6. kapitola

Svět, který byl zničen

1. (a) Stálo už někdy lidstvo před světovým zničením? (b) Proč bychom měli být vděční, že Noe nezlehčoval varování před ním?

UŽ jednou nadcházelo zničení světa. Lidé ze všech národů mohou být vděční, že mezi jejich předky byl muž, který nezlehčoval Boží varování před světaširou potopou. Protože Noe naslouchal a uposlechl, přežil i se svou manželkou, svými třemi syny a jejich manželkami. Z nich pocházíme my všichni. — 1. Mojžíšova 10:1, 32.

2. Proč zničil Bůh onen svět?

² Bůh onen svět zničil, protože viděl, že země je plná násilí. ‚Špatnost člověka na zemi byla hojná.‘ (1. Mojžíšova 6:3, 5, 13) Podmínky se velmi podobaly poměrům ve dvacátém století.

3. Co způsobilo, že nastala tak vážná situace?

³ Co způsobilo, že v Noemově době nastala tak vážná situace? Důležitý činitel je odhalen v 1. Mojžíšově 6:2, kde je řečeno: „Synové pravého Boha [si] povšimli lidských dcer, že jsou hezké; a brali si manželky, totiž všechny, které si vyvolili.“ Co na tom ale bylo špatného? Nuže, nebyli to jen lidští muži, kteří se rozhodli se oženit. Tito „synové pravého Boha“ byli andělé, duchovní tvorové, kteří pozorovali krásné ženy na zemi a příjemnosti manželství a kteří na sebe vzali lidskou podobu. (Srovnej Joba 1:6) Jejich zhmotnění do lidských těl a manželské svazky byly skutky neposlušnosti vůči Bohu. Písma konstatují, že „opustili své správné bydliště“ a že jejich vztahy k ženám byly „nepřirozené“, zvrácené. (Juda 6, 7; 1. Petra 3:19, 20) Jejich potomci byli bastardi a byli abnormálně velcí. Říkalo se jim nefilim neboli „porážeči“, protože byli suroví. — 1. Mojžíšova 6:4.

4. (a) Proč projevil Bůh přízeň Noemovi? (b) Jaká příprava pro zachování života byla učiněna?

⁴ Přestože Noe žil uprostřed toho zkaženého světa, nalezl přízeň v Jehovových očích. Proč? Protože „Noe byl spravedlivý muž“. Byl obeznámen se spornými otázkami vznesenými v Edenu a prokázal se jako bezúhonný, jako „muž ryzosti“. (1. Mojžíšova 6:8, 9, „Jeruzalémská  bible“). Aby byl ochráněn Noe i jeho rodina, stejně jako zástupci suchozemských živočichů a létajících tvorů všeho druhu, poučil Jehova Noema, aby postavil archu, velkou stavbu podobnou truhle. Bůh vysvětlil: „A já přivedu potopu vod na zem, abych zničil všechno tělo pod nebesy, v němž je životní síla činná. Všechno, co je na zemi, vydechne naposled.“ (1. Mojžíšova 6:13–17) Noe moudře naslouchal Bohu a uposlechl.

5. Jak rozsáhlá byla potopa?

⁵ Jak ukazuje podrobná chronologie Bible, přišla potopa v roce 2370 př. n. l. Byla to prozatím největší katastrofa v lidských dějinách. Byla tak drtivá, že „všechny vysoké hory, které byly pod celými nebesy, byly překryty“. (1. Mojžíšova 7:19) Prostřednictvím potopy „tehdejší svět utrpěl zničení“. (2. Petra 3:6) Někdo se však může zeptat: ‚Jestliže byly vodou zakryty i nejvyšší hory, kde je všechna ta voda dnes?‘ Nepochybně je právě zde na Zemi.

6. Kam se poděla všechna voda po potopě?

⁶ Je třeba si uvědomit, že Bible neříká, že nějaké hory v Noemových dnech byly tak vysoké jako Mount Everest. Vědci tvrdí, že v minulosti bylo mnoho hor nižších než dnes a že některé byly dokonce vytlačeny z moře. Dále panuje názor, že byly kdysi i oceány menší a pevniny větší než nyní, jak dokládají řečiště, která se táhnou hluboko v oceánech. Ale ohledně současného stavu píše časopis „National Geographic“ ve svém lednovém čísle z roku 1945: „V oceánu je objemově desetkrát více vody, než je souše nad mořskou hladinou. Naházejte tuto zemi rovnoměrně do moře a vody pokryjí celou Zemi do hloubky jedné až jedné a půl míle.“ Když tedy opadly vody potopy, ale ještě než zdvižení hor a snížení dna oceánů způsobilo, že voda ze země odtekla, a než se vytvořily polární ledové čepice, bylo zde dosti vody k tomu, aby zakryla „všechny vysoké hory“, jak prohlašuje Bible. — 1. Mojžíšova 7:17–20; 8:1–3; srovnej Žalm 104:8, 9.

7, 8. Jaké jsou mimobiblické zprávy o potopě?

⁷ Taková zdrcující světová potopa se rozhodně musela nezapomenutelně vtisknout do mysli těch, kteří ji přežili. Vyprávělo se o ní všem příštím generacím. A jelikož biblická zpráva říká, že všechny národy vzešly z téže skupiny lidí, která přežila potopu, dá se rozumně předpokládat, že ve všech částech světa  se objeví doklady nějakých dávných vzpomínek na onu velkou katastrofu. Je tomu tak? Skutečně ano!

⁸ Jak se potomstvo těch, kteří přežili potopu, stěhovalo na vzdálená místa a jak plynul čas, byly překrucovány podrobnosti a vyprávění bylo přizpůsobeno místním náboženským představám. Může však být stěží shodou okolností, že v původních legendách po celém světě se objevuje vzpomínka na velkou záplavu, jež zničila lidstvo až na několik málo jednotlivců, kteří byli zachováni společně. Vzpomínku na to nalézáme v Mezopotámii a v jiných částech Ázie, v Austrálii a na tichomořských ostrovech, u desítek indiánských kmenů v Severní a Jižní Americe, v příbězích vyprávěných mezi starověkými Řeky a Římany, ve Skandinávii a mezi africkými kmeny. Mnohá z těchto vyprávění se zmiňují, že v člunu byla spolu s lidmi zachráněna zvířata. Souběžně s biblickou zprávou uvádějí některá vyprávění, že byli vysláni ptáci, aby se poznalo, zda voda ustoupila. (Srovnej 1. Mojžíšovu 7:7–10; 8:6–12.) Na žádnou jinou starověkou událost se nevzpomíná v tak ohromném rozsahu.

9. Jaké zvyklosti zrcadlí vzpomínku na události „druhého měsíce“ Noemova kalendáře?

⁹ Historické podrobnosti související s potopou ovlivnily některé zvyklosti až do našich dnů. Jak? Bible totiž podává zprávu, že potopa začala „ve druhém měsíci, sedmnáctého dne měsíce“. Tento „druhý měsíc“ odpovídá dnes druhé polovině října a první polovině listopadu. (1. Mojžíšova 7:11) Stojí proto za povšimnutí, že mnoho lidí po celém světě si v tomto ročním období připomíná Den zesnulých nebo Svátek předků. Proč právě tehdy? Protože tyto obyčeje zrcadlí vzpomínku na zničení způsobené potopou. *

10. Proč je biblická zpráva o potopě nejspolehlivější a má největší osobní cenu?

¹⁰ Je to však samotná Bible, která obsahuje neporušené svědectví o tom, co se stalo. Co viděl a zakusil Noe, bylo později zahrnuto do Bible. O staletí později sám Bůh, když mluvil prostřednictvím proroka Izajáše,  hovořil o „Noemových vodách“. (Izajáš 54:9) Události Noemových dnů pozoroval Boží prvorozený Syn. Později, když byl na zemi, mluvil tento Syn, Ježíš Kristus, o potopě jako o historické skutečnosti a vysvětlil také, proč tehdy tak mnozí zemřeli.

„NEPOVŠIMLI SI“

11. Proč bylo potopou zničeno tolik lidí?

¹¹ Ježíš neříkal, že každý kromě Noemovy domácnosti byl zločinec a násilník. Místo toho řekl: „Jako byli v těch dnech před potopou, když jedli a pili, muži se ženili a ženy se vdávaly, až do dne, kdy Noe vstoupil do archy, a nepovšimli si, dokud nepřišla potopa a všechny je nesmetla, taková bude přítomnost Syna člověka [Ježíše Krista].“ — Matouš 24:37–39.

12. Proč bylo tak závažné to, že si ‚nepovšimli‘?

¹² Nebylo nesprávné umírněně jíst a pít nebo počestně uzavírat manželství. Když však byli varováni před světovou pohromou a dále soustřeďovali své životy okolo svých osobních záležitostí, dokazovalo to, že vlastně nevěří Noemovi ani Jehovovi Bohu, jehož varovné poselství Noe zvěstoval. Kdyby byli uvěřili, byli by se vážně dotazovali, jak je možné přežít, a pak by naléhavě jednali, aby splnili požadavky na přežití. Někteří z lidí snad souhlasili, že by se mělo něco dělat pro zastavení rozšířeného násilí oněch dnů, ale světaširá potopa se jim bezpochyby zdála velmi nepravděpodobná. Jak tedy Ježíš prohlásil, „nepovšimli si [Božího poselství Noemovým prostřednictvím], dokud nepřišla potopa a všechny je nesmetla“. Bylo to zaznamenáno jako výstražný příklad pro nás.

13. (a) Jak reaguje dnes — podle předpovědi — mnoho lidí, když je jim řečeno, že Kristus je neviditelně přítomen? Proč? (b) Co podle Petra přehlížejí?

¹³ Inspirovaný apoštol Petr také varoval, když napsal: „V posledních dnech [v nichž nyní jsme] přijdou posměvači se svým posměchem a budou postupovat podle vlastních žádostí a říkat: ‚Kde je ta jeho zaslíbená přítomnost? Vždyť ode dne, kdy naši předkové usnuli ve smrti, všechno pokračuje přesně tak jako od počátku stvoření.‘ “ Takoví lidé se nechtějí nikomu zodpovídat. Vytlačují tedy ze své mysli pomyšlení na Kristovu přítomnost  a na to, co bude jeho přítomnost znamenat pro lidi, kteří žijí bezbožně. Petr však pokračuje: „Podle jejich přání uniká totiž jejich pozornosti ta skutečnost, že nebesa byla odedávna, a země, která Božím slovem celistvě vystupovala z vody a uprostřed vody, a těmito prostředky tehdejší svět utrpěl zničení, když byl zaplaven vodou. Týmž slovem jsou však nynější nebesa a země uchovány k ohni a jsou zachovány ke dni soudu a zničení bezbožných lidí.“ — 2. Petra 3:3–7.

14. Proč by nás splnění „Božího slova“ v čase stvoření a za Noemových dnů mělo dnes přimět k vážnému zamyšlení?

¹⁴ Ti, kteří se vysmívají, přehlížejí okolnost, že „Boží slovo“ nezůstává nesplněno. Apoštol Petr se vrací k času stvoření, aby vyvrátil jejich stanovisko. Tehdy Bůh řekl: „Ať nastane prostora mezi vodami a ať oddělí vody od vod.“ Když učinil toto prohlášení, „Bůh udělal prostoru a oddělil vody, které měly být pod prostorou, od vod, které měly být nad prostorou“. Tak se „Boží slovo“, jeho prohlášené předsevzetí, splnilo. (1. Mojžíšova 1:6, 7) Jeho slovo se také splnilo, když určil příchod světaširé potopy za Noemových dnů a použil těchto vod ke zničení ‚tehdejšího světa‘. A podle téhož neomylného Božího slova přijde zničení na přítomný bezbožný svět.

15. (a) Proč 2. Petra 3:7 nepředpovídá spálení planety Země? (b) Co jsou tedy „nebesa“ a „země“, které jsou „uchovány k ohni“?

¹⁵ To, co se odehrálo v čase potopy, bylo předobrazem budoucích věcí. Tenkrát nebyla zničena Země, ale bezbožní lidé. Co tedy znamená prohlášení, že „jsou . . . nynější nebesa a země uchovány k ohni“? (2. Petra 3:7; 2:5) Nuže, jaký účinek by měl doslovný oheň na Slunce a hvězdy hmotného vesmíru, které již jsou žhavé? A jak by ladilo spálení doslovné Země s Božím předsevzetím, že z ní udělá ráj? „Nynější nebesa a země“ zjevně musejí být symbolické. (Srovnej 1. Mojžíšovu 11:1; 1. Královskou 2:1, 2; 1. Paralipomenon 16:31.) „Nebesa“ představují vládní moci vyvýšené nad lidstvem a „země“ je bezbožná lidská společnost. V Jehovově velkém dnu budou zničeny tak úplně, jako by byly spáleny ohněm. Ti, kteří nadále zlehčují božské varování, vážně ohrožují svůj život.

 OSVOBOZENÍ PRO OSOBY ZBOŽNÉ ODDANOSTI

16. Co je podle 2. Petra 2:9 klíčem k osvobození?

¹⁶ Zpráva o potopě dramaticky dokládá věc, kterou si dnes musíme vzít k srdci. Co je to? Když apoštol Petr poukázal na to, co Bůh učinil za Noemových dnů, uzavírá: „Jehova ví, jak vysvobodit ze zkoušky lidi zbožné oddanosti, ale nespravedlivé lidi uchovat ke dni soudu, aby byli odříznuti.“ (2. Petra 2:9) Klíčem k osvobození tedy je, abychom byli lidmi zbožné oddanosti.

17. Jak podal Noe důkaz o své zbožné oddanosti?

¹⁷ Co to znamená? Noe byl očividně člověkem zbožné oddanosti. „Noe chodil s pravým Bohem.“ (1. Mojžíšova 6:9) Šel životní dráhou, která ladila s Jehovovou zjevenou vůlí. Měl úzký osobní vztah k Bohu. Stavba archy a shromažďování zástupců všech ptáků a živočichů bylo obrovským úkolem. Noe nezaujal postoj ‚počkáme a uvidíme‘. Měl víru. Noe „udělal podle všeho, co mu Bůh přikázal. Udělal to právě tak.“ (1. Mojžíšova 6:22; Židům 11:7) Bylo třeba připomínat lidem Jehovovy spravedlivé cesty a varovat je před zničením bezbožných. Noe dělal i to jako „kazatel spravedlnosti“. — 2. Petra 2:5.

18. Proč musel mít takovou zbožnou oddanost každý, kdo přežil potopu?

¹⁸ Co Noemova manželka, jeho synové a jejich manželky — co se požadovalo od nich? Biblická zpráva soustřeďuje zvláštní pozornost na Noema, protože byl hlavou rodiny, ale i ostatní museli být lidmi zbožné oddanosti. Proč? Jehova později připomněl svému proroku Ezekielovi Noemovy děti, aby ukázal, že kdyby byly žily v té době v Izraeli, nemohly by očekávat osvobození na základě spravedlnosti svého otce Noema. Byly dost staré, aby poslouchaly nebo neposlouchaly, takže bylo třeba, aby osobně podaly důkaz své oddanosti Jehovovi a jeho spravedlivým cestám. — Ezekiel 14:19, 20.

19. Co bychom tedy měli dělat a proč?

¹⁹ Vzhledem k tomu, že nadcházející zničení světa je jisté, nabádá nás Bible, abychom to chovali pevně v mysli a prokazovali, že i my jsme lidmi zbožné oddanosti. (2. Petra 3:11–13) Mezi potomky Noema jsou dnes ve všech končinách země lidé, kteří dbají na onu moudrou radu a kteří přežijí do „nové země“.

[Poznámka pod čarou]

[Studijní otázky]