5. kapitola

Spolehlivé prorocké pohledy do budoucnosti lidstva

1. Proč se biblické proroctví vždy prokazuje jako přesné?

MÁME zdravé důvody důvěřovat tomu, co Bible říká o budoucnosti. Její proroctví nejsou založena na dohadech lidí, kteří studovali běh událostí a pak pronášeli předpovědi. „Žádné proroctví Písma nepramení z nějakého soukromého výkladu. Vždyť v žádné době nebylo proroctví proneseno z lidské vůle, ale lidé mluvili z Boha, jak byli unášeni svatým duchem.“ (2. Petra 1:20, 21) Proto se proroctví Bible prokázala jako přesná v každé podrobnosti.

2. Uveď příklady proroctví o světových událostech.

² Bible jmenovitě předpověděla vzestup a pád světových říší — Babylóna, Médo-Persie a Řecka. Téměř dvě století dopředu ohlásila, jak padne Babylon a jak se bude jmenovat jeho dobyvatel. Do detailu se to splnilo. Předpověděla, že město Babylon se nakonec stane opuštěným úhorem a nikdy již nebude obýváno. Tento stav trvá až do našich dnů. (Daniel 8:3–8, 20–22; Izajáš 44:27 až 45:2; 13:1, 17–20) Jiné národy, v Bibli nejmenované, byly popsány tak podrobně, že poučené osoby pohotově mohou určit jejich totožnost.

3. Existují proroctví, která nejsou uvedena v podobě předpovědí?

 ³ Je ovšem třeba uvědomit si, že v Bibli jsou prorocké informace více než jednoho druhu. Povšimli jsme si toho už ve spojitosti s Ježíšovými zázraky, jež sloužily jako předzvěsti toho, co zažije lidstvo pod Božím královstvím. Jiné části Písem, jež snad neužívají jazyka, který zní jako předpověď, také obsahují prorocké prvky.

ÚŽASNÉ PROROCKÉ PŘEDOBRAZY

4. Jak je nám osvětlen prorocký význam mojžíšského zákona?

⁴ Například biblická kniha Židům nám otvírá oči, abychom viděli prorocký význam záležitostí, které by letmý čtenář mohl považovat za pouhou historii. Zjevuje, že „zákon [mojžíšský] má stín budoucích dobrých věcí“. — Židům 10:1.

5. Co dokládá, že předměty mohou znázorňovat něco většího?

⁵ Někdy sloužily jako prorocké předobrazy předměty. Například ohledně posvátného stanu neboli svatostánku, postaveného Mojžíšem pod Jehovovým vedením, vysvětluje inspirovaný pisatel Židům, že to bylo „v předobrazném znázornění a jako stín nebeských věcí“. Zobrazoval Jehovův velký duchovní chrám, jehož Nejsvětější je v nebesích. Když proto „Kristus jako velekněz dobrých věcí, které nastaly, přišel skrze větší a dokonalejší stan, ne udělaný rukama, totiž ne z tohoto stvoření, vešel nikoli s krví kozlů a mladých býků, nýbrž se svou krví jednou provždy do svatého místa a obdržel pro nás věčné osvobození . . . Kristus vstoupil ne do svatého místa udělaného rukama, které je napodobením skutečnosti, ale do samého nebe, aby se nyní za nás objevil před osobou Boha.“ (Židům 8:1–5; 9:1–14, 24–28) Z popsaných duchovních skutečností mohou mít křesťané velká dobrodiní a v našem způsobu života by se mělo zrcadlit ocenění pro ně. — Židům 9:14; 10:19–29; 13:11–16.

6. Jaký prorocký význam je připsán osobám (a) v Galaťanům 4:21–31? (b) u Matouše 17:10–13?

⁶ Osoby, o nichž hovoří Písmo, sloužily také jako prorocké předobrazy. V Galaťanům 4:21–31 je podrobný  příklad vysvětlen na případě Abrahámovy manželky Sáry (o níž je řečeno, že odpovídá „Jeruzalému nahoře“) a služebné Hagar (ztotožněné s pozemským „dnešním Jeruzalémem“) a jejich dětí. V jiném případě pomohl Ježíš svým učedníkům pochopit, že prorok Elijáš má svůj protějšek v Janu Křtiteli, který jako Elijáš nebojácně odhaloval pokrytecké náboženské praktiky. — Matouš 17:10–13.

7. V jakém ohledu byl Ježíš předstíněn (a) Šalomounem, (b) Melchizedekem?

⁷ Šalomoun, proslulý svou moudrostí a blahobytem a mírem za své vlády, vhodně předstínil Ježíše Krista. (1. Královská 3:28; 4:25; Lukáš 11:31; Kolosanům 2:3) I když biblická zpráva v 1. Mojžíšově o Abrahámově setkání s Melchizedekem je velmi krátká, Žalm 110:1–4 naznačuje, že i to je plné významu; Mesiáš se totiž stane „knězem na neurčitý čas podle způsobu Melchizedekova“, neboť obdrží své kněžství přímým jmenováním od Boha, a ne proto, z jaké rodiny se narodí. Později to rozvádí dopis Židům a spojuje ocenění pro takové pravdy s křesťanskou zralostí, důležitou vlastností pro ty, kteří se snaží líbit se Bohu. — Židům 5:10–14; 7:1–17.

8. (a) Jaký příklad ukazuje, že životní zkušenosti mohou být prorocké? b) Má nutně každý rys takové zkušenosti svou paralelu ve splnění?

⁸ Je zřejmé, že prorocké paralely zahrnují víc než jen úřad nebo postavení osob. Zahrnují i jejich životní zkušenosti. Když židovští náboženští vůdci dali jednou najevo svou nevíru, řekl jim Ježíš: „Ničemná a cizoložná generace stále hledá nějaké znamení, ale nebude jí dáno žádné znamení kromě znamení proroka Jonáše. Jako byl totiž Jonáš v břiše obrovské ryby tři dny a tři noci, tak bude Syn člověka v srdci země tři dny a tři noci.“ (Matouš 12:38–40; Jonáš 1:17; 2:10; 2:1; 2:11, „KB“) Ježíš však neřekl, že všechno, co Jonáš zažil, předstíní jeho vlastní zážitky. Když Ježíš dostal od Boha pověření, neutekl, jako se Jonáš pokoušel prchnout do Taršiše. Ale jak Ježíš naznačil, Jonášova zkušenost v břiše velké ryby byla zahrnuta do biblické zprávy proto, aby poskytla prorocké podrobnosti o Ježíšově smrti a vzkříšení. — Matouš 16:4, 21.

9. (a) Jaká prorocká hlediska ukázal Ježíš na dvou historických obdobích? b) Jaké další významné podrobnosti uvedl pod inspirací Petr?

 ⁹ Určitá historická období také poskytují prorocké pohledy, které jsou pro nás zvlášť zajímavé. Když Ježíš mluvil o době, jež povede k jeho zjevení v královské moci, přirovnal ji ke dvěma jiným významným situacím, kdy byl nad zlými lidmi vykonán božský soud. Mluvil o „Noemových dnech“ a „Lotových dnech“. Zejména kladl důraz na to, jak byli tehdy lidé zaměstnáni každodenními životními záležitostmi. Vybízí nás, abychom pohotově jednali a neobraceli se zpět s touhou po zanechaných věcech, jak to udělala Lotova manželka. (Lukáš 17:26–32) Ve druhém inspirovaném dopise apoštola Petra je zmínka o dalších významných podrobnostech — o neposlušnosti andělů před potopou, o Noemově kazatelské činnosti, o tísni, kterou pociťoval Lot pro bezzákonné požitkářství sodomských, o tom, že odříznutím zlých ve svém patřičném čase stanoví Bůh vzor budoucích věcí, a o dokladech, že Bůh může vysvobodit své věrné služebníky a zcela jistě to udělá. — 2. Petra 2:4–9.

10. Srovnej Jeremjáše se Zjevením a ukaž, jak splněná proroctví mohou mít další prorockou hodnotu.

¹⁰ Když se proroctví splnila, neznamená to, že jsou nyní zajímavá pouze historicky. Jak předchozí upozornění na to, co přijde, tak způsob, jímž se to splnilo, často prorocky naznačují ještě dalekosáhlejší události v budoucnu. To platí o tom, co je zaznamenáno o starověkém Babylonu, říši, která nábožensky vynikala a jejíž vliv je dosud patrný po celém světě. Ačkoli Babylon padl pod Médy a Peršany v roce 539 př. n. l., kniha Zjevení napsaná na konci 1. století n. l.  čerpá z výroků proroka Jeremjáše a poukazuje na další budoucí uplatnění tohoto proroctví ve spojitosti s Velikým Babylonem, světovou říší falešného náboženství. Jako příklad toho srovnej Zjevení 18:4 s Jeremjášem 51:6, 45; Zjevení 17:1, 15 a 16:12 s Jeremjášem 51:13 a 50:38; Zjevení 18:21 s Jeremjášem 51:63, 64.

11. Jaký prorocký význam má Jehovovo zacházení s odpadlým Izraelem a s nevěrnou Judou? Proč?

¹¹ Podobně prorocké je Jehovovo zacházení s odpadlým desetikmenným izraelským královstvím a s nevěrnými králi a kněžími dvoukmenného judského království. Jak proroctví, jež platila těmto starověkým královstvím, tak jejich splnění, zaznamenaná v Písmech, malují živý obraz toho, jak bude Bůh jednat s novodobým křesťanstvem, které také tvrdí, že slouží Bohu Bible, ale zjevně porušuje jeho spravedlivá přikázání.

12. Jaký máme osobní prospěch z takových příběhů?

¹² Všechny tyto zprávy proto mají dnes význam. Pomáhají nám, abychom porozuměli, jak se Bůh dívá na situaci našich dnů a co musíme osobně dělat, abychom přežili nadcházející velké soužení. Tak je nám pomoženo, abychom plněji ocenili, že „celé Písmo je . . . prospěšné k učení, ke kárání, k napravování věcí, k výchově ve spravedlnosti“. — 2. Timoteovi 3:16, 17.

BYLO TO VŠECHNO PŘEDEM PŘIPRAVENO?

13. Jak víme, že Bůh nepodnítil lidi ke spáchání hříchů proto, aby mohly být vytvořeny prorocké předobrazy?

¹³ Máme z toho všeho vyrozumět, že chování lidí a národů zaznamenané v Bibli bylo celé předem připraveno Bohem, aby mělo prorocký význam? Je zřejmé, že Bůh jednal v minulosti se svými služebníky určitým způsobem, aby tak opatřil předobraz větších věcí, jež zamýšlel do budoucna. Co však jednání lidí? Někteří se dopustili závažných hříchů. Podnítil je Bůh k tomu, aby je spáchali, aby tak byla vytvořena biblická zpráva? Křesťanský biblický pisatel Jakub odpovídá: „Bůh nemůže být zkoušen zlými věcmi ani sám nikoho nezkouší.“ (Jakub 1:13) Bůh tudíž nezpůsobil, aby lidé jednali nesprávně jen proto, aby mohly být vytvořeny prorocké předobrazy.

14. (a) Jak ví Jehova, co udělají v budoucím čase lidé, ba dokonce satan? (b) Jakými způsoby vstupuje do biblických proroctví to, že Jehova zná sám sebe a své předsevzetí?

 ¹⁴ Nezapomínej, že Jehova je stvořitel lidstva. Ví, jak jsme stvořeni a co vede lidi k tomu, aby jednali tak, jak jednají. (1. Mojžíšova 6:5; 5. Mojžíšova 31:21) Může přesně předpovědět, jak to dopadne s lidmi, kteří žijí v souladu s jeho spravedlivými zásadami, a jak to dopadne s těmi, kteří nechtějí uznat, že potřebují Boha, a převracejí jeho cesty. (Galaťanům 6:7, 8) Ví, že ďábel bude nadále používat podobné taktiky, jaké užíval v minulosti. Jehova také ví, co za daných okolností udělá sám, totiž že bude jednat v souladu se vznešenými vlastnostmi práva, nestrannosti, lásky a milosrdenství, jež projevoval vždy. (Malachiáš 3:6) Protože Jehovova předsevzetí se jistě splní, může předpovědět výsledky a kroky, které učiní pro jejich dosažení. (Izajáš 14:24, 27) Mohl tedy vybrat události ze života jednotlivců a národů a nechat je včlenit do Bible, aby předem poskytl pohled na to, co přinese budoucnost.

15. Jak zdůraznil apoštol Pavel, že biblické příběhy jsou mnohem víc než pouhá historie?

¹⁵ Apoštol Pavel tedy vhodně řekl spolukřesťanům poté, co vyprávěl události z dějin Izraele: „To se jim stávalo jako příklady, a ty byly zapsány pro nás, na které přišly konce systémů věcí.“ (1. Korinťanům 10:11) A křesťanskému sboru v Římě napsal: „Všechno, co bylo napsáno dříve, bylo totiž napsáno pro naše poučení, abychom měli naději prostřednictvím své vytrvalosti a útěchy z Písem.“ (Římanům 15:4) Když tedy rozumíme tomu, že biblické zprávy jsou více než pouhá historie, můžeme z nich získat úžasné prorocké pohledy do budoucnosti lidstva.

[Studijní otázky]

[Rámeček na straně 32]

PROROCKÉ PŘEDOBRAZY — na co poukazují?

Noemovy dny

Svatostánek

Král Šalomoun

Jonáš, který byl po tři dny v břiše ryby

Pád Babylona