Přejít k článku

Přejít na obsah

Sporné otázky, které rozhodují o naší budoucnosti

Sporné otázky, které rozhodují o naší budoucnosti

2. kapitola

Sporné otázky, které rozhodují o naší budoucnosti

1. (a) Jaké sporné otázky současnosti ovládají myšlení mnoha lidí a kde tito lidé hledají řešení? (b) Co často opomíjejí brát v úvahu?

NENÍ to tak dlouho, co se na nás začaly v rychlém sledu valit palčivé sporné otázky, jež se dotýkají naší budoucnosti. Podmínky jsou dnes takové, že lidé všude zoufale touží po úlevě. Snad věří v Boha, ale snad se jim i zdá, že se budou muset postarat lidé o to, aby se situace na zemi zlepšila. Někteří se o to pokoušejí prostřednictvím existujících vlád nebo hromadnými protesty proti rozhodnutím těchto vlád. Jiní se domnívají, že jedinou cestou je revoluce: změna zákonů, výměna vládců nebo i celých vlád prý jistě zlepší podmínky. Co ale ukazují fakta? Po tisíciletí pokusů nevytvořili lidé ani jediné panství, které by přineslo všem svým poddaným nestranné právo, opravdové bezpečí a trvalé štěstí. Co je toho příčinou?

2. Proč jsou podmínky ve světě tak špatné?

2 Bez ohledu na to, jak ušlechtilé jsou záměry osob vybavených pravomocí, všechna lidská panství jsou řízena silami, jež stojí mimo dosah státníků. Kým? Nadlidskými duchy, satanem ďáblem a jeho démony. Pravda, mnozí lidé se posmívají víře v takové duchovní osoby. Ježíš Kristus se však neposmíval. Osobně znal satanův původ a mluvil o něm jako o „panovníku tohoto světa“. (Jan 12:31) Bible popisuje symbolickým jazykem celosvětový světský systém jako divoké zvíře a zjevuje, že „drak [satan] dal zvířeti svou moc a svůj trůn a velkou autoritu“. (Zjevení 13:1, 2; srovnej Daniela 7:2–8, 12, 23–26) A pro náš den Bible předpověděla zesílené „běda zemi . . . protože k vám sestoupil ďábel“. (Zjevení 12:12) Nic jiného nemůže uspokojivě vysvětlit chaos, do něhož byla uvržena lidská společnost. Jak ale vznikl? Co můžeme dělat, abychom dosáhli úlevy?

SPORNÁ OTÁZKA SVRCHOVANOSTI

3. Jak ukazuje 1. Mojžíšova 2:16, 17 správný vztah lidstva k Bohu?

3 Úvodní kapitoly Bible nám sdělují, že poté, co Jehova Bůh stvořil první lidskou dvojici, Adama a Evu, a postavil je do zahrady Eden, poučil je o jejich vztahu k sobě samému. Byl jejich Otcem, jejich štědrým opatrovníkem a také univerzálním svrchovaným panovníkem. Pro své vlastní dobro potřebovali oceňovat, že trvání jejich života závisí na poslušnosti vůči Bohu. — 1. Mojžíšova 2:16, 17; srovnej Skutky 17:24, 25.

4. (a) Odkud přišel satan? (b) Jakou nesprávnou touhu nechal rozvinout?

4 V tom čase bylo všechno stvoření dokonalé. Na rozdíl od zvířat měli andělé a lidé dar svobodné vůle. Brzy po stvoření lidí však jeden z andělů zneužil podivuhodnou schopnost činit rozhodnutí a vzbouřil se proti Jehovově svrchovanosti. Tak ze sebe udělal protivníka, odpůrce, což je doslovný význam jména satan. (Srovnej Jakuba 1:14, 15; Zjevení 12:9) Hnán ctižádostí, snažil se satan odlákat první lidskou dvojici od Jehovy Boha a přivést ji pod svůj vlastní vliv. Viděl v nich možný základ pro zemi naplněnou lidmi, kteří by ctili jeho jako svého boha. (Srovnej Izajáše 14:12–14; Lukáše 4:5–7.) Zpráva o tom, co se odehrálo v Edenu, není žádná bajka. Ježíš Kristus na ni poukazoval jako na historickou skutečnost. — Matouš 19:4, 5.

5. (a) Jaké sporné otázky byly vzneseny v Edenu? (b) Koho se dotýkají?

5 Ježíš řekl o ďáblovi: „Nestál pevně v pravdě . . . je lhář a otec lži.“ (Jan 8:44) První ďáblova zaznamenaná lež byla pronesena k Evě, když vznesl otázku o Boží pravdomluvnosti. Vybízel k zavržení Božího zákona a dokazoval, že by bylo blahodárné, kdyby si každý v životě stanovil vlastní normy. (1. Mojžíšova 3:1–5; srovnej Jeremjáše 10:23.) Jehovova svrchovanost byla tedy v Edenu napadena. Jak ukázaly pozdější události, byla vyjádřena i pochybnost ohledně ryzosti všech inteligentních tvorů vůči Bohu. Slouží Bohu, protože ho skutečně milují, nebo by se dali přimět, aby se od něho odvrátili? (Job 1:7–12; 2:3–5; Lukáš 22:31) Tyto sporné otázky se dotknou každého v nebi a na zemi. Jaký zásah učiní univerzální svrchovaný panovník?

6. Proč nezničil Jehova okamžitě buřiče?

6 Místo aby buřiče hned zničil, povolil Jehova moudře jisté časové období, aby byly sporné otázky vyřešeny jednou provždy. Bůh to neudělal, aby něco prokázal sám sobě, ale aby umožnil svým tvorům se svobodnou vůlí vidět špatné ovoce, jež přinese vzpoura proti jeho svrchovanosti. Navíc jim poskytl příležitost ukázat, kde oni v těchto životně důležitých záležitostech osobně stojí. Až budou sporné otázky vyřešeny, nebude již nikdy nikomu dovoleno narušit pokoj.

7. (a) Jak začalo lidské panství? (b) Jaké výsledky přineslo?

7 Jehova Bůh jako stvořitel lidstva byl i jeho právoplatným panovníkem. (Zjevení 4:11) Časem však satan a jeho démoni začali v lidech rozněcovat touhu nejen si stanovit vlastní měřítka dobrého a špatného, ale také panovat nad svými bližními. Nimrod se jako první udělal králem, jenž vládl nad městy v Mezopotámii. Byl to „mocný lovec [zvířat i lidí] v odporu proti Jehovovi“. (1. Mojžíšova 10:8–12) Od Nimrodových dnů po dnešek byl vyzkoušen každý druh lidského panství. Celkové výsledky však, jak ví každý studující historie, byly zkaženost a krveprolévání. — Kazatel 8:9.

8. Proč odmítl Ježíš zaplést se do světového politického systému?

8 Když byl Ježíš Kristus na zemi, pokoušel se satan dostat pod svůj vliv i jeho. Nabízel Ježíšovi „všechna království obydlené země“ výměnou za jeden akt uctívání. Ježíš odmítl. (Lukáš 4:1–13) Později ho chtěli udělat králem lidé, ale Ježíš se vzdálil. (Jan 6:15) Věděl, jaký je světový politický systém, a uvědomoval si, že není Boží vůlí, aby se jej on snažil zlepšit.

9. (a) Co může udělat jen Boží království a co se musí udělat pro vyřešení problémů lidstva? (b) Co je to za království?

9 Ježíš dokázal úplnou věrnou oddanost Jehovovi, svému Bohu a Otci. Miloval cesty svého Otce a vždy dělal věci, které se Bohu líbily. (Jan 8:29) Věděl, že řešení problémů lidstva přijde prostřednictvím Božího království, skutečného panství, které bude vládnout z nebe a opatří spravedlivé a láskyplné vedení, jež lidstvo potřebuje. Jedině toto království bude moci odstranit vliv satana a jeho démonů. Jedině ono bude moci sjednotit lidi všech ras a národů v celosvětovou rodinu žijící v míru. Jen ono bude moci osvobodit lidstvo z pout hříchu a smrti. Jen ono bude moci přinést trvalé štěstí lidstvu. Toto království není nějaké uspořádání zřízené politiky a požehnané kněžstvem. Praví křesťané se neuchylují ke zbraním a k tělesnému válčení, aby podporovali jeho zájmy. Je to Boží vlastní panství s dokonalým nebeským králem, jehož dosadí na trůn sám Bůh. To je království, o němž kázal Ježíš a o něž učil své následovníky se modlit. — Daniel 2:44; Zjevení 20:1, 2; 21:3, 4.

NA KTEROU STRANU SE POSTAVÍŠ

10. (a) Na jakou velkou spornou otázku musí každý z nás odpovědět? (b) Co bychom v tom měli dělat?

10 Sporná otázka, na níž musíš odpovědět, zní: Uznáváš, že Jehova Bůh, stvořitel vesmíru, je také jeho právoplatný svrchovaný panovník, jeho nejvyšší vládce? Našel sis čas, aby ses poučil o jeho předsevzetí a jeho požadavcích, jak jsou předloženy v Bibli? Prokazuješ mu z úcty k jeho postavení a v ocenění pro jeho cesty milující poslušnost? — Žalm 24:1, 10; Jan 17:3; 1. Jana 5:3.

11. Proč nepřináší volba jiné cesty štěstí?

11 Jsou lidé, kteří si zvolí jinou cestu, šťastnější? Co vyplynulo ze satanova argumentu, že lidem prospěje, když budou prosazovat svou nezávislost, místo aby naslouchali Bohu? Odmítnutí uznat, že země patří Bohu a že všichni lidé jako potomci původní dvojice mají být bratry, vedlo jen v tomto století k pobití nejméně 99 miliónů mužů, žen a dětí ve válkách. To, že se neuplatňují biblická mravní měřítka, přivodilo rozbité rodiny, epidemie pohlavních chorob, zdraví zničené návykem na drogy a násilné zločiny. I lidé, kteří uniknou násilnému konci, mají v důsledku hříchu zděděného po Adamovi před sebou smrt. Veškeré doklady ukazují, že lidé jen ubližují sami sobě a těm okolo sebe, když přehlížejí moudré a láskyplné požadavky stvořitele. (Římanům 5:12; srovnej Izajáše 48:17, 18.) To jistě není život, jaký by sis přál. Můžeš si zvolit něco mnohem lepšího.

12. (a) Jaké vřelé pozvání nám předkládá Bible? (b) Co zažijeme, budeme-li postupně uplatňovat Boží slovo ve svém životě?

12 Bible však předkládá pozvání: „Ochutnejte a uvidíte, že Jehova je dobrý; šťastný je zdatný muž, který ho činí svým útočištěm.“ (Žalm 34:8; 34:9, „KB“) Abys to mohl udělat, musíš Jehovu poznat a pak uplatňovat jeho radu. Až to uděláš, dostane tvůj život smysl. Místo aby ses chytal krátkých okamžiků požitku, které ti snad chvilkově pomohou zapomenout na problémy, ale z nichž často později buší srdce, naučíš se úspěšně se vyrovnávat se životními problémy a mít trvalou radost. (Přísloví 3:5, 6; 4:10–13; 1:30–33) Budeš mít také vyhlídku na podivuhodná požehnání, jež přijdou prostřednictvím Božího království. Jestliže právě po takovém životě toužíš, je životně důležité nyní jednat. Proč?

VŠECHNY NÁRODY SMĚŘUJÍ K ARMAGEDDONU

13. Proč je důležité postavit se nyní pevně na Jehovovu stranu?

13 Jehova nebude navždy snášet lidi a organizace, kteří jdou buď vědomě nebo z lhostejnosti za satanem. Nebude jim dovoleno, aby nadále přehlíželi Boží zákon, zneužívali zemi a kazili život jiným. Stojí přede dnem účtování, takový Bible nazývá „Jehovův velký den“. — Sefanjáš 1:2, 3, 14–18.

14. K čemu se nyní shromažďují všechny národy?

14 Ve zjevení událostí, které se odehrají v závěrečných dnech přítomného světa, odhalil Ježíš Kristus, že „výroky inspirované démony“ „vycházejí ke králům celé obydlené země, aby je shromáždily k válce velikého dne Boha, Všemohoucího“. Jak ukázalo toto zjevení, „shromáždily je na místo, které se hebrejsky nazývá Har-Magedon [neboli Armageddon]“. Toto shromažďování už probíhá. — Zjev. 16:14, 16; „Kralická bible“.

15, 16. (a) Co je Armageddon? (b) Proč je nutný?

15 Armageddon, o němž mluví Bible, není něco, čemu by se dalo vyhnout zmrazením jaderného zbrojení. Mezinárodní jednání jej neodvrátí. Jeho jméno zřejmě pochází od starověkého města Megida, ale zahrnuje mnohem více než nějaké místo na Středním východě. Všechny národy bez ohledu na své rozličné ideologie, poháněny neviditelným „panovníkem tohoto světa“, se shromažďují do celosvětové situace, jež dokládá jejich odpor vůči Jehovovi Bohu. „Králové celé obydlené země“ spolu se všemi svými následovníky jsou vedeni k tomu, aby zaujali své postavení. Krátce před Armageddonem po celém světě velmi zesílí jejich odpor k Božímu království a ke všem, kteří je zvěstují. Ať uznávají satanovu existenci nebo ne, „celý svět leží v moci toho ničemného“, jak prohlašuje Boží slovo. Celý zlý svět a všichni, kteří v něj skládají důvěru, ano, všichni, kteří napodobují jeho cesty, musí odejít. — 1. Jana 5:19; 2:15–17.

16 Tento svět je odshora dolů prostoupený zkažeností. Nejen známí zločinci, ale i řadoví občané dávají najevo otrlou neúctu k zákonu a bezohlednost k osobě i majetku svého bližního. Především odmítají dbát na to, co říká sám Bůh ve svém Slově, Bibli. Neváží si jeho svrchovanosti. Je nutné, aby Bůh zasáhl, očistil své jméno od pohany, která na ně byla uvedena, a připravil cestu pro přeměnu této země v ráj, kde se milovníci spravedlnosti budou moci těšit z opravdového míru a bezpečí.

17. (a) Jak velké zničení to bude? (b) Kdo bude řídit výsledek?

17 Až přijde zničení, nebude pochyb, že je od Jehovy. Zpustošení proletí po celé zeměkouli. Národy poznají, že Jehova jedná, až začnou působit jeho výkonné síly. Jak se zhroutí vládní autorita, obrátí se ruka každého člověka proti jeho druhovi. Z nebes bude řídit výsledek Boží vlastní Syn. — Zjevení 6:16, 17; 19:11–13; Zacharjáš 14:13.

18. Kdo přežije?

18 Na rozdíl od výsledků lidmi vedené jaderné války nebude toto ničení bez výběru. Kdo ale přežije? Budou to všichni, kteří se hlásí k nějakému náboženství, nebo snad všichni, kteří se prohlašují za křesťany? Ježíš „mnohé“ takové označuje jako „činitele bezzákonnosti“. (Matouš 7:21–23) Do „nové země“ přežijí jen ti, kteří skutečně pěstovali důvěrný vztah k Jehovovi a jeho královskému Synovi, Kristu Ježíšovi. Svým způsobem života a svým svědectvím o království dokáží, že opravdu „znají Boha“ a že „poslouchají dobrou zprávu o našem Pánu Ježíši“. Prokazuješ se jako taková osoba? — 2. Tesaloničanům 1:8; Jan 17:3; Sefanjáš 2:2, 3.

[Studijní otázky]