliže ano, pak místo aby ses vyhýbal situacím, které zkoušejí tvou víru, budeš schopen postavit se jim, a přitom se budeš modlit k Jehovovi, aby ti dal moudrost, abys takové situace využil k jeho cti. Soužení, kterým projdeš, zrodí vytrvalost; vytrvalost, způsobená tvou láskou k Jehovovi, přivolá jeho schválení. „Šťastný je muž, jenž neustále vytrvává ve zkoušce, neboť když se osvědčí, přijme korunu života, kterou Jehova zaslíbil těm, kteří ho milují.“ — Jakub 1:2–4, 12; Římanům 5:3, 4.

16. O jaký cíl bychom měli usilovat?

¹⁶ Nestačí jen začít sloužit Jehovovi nebo vydržet krátkou dobu. Běžíme závod a cenu dostane ten, kdo překročí cílovou čáru. Šťastní budou všichni ti, kteří se budou stále namáhat s očima pevně upřenýma na cenu, až se tento starý svět zhroutí v troskách. Jak slavná vyhlídka je pak čeká! — Židům 12:1–3; Matouš 24:13.

[Studijní otázky]